[Officium]
Feria Sexta in Parasceve

[Officium] (rubrica 1955 aut rubrica 196)
Feria Sexta in Passione et Morte Domini

[Oratio]
@Tempora/Quad6-4::s/až k smrti/až k smrti, a to smrti křížem./

[Prelude Vespera] (rubrica 1955 aut rubrica 1960)
!Today, Vespers are not said by those who assist at the solemn afternoon liturgical action.

[Ant Matutinum]
Povstali * králové země, a knížata se společně sešli, aby se radili proti Hospodinu, a proti jeho Pomazanému.;;2
Rozdělili sobě * roucha má; a o můj oděv metali los.;;21
Povstali proti mě * falešní svědkové, a nepravost lhala proti mně..;;26
V. Rozdělili sobě roucha má.
R. A o můj oděv metali los.
Násilí činili, * kdo usilovali o můj život.;;37
Ať se hanbou zardí * a zamyslí nad sebou všichni, kdo hledají mou duši, aby ji zničili.;;39
Cizinci * povstali proti mě, a siláci usilovali o můj život.;;53
V. Povstali proti mě falešní svědkové.
R. A nepravost si lhala proti mě.
Od povstalých * proti mě osvoboď mě, Pane, neboť zaneprázdňují mou duši.;;58
Vzdálil jsi * ode mě mé známé, jsem zrazen a nemohu odejít.;;87
Úklady strojí * o život spravedlivého, a krev nevinného odsuzují na smrt.;;93
V. Mluvili proti mě lstivým jazykem.
R. A obklopili mě nenávistnými řečmi, a bojovali proti mě bez příčiny.

[Lectio1]
Z Pláče Jeremiáše Proroka.
!Lam 2:8-11
8 Heth. Hospodin se rozhodl zničit hradby siónské dcery. Natáhl měřící šňůru a neodvrátí už svou ruku od ničení. Tak oplakal val před hradbou a rázem je i po hradbě veta. 
9 Teth. Do země se ponořily její brány, její závory zničil a roztříštil, její král a velmožové jsou mezi pohanskými Národy a není zákon; ani její Proroci nemívají vidění od Hospodina. 
10 Jod. Usedli na zem a ztichli starci siónské dcery, házeli si na hlavu prach, oděli se do žíněných suknic. Jerusalémské panny svěsily hlavy až k zemi. 
11 Kaph. Zrak mi pro slzy slábne, v mém nitru to bouří, játra mi vyhřezla na zem pro těžké zdrcení dcery mého lidu, neboť skomírá pachole a kojenec na prostranstvích města. 
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory1]
R. Všichni mí přátelé mě opustili, a zůstali pouze ti, kteří mi strojili úklady, zradil mě ten, koho jsem miloval: 
* A s hrozivýma očima mně uštědřovali kruté rány, a dávali mi pít ocet.
V. Mezi zločince mě pohodili, a neušetřili můj život. 
R. A s hrozivýma očima mně uštědřovali kruté rány, a dávali mi pít ocet.

[Lectio2]
!Lam 2:12-15
12 Lamed. Svých matek se ptají: „Kde je obilí a víno?“ když jako smrtelně zranění skomírají na ulicích města a na klíně svých matek vypouštějí duši. 
13 Mem. K čemu tě můžu přirovnat, k čemu připodobnit, dcero jerusalémská? K čemu tě přirovnám, čím tě potěším, panno, dcero siónská? Tvé zdrcení je veliké jak moře, kdo tě uzdraví?
14 Nun. Tvoji Proroci ti zvěstovali falešná a bláhová vidění, neodhalovali tvoje nepravosti, aby tě přivedli k pokání. Vidění, která ti zvěstovali, byla šalba a výmysly. 
15 Samech. Tleskají nad tebou rukama všichni, kdo jdou po cestě kolem, s pohrdáním syknou a potřesou hlavou nad dcerou jerusalémskou. „Není snad toto město,“ říkají, „dokonalé krásy k radosti celé země?“
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory2]
R. Opona chrámová roztrhla se vedví, 
* A celá země se zatřásla; lotr z kříže volal a pravil: „Pamatuj na mne, Pane, až přijdeš do svého království.“ 
V. Skály pukaly a hroby se otvíraly, a mnohá těla svatých, kteří zesnuli, vstala z mrtvých.
R. A celá země se zatřásla; lotr z kříže volal a pravil: „Pamatuj na mne, Pane, až přijdeš do svého království.“ 

[Lectio3]
!Lam 3:1-9
1 Aleph. Já jsem muž, jenž zakusil ponížení pod holí jeho hněvu. 
2 Aleph. Hnal mě a zavedl do temnoty a ne do světla.
3 Aleph. Ano, obrací znovu a znovu svou ruku proti mně každého dne. 
4 Beth. Vetchým učinil mé tělo i kůži, roztříštil mé kosti. 
5 Beth. Obstavěl a obklíčil mě žlučí a útrapami. 
6 Beth. Do temnot mě vsadil jako od věků mrtvé. 
7 Ghimel. Postavil kolem mě zeď, že nemohu vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem. 
8 Ghimel. Jakkoli úpím a o pomoc volám, umlčuje mou modlitbu. 
9 Ghimel. Zazdil mé cesty kamennými kvádry, mé stezky rozvrátil.  
v. Jerusaléme, Jerusaléme, obrať se k Hospodinu svému Bohu.

[Responsory3]
R. Vinice má vyvolená, já jsem tě zasadil. 
* Jak to, že ses stala tak hořkou, že mě chceš ukřižovat a Barabáše propustit? 
V. Oplotil jsem tě, kameny z tebe vysbíral, a postavil věž.
R. Jak to, že ses stala tak hořkou, že mě chceš ukřižovat a Barabáše propustit? 
&Gloria
R. Vinice má vyvolená, já jsem tě zasadil. Jak to, že ses stala tak hořkou, že mě chceš ukřižovat a Barabáše propustit? 

[Lectio4]
Z pojednání svatého Augustina Biskupa na Žalmy.
!Na Žalm 63. k 2. verši.
Ochránil jsi mne, Bože, před zástupem zlovolníků, před množstvím těch, kteří páchají nepravost (v. 1). Pohleďme již na samotnou naši hlavu, Krista. Mnozí Mučedníci trpěli, co trpěl on, ale nic nás neosvítí tak, jako ten největší z Mučedníků. Na něm se lépe podívejme, co i oni zakusili. Ochráněn byl před zástupem zlovolníků (v. 2), ochránil jej totiž Bůh, sám Syn ochránil své tělo, totiž člověka, kterým se sám stal. Neboť je synem člověka a je také Synem Božím. Syn Boží je, neboť má podobu Boha, syn člověka, neboť přijal podobu služebníka, který má moc vydat všanc svůj vlastní život i přijmout jej zpět. Co by mu tedy mohli udělat nepřátelé? Zabijí tělo, duši však zabít nemohou. Pohleďte! Nestačilo, že Pán povzbudil mučedníky slovem. Musel je posílit také svým příkladem.

[Responsory4]
R. Jako na lotra vyšli jste s meči a kyji zajmout mě. 
* Každý den jsem u vás byl v chrámě a učil, a nezajali jste mě, a hle, nyní mě vedete k ukřižování. 
V. Když vztáhli ruce na Ježíše, aby jej zajali, řekl jim. 
R. Každý den jsem u vás byl v chrámě a učil, a nezajali jste mě, a hle, nyní mě vedete k ukřižování. 

[Lectio5]
Poznali jste, že se jednalo o zástup židovských zlovolníků, avšak co bylo zač množství těch, kteří páchají nepravost? (v. 2) A jakou nepravost? Takovou, že chtěli zabít Pána Ježíše Krista. On řekl: „tolik dobrých skutků jsem vám ukázal. Pro který z nich mne chcete zabít?“ Snášel všechny jejich slabosti, vyléčil všechny jejich nemoci, hlásal království nebeské, nemlčel nad jejich nepravostmi, a tyto věci je spíše popudily, než aby si vážili lékaře, který je takto uzdravuje. Oni však byli nevděčni za všechny způsoby, kterými je uzdravoval, tak jako ti, kteří trpí vysokou horečkou a blouzní proti lékaři, který je přišel uzdravit, a radili se, jak by jej zahubili. Jako by tam chtěli prokázat, zda je Pán opravdu člověk, který může umřít, nebo zda je více než člověk, a svou smrt nedopustí. Poznejme jejich slova v Šalamounově knize Moudrosti. Praví: „Odsuďme jej k nejohavnější smrti. Vyslýchejme jej. Vždyť se mu dostane ochrany, jak byl pravil. Pokud je opravdu Syn Boží, Bůh jej osvobodí.“

[Responsory5]
R. Nastala tma, když Židé ukřižovali Ježíše; a kolem třetí hodiny odpolední zvolal Ježíš velikým hlasem: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ 
* A naklonil hlavu, a vypustil duši.
V. Zvolal Ježíš hlasem velikým, a řekl. * „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ R. A naklonil hlavu, a vypustil duši.

[Lectio6]
Naostřili jako meč své jazyky (v. 3). Ať Židé neříkají „My jsme nezabili Krista.“ Právě proto jej vydali soudci Pilátovi, aby oni sami neměli žádnou vinu na jeho smrti. Neboť když jim Pilát řekl „Vy jej zabijte,“ odpověděli „Nám není dovoleno zabít nikoho.“ Nepravost svého zločinu chtěli přenést na člověka, který jej soudil. Ale oklamali tím snad Boha, který bude soudit je? Co učinil Pilát, tak v samotném skutku, který učinil, nesl jistý podíl na vině. Avšak ve srovnání s Židy on nesl vinu mnohem menší. Snažil se totiž, jak mohl, aby Pána z jejich rukou vysvobodil, vždyť proto jej nechal zbičovat a předvést před ně. Nebičoval Pána proto, že by jej chtěl pronásledovat, chtěl pouze utišit jejich zuřivost, že tím snad pohne jejich srdce a oni už jej nebudou chtít zabít, když jej uvidí takto zbičovaného. Tak i učinil. Avšak když Židé vytrvali, víte, že si umyl ruce a řekl, že to není jeho vina a že je nevinen smrtí Páně. Tak tedy učinil. Avšak pokud je vinen ten, kdo to s nevolí učinil, jsou snad oni nevinní, když Piláta donutili, aby to udělal? V žádném případě. Ale Pilát jej odsoudil a přikázal, aby byl ukřižován, čímž jako by jej sám zabil. Ale vy, Židé, jste jej opravdu zabili. Jak to, že zabili? Mečem jazyka. Naostřili jste totiž své jazyky. A kdy jste jej zabili, ne-li v tu chvíli, když jste volali „Ukřižuj, ukřižuj“? (Marek xv.13-14)

[Responsory6]
R. Svou milovanou duši jsem vydal do rukou zlovolných, a stala se mým dědictvím jako lev v lese; promluvil proti mě nepřítel a řekl: „Spojte se a pospěšte, abychom jej pohltili!“ Umístili mě na poušť samoty, a lkala nade mnou celá země. 
* Neboť nenašel se, kdo by mě poznal, a činil mi dobro. 
V. Povstali proti mě muži, jež neznají milosrdenství, a neušetřili mou duši. * Neboť. Duši.
R. Neboť nenašel se, kdo by mě poznal, a činil mi dobro. 
&Gloria
R. Svou milovanou duši jsem vydal do rukou zlovolných, a stala se mým dědictvím jako lev v lese; promluvil proti mě nepřítel a řekl: „Spojte se a pospěšte, abychom jej pohltili!“ Umístili mě na poušť samoty, a lkala nade mnou celá země. Neboť nenašel se, kdo by mě poznal, a činil mi dobro. 

[Lectio7]
Z Epištoly svatého Pavla Apoštola Židům
!Židům 4:11-15
11 Pospěšme si tedy, abychom vešli na to místo odpočinku; ať nikdo nepodlehne takovému příkladu neposlušnosti.
12 Boží slovo je (plné) života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími.
13 Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.
14 Máme tedy vynikajícího velekněze, který prošel až do (nejvyššího) nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme (svého) vyznání.
15 Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu.

[Responsory7]
R. Vydali mě do rukou bezbožných, a mezi zlovolné mě pohodili, a neušetřili ani můj život; shromáždili se proti mě siláci;
* A jako obři se postavili proti mě.
V. Cizinci povstali proti mě, a siláci usilovali o můj život. 
R. A jako obři se postavili proti mě.

[Lectio8]
!Židům 4:16; 5:1-3
16 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.
1 Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy.
2 Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími.
3 A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi.

[Responsory8]
R. Ježíše zradil bezbožník velekněžím a starším lidu: 
* Petr jej pak následoval z daleka, aby viděl, jak to vše skončí.
V. Přivedli jej pak ke Kaifášovi, veleknězi, kde se sešli Učitelé a Fariseové.
R. Petr jej pak následoval z daleka, aby viděl, jak to vše skončí.

[Lectio9]
!Židům 5:4-10
4 Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón.
5 Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale (dal mu ji) ten, který mu řekl: 'Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil',
6 jak říká i na jiném místě: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova'.
7 V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu).
8 Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti.
9 Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.
10 Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.

[Responsory9]
R. Potemněly mé oči od mého pláče; neboť vzdálil se ode mě ten, kdo mě utěšoval; Pohleďte, všichni lidé. 
* Zdali může být bolest podobná bolesti mé.
V. Ó, vy všichni, kdož procházíte po cestě, pohleďte a vizte. 
R. Zdali může být bolest podobná bolesti mé.
&Gloria
R. Potemněly mé oči od mého pláče; neboť vzdálil se ode mě ten, kdo mě utěšoval; Pohleďte, všichni lidé. * Zdali může být bolest podobná bolesti mé.

[Ant Laudes]
Vlastního * Syna svého neušetřil Bůh, avšak pro nás všechny jej vydal.
Úzkostmi trpěl * můj duch, ve mě neklidné je mé srdce.
Řekl lotr lotrovi: * My jsme jen dostali, co jsme si za své skutky zasloužili, co ale tento udělal? Vzpomeň si na mne, Pane, až přijdeš do svého království.
Když se bude obávat * má duše, Pane, vzpomeň si na své milosrdenství.
Pamatuj na mě, * Pane, až přijdeš do svého království.

[Versum 2]
V. Zavřel mě do temnoty.
R. Jako mrtvé světu.

[Ant 2]
Vstavili * mu nad hlavu jeho obvinění napsané: Ježíš Nazaretský, Král Židů.

[Ant 3]
Když přijal ocet, * řekl: „Dokonáno jest:“ a nakloniv hlavu, vypustil duši.

[Special Completorium]
@Tempora/Quad6-4::s/až k smrti/až k smrti, a to smrti křížem./