[Officium]
C. tvého a biskupa

[Missa]
Statuit

[Comment]
# V den mučedníka, biskupa
Pán volí si za své zástupce, koho chce; na toho pak přenáší část svého lesku. Není větší důstojnosti nad kněžskou! Není důležitějšího úkolu nad pastýřství duší! Kéž by všichni kněží zachovali svou důstojnost na věky! Povinností věřících jest modliti se za jejich vytrvalost, neboť člověk s tíhou nese břímě své slabé a vratké přirozenosti. Nejen kněžstvo, ale i věřící laikové musejí zachovati důstojnost svého kněžství, vždyť všichni jsou „královským kněžstvem“, jež obětuje Otci v modlitbách Syna za svou spásu.

[Ant Vespera]
Kdo se ke mě přizná * před lidmi, k němu se také přiznám já před svým Otcem.
Kdo mě následuje, * nechodí v temnotách, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Kdo mi slouží, * takto mě následuje; a kde jsem já, tam je i můj služebník.
Pokud mi bude někdo sloužit, * poctí jej můj Otec, který je v nebi, praví Pán.
Chci, Otče, * aby tam, kde jsem já, byl i můj služebník.

[Hymnus Vespera]
v. Ó Bože, ty jsi hrdinů,
Zisk, odměna i koruna, 
Když Mučedníka slavíme, 
Z pout hříchů rač nás uvolnit.
_
On totiž světa rozkoše
A bludné hody vábivé 
Pokládal správně za padlé, 
Tak došel do říše nebeské.
_
Udatně běžel ku trestům, 
Snášel je se srdcem mužným, 
Pro tebe vylil svoji krev 
Už vlastní za to věčný dar.
_
Proto teď vroucně, Laskavý, 
Ti svoje prosby vzdáváme:
Pro Mučedníka vítězství 
Odpusť nám, sluhům, přečiny.
_
* Chvála a sláva trvalá
buď Otci též i Synovi
I Duchu Utěšiteli
Nyní i na věčné věky.
Amen.

[Versum 1]
V. Slávou a ctí jsi jej korunoval, Pane.
R. A ustanovil jej nad dílem svých rukou.

[Ant 1]
Tento Svatý * pro zákon Boží bojoval až do smrti, a řečí bezbožníků se pranic nebál; stál totiž na pevné zemi.

[Oratio]
Shlédni na naši slabost, všemohoucí Bože, a protože břímě našich skutků nás tíží, nechť nás chrání slavná přímluva svatého N., tvého Mučedníka a Biskupa.
$Per Dominum

[Invit]
Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.

[Invit] (rubrica cisterciensis)
Pojďte se poklonit věčnému Králi; * Jenž korunoval svého Mučedníka N..

[Ant Matutinum]
V zákoně Páně * byla jeho vůle ve dne i v noci.;;1
Hlásal * přikázání Páně a usazen je na jeho svaté hoře.;;2
Svým hlasem * jsem volal k Hospodinu: a on mě vyslyšel ze své svaté hory.;;3
Synové lidští, * vězte dobře, že Hospodin podivuhodně proslavil svého svatého.;;4
Štítem své dobré vůle * jsi ho korunoval, Hospodine.;;5
Po celé zemi * jsi jej korunoval slávou a ctí.;;8
Spravedlivý je Pán, * a miluje spravedlnost: jeho tvář hledí na spravedlivost.;;10
Přebývat bude * v tvém stánku, spočine na tvé svaté hoře.;;14
Postavil jsi, Hospodine, * na jeho hlavu korunu z drahých kamenů.;;20

[Nocturn 2 Versum]
V. Nasadil jsi, Pane, na hlavu jeho.
R. Korunu z drahých kamenů.

[Nocturn 3 Versum]
V. Veliká je jeho sláva ve tvé spáse.
R. Slávu a velikou poctu jsi mu udělil.

[Lectio1]
Ze Skutků Apoštolů
!Skutky 20:17-24
17 Pavel poslal z Miléta list do Efesu a povolal k sobě starší Církve.
18 Když k němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem si u vás počínal od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, i po celý ostatní čas.
19 Sloužil jsem Pánu se vší pokorou, se slzami a ve zkouškách, které mě potkaly pro úklady Židů.
20 Neopomenul jsem nic z toho, co by vám bylo k užitku, ale hlásal jsem vám to a učil vás tomu veřejně i po domech.
21 Vážně jsem kladl na srdce Židům i Pohanům, aby se obrátili k Bohu s vírou v našeho Pána Ježíše.
22 A nyní mě to uvnitř všechno nutí k tomu, abych šel do Jerusaléma. Co mě tam potká, nevím.
23 Jen od města k městu mi Duch svatý dosvědčuje a říká, že mě čekají pouta a soužení.
24 Ale můj život nemá vůbec pro mě cenu, jen když dokončím svůj běh a úkol, který jsem přijal od Pána Ježíše: vydávat svědectví pro Evangelium o Boží milosti.

[Responsory1]
R. Tento Svatý pro zákon svého Boha bojoval až do smrti, a slov bezbožníků se nikterak nebál;
* Neboť pevně stál na skále.
V. Tento je ten, jenž pohrdl životem světa a došel až do nebeského království.
R. Neboť pevně stál na skále.

[Lectio2]
!Skutky 20:25-31
25 A nyní, hle, já vím, že mou tvář už nespatří nikdo z vás, přes které jsem procházel, když jsem kázal království Boží.
26 Slavnostně vám tedy dnes prohlašuji: Zahyne-li někdo, já na tom vinu nemám!
27 Nic jsem nezameškal, ale zvěstoval jsem vám všechno, co rozhodl Bůh.
28 Dbejte na sebe i na celé stádce, v kterém vás Duch svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží církev, kterou si získal vlastní krví.
29 Já vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás draví vlci a že stádce šetřit nebudou.
30 Z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří se budou snažit převrácenými řečmi strhnout za sebou učedníky.
31 Proto buďte bdělí a pamatujte na to, jak jsem já po tři léta ve dne v noci neustále se slzami každého zvlášť napomínal.

[Responsory2]
R. Spravedlivý rozkvete jako lilie;
* A pokvete navěky před Hospodinem.
V. Zasazen v domě Hospodinově, v nádvořích domu našeho Boha.
R. A pokvete navěky před Hospodinem.

[Lectio3]
!Skutky 20:32-38
32 A nyní vás tedy odporoučím Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví ve společenství všech posvěcených.
33 Stříbro, zlato ani šaty jsem od nikoho nežádal.
34 Víte sami, že tyhle moje ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i moji společníci.
35 Ve všem jsem vám dal příklad, jak se takto vlastní prací máme ujímat potřebných a pamatovat tím na slova Pána Ježíše, protože on řekl: Blaženější je dávat než dostávat.“
36 A po těch slovech poklekl a s nimi se všemi se pomodlil.
37 Všichni se dali do hlasitého pláče, objímali Pavla a líbali ho.
38 Nejvíce je zabolelo to slovo, že jeho tvář už více nespatří. Potom ho vyprovodili k lodi.

[Responsory3]
R. Tento poznal spravedlnost, a uzřel velmi podivuhodné věci, a modlil se k Nejvyššímu;
* A započten byl mezi Svaté.
V. On to byl, kdo pohrdl světským životem, a došel až do nebeské říše.
R. A započten byl mezi Svaté.
&Gloria
R. A započten byl mezi Svaté.

[Lectio4]
Řeč svatého Augustina Biskupa.
!Řeč 44. o Svatých.
Dnes nám, stejně jako každý rok, opět nastal vítězný den svatého Mučedníka N., jehož oslavou se spolu s námi raduje Církev, a takto nás nabádá, abychom šli v jeho stopách. Pokud totiž spolu s ním budeme trpět, budeme spolu s ním také oslaveni (Řím. 8, 17). V tomto jeho slavném smrtelném zápase bychom měli zmínit především dvě věci: totiž krutost mučitele, kterou Mučedník přestál, a jeho nepřemoženou výdrž v utrpení. Krutost mučitele zmiňujeme proto, abychom ji nenáviděli, výdrž v utrpení Mučedníka, abychom ji následovali. Poslechni si Žalmistu, kterak kárá zlobu: „Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, neboť uvadají rychle jako tráva.“ (Ps 36, 1) Ovšem jak je třeba být vůči zlovolníkům trpělivým, o tom si poslechni Apoštola <i>Pavla,</i> jak nás přesvědčuje: „Vaše trpělivost je nezbytná, abyste obdrželi zaslíbení.“ (Židům 10, 36)

[Responsory4]
R. The Lord made him honourable, and defended him from his enemies, and kept him safe from those that lay in wait for him,
* And gave him perpetual glory.
V. He went down with him into the pit, and left him not in bonds.
R. And gave him perpetual glory.

[Lectio5]
Korunována byla již výdrž v utrpení svatého Mučedníka, a věčnému trápení byla již svěřena zloba mučitele, pokud se mezitím nenapravil. Na to čekal zápasník Kristův ve svém smrtelném zápase, nic se tedy nebál žaláře. Dle příkladu svého Pána statečně snášel pohanu, vydržel posměšky, nezalekl se ani bičování; a kolik před smrtí snesl utrpení pro Krista, tolikrát mu přinesl oběti sebe samotného. Co tedy z Apoštolova pramene pil, to ve velké vážnosti zachoval, neboť utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která v nás bude zjevena (Řím. 8, 18). A zatímco toto časné břemeno našeho utrpení je lehké, přináší nám dar věčné slávy v nebi (2 Kor. 4, 17). Pro toto zaslíbení lásky zanechal věcí pozemských a nevýslovně stižen předzvěstí nesmírné sladkosti nebeské pronášel spolu s Žalmistou: „Co bych chtěl na nebesích? Co bych, kromě tebe, mohl chtít na zemi? Mé tělo i srdce chřadne, Bůh je skála mého srdce i můj podíl navěky.“ (Žalm  72, 25-26) 

[Responsory5]
R. To, po čem toužila jeho duše, jsi mu udělil, Hospodine.
* A vůli jeho rtů jsi mu nezpronevěřil.
V. Neboť jsi jej předcházel sladkým požehnáním; postavil jsi mu na hlavu korunu z drahých kamenů.
R. A vůli jeho rtů jsi mu nezpronevěřil.

[Lectio6]
Rozjímal totiž, jakým tajemným způsobem může lidská slabost upřít zrak své mysli do věčnosti, jaké jsou radosti nebeského města; a protože je nedokázal ani vypovědět, v obdivu zvolal: „Co bych chtěl na nebesích?“ Jako by říkal: „Přesahuje mé síly, přesahuje schopnost mé výmluvnosti, překračuje rozsah mého chápání ta nádhera, ta sláva, ta vznešenost, kterou nám – vzdáleným od lidského shonu – ve skrytosti své tváře náš Pán Ježíš Kristus přeměnil naše ubohé tělo, že nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.“ 
(Filipanům 3, 21) S pohledem na dokonalou svobodou se nevyhýbal žádnému nebezpečí, neděsil se žádného trestu; a pokud by tisickrát mohl zemřít, nepovažoval se za nikterak hodného si ji takovým způsobem zasloužit.

[Responsory6]
R. Štolou radosti oběl jej Hospodin,
* A korunu krásy postavil na hlavu jeho.
V. Za pokrm mu dal Hospodin chléb života a poznání; a vodu spásné moudrosti mu dal za nápoj.
R. A korunu krásy postavil na hlavu jeho.
&Gloria
R. A korunu krásy postavil na hlavu jeho.

[Lectio7]
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
!Lukáš 14:26-33
Za onoho času řekl Ježíš zástupům: „Pokud někdo přichází ke mně a nemá v nenávisti otce svého a matku a manželku a děti a sestry, dokonce i svůj život, nemůže se stát mým učedníkem“. A ostatní.
_
Homilie svatého Řehoře Papeže.
!Homilie 37. na Evangelia.
Nejdražší bratři, pokud si uvědomíme, jaké a jak velké jsou věci, které jsou nám slíbeny v nebi, ztratí hned hodnotu vše, co se dá nalézt na zemi. Pozemská hmota, když ji srovnáme s nebeskou radostí, je totiž břemeno, a žádná pomoc. Časný život, pokud jej srovnáme s životem věčným, bychom měli nazývat spíš smrtí než životem. Co je totiž každodenní selhávání porušitelnosti jiného, než určité rozšíření smrti? Který jazyk dokáže vypovědět, či který rozum zvládne pochopit, jaké jsou radosti toho nebeského města, <i>jaké je to</i> být uprostřed sborů andělských, s přesvatými duchy sloužit slávě Stvořitele, patřit přímo na Boží tvář, uzřít světlo v ní vepsané, nebýt stižen žádným strachem ze smrti, radovat se z věčného daru neporušitelnosti? 	

[Responsory7]
R. A crown of gold upon his head,
* Wherein is engraved Holiness, an ornament of honour, a costly work.
V. For Thou hast prevented him with the blessings of sweetness, Thou hast set a crown of precious stones upon his head.
R. Wherein is engraved Holiness, an ornament of honour, a costly work.

[Lectio8]
Avšak jakmile toto uslyší duch, zaplane a ihned zatouží usadit se tam, kde doufá, že dosáhne radosti bez konce. K velkým odměnám však může dospět pouze skrze velké útrapy. Proto i Pavel, výtečný kazatel, praví: „Nebude korunován ten, kdo řádně nezápasí.“ (2 Tim. 2, 5) Mysl ať tedy těší velikost odměn, nesmí ji však odrazovat boje a útrapy. Proto i sama Pravda říká těm, kdo k ní přicházejí: „Když někdo přichází ke mně, a nemá v nenávisti svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry, ano, dokonce i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.“ (Lk 14, 26)

[Responsory8 non Effusorum]
R. Hospodine, předcházel jsi jej sladkým požehnáním; 
* Postavil jsi mu na hlavu korunu z drahých kamenů.
V. Život od tebe žádal, a ty jsi mu jej udělil na věky věkův.
R. Postavil jsi mu na hlavu korunu z drahých kamenů.
&Gloria
R. Postavil jsi mu na hlavu korunu z drahých kamenů.

[Responsory8]
R. Tento je pravý Mučedník, jenž pro Kristovo jméno prolil svou krev;
* Nezalekl se výhrůžek soudců, ani nehledal slávu světské důstojnosti, ale odešel do nebeské říše.
V. Spravedlivého vedl Hospodin pro správných cestách, a ukázal mu království Boží.
R. Nezalekl se výhrůžek soudců, ani nehledal slávu světské důstojnosti, ale odešel do nebeské říše.
&Gloria
R. Nezalekl se výhrůžek soudců, ani nehledal slávu světské důstojnosti, ale odešel do nebeské říše.

[Lectio9]
Ale chtělo by se zeptat, jak to, že jsme přikázáni nenávidět rodiče a příbuzné podle těla, když jsme zároveň vybízeni milovat i nepřátele? Vždyť přece Pravda o manželce říká: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ A Pavel praví: „Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev.“ Hle, učedník hlásá, že má být manželka milována, zatímco Mistr říká: „Kdo nenávidí svou manželku, nemůže být mým učedníkem.“ Zvěstuje snad soudce něco jiného, než co hlásá hlasatel? Anebo snad můžeme zároveň nenávidět i milovat? Avšak uvážíme-li smysl přikázání, pochopíme, že lze činit obojí skrze rozlišování: totiž milovat manželku, ty, kdo jsou s námi spjati podle těla, a ty, které známe jako bližní; a ty, kdo nám v cestě k Bohu stojí jako odpůrci, nenávidět tak, že se od nich oddělujeme a vyhýbáme se jim, ale přitom je nepřestáváme znát a milovat jako bližní.
&teDeum

[Capitulum Laudes]
!Jakub 1:12
v. Blaze muži, který trpí pokušení, neboť až bude vyzkoušen, přijme korunu života, kterou zaslíbil Bůh těm, kteří jej milují. 
$Deo gratias

[Hymnus Laudes]
v. Svědku Boží, jenž jedina
Z Otce následuješ Syna,
Už plesáš nad nepřítelem
Vítězně v štěstí nebeském.
_
Zásluhou tvojí přímluvy,
Ať hřích se od nás odplaví,
Odžeň od nás poskvrnu zla,
A rozptyl žití rmut a žal.
_
Rozvázána jsou již pouta,
Tvého posvěceného těla,
Rozvaž i nás s světem spjaté
Mocí Synovy lásky Božské.
_
Buď Bohu Otci sláva, čest
i Synu, který z mrtvých vstal,
i Duchu Utěšiteli
bud chvála všechen věků věk.
Amen.

[Versum 2]
V. Spravedlivý pokvete jako palma.
R. Bude rozmnožen jako libanonský cedr.

[Ant 2]
Kdo nenávidí * svůj život na tomto světě, zachová si jej do života věčného.

[Lectio Prima]
!Sir 39:6
v. Spravedlivý za rozbřesku pozvedne své srdce v bdění k Hospodinu, který jej stvořil, a před zrakem Nejvyššího bude prosit.

[Responsory Breve Tertia]
R.br. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.
R. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.
V. A ustanovil jej nad dílem svých rukou.
R. Jsi jej korunoval, Pane.
&Gloria
R. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.

[Capitulum Sexta]
!Sir 15:3
v. Živil jej chlebem života a poznání, a vodou spásné moudrosti jej napájel Pán, náš Bůh.
$Deo gratias

[Responsory Breve Sexta]
R.br. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho. 
R. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho. 
V. Korunu z drahých kamenů.
R. Na hlavu jeho.
&Gloria
R. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho.

[Responsory Breve Nona]
R.br. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.
R. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.
V. Slávu a velikou poctu jsi mu udělil.
R. Ve tvém spasení.
&Gloria
R. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.

[Ant 3]
Kdo chce jít za mnou, * ať zapře sám sebe; a vezme svůj kříž, a následuje mě.


[Lectio7 in 2 loco]
From the Holy Gospel according to Matthew
!Matt 16:24-27
At that time, Jesus said unto His disciples: If any man will come after Me, let him deny himself, and take up his cross, and follow Me. And so on.
_
Homily by Pope St Gregory (the Great.)
!32nd on the Gospels
Our Lord and Redeemer came into the world a new Man, and gave the world new commandments. For against the ways of our old life, brought and bred up in sin, He set the contrast of His new life. It was the old way, according to the knowledge of the carnal man, for every man to keep his own goods, and, if he were able to do it, to take his neighbour's goods also, and, if he were not able to take them, at least to lust after them. But the Heavenly Physician hath medicines wherewith to meet all the diseases of sin. For, even, as by the art of the physician, things hot are healed by things cold, and things cold by things hot, so doth our Lord set against sin holiness, ordaining for the lecherous purity, for the miserly munificence, for the hot-tempered meekness, and for the proud lowliness.

[Lectio8 in 2 loco]
So the Lord, when He would give a new commandment unto them that came to Him, said Whosoever he be of you that forsaketh not all that he hath, he cannot be My disciple, (Luke xiv. 33,) as though He had said openly: All ye that according to the old man lust after your neighbour's goods, must, according to the zeal of the new man, give away even that which is your own. But let us hear again what He saith in this place If any man will come after Me, let him deny himself. First He saith that we must deny to ourselves that which is our own, and now that we must even deny ourselves to ourselves. Perchance it is not hard for a man to give up that which is his own, but it is exceeding hard to give up himself. To deny himself his possessions is little but to deny himself himself is a denial exceeding great.

[Lectio9 in 2 loco]
Let when we come unto Him the Lord will have us deny to ourselves even ourselves, since as many of us as are entered into the battle of faith, are entered into a contention against evil spirits. But the evil spirits have nothing of their own in this world, and therefore must we wrestle with them, naked with naked. For if he that is clothed, wrestle with him that is naked, he faileth swiftly, because he hath whereon he that is naked taketh hold. And what are all things earthly but things wherewith the soul is clothed upon? whosoever therefore will wrestle with Satan, let him cast away his clothes, lest he be thereby endangered.
&teDeum

[Lectio7 in 4 loco]
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
!Mat 10:26-32
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Není nic skryté, co nebude jednou odhaleno, ani skryté, co nebude poznáno. A ostatní.
_
Homilie Svatého Hilária Biskupa.
!Komentář na Matoušovo Evangelium. kapitola 10.
Pán mluvil o dni soudu, který odhalí hlodavé svědomí naší vůle a věci, které jsou nyní považovány za skryté, odhalí světlem všeobecného poznání. Proto nemáme mít strach z výhrůžek, plánů, ani moci těch, kteří nás pronásledují, neboť v den soudu nic takového již nebude, avšak odhaleny budou všechny naše pošetilosti. A co vám říkám ve tmách, povězte na světle. A co slyšíte v soukromí, rozhlašujte ze střech. Nikde jsme nečetli, že by Pán měl ve zvyku kázat po nocích a učení předávat za tmy, ale je to proto, že pro tělesné bytosti je každá jeho řeč temnotou a pro nevěřící je každé jeho slovo nocí.

[Lectio8 in 4 loco]
Proto Pán chtěl, aby cokoliv, co řekl, bylo hlásáno a vyznáváno ve svobodě víry. Proto přikázal, aby všechno, co bylo řečeno ve tmě, rozhlašovalo se za světla a co v tajnosti uším bylo svěřeno, ze střech, tedy z výšin hlasitě se rozhlašovalo. Neustále je tedy třeba hromadit poznání Boha a odhalovat hluboká tajemství evangelního učení ve světle toho, co kázali Apoštolové. Nebojme se těch, kteří mají moc nad tělem, neboť na duši žádné právo nemají. Bojme se spíše Boha, který má moc zničit v pekelném ohni tělo i duši.

[Lectio9 in 4 loco]
Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo. Nemusíme se tedy bát čehokoliv, co se stane s naším tělem, ani není třeba připouštět si bolest z jeho ztráty, neboť když se podle své přirozenosti a podle svého počátku těla zbavíme, duše se navrátí do své duchovní podstaty. A protože nám, takovým učením posíleným, se sluší, abychom ve svobodě neustále vyznávali Boha, a to i ve stavu, ve kterém se nacházíme, proto dodal, že Otci v nebesích zapře toho, kdo jej před lidmi na zemi zapře. Ovšem toho, kdo jej před lidmi vyzná, i on v nebesích vyzná. Jakými tedy budeme jeho svědky před lidmi, takové jeho svědectví si pak zasloužíme i u Boha Otce. 	
&teDeum


[Introitus]
!Sir 45,30
v. Uzavřel s ním Pán smlouvu míru a knížetem jej učinil, aby mu zůstala důstojnost kněžství na věky. (Alléluia, alléluia.)
!Ž 131,1
Pamětliv buď, Pane, Davida a všeliké jeho zbožnosti.
&Gloria
v. Uzavřel s ním Pán smlouvu míru a knížetem jej učinil, aby mu zůstala důstojnost kněžství na věky. (Alléluia, alléluia.)

[Lectio]
Čtení z listu sv. Jakuba Apoštola
!Jk 1,12-18
!Každé důstojenství přináší člověku zde na zemi kromě lesku i břímě. Křtem svatým stali jsme se dítkami Božími, jest nám však dosud přemáhati těžká pokušení: korunu života pak obdrží pouze ten, kdo ve všech zkouškách vytrvá. Dnešní světec nám ukazuje, že člověk musí předem přemoci svou vlastní žádostivost; není to snadná věc, ale láska k Bohu nás lehce přes všecky překážky přenese.
Nejmilejší, blahoslavený člověk, jenž vytrvá v pokušení, neboť když bude zkušen, obdrží korunu života, kterou Bůh zaslíbil těm, kteří ho miluji. Nikdo jsa pokoušen neříkej: „Od Boha jsem pokoušen,“ neboť Bůh nemůže býti pokoušen ke zlému, sám pak nepokouší nikoho. Ale každý bývá pokoušen jsa lákán a vnaděn od své vlastní žádosti; potom žádosti počavši, rodí hřích; hřích pak byv dokonán, plodí smrt. Nemylte se tedy, milovaní bratři moji; všecko dání dobré a každý dar dokonalý jest shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani z obratu zastínění. Dobrovolně zajisté zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou tvorstva jeho.

[Graduale]
!Ž 88,21-23
Vyvolil jsem Davida, služebníka svého; svatým olejem svým pomazal jsem jej. Proto ruka má mu bude pomáhati; rámě mé jej posílí.
V. Nic nepořídí nepřítel proti němu, syn nepravosti neuškodí jemu.
Aleluja, aleluja.
!Ž 109,4
V. Ty jsi knězem na věky, podle řádu Melchisedechova. Aleluja.

[Tractus]
!Ž 88,21-23
Vyvolil jsem Davida, služebníka svého; svatým olejem svým pomazal jsem jej. Proto ruka má mu bude pomáhati; rámě mé jej posílí.
V. Nic nepořídí nepřítel proti němu, syn nepravosti neuškodí jemu.
!Ž 20,3-4
Touhu duše jeho jsi vyplnil a přání rtů jeho jsi mu neodepřel.
V. Předešel jsi jej sladkým požehnáním.
V. Vstavil jsi na hlavu jeho korunu z drahého kamení.

[Evangelium]
Pokračování ++ sv. Evangelia podle Lukáše.
!Lk 14,26-33
Za onoho času řekl Ježíš k zástupům: „jde-li kdo ke mně a nemá v nenávisti otce svého a matky své i manželky a dítek a bratrův i sester svých, ano i života svého, nemůže býti mým učedníkem. A kdo nenese kříže svého a nejde za mnou, nemůže býti mým učedníkem. Neboť kdo z vás chtěje vystavěti věž, nesedne dříve a nepočítá potřebného nákladu, má-li dosti, aby dostavěl, by snad, kdyby položil základ a nemohl dokončiti, všickni ti, kteří by to viděli, nepočali se mu posmívati řkouce: ,Tento člověk počal stavěti a nemohl dokončiti.‘ Aneb, který král chtěje počíti válku proti jinému králi, nesedne dříve a nepřemýšlí, je-li sto, aby s desíti tisíci utkal se s tim, jenž s dvaceti tisíci táhne na něho? Sic jinak, pokud tento ještě opodál jest, odešle poselství a žádá za jednání o mír. Tak tedy každý z vás, jenž neodříká se všeho co má, nemůže býti mým učedníkem.“

[Offertorium]
!Ž 88,25
Věrnost má a milosrdenství moje bude s ním a ve jménu mém zvelebí se moc jeho. (Alleluia.)

[Secreta]
Oběti tobě, Pane, posvěcené zásluhami svatého N., mučedníka tvého a biskupa, dobrotivě přijmi a dej, aby se nám ustavičnou staly pomocí.
$Per Dominum

[Communio]
!Ž 88,36; 88,37-38
Jednou přisáhl jsem ve Svatyni své: símě jeho zůstane na věky a trůn jeho jako slunce před tváří mou a jako úplněk na věky. A svědek toho na nebi jest věrný.

[Postcommunio]
Občerstvení jsouce účastenstvím na daru svatém, prosíme, Pane, Bože náš, abychom na přímluvu svatého N., mučedníka tvého a biskupa, pocítili účinek toho, co slavíme.
$Per Dominum