Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane ínstruis,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {Votiva}
Ant. Ideo iureiurándo * fecit illum Dóminus créscere in plebem suam.
Psalmus 122 [1]
122:1 Ad te levávi óculos meos, * qui hábitas in cælis.
122:2 Ecce, sicut óculi servórum * in mánibus dominórum suórum,
122:2 Sicut óculi ancíllæ in mánibus dóminæ suæ: * ita óculi nostri ad Dóminum, Deum nostrum, donec misereátur nostri.
122:3 Miserére nostri, Dómine, miserére nostri: * quia multum repléti sumus despectióne:
122:4 Quia multum repléta est ánima nostra: * oppróbrium abundántibus, et despéctio supérbis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {votivní}
Ant. A proto Pán slavnostně přísahal, * že rozmnoží jeho sémě mezi jeho lidem.
Žalm 122 [1]
122:1 Pozvedám své oči k tobě, jenž v nebesích trůníš.
122:2 Hle, jak oči služebníků k rukám jejich pánů,
122:2 jako oči služebnice k rukám její paní, tak vzhlížejí naše oči k Hospodinu, našemu Bohu, dokud se nad námi nesmiluje.
122:3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi! Dosyta jsme zakusili pohrdání.
122:4 Naše duše už dosyta zakusila posměchu sebejistých a pohrdání pyšných.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 123 [2]
123:1 Nisi quia Dóminus erat in nobis, dicat nunc Israël: * nisi quia Dóminus erat in nobis,
123:2 Cum exsúrgerent hómines in nos, * forte vivos deglutíssent nos:
123:3 Cum irascerétur furor eórum in nos, * fórsitan aqua absorbuísset nos.
123:5 Torréntem pertransívit ánima nostra: * fórsitan pertransísset ánima nostra aquam intolerábilem.
123:6 Benedíctus Dóminus * qui non dedit nos in captiónem déntibus eórum.
123:7 Ánima nostra sicut passer erépta est * de láqueo venántium:
123:7 Láqueus contrítus est, * et nos liberáti sumus.
123:8 Adiutórium nostrum in nómine Dómini, * qui fecit cælum et terram.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 123 [2]
123:1 Kdyby sám Hospodin nebyl při nás – Israel ať řekne, kdyby sám Hospodin nebyl při nás,
123:2 když proti nám povstali lidé, zaživa by nás tehdy zhltli v hněvu,
123:3 jímž proti nám vzpláli. Tehdy by nás zatopily vody,
123:5 dravý proud by se přes nás valil, tehdy by se přes nás převalily vzduté vody.
123:6 Požehnán buď Hospodin, že za kořist nás nedal jejich zubům!
123:7 Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců.
123:7 Osidlo je protrženo, unikli jsme!
123:8 Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 124 [3]
124:1 Qui confídunt in Dómino, sicut mons Sion: * non commovébitur in ætérnum, qui hábitat in Ierúsalem.
124:2 Montes in circúitu eius: * et Dóminus in circúitu pópuli sui, ex hoc nunc et usque in sǽculum.
124:3 Quia non relínquet Dóminus virgam peccatórum super sortem iustórum: * ut non exténdant iusti ad iniquitátem manus suas.
124:4 Bénefac, Dómine, bonis, * et rectis corde.
124:5 Declinántes autem in obligatiónes addúcet Dóminus cum operántibus iniquitátem: * pax super Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ideo iureiurándo fecit illum Dóminus créscere in plebem suam.
|
Žalm 124 [3]
124:1 Kdo doufají v Hospodina, jsou jak hora Sijón: nepohne se, strmí věčně.
124:2 Kolem Jeruzaléma jsou hory, kolem svého lidu je Hospodin, nyní i navěky.
124:3 Nesetrvá žezlo zvůle na údělu spravedlivých, aby snad nevztáhli spravedliví své ruce k podlostem.
124:4 Hospodine, prokaž dobro dobrým, těm, kdo mají přímé srdce!
124:5 Ale ty, kdo uhýbají na své křivolaké stezky , zažene Hospodin s pachateli ničemností. Pokoj s Israelem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. A proto Pán slavnostně přísahal, že rozmnoží jeho sémě mezi jeho lidem.
|
Capitulum Versus {Votiva}
Sir 44:20; 44:22
Non est invéntus símilis illi, qui conserváret legem Excélsi: ídeo iureiurándo fecit illum Dóminus créscere in plebem suam.
℟. Deo grátias.
℣. Elégit eum Dóminus sacerdótem sibi.
℟. Ad sacrificándum ei hóstiam laudis.
|
Krátké čtení a Verš {votivní}
Sir 44:20; 44:22
Nenašel se jemu podobný, jenž by zachovával zákon Nejvyššího; a proto jej Hospodin slavnostní přísahou pozvedl mezi jeho lidem.
℟. Bohu díky.
℣. Vyvolil si jej Hospodin za svého Kněze.
℟. Aby mu obětoval oběť chvály.
|
Oratio {Votiva}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da, quǽsumus, omnípotens Deus: ut beáti N. Confessóris tui atque Pontíficis veneránda solémnitas, et devotiónem nobis áugeat et salútem.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Dej, prosíme, všemohoucí Bože, ať úctyhodná slavnost svatého N., tvého Vyznavače a Biskupa, rozmnoží naši zbožnost i spásu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
Si descendendum sit a choro, concluditur dicendo.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Et cum frátribus nostris abséntibus. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
Pokud se odchází z Chóru, zakončí se takto.
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. I s našimi bratry, kteří zde nejsou. Amen.
|