[Officium]
Commune Confessoris non pontificis

[Missa]
Os justi

[Comment]
# V den vyznavače, který nebyl biskupem
! Barva bílá
Chce-li někdo býti Spravedlivým, což jest stejné jako svatým, musi rozjímati o pravé moudrosti a nesmí věnovati sluchu tomu, co svět vydává za moudrost. Jedinou moudrostí jest Boha milovati a jemu jedinému sloužiti! Ustavičná myšlenka na Boha všeho v jeho přítomnosti jsou cesty moudrosti, jimiž se světci brali. Neslavme je tedy pouze ústy, ale napodobujme je také ve svých skutcích.

[Ant Vespera]
Lord, Thou deliverest unto me five talents * behold, I have gained beside them five talents more.
Well done, thou good servant, * thou hast been faithful in a very little, enter thou into the joy of thy Lord.
A faithful and wise servant * whom his Lord hath made ruler over His household.
Blessed is that servant * whom his Lord, when He cometh and knocketh at the door, shall find watching.
Thou good and faithful servant, * enter thou into the joy of thy Lord.

[Ant 1]
Učiním jej podobného * moudrému muži, který si postavil dům na skále.

[Oratio]
Bože, jenž nás oblažuješ výroční slavností svatého N. svého Vyznavače, popřej milostivě, abychom, když slavíme jeho narození pro nebe, také jeho skutky napodobovali.
$Per Dominum

[Nocturn 2 Versum]
V. Ústa spravedlivého rozmlouvají o moudrosti.
R. A jeho jazyk mluví věci spravedlivé.

[Nocturn 3 Versum]
V. Zákon jeho Boha je v jeho srdci.
R. A jeho kroky nezavrávorají.

[Lectio1]
Čtení z knihy Sírachovcovy
!Sir 31:8-11
8 Blažen je muž, který shledán byl bez viny a nehoní se za zlatem, ani nedoufá v bohatství a poklady.
9 Kdo je to, abychom ho velebili, neboť podivuhodné věci prokazuje svému lidu.
10 Kdo podstoupil tuto zkoušku a osvědčil se jako dokonalý? Bude mu to k chloubě. Kdo mohl hřešit, a nezhřešil, dělat zlo, a neudělal?
11 Jeho štěstí bude zajištěno, o jeho milosrdenství se bude vypravovat v celém shromáždění svatých.

[Lectio2]
!Sir 32:18-20; 32:28; 33:1-3
18 Kdo se bojí Hospodina, přijímá jeho kázeň, kdo ho na úsvitě hledají, dojdou jeho zalíbení.
19 Kdo bádá v Zákoně, bude jím prostoupen, ale kdo je záludný, bude mu kamenem úrazu.
20 Kdo se bojí Hospodina, dojdou práva, jeho úsudkům dají zazářit jako světlu.
28 Kdo je věrný Zákonu, dbá na přikázání, kdo spolehl na Hospodina, neutrpí škodu.
1 Toho, kdo se bojí Hospodina, nepotká neštěstí, a v pokušení zachová ho Bůh a zbaví ho zlého.
2 Moudrý nemá v nenávisti zákona, a nebude ztroskotán jako loď v bouři.
3 Člověk rozumný, věrný jest zákonu Božímu, a zákon jest věrný jemu.

[Responsory2]
R. Spravedlivý poroste jako lilium;
* A pokvete navěky před Hospodinem.
V. Zasazen v domě Hospodinově, v síních domu našeho Boha.
R. A pokvete navěky před Hospodinem.

[Lectio3]
!Sir 34:14-20
14 Duch těch, kdo se bojí Boha, bude chráněn, Bůh na něj shlédne a požehná mu.
15 Neboť naděje jejich se opírá o toho, který je vysvobozuje, a Boží oči hledí na ty, kdož milují ho.
16 Kdo se bojí Pána, tomu netřeba se strachovati, ani děsiti se, neboť on jest naděje jeho.
17 Duše toho, kdo se bojí Pána je blahoslavená.
18 Na koho upírá oči a kdo jest opora jeho?
19 Oči Páně hledí na ty, kteří se ho bojí; obrana mocná, opora silná, záštita proti vedru, a stínidlo proti polednímu žáru, ochrana před úrazem, a pomoc proti pádu
20 je ten, který povznáší duše, osvěcuje oči, dává zdraví a život a požehnání.

[Responsory3]
R. Tento poznal spravedlnost, a viděl veliké zázraky, a prosil Nejvyššího;
* A započten byl mezi Svaté.
V. Tento byl tím, kdo zavrhl světský život, a došel do nebeského království.
R. A započten byl mezi Svaté.

[Lectio4]
From the Sermons of St. John Chrysostom, Patriarch (of Constantinople.)
!On St Philogonius, Tom. iii.
The blessed N., whose Feast we are this day keeping, doth justly call on our tongue to tell what great deeds he wrought. To-day did that blessed servant of God pass into that higher life, which is a life of peace, a life where there is no trouble. To-day his ship reached that harbour whereafter wreck is to be dreaded no more. He hath felt trouble and anguish of spirit for the last time. And wherefore marvel we that that place is one where the mind is vexed no more, when we remember that Paul saith, even to men living here in this life: Rejoice evermore, pray without ceasing? (1 Thess. v. 16, 17.)

[Responsory4]
R. The Lord made him honourable, and defended him from his enemies, and kept him safe from those that lay in wait for him;
* And gave him perpetual glory.
V. He went down with him into the pit, and left him not in bonds.
R. And gave him perpetual glory.

[Lectio5]
Here there are sicknesses, here there are strivings, here there are untimely deaths, here there are lies, here there are jealousies, here there are troubles, here there is anger, here there are lustings, here there are pit-falls unnumbered, here there are daily cares, here one evil followeth after another, and all bring vexation. And yet Paul hath it that even here a man may rejoice evermore, if he will but raise his head above the flood of earthly things, and order his life aright. How much better shall we fare when we have passed away from all these things, and all these things are taken away from us, when we shall have no illhealth, nor disease, nor matter wherein to sin, when that hard thing, right of property, shall exist no more, whereby all unrighteousness cometh into this life, and strifes unnumbered are begotten.

[Responsory5]
R. Zamiloval si jej Hospodin a ozdobil jej: štolu slávy mu oblékl,
* A před branami ráje jej korunoval.
V. Oblékl mu Hospodin zbroj víry, a ozdobil jej.
R. A před branami ráje jej korunoval.

[Lectio6]
In this verily do I most chiefly rejoice, for the happiness of that holy servant of God, in that, being taken away hence, and having found here no abiding city, he is become a citizen of that other city, which is the city of the living God from the Church here he is gone, but hie is come unto the Church of the first-born, which are written in heaven, (Heb. xii. 22, 23); he keepeth holiday with us no more, but he is passed to where he holdeth high festival with Angels. And what be that city, and that Church, and that festival above, Paul biddeth us know, saying Ye are come unto the city of the living God, the heavenly Jerusalem, and unto the Church of the first-born which are written in heaven, and to an innumerable company of Angels.

[Responsory6]
R. This is he which did according unto all that God commanded him; and God said unto him: Enter thou into My rest,
* For thee have I seen righteous before Me among all people.
V. This is he which loved not his life in this world, and is come unto an everlasting kingdom.
R. For thee have I seen righteous before Me among all people.
&Gloria
R. For thee have I seen righteous before Me among all people.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 12:35-40
Za onoho času, řekl Ježíš svým učedníkům: nechť jsou bedra vaše přepásána a lampy hoří ve vašich rukou. A ostatní.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 13. na Evangelia.
Nejdražší bratři, otevřelo se vám čtení svatého Evangelia, které jste právě slyšeli. Avšak aby se někomu snad nezdála jeho přímost příliš vzdálená, stručně si je projdeme, aby jeho výklad poznali ti, kteří jej ještě neznají, a těm, kteří jej znají, zbytečně dlouhý. Pán praví: „Nechť jsou vaše bedra přepásána.“ Bedra si totiž přepásáme, když zdrženlivostí chceme krotit rozmary těla. Ale protože nestačí, když jen neděláme zlé věci, dokud se každý nesnažíme zapotit i při konání dobrých skutků, hned Pán dodává: „a lampy ať hoří ve vašich rukou.“ Zapálené lampy máme v rukou, když dobrými skutky přinášíme svým bližním příklady světla. O těchto skutcích Pán říká: „Ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky, a oslavovali vašeho Otce, který je v nebesích“. (Mat. 5, 16.)

[Responsory7]
R. This is he which wrought great wonders before God, and praised the Lord with all his heart.
* May he pray for all people, that their sins may be forgiven unto them.
V. Behold a man without blame, a worshipper of God in truth, keeping himself clean from every evil work, and abiding still in his innocency.
R. May he pray for all people, that their sins may be forgiven unto them.

[Lectio8]
Jsou zde totiž dva příkazy, přepásat bedra a držet lampy, aby čistota cudnosti vládla v těle a světlo pravdy ve skutcích. Našemu Spasiteli se nemůžeme líbit bez jednoho ani bez druhého. Tedy ani když někdo koná dobré skutky, ale nečisté svody těla neopustí, ani když vyniká v čistotě, avšak necvičí se v dobrých skutcích. Tedy čistota není příliš významná bez dobrých skutků, ani dobré skutky nejsou nic bez čistoty.  Avšak i když je v pořádku oboje, zbývá, pokud je někdo takový, aby svou naději směřoval k věčné vlasti a nikdy se nezdržoval špatných skutků pouze pro uznání tohoto světa.

[Lectio9]
Proto Pán hned dodává: „A vy buďte podobni lidem čekajícím na svého pána, až se vrátí ze svatby a zabuší na dveře, abyste mu ihned otevřeli“. Pán totiž přijde, až bude pospíchat k soudu. Zatluče pak na dveře tím, že zdravotními potížemi bude poukazovat na blízkou smrt. Ihned mu otevřeme tím, že jej s láskou přijmeme. Otevřít soudci, který tluče na dveře, nechce pouze ten, kdo se bojí vyjít z těla. A takový člověk se děsí pohledu na tohoto soudce, o němž si pamatuje, že jej již zavrhl. Kdo si však je jistý svými skutky a nadějí, ten soudci, který tluče na dveře, ihned otevře, neboť jej rád uvidí. A když se blíží čas smrti, už se s radostí těší na slavnou odměnu.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Sir 31:8-9
v. Blažen je muž, který byl shledán bez poskvrny, a za zlatem se nepachtí, ani jeho naděje neleží v penězích a bohatství. Kdo je takovým? Pochvalme jej, činil totiž ve svém životě podivuhodné věci.
$Deo gratias

[Hymnus Laudes]
v. Jezu, koruno přeslavná 
a pravdo velmi vznešená, 
jenž svému Vyznavačovi 
trvalou dáváš odměnu:
_
Dej prosícímu zástupu 
na jeho mocnou přímluvu, 
odpuštění jeho hříchů, 
a strhni z něj pout okovy.
_
Za rok se vrátil znova čas, 
zazářil světlým jasem den, 
když tento světec z těla již 
odtud odešel v hvězdnou výš.
_
Za marnost slasti země měl, 
i převeliké poklady 
jen za nečisté pokládal, 
však s radostí nebe dostal.
_
Tě, Jezu, Králi předobrý 
On vždycky řádně vyznával 
a svody ďábla pošlapal, 
pyšného svého průvodce.
_
Přeslavný v ctnosti, ve víře 
byl tento pilný Vyznavač, 
posty své tělo trýzníval, 
za to teď v nebi hoduje.
_
A proto vroucně, Laskavý, 
ti svoje prosby vzdáváme, 
pro jeho velké zásluhy 
odpusť nám hříchů pokuty.
_
* Buď Otci i Pánu sláva,
též Jedinému Synovi
i Duchu Utěšiteli
vždy a na věčné věky.
Amen.

[Ant 2]
Hle, služebníku dobrý * a věrný, protože jsi byl věrný nad málem, ustanovím tě nad velkým množstvím, vejdi do radosti svého Pána.

[Lectio Prima]
!Moudrost 10:10
v. Spravedlivého vodil Hospodin po přímých stezkách, a ukázal mu Boží království a dal mu poznat svaté věci. Poctil jej trápeními, a jeho námahy ověnčil zdarem.

[Capitulum Sexta]
!Sir 39:6
v. Spravedlivý se od úsvitu celým svým srdcem obrací k Pánu, svému stvořiteli, k Nejvyššímu zdvihá svoji duši.
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Ústa spravedlivého * rozmlouvají o moudrosti.
R. Ústa spravedlivého * rozmlouvají o moudrosti.
V. A jeho jazyk mluví věci spravedlivé.
R. Rozmlouvají o moudrosti.
&Gloria
R. Ústa spravedlivého * rozmlouvají o moudrosti.

[Responsory Breve Nona]
R.br. Zákon Boha jeho * Je v jeho srdci.
R. Zákon Boha jeho * Je v jeho srdci.
V. A jeho kroky nezakolísají.
R. Je v jeho srdci.
&Gloria
R. Zákon Boha jeho * Je v jeho srdci.

[Ant 3]
Tento muž * pohrdal světem a věcmi pozemskými, když pak zvítězil, věci božské pro nebe zachoval slovy i skutky.

[Lectio1 in 2 loco]
Čtení z knihy Moudrosti
!Mdr 4:7-14
7 Spravedlivý, třebaže by zemřel předčasně, bude v pokoji.
8 Neboť vážené stáří nespočívá v délce života, neměří se počtem let. Ale šediny u lidí – to je rozvaha. 
9 Pokročilý věk – to je život bez poskvrny.
10 Protože byl příjemný Bohu, byl jím milován, protože žil mezi hříšníky, byl odtud přenesen.
11 Byl uchvácen, aby zlo nezměnilo jeho smýšlení, aby klam nesvedl jeho duši.
12 Neboť kouzlo nepravosti zatemňuje dobro a vír vášně strhuje nevinnou mysl.
13 Spravedlivý se brzo zdokonalil, a tak vyplnil dlouhá léta.
14 Neboť jeho duše byla Pánu milá, proto ji spěšně přesadil ze středu nepravosti.

[Lectio2 in 2 loco]
!Mdr 4:14-19
14 Lidé to viděli, ale nechápali; nevzali si k srdci,
15 že Bůh popřává svým vyvoleným lásku a smilování, ochranu svým vyvoleným.
16 Spravedlivý, i když je mrtev, odsuzuje živé bezbožníky, mládí, které brzo dospělo k dokonalosti, odsuzuje letité stáří hříšníkovo.
17 Ano, hříšníci uzří smrt moudrého, ale nepochopí, co s ním Pán zamýšlel a proč jej ochránil.
18 Uvidí to, ale pohrdnou tím, Pán se jim však vysměje.
19 Potom se stanou bezectnou mrtvolou, navždy na posměch mezi mrtvými, poněvadž je svrhne střemhlav, že ani nehlesnou, otřese jimi ze základů, utrpí svrchovanou zkázu.

[Lectio3 in 2 loco]
!Mdr 4:19-20; 5:1-5
19 Budou kořistí bolesti, vzpomínka na ně zmizí.
20 Se strachem přijdou při zúčtování svých hříchů, jejich zločiny jim budou do tváře svědčit. 
1 Tehdy spravedliví stanou ve velké důvěře před těmi, kteří je sužovali, jejich trápením jen pohrdali.
2 Až to hříšníci uvidí, zneklidní hrozným strachem a budou bez sebe nad nenadálou spásou spravedlivého.
3 Navzájem si řeknou plni výčitek a se vzdycháním v úzkosti duše: „To je ten, jemuž jsme se kdysi posmívali, stíhali ho svou pohanou. 
4 Jeho život jsme pokládali za bláznovství a jeho konec za bezectný.
5 Jak byl připočítán k Božím synům, se svatými sdílí jejich osud!

[Lectio4 in 2 loco]
Z knihy Morálií svatého Řehoře Papeže.
!Kniha 10, kap. 16. na 12. kap. Joba.
Prostotě spravedlivého se lidé vysmívají. Moudrost tohoto světa je taková, že srdce skryje za lest, smysl zahalí slovy, co je lživé, ukazuje se jako pravda, a co je pravda, vydává se za lež. Víme totiž, že tuto vychytralost využívá mládež, a již od dětství se učí poznávat její hodnotu: ti, kteří ji znají, pyšně se povyšují nad ostatní, ovšem ti, kteří ji neznají, ji poníženě a bázlivě obdivují u jiných. Neboť takoví lidé mají zalíbení v této hříšné dvojznačnosti a skrývání pravého významu jmen, a ještě tuto zvrhlost mysli nazývají městskou vytříbeností. Tato „vytříbenost“ však těm, kteří se jí poddávají, káže vyhledávat nejvyšší pocty, radovat se z marnosti dosažené světské slávy, a mnohonásobně oplácet špatnosti utržené od jiných. Když mají dost sil, nic je nezadrží, čeho pak tito lidé nedokážou dosáhnout svou špatností, toho se pokusí dosáhnout předstíráním dobrých úmyslů.

[Lectio5 in 2 loco]
Ale naopak, moudrost spravedlivých je: nic nepředstírat, slovy vysvětlovat své úmysly, pilně se snažit, aby ta slova byla pravdivá, lživým se vyhýbat; dobré skutky konat bez nároku na odměnu, špatné raději snášet než konat; trpět příkoří pro pravdu považovat za zisk. Avšak tato prostota spravedlivých je zdrojem výsměchu; neboť moudří tohoto světa považují ctnost čistoty za pošetilost. Totiž všechno, co se děje v nevinnosti, oni bez pochyby považují za hloupé; a cokoliv ve skutcích pravda potvrdí, tělesné moudrosti zní pošetile. Co totiž světu připadá hloupějšího než vyjevovat své myšlenky slovy, nepředstírat nic pomocí vychytralých lstí, nemstít křivdy potupami, modlit se za ty, kdo nás haní, vyhledávat chudobu, vzdávat se majetků, nevzdorovat lupiči, když nás někdo udeří, nastavit mu druhou tvář? 

[Lectio6 in 2 loco]
!Cap. 17 post init.
Svítilna je opovrhovaný v očích bohatých. Často se stává, že nějaký vyvolený, když je veden k věčné blaženosti, je neustále sužován tímto protivenstvím; netěší jej hojnost věcí, neskýtá mu čest sláva hodností, neposkytuje mu pomoc žádné množství sloužících, nezdobí ho žádná okázalost oděvů v očích lidí. Všemi je však považován za opovrženíhodného a je pokládán za nehodného milosti tohoto světa; přesto však před očima skrytého soudce září ctnostmi, třpytí se zásluhami života: bojí se být poctěn, nepohrdá pohrdáním: tělo trápí zdrženlivostí, jen láskou v duši tuční: mysl vždy připravuje na trpělivost, vzpřímený pro spravedlnost, raduje se z přijatých urážek: soucítí z celého srdce s trpícími, raduje se z úspěchů dobrých, jako by byly jeho vlastní, pilně v mysli přežvykuje pokrmy svatého slova, a tázán, neví dvojnásobně, co by řekl.


[Lectio7 in 2 loco]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 12:32-35
Za onoho času řekl Ježíš učedníkům svým: „Nebojte se, maličké stádce, neboť zalíbilo se vašemu Otci dáti vám království.“ A ostatní.
_
Homilie ctihodného Bédy Kněze.
!Kniha 4. kapitola 54. na Lk 12.
Maličké stádce vyvolených. Pán je takto nazývá buďto ve srovnání s velkým počtem zavržených, nebo spíše pro oddanost jejich pokory. Pán totiž chce, aby jeho Církev, ať už se rozroste do jakkoliv velkého počtu, v pokoře rostla až na konec světa, a došla tím, také v pokoře, ke slíbenému <i>nebeskému</i> království. Proto ji chlácholí a utěšuje v jejích obtížích, neboť jí přikázal hledati pouze království Boží, a s milostivou laskavostí slibuje, že jí ono království dá <i>nebeský</i> Otec. „Prodejte, co je vaše, a dávejte almužnu.

[Lectio8 in 2 loco]
„Prodejte, co je vaše, a dávejte almužnu. Nebojte se,“ praví <i>Pán,</i> „že těm, kdo bojují pro království Boží, by se mohlo nedostávat věcí nutných pro tento život.“ Proč byste jinak měli prodávat, co máte, a dávat to v almužny? Patří se tedy, aby když už někdo jednou pro Pána pohrdne vším, co má, že pak z této práce vlastních rukou nicméně pochází nejen jeho obživa, ale i almužny, které pak může dávat. Proto se chlubí Apoštol a praví: „Stříbra, zlata ani šatu od nikoho jsem nežádal, jak sami víte, neboť pro potřeby moje i mých průvodců sloužily tyto mé ruce. Ve všem jsem vás poučil, jak se máme takto prací ujímati slabých.“ (Sk 20, 33-35.)

[Lectio9 in 2 loco]
Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, totiž tím, že budete dávat almužny, a odměna za ně zůstane navěky. Nesmíme si nicméně myslet, že tento příkaz znamená, že nic z těchto peněz není vyhrazeno svatým, ať už přímo jim, nebo na pomoc chudým. Vždyť <i>Apoštol Jan píše, že i</i> sám Pán, jemuž sloužili Andělé, měl na výdaje při budování Církve měšec, ve kterém se shromažďovaly dary věřících, a poté <i>peníze</i> rozděloval buď pro potřeby vlastní, nebo ostatních lidí v nouzi (Jan 12, 6). Bohu však nesmíme sloužit pouze pro tyto peníze, ani nelze pro strach z chudoby opustit spravedlnost.
&teDeum

[Lectio7 in 3 loco]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 19:12-25
Za onoho času řekl Ježíš učedníkům svým toto podobenství: „Jeden vznešený člověk odešel do daleké země, aby převzal království a vrátil se.“ A ostatní.
_
Homilie svatého Ambrože Biskupa.
!Kniha 8. na Lukáše.
Bylo to dobře zařízené, že Bůh, když se chystal povolat pohanské Národy, a přikázat, aby byli zabíjeni Židé, kteří nechtěli, aby jim Kristus vládl, a předtím uvedl tento příběh, aby se neřeklo, že: „Nedal lidu židovskému nic, co by jim pomohlo se zlepšit“? Není to, jako bychom žádali něco od toho, kdo nic nedostal? Tato hřivna však není jen nějaký drobný peníz, když kvůli ní žena z Evangelia, když ji nemohla najít, rozsvítila lampu, za jejího světla hledala, a pak se velmi těšila, když ji našla.

[Lectio8 in 3 loco]
Tedy jeden služebník z jedné hřivny udělal deset, druhý pět. Nejspíš to znamená, že ten druhý si vedl dobře, neboť máme pět tělesných smyslů. Ten první získal dvojnásobek, tedy tajemství zákona i zběhlost v praktickém životě. Proto zde Matouš má zase pět a dvě hřivny. V pěti hřivnách jsou praktické dovednosti, ve dvou je oboje, tajemství i dovednost. Čím je tedy číslo nižší, tím vyšší je pak výnos.

[Lectio9 in 3 loco]
A zde můžeme deset hřiven pochopit jako deset slov, tedy učení starého zákona. Pět hřiven je zase výuka ke kázni. Avšak chci, aby znalec zákona byl ve všem dokonalý. Království Boží je nejen ve slovech, ale také v ctnostech (1 Kor. 4, 20.). Je tedy dobře, že Pán o Židech řekl, že dva jednomu přinesou více peněz. Ne snad v samotném kovu, ale tím, že půjčují na úrok. Něco jiného jsou však dlužné peníze a něco jiného úrok nebeského učení.
&teDeum

[Introitus]
!Ž 36,30-31
v. Ústa spravedlivého pronášejí moudrost a jazyk jeho mluví, co pravé jest; zákon Boha jeho je v srdci jeho. (Alléluia, alléluia.)
!Ž 36,1
Nezáviď zlým a nežárli na ty, kdož páší nepravost.
&Gloria
v. Ústa spravedlivého pronášejí moudrost a jazyk jeho mluví, co pravé jest; zákon Boha jeho je v srdci jeho. (Alléluia, alléluia.)

[Lectio]
Čtení z knihy Sirachovcovy
!Sir 31,8-11
!Bůh stvořil všecko pro sebe, dal však nám lidem svobodnou vůli, abychom dobrovolně rozhodli se pro Něho. Nikdo nemůže si stěžovati, že mu je nemožno sloužiti Bohu. I světci byli lidé našich kostí a naší krve, na něž dorážel satan, svět a vlastní zkažená přirozenost. Ačkoliv tedy mohli přestoupiti přikázání Boží, nepřestoupili, ačkoliv mohli zlé činiti, neučinili tak! Jejich příklad jest velkou útěchou a povzbuzením pro nás, kteří dosud na zemi bojujeme a ve strachu a bázni pracujeme o své spáse.
Sťasten muž, který shledán byl bez vady, který za zlatým kovem nehonil se, po penězích, po pokladech nedychtil. Kdo je takový? Abychom ho chválili! Neboť činil divy v životě svém! Kdo se osvědčil v bohatství, že zůstal bezvadný? Budiž emu věčná sláva vzdávána! Kdo mohl přestoupit a nepřestoupil, kdo zlé činiti a neučinil? Proto jest upevněno štěstí jeho od Pána, a jeho almužny hlásat bude všecka obec svatých.

[Graduale]
!Ž 91,13; 91,14
V. Spravedlivý jako palma pokvete: jako cedr na Libanu poroste v domě Páně.
!Ž 91,3
V. Aby zvěstováno bylo za jitra milosrdenství tvé a za noci věrnost tvá.
Aleluja, aleluja.
!Jak 1,12
V. Blahoslavený člověk, jenž snáší pokušení, neboť když bude zkušen, obdrží korunu života. Aleluja.

[GradualeP]
Aleluja, aleluja.
!Jak 1,12
V. Blahoslavený člověk, jenž snáší pokušení, neboť když bude zkušen, obdrží korunu života. Aleluja.
!Sir 45,9
Miloval jej Pán a ozdobil jej; rouchem slávy přioděl jej. Aleluja.

[Tractus]
!Ž 91,13; 91,14
V. Spravedlivý jako palma pokvete: jako cedr na Libanu poroste v domě Páně.
!Ž 91,3
V. Aby zvěstováno bylo za jitra milosrdenství tvé a za noci věrnost tvá.
!Ž 111,1-3
Blaze člověku, jenž sebojí Pána, jenž v přikázáních jeho libuje si velice.
V. Mocné bude na zemi símě jeho; pokolení spravedlivých požehnáno bude.
V. Sláva a bohatství v domě jeho & spravedlnost jeho zůstává na věky věkův.

[Evangelium]
Slova ++ sv. Evangelia podle Lukáše
!Lk 12,35-40
!Všichni jsme služebníky Boha a čekáme, až nás zavolá. Naše služebnost jest naši slávou, neboť Bohu sloužiti jest více, než býti králem. Pán Ježíš v počítává v dnešním Evangeliu, kterých vlastností vyžaduje u svého služebníka. — Bděme tedy, ať nás nalezne náš Pán připraveny na svůj příchod, jako nalezl své svaté!
Za onoho času řekl Pán Ježíš učedníkům svým: „Buďtež bedra vaše přepásána a hořte svíce v rukou vašich, a vy buďte podobní lidem, kteří čekají na pána svého, až se vrátí ze svatby, aby, když přijde a zatluče, ihned mu otevřeli. Blažení služebníci ti, které pán přijda nalezne, ani bdí: amen, pravím vám, že se přepáše a ke stolu je posadí a přecházeje bude je obsluhovat. A jestliže přijde o druhém neb i o třetím bdění nočním a tak je nalezne, blaženi jsou služebníci ti. To však vězte: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, bděl by a nenechal by podkopati domu svého. Také vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kterou netušíte.“

[Secreta]
Tobě, Pane, přinášímena památku tvých Svatých obětí chvály, pro něž doufáme, že budeme zbaveni běd přítomných i budoucích.
$Per Dominum.

[Postcommunio]
Občerstvení pokrmem a nápojem nebeským, Bože náš, snažně tebe prosíme, abychom, na jehož památku jsme toto přijali, toho i chránění byli prosbami.
$Per Dominum