[Rank]
Sv. Václava, Knížete, Mučedníka a hlavního Patrona Království Českého;;MM. maj.;;5.1;;ex C2

[Name]
Václava

[Lectio5]
@Sancti/09-28:Lectio4:s/Ti byli totiž.*//

[Lectio6]
@Sancti/09-28:Lectio4:s/.*Ti byli totiž/Ti byli totiž/ s/$/~/
@Sancti/09-28:Lectio5:s/Tento Vládce.*//

[Lectio7]
@Sancti/09-28:Lectio5:s/.*Tento Vládce/Tento Vládce/ s/$/~/
@Sancti/09-28:Lectio6:s/Když přišel do.*//

[Lectio8]
@Sancti/09-28:Lectio6:s/.*Když přišel do/Když přišel do/

[Lectio9]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše. 
!Mat. 16.
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Pokud někdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.“ A ostatní. 
_
Homilie Svatého Řehoře Papeže.
Kříž se dá nésti dvěma způsoby, buď zdrženlivostí sužujeme své tělo, nebo soucitem s bližním sužujeme svého ducha. Pomysleme na to, jak Pavel oběma způsoby nesl svůj kříž, neboť pravil: „Trestám své tělo a podrobuji si je, abych snad přesto, že jsem jiným kázal, sám nebyl zavržen.“	
[Lectio10]
Hle, slyšeli jsme, že tělesný kříž slouží k sužování těla, poslyšme nyní, jak soucitem s bližním neseme kříž ve své mysli. Apoštol totiž praví: „Kdo je slabý, abych já nebyl slabý spolu s ním? Propadá snad kdo pokušení, abych já se tím také netrápil?“ Je totiž dokonalým Kazatelem, a aby nám dal příklad zdrženlivosti, na svém vlastním těle nesl kříž. Protože na sobě nesl tresty za slabost jiných, svůj kříž nesl v srdci.	

[Lectio11]
Avšak proto, že těmto ctnostem jsou blízké i některé neřesti, měli bychom si říct: jaká neřest doprovází zdrženlivost těla a jaká soucit duše? Zdrženlivosti těla je totiž často blízká marnivá sláva, která ji doprovází. Neboť když vidíme tělesnou slabost a pohlédneme na bledou tvář, chceme hned pochválit zjevnou ctnost, a tím dříve zazní chvála, čím dříve se lidským očím ukáže půst díky bledému zjevu. 	

[Lectio12]
Soucit duše pak často provází falešná zbožnost, kterou různé neřesti často dovedou až k pohrdání. Vůči vinám nesmí nikdo cvičit svůj soucit, nýbrž zápal. Soucit sice náleží člověku, avšak neřesti je nutné napravovat. Abychom totiž v jednom a tomtéž člověku milovali dobro, které se stalo, musíme pronásledovat zlé skutky, které učinil. To proto, aby­chom, zatímco lehkomyslně odpouštíme viny, nebyli jati pouze láskou, ale také aby se nezdálo, že z nedbalosti někým pohrdáme.