[Lectio6] @Sancti/07-16:Lectio5:s/ Nejvznešenější .*// [Lectio7] @Sancti/07-16:Lectio5:s/.* (?=Nejvznešenější)// [Responsory8a] @Sancti/09-08:Responsory5:s/Narození/Památku/ [Responsory9] @Commune/C11:Responsory7:s/svatou slavnost/slavnou Památku/ [Lectio9] (rubrica cisterciensis) Čtení svatého Evangelia podle Lukáše. !Lukáš 11:27-28 Za onoho času, když mluvil Ježíš k zástupům, zvýšila jedna žena z davu hlas a řekla mu: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo.“ A ostatní. _ Homilie svatého Bernarda Opata. !Řeč 4. o Nanebevzetí Panny Marie. Jaký jen by dokázal jazyk, třebaže by byl Andělský, dostatečně vychválit Pannu a Matku, matku pak ne ledajakou, ale Boží? Dvojí novinka, dvoje přislíbení. Dvojí zázrak, avšak právem velmi přiléhavý i příznačný. Totiž žádný jiný syn neobdržel tu čest býti zrozen z panny, ani Bůh se pak podruhé nezrodil. Pohleď tedy, jak očividně si odpovídají chvalozpěv naší Panny a svatební píseň. Bezpochyby její lůno byla ženichova svatební komnata. Poslyš Marii v Evangeliu: „Shlédl,“ praví, „na poníženost své služebnice.“ Poslechni si ji také ve svatební komnatě: „Když byl Král,“ praví, „na svém lůžku, má myrha vydala svou vůni. Myrha je totiž prostinká rostlina a čistí hruď. To aby bylo zřejmé, že myrhou byla míněna pokora, jejíž vůně a krása nalezla milost u Boha. [Lectio10] (rubrica cisterciensis) Nechť mlčí o tvém milosrdenství, blažená Panno, pokud se najde někdo takový, kdo by tě vzýval ve svých potřebách, a pamatoval by si, žes jej opustila. My totiž, tvoji nepatrní služebníci, se v určitých ctnostech radujeme s tebou, avšak v této ctnosti spíše sami se sebou. Panenství chválíme, pokoru obdivujeme, avšak milosrdenství, to chutná sladce spíše ubohým, proto je nám dražší, když je obdržíme, častěji na ně vzpomínáme, a hojněji o ně prosíme. Maria je totiž ta, jež zajistila obnovu celého světa, získala spásu všech. Je totiž jasné, že starost o veškerý lidský rod sužovala tu, jíž bylo řečeno: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost,“ tedy tu, již jsi hledala. Kdo by jen uměl změřit, ó Požehnaná, délku a šířku, výšku i hloubku tvého milosrdenství? [Lectio11] (rubrica cisterciensis) Délka jejího milosrdenství je taková, že pomůže všem, kdo ji budou vzývat, až do posledního dne. Šířka její naplňuje celý okrsek světa tak, že země je plná tvého milosrdenství. Tak i výška její dosáhla obnovy nebeského města, a hloubka její až v temnotách a stínu smrti získala duším vykoupení. Skrze tebe se totiž naplňuje nebe, vyprazdňuje se peklo, obnovují se trosky nebeského Jerusaléma, a čekajícím ubohým se navrací život, který ztratili. Tvá takto přemocná a předobrá láska překypuje laskavou slitovností i účinnými přímluvami, stejně bohatá je v obou. K tomuto prameni tedy ať spěchá naše žíznivá duše: k této hojnosti milosrdenství ať se s nejvyšším zájmem utíká naše ubohost. [Lectio12] (rubrica cisterciensis) !Řeč o Narození B. M. V. Co bych však mohl říct o její výjimečnosti? Komu z Andělů kdy bylo řečeno? „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude Syn Boží“? A proto Pravda vzešla ze země, ne z Andělského stvoření. Nepřijala tedy Anděly, ale pokolení Abra­hámovo. Pro Anděla je velikou věcí, když může býti služebníkem Páně. Avšak Maria si zasloužila něco mnohem většího, totiž býti jeho Matkou. Taková plodnost Panny je tedy naprosto výjimečná výsada, jedinečným darem byla učiněna tím vznešenější, než jsou Andělé, čím snáze než všichni služebníci přijala jméno Matky. Takovou milost nalezla ta, která již byla milostiplná, planula láskou, neporušená byla v panenství, oddaná v pokoře, nicméně ještě otěhotněla, aniž by poznala muže, a porodila, aniž by poznala porodní bolesti. Pokud by se to zdálo málo, „Dítě, které se z ní narodilo, je nazváno Svaté, a je to Syn Boží.“