|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Nunc, Sancte, nobis, Spíritus,
Unum Patri cum Fílio,
Dignáre promptus íngeri
Nostro refúsus péctori.
Os, lingua, mens, sensus, vigor
Confessiónem pérsonent.
Flamméscat igne cáritas,
Accéndat ardor próximos.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Nuž nyní, Duchu přesvatý,
jenž s Otcem, Synem jedno jsi,
rač rychle v nás sestoupiti,
v našich hrudích se rozlíti.
Rty, jazyk, smysl, síly dar
nechť zazní jedním vyznáním.
Nechť ohněm plane láska v nás,
žár vznítí plamen i v bližním.
To dej nám Otče laskavý,
i Ty, jenž Otci roven jsi,
jenž s Duchem Utěšitelem,
vládneš od věků na věky.
Amen.
|
Psalmi {Votiva}
Ant. Majórem caritátem.
Psalmus 118(33-48) [1]
118:33 (He) Legem pone mihi, Dómine, viam justificatiónum tuárum: * et exquíram eam semper.
118:34 Da mihi intelléctum, et scrutábor legem tuam: * et custódiam illam in toto corde meo.
118:35 Deduc me in sémitam mandatórum tuórum: * quia ipsam vólui.
118:36 Inclína cor meum in testimónia tua: * et non in avarítiam.
118:37 Avérte óculos meos ne vídeant vanitátem: * in via tua vivífica me.
118:38 Státue servo tuo elóquium tuum, * in timóre tuo.
118:39 Ámputa oppróbrium meum quod suspicátus sum: * quia judícia tua jucúnda.
118:40 Ecce, concupívi mandáta tua: * in æquitáte tua vivífica me.
118:41 (Vav) Et véniat super me misericórdia tua, Dómine: * salutáre tuum secúndum elóquium tuum.
118:42 Et respondébo exprobrántibus mihi verbum: * quia sperávi in sermónibus tuis.
118:43 Et ne áuferas de ore meo verbum veritátis usquequáque: * quia in judíciis tuis supersperávi.
118:44 Et custódiam legem tuam semper: * in sǽculum et in sǽculum sǽculi.
118:45 Et ambulábam in latitúdine: * quia mandáta tua exquisívi.
118:46 Et loquébar in testimóniis tuis in conspéctu regum: * et non confundébar.
118:47 Et meditábar in mandátis tuis, * quæ diléxi.
118:48 Et levávi manus meas ad mandáta tua, quæ diléxi: * et exercébar in justificatiónibus tuis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {votivní}
Ant. Nikdo nemá větší lásku.
Žalm 118(33-48) [1]
118:33 (He) Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat.
118:34 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem.
118:35 Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji.
118:36 Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.
118:37 Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.
118:38 Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni.
118:39 Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé.
118:40 Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život.
118:41 (Vau) Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl,
118:42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo.
118:43 Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud.
118:44 Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy.
118:45 Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:46 O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben.
118:47 Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval.
118:48 Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(49-64) [2]
118:49 (Zai) Memor esto verbi tui servo tuo, * in quo mihi spem dedísti.
118:50 Hæc me consoláta est in humilitáte mea: * quia elóquium tuum vivificávit me.
118:51 Supérbi iníque agébant usquequáque: * a lege autem tua non declinávi.
118:52 Memor fui judiciórum tuórum a sǽculo, Dómine: * et consolátus sum.
118:53 Deféctio ténuit me, * pro peccatóribus derelinquéntibus legem tuam.
118:54 Cantábiles mihi erant justificatiónes tuæ, * in loco peregrinatiónis meæ.
118:55 Memor fui nocte nóminis tui, Dómine: * et custodívi legem tuam.
118:56 Hæc facta est mihi: * quia justificatiónes tuas exquisívi.
118:57 (Heth) Pórtio mea, Dómine, * dixi custodíre legem tuam.
118:58 Deprecátus sum fáciem tuam in toto corde meo: * miserére mei secúndum elóquium tuum.
118:59 Cogitávi vias meas: * et convérti pedes meos in testimónia tua.
118:60 Parátus sum, et non sum turbátus: * ut custódiam mandáta tua.
118:61 Funes peccatórum circumpléxi sunt me: * et legem tuam non sum oblítus.
118:62 Média nocte surgébam ad confiténdum tibi, * super judícia justificatiónis tuæ.
118:63 Párticeps ego sum ómnium timéntium te: * et custodiéntium mandáta tua.
118:64 Misericórdia tua, Dómine, plena est terra: * justificatiónes tuas doce me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(49-64) [2]
118:49 (Zain) Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
118:50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
118:51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
118:52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
118:53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
118:54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
118:55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
118:56 Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat.
118:57 (Heth) Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
118:58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
118:59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
118:60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
118:61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
118:63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
118:64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Bonitátem fecísti cum servo tuo, Dómine, * secúndum verbum tuum.
118:66 Bonitátem, et disciplínam, et sciéntiam doce me: * quia mandátis tuis crédidi.
118:67 Priúsquam humiliárer ego delíqui: * proptérea elóquium tuum custodívi.
118:68 Bonus es tu: * et in bonitáte tua doce me justificatiónes tuas.
118:69 Multiplicáta est super me iníquitas superbórum: * ego autem in toto corde meo scrutábor mandáta tua.
118:70 Coagulátum est sicut lac cor eórum: * ego vero legem tuam meditátus sum.
118:71 Bonum mihi quia humiliásti me: * ut discam justificatiónes tuas.
118:72 Bonum mihi lex oris tui, * super míllia auri et argénti.
118:73 (Joth) Manus tuæ fecérunt me, et plasmavérunt me: * da mihi intelléctum, et discam mandáta tua.
118:74 Qui timent te vidébunt me, et lætabúntur: * quia in verba tua supersperávi.
118:75 Cognóvi, Dómine, quia ǽquitas judícia tua: * et in veritáte tua humiliásti me.
118:76 Fiat misericórdia tua ut consolétur me, * secúndum elóquium tuum servo tuo.
118:77 Véniant mihi miseratiónes tuæ, et vivam: * quia lex tua meditátio mea est.
118:78 Confundántur supérbi, quia injúste iniquitátem fecérunt in me: * ego autem exercébor in mandátis tuis.
118:79 Convertántur mihi timéntes te: * et qui novérunt testimónia tua.
118:80 Fiat cor meum immaculátum in justificatiónibus tuis, * ut non confúndar.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Majórem caritátem nemo habet, ut ánimam suam ponat quis pro amícis suis.
|
Žalm 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.
118:66 Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.
118:67 Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
118:68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:69 Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.
118:70 Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.
118:71 Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.
118:72 Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.
118:73 (Jod) Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním.
118:74 Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo.
118:75 Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou.
118:76 Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl.
118:77 Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
118:78 Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím.
118:79 Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají.
118:80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
|
Capitulum Responsorium Versus {Votiva}
Eph 2:19-20
Fratres: Jam non estis hóspites et ádvenæ: sed estis cives Sanctórum et doméstici Dei: superædificáti super fundaméntum Apostolórum, et Prophetárum, ipso summo angulári lápide Christo Jesu.
℟. Deo grátias.
℟.br. In omnem terram * Exívit sonus eórum.
℟. In omnem terram * Exívit sonus eórum.
℣. Et in fines orbis terræ verba eórum.
℟. Exívit sonus eórum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. In omnem terram * Exívit sonus eórum.
℣. Constítues eos príncipes super omnem terram.
℟. Mémores erunt nóminis tui, Dómine.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {votivní}
Ef 2:19-20
Bratři: Již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané Svatých a členové Boží rodiny; jste postaveni na základech Apoštolů a Proroků, a Kristus Ježíš je ten největší nárožní kvádr.
℟. Bohu díky.
℟.br. Do celé země * vyšel zvuk jejich učení.
℟. Do celé země * vyšel zvuk jejich učení.
℣. A do všech končin okrsku zemského jejich slova.
℟. Vyšel zvuk jejich učení.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Do celé země * vyšel zvuk jejich učení.
℣. Ustanovíš je Knížaty po celé zemi.
℟. Pamětlivi budou tvého jména, Pane.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
!Oratio propria.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
!Oratio propria.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
|
Post Divinum officium |