[Officium]
Festum Sanctissimi Corporis Christi

[Ant Vespera]
Kněz navěky * Kristus Pán podle řádu Melchizedechova, obětoval chléb a víno.;;109
Milosrdný Hospodin * dal pokrm těm, kteří se ho bojí, na památku podivuhodných věcí, které učinil .;;110
Kalich spásy, * vezmu: a obětovat budu oběť chvály.;;115
Jako výhonky oliv * ať jsou děti Církve kolem stolu Páně.;;127
Ten, jenž pokoj * zavedl v končinách Církve, jadrnou pšenicí sytí nás Hospodin;.;;147

[Ant Vespera] (rubrica cisterciensis)
Zůstaň s námi, Pane, * neboť se pripozdívá, abychom skrze tebe, náš pokrm na cestu, byli přivedeni ke dni jasnosti věčné.;;109
Odchází * staré pojetí zákona, zatímco nové jej nahrazuje: neboť namísto many dané otcům na poušti, nám Kristus v podobě chleba dal své vlastní Tělo.;;110
Obraz * obyčejného beránka nahrazuje pravý Beránek, když pro naši útěchu na cestách, je nám dán v podobě nekvašeného chleba.;;115
K sobě nás * včlení chléb života, pokud čistou myslí, pevnou vírou a dokonalou láskou se proměníme v jeho podobu.;;127

[Responsory Vespera 1] (rubrica cisterciensis)
Responsorium. Položil se Ježíš <i>k jídlu</i>, jeho učedníci k němu, a on pravil: „Velmi jsem toužil jíst tohoto Velikonočního Beránka s vámi, než budu trpět:“ a vzal chléb, vzdal díky a lámal, i dával jim, * Řka: „Toto je mé Tělo.“
V. Xerxes uspořádal velikou hostinu pro všechny své velmože i služebníky, aby ukázal slavné bohatství svého království.
R. Řka: „Toto je mé Tělo.“

[Responsory Vespera] (rubrica cisterciensis)
R.br. Krmil je Hospodin * jadrnou pšenicí.
R. Krmil je Hospodin * jadrnou pšenicí.
V. A medem ze skály je nasytil.
R. Jadrnou pšenicí.

[Hymnus Vespera]
v. Chvalte, ústa, vznešeného
těla Páně tajemství,
chvalte předrahou krev jeho,
kterou z milosrdenství,
zrozen z lůna panenského,
prolil Král všech království.
_
Nám byl dán a nám se zrodil
z Panny neporušené,
jako poutník světem chodil,
sil zde zrno pravdy své,
skvělým řádem vyvrcholil
svoje žití pozemské.
_
Na poslední večer k stolu
s bratřími když zasedal,
beránka by s nimi spolu
podle zvyku pojídal,
dvanácteru Apoštolů
za pokrm sám sebe dal.
_
Slovo v těle slovu dává
moc chléb v tělo proměnit,
z vína Boží krev se stává.
I když Pán je smyslům skryt,
stačí sama víra pravá
srdce čisté přesvědčit.
_
!Pokud se Officium slaví před vystavenou Nejsvětější Svátostí, poslední dvě sloky se říkají na kolenou.
_
Před svátostí touto slavnou
v úctě skloňme kolena,
bohoslužbu starodávnou
nahraď nová, vznešená,
doplň smysly, které slábnou,
víra s láskou spojená.
_
Otci, Synu bez ustání
chvála nadšená ať zní,
sláva, pocta, díkůvzdání
naše chvály provází.
Duchu též ať vše se klaní,
který z obou vychází.
Amen.

[Versum 1]
V. Chléb s nebe dal jsi jim, Alleluja.
R. Všechnu líbeznost v sobě mající, Alleluja.

[Versum 1] (rubrica cisterciensis)
V. Jeden člověk uspořádal velikou hostinu.
R. A pozval mnohé.

[Ant 1]
Ó jak sladký je, * Pane, tvůj duch, abys nám ukázal, jakou sladkost chováš ke svým dětem, dal jsi nám přesladký chléb z nebe, hladové sytíš dobrými věcmi, a nenasytné boháče propouštíš s prázdnou.

[Ant 1] (rubrica cisterciensis)
Ať oslavuje * Jednorozeného Syna Boha Otce a panenské Matky sbor všech věřících, jimž na současné putování, k utěšení jejich srdcí, pod podobou chleba a vína, dal Svátost drahocenného Těla a Krve.

[Oratio]
Bože, tys nám v podivuhodné Svátosti oltářní zanechal památku svého umučení; dej nám, prosíme, abychom vždy svatá tajemství tvého Těla a tvé Krve tak uctívali, abychom v sobě směli navždy zakoušet jejich účinky:
$Qui vivis

[Invit]
Pojďme a klaňme se Kristu, panovníku národů: * Který dává ducha hojnosti těm, kdo jej požívají.
(sed rubrica cisterciensis)
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte, * A já vás občerstvím.

[Hymnus Matutinum]
v. K svátku tajemnému vroucně přistupujme,
z hloubi duše k němu píseň zanotujme.
Starého se vzdejme, všechno obnovujme, 
srdce, řeč i skutky změňme.
_
Chvála na památku večeře se vzdává, 
když v předvečer svátků beránka Pán dává, 
s ním chléb nekvašený, dávno podle práva 
v Písmech otcům přislíbený.
_
Když jsou nasyceni jídla tělesného, 
Pán jim k podivení dá jíst těla svého: 
vlastní rukou láme všem i pro každého, 
sebe – chléb, jak vyznáváme.
_
Pán dal klesajícím tělo v posílení, 
on dal litujícím krev svou k občerstvení. 
Tento kalich, praví, je vám pro spasení, 
pijte z něho věčné zdraví.
_
Tím je provždy dána svátost Božích dětí, 
ke cti Krista Pána, k spáse nám se světí. 
Kněžím patří jíst a lidu rozdíleti, 
tělo Páně v sboru bratří.
_
Z chleba andělského pro lid chléb se stává, 
pod způsobou jeho skutečnost je pravá. 
Ó div předivoucí: Nejchudším se dává, 
v pokrm Kristus všemohoucí.
_
Bože trojjediný, z trůnu nebeského, 
sestup do hlubiny duší lidu svého, 
veď nás cestou spásy z kraje pozemského, 
v světlo své a sídlo krásy.
Amen.

[Ant Matutinum]
Spásonosný plod * dal Pán k ochutnání, když nadešel čas jeho smrti.;;1
Z plodů obili * a vína jsou rozmnoženi věrní, kteří v pokoji Kristově umírají.;;4
Ve společenství kalicha, * v kterém přijímáme samotného Boha, nikoliv ve společenství krve býčků, shromáždil nás Pán.;;15
V. Chléb z nebe dal jim, alleluja.
R. Chléb andělský pojedl člověk, alleluja.
Ať se Hospodin rozpomene * na naši oběť, a náš celopal ať je tučný.;;19
Připravuje * nám Pán svůj stůl proti všem, kdo nás ponižují.;;22
Jásavým hlasem * ať volají ti, kdo večeří u stolu Páně;;41
V. Nakrmil je jadrnou pšenicí, Alleluja.
R. A medem ze skály je nasytil, Alleluja.
Přistoupím * k Božímu oltáři: a přijmu Krista, který obnoví mou mladost.;;42
Pán nás nakrmil * jadrnou pšenicí, a medem ze skály nás nasytil.;;80
Z tvého oltáře, * Pane, přijímáme Krista: v němž jásá naše srdce i tělo.;;83
V. Vyvádíš chléb ze země, alleluja.
R. A vínem rozradostňuješ srdce člověka, alleluja.

[Lectio1]
Čtení z prvního listu svatého Apoštola Pavla Korintským
!1 Cor 11:20-22
20 Když se však shromažďujete vy, není to už společenství večeře Páně:
21 každý z vás má tu troufalost, že hned začne jíst svou večeři, a jeden má třeba hlad, druhý se opije.
22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte Církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!

[Responsory1]
R. Zástup synů israelských obětuje kozla v předvečer Paschy.
* A budou jíst maso a nekvašené chleby.
V. Naše Pascha - velikonoční beránek, který byl zabit - je Kristus: hodujme tedy nekvašené chleby upřímnosti a pravdy.
R. A budou jíst maso a nekvašené chleby.

[Responsory2]
R. Budete jíst maso a nasyceni budete chleby.
* On je ten chléb, který vám dal Pán k jídlu.
V. Nebyl to Mojžíš, kdo vám dal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává pravý chléb z nebe.
R. On je ten chléb, který vám dal Pán k jídlu.

[Lectio3]
!1 Kor 11:27-32
27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
28 Nechť tedy každý sám sebe zkoumá, a teprve potom jí tento chléb a pije z tohoto kalicha.
29 Kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení, neboť nesmýšlí správně o tělu Páně.
30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí umírají.
31 Kdybychom odsoudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.

[Responsory3]
R. Elijáš pohlédl a viděl u své hlavy podpopelný chléb. Vstal tedy, jedl a pil;
* a došel v síle toho chleba až k hoře Boží.
V. Kdo však jí z tohoto chleba, bude žít navěky.
R. A došel v síle toho chleba až k hoře Boží.
&Gloria
R. A došel v síle toho chleba až k hoře Boží.

[Lectio4]
Kázání svatého Tomáše Akvinského
!Z menších děl č. 57
Nesmírné dary božské štědrosti, které obdržel křesťanský lid, mu udělily nedocenitelnou důstojnost. Žádný jiný národ totiž není ani kdy nebyl tak veliký, že by se mu jejich bohové přiblížili tak, jako se nám přiblížil náš Bůh. Jednorozený Syn Boží totiž chtěl, abychom byli účastni jeho božství, takže přijal naši přirozenost, a aby z lidí učinil bohy, sám se stal člověkem. A navíc to, co z našeho přijal, to všechno nám udělil k naší spáse. Své tělo totiž pro naše smíření obětoval Bohu Otci na oltáři kříže. Krev svou prolil zároveň jako cenu vykoupení i prostředek k obmytí, abychom vykoupeni z ubohého otroctví byli očištěni ode všech hříchů. Aby nám tedy zůstala památka spojená s tak velikým dobrem, zanechal nám své Tělo jako pokrm a svou Krev jako nápoj pod podobou chleba a vína, aby je věřící mohli přijímat.

[Responsory4]
R. Když ještě večeřeli, vzal Ježíš chléb, požehnal, a lámal, a dal svým učedníkům, a řekl.
* Vezměte a jezte: toto je mé tělo.
V. Řekli muži mého stánku: Kdo dá něco ze svého těla, abychom se nasytili?
R. Vezměte a jezte: toto je mé tělo.

[Lectio5]
Ó jak předrahá a obdivuhodná hostina, spásonosná a veškerou sladkostí naplněná! Co by jen mohlo býti nad tuto hostinu dražšího? Hostina, ve které nikoliv již maso jalovic a kozlů, jak dáno bylo kdysi v zákoně, ale Kristus, pravý Bůh, se nám k přijímání předkládá. Co je podivuhodnější než tato Svátost? V ní se totiž chléb a víno v hloubi své podstaty proměňují v Kristovo Tělo a Krev, a tak je Kristus, dokonalý Bůh a dokonalý člověk, obsažen ve skromné podobě chleba a vína. Věřící jej tedy jedí, ale Pána tím nezraňují. Naopak, pokud se Nejsvětější Svátost dělí, v každé a jakékoliv částečce zůstává celý Bůh. Vnější znaky v ní tedy zůstávají zbaveny původní podstaty, aby zůstal prostor pro víru, viditelné je tedy přijímáno neviditelným způsobem, skryté pod jinou podobou. A smysly, které dle vnějších znaků poznávají věci známé, jsou jen vírou zbaveny klamu.

[Responsory5]
R. Když povečeřeli, vzal Ježíš kalich a řekl: tento kalich je nová smlouva stvrzená mou krví.
* To čiňte na mou památku.
V. Budu si vše dobře pamatovat, a má duše bude vzdychat ve mě.
R. To čiňte na mou památku.

[Lectio6]
Than this Sacrament can anything be more health-giving? Thereby are sins purged away, strength renewed, and the soul fed upon the fatness of spiritual gifts. This Supper is offered up in the Church both for the quick and dead it was ordained to the health of all, all get the good of it. Than this Sacrament can anything be more furnished with dainties The glorious sweetness thereof is of a truth such that no man can fully tell it. Therein ghostly comfort is sucked from its very well-head. Therein a memorial is made of that exceeding great love which Christ showed in time of His sufferings. It was in order that the boundless goodness of that His great love might be driven home into the hearts of His faithful ones, that when He had celebrated the Passover with His disciples, and the last Supper was ended, „the Lord Jesus, knowing that His hour was come that He should depart out of this world unto the Father, having loved His own which were in the world, He loved them unto the end,“ (John xiii. 1,) and instituted this Sacrament, this Sacrament, the everlasting „forth-showing of His death until He come again,“ (1 Cor. xi. 26,) this Sacrament, the embodied fulfilment of all the ancient types and figures, this Sacrament, the greatest miracle which He ever wrought, and the one mighty joy of them that now have sorrow, till He shall come again, and their heart shall rejoice, and their joy no man take from them. (John xvi. 22.)

[Responsory6]
R. I am that Bread of life. Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.
* This is the Bread Which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
V. I am the living Bread Which came down from heaven if any man eat of this Bread, he shall live for ever.
R. This is the Bread Which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
&Gloria
R. This is the Bread Which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Jana
!Jan 6:56-59
Za onoho času řekl Ježíš zástupům Židů: „Tělo mé pravý jest pokrm, a krev má pravý jest nápoj.“ A ostatní. 
_
Kázání svatého Augustina, Biskupa (z Hippo) 
!Pojednání 26. na Jana, ke konci
Pomocí jídla a pití chtějí lidé dosáhnouti toho, aby nehladověli a nežíznili. To se ale ve skutečnosti nestane, pokud onen pokrm a nápoj, který přijímají, je nečiní nesmrtelnými a neporušitelnými; to znamená pokud nemají účast na samotném společenství svatých, kde bude pokoj a plná a dokonalá jednota. Proto tedy, jak již před námi poznali mužové Boží, náš Pán Ježíš Kristus nám zanechal své Tělo a Krev v takových věcech, které jsou vytvořeny spojením mnoha částí vjedno. Neboť chléb se peče z mnoha zrn spojených vjedno, víno nám splývá z mnoha vinných bobulí. A proto Pán již vysvětlil, jak by se mohlo stát to, o čem mluví, a co znamená jísti jeho Tělo a píti jeho Krev.

[Responsory7]
R. Kdo jí mé tělo a pije mou krev,
* zůstává ve mně a já v něm.
V. Žádný jiný národ není tak velký, aby měl bohy, kteří se k němu přiblížili, jak se náš Bůh přiblížil k nám.
R. Zůstává ve mně a já v něm.

[Lectio8]
„Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, zůstává ve mně a já v něm.“ Jísti tedy onen pokrm a píti onen nápoj znamená zůstávat v Kristu a on pak zůstává v nás. (1 Kor. xi. 28,) A proto, pokud kdo nezůstává v Kristu a Kristus nezůstává v něm, beze vší pochyby duchovně nepožívá jeho Tělo ani nepije jeho Krev, i když tělesně a viditelně do svých úst přijme Svátost Těla a Krve Kristovy. Spíše pak takovou Svátost jí a pije ke svému odsouzení, neboť se nečistý opovážil přistoupit ke Kristovým Svátostem, které pokud někdo přijímá a není čistý, přijímá je nehodně. O tom se pak říká: „Blažení čistí srdcem, neboť oni uvidí Boha.“ (Mat. v. 8.)

[Responsory8]
R. Jako mě poslal živý Otec, a já žiji skrze Otce,
* Tak i ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.
V. Živil jej Pán chlebem života a poznání.
R. Tak i ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.
&Gloria
R. Tak i ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.

[Lectio9]
Pán praví: „Jako mne poslal živý Otec a já jsem živ skrze Otce, tak i ten, kdo jí mne, živ bude skrze mne.“ (Jan x. 36,) Jako by řekl „Abych já mohl býti živ skrze Otce,“ to znamená, že k němu jako většímu vztahuji svůj život, a on způsobil mé vyprázdnění, v němž mne poslal (Phil. ii. 7, 8.). Aby však člověk žil skrze mne, to způsobí pouze účast na mém Těle. Já tedy ponížen žiji skrze Otce (Jan xiv. 28.), člověk však s hlavou vztyčenou žije skrze mne. Pokud tedy takto <i>Pán</i> řekl „Žiji skrze Otce,“ neboť Syn je z Otce, nikoliv Otec ze Syna; řekl to bez toho, aby byla porušena jejich rovnost. Ani tím, že řekl „A kdo mě jí, i on bude žít skrze mě,“ však nechce dát najevo svou a naši rovnost, nýbrž ukazuje nám milost prostředníka.
&teDeum

[Ant Laudes]
Moudrost * si zbudovala dům, smísila víno a prostřela stůl, alleluja.
Andělským pokrmem * jsi krmil svůj lid, a chléb z nebe jsi jim seslal, alleluja.
Tučný je chléb * Christův, a nabídne lahůdky králům, alleluja.
Svatí kněží * obětují Bohu kadidlo a chléb, alleluja.
Vítězi dám * skrytou manu, a nové jméno, alleluja.

[Ant Laudes] (rubrica cisterciensis)
Ať oddaně chválí * Pána přítomný sbor, který na věčnou památku svého utrpení, sám sebe nabízí za pokrm lidu, který k němu přišel.
Na počátku světa * první člověk zavázal své následovníky pokrmem smrti, ale ten druhý, který přišel z nebes, se čistým srdcem udělil jako pokrm života.
Okuste, * všichni věřící, jak sladký je Pán, když nám své Tělo, v hodině deváté pro spásu světa ukřižované, uděluje jako spásonosný pokrm na Oltáři; všichni se mu klanějme, že přišel, aby nás spasil.
Ó polední světlo, * jež všechno ozařuješ, osvěť i naše srdce, aby poznala tajemství takové Svátosti.
Ó dobrý pastýři, * který zanecháváš devadesát devět ovcí v poušti, abys ke stádu přinesl jednu ztracenou ovci, pas nás výživou svého svatého Těla.

[Capitulum Laudes]
!1 Kor 11:23-24
v. Bratři: Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal jej a řekl: „Vezměte a jezte. Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“.
$Deo gratias

[Responsory Laudes] (rubrica cisterciensis)
R.br. Památku učinil svých podivuhodných skutků * Pán, jež se smilovává.
R. Památku učinil svých podivuhodných skutků * Pán, jež se smilovává.
V. Pokrm dal těm, kdo se ho bojí.
R. Pán, jež se smilovává.

[Hymnus Laudes]
v. Slovo, jež shůry vychází,
ruku Otce neopouští; 
přišel vykonat své dílo,
konec života se blíží.
_
Dřív než ho na smrt učedník
vydal jeho nepřátelům,
on jako pokrm života
sám se vydal učedníkům.
_
Pod dvojími způsobami
tělo jim dal a krev svoji,
aby v pokrmu ukázal
člověka podstaty dvojí.
_
Narodil se pro přátele,
s nimi teď slaví hostinu.
Zemře jako cena za svět,
v království svém dá odměnu.
_
Ó spasitelná oběti,
nebes bránu nám otvíráš.
Když nepřítel nás sužuje,
dej sílu, pomoc přinášej.
_
Jednomu Bohu v Trojici
ať sláva věčná se vzdává,
on potom život bez konce
v nebeské vlasti kéž nám dá.
Amen.

[Versum 2]
V. Rozhostil mír ve tvých končinách, alleluja.
R. A jadrnou pšenicí tě krmí, alleluja.

[Versum 2] (rubrica cisterciensis)
V. Živil je jadrnou pšenicí.
R. Medem ze skály je nasytil.

[Ant 2]
Já jsem * živý chléb, a sestoupil jsem z nebe; kdo bude jíst z tohoto chleba, bude žít navěky, Alleluja.

[Ant 2] (rubrica cisterciensis)
Požehnán buď * Stvořitel, a Vykupitel věřících, jenž pamětliv své svaté smlouvy, v níž slíbil, že se nám dá, navštívil nás přicházející z výsosti: s tím, že za nás na kříži zemře, zanechal závdavek nesmírné lásky, a daroval nám nejdražší Svátost svého Těla a Krve.

[Lectio Prima]
!1 Kor 11:27
v. Kdo by tedy jedl tento chléb nebo pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.

[Responsory Tertia]
R.br. Dal jim chléb nebeský. * Alleluja, Alleluja.
R. Dal jim chléb nebeský. * Alleluja, Alleluja.
V. Člověk jedl chléb andělský.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Dal jim chléb nebeský. * Alleluja, Aleluia.
_
V. Nakrmil je jadrnou pšenicí. Alleluja.
R. A medem ze skály je nasytil. Alleluja.

[Capitulum Sexta]
!1 Kor 11:26
v. Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud nepřijde.
$Deo gratias

[Responsory Sexta]
R.br. Nakrmil je jadrnou pšenicí. * Alleluja, Alleluja.
R. Nakrmil je jadrnou pšenicí. * Alleluja, Alleluja.
V. A medem ze skály je nasytil.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Nakrmil je jadrnou pšenicí. * Alleluja, Alleluja.
_
V. Vyvádíš chléb ze země. Alleluja.
R. A víno rozradostňuje srdce člověka. Alleluja.

[Capitulum Nona]
!1 Cor 11:27
v. Kdo by tedy jedl tento chléb nebo pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
$Deo gratias

[Responsory Nona]
R.br. Vyvádíš chléb ze země. * Alleluja, Alleluja.
R. Vyvádíš chléb ze země. * Alleluja, Alleluja.
V. A víno rozradostňuje srdce člověka.
R. Alleluja, Alleluja.
&Gloria
R. Vyvádíš chléb ze země. * Alleluja, Alleluja.
_
V. Rozhostil mír ve tvých končinách. Alleluja.
R. A jadrnou pšenicí tě krmí. Alleluja.

[Ant 3]
O přesvatá hostino, * na níž je přijímán Kristus. Uctívá se památka jeho urpení. Mysl se plní vděčností a dostává se nám závdavku budoucí slávy.

[Ant 3] (rubrica cisterciensis)
Ó Svátosti * laskavosti, ó znamení jednoty, ó pouto lásky, ty nás na cestě občerstvuješ pod cizí způsobou; po skončení běhu tohoto života nás občerstvi ve své vlasti, nyní již se svou tváří odhalenou, bez prostřednické způsoby, alleluja.