Incipit
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona ex Psalterio secundum diem}
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Veníte, exsultémus Dómino, iubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem eius in confessióne, et in psalmis iubilémus ei.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu eius sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus eius (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus eius, et oves páscuæ eius.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Hódie, si vocem eius audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus iurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
|
Invitatorium {Antifona ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Pojďte se poklonit.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Pojďte se poklonit.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte se poklonit.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
|
Hymnus {ex Psalterio secundum tempora}
Rerum Creátor óptime,
Rectórque noster, áspice:
Nos a quiéte nóxia
Mersos sopóre líbera.
Te, sancte Christe, póscimus,
Ignósce culpis ómnibus:
Ad confiténdum súrgimus,
Morásque noctis rúmpimus.
Mentes manúsque tóllimus,
Prophéta sicut nóctibus
Nobis geréndum prǽcipit,
Paulúsque gestis cénsuit.
Vides malum, quod fécimus:
Occúlta nostra pándimus:
Preces geméntes fúndimus,
Dimítte quod peccávimus.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Who madest all and dost control,
Lord, with thy touch divine,
Cast out the slumbers of the soul,
The rest that is not thine.
Look down, Eternal Holiness,
And wash the sins away,
Of those, who, rising to confess,
Outstrip the lingering day.
Our hearts and hands by night, O Lord,
We lift them in Our need;
As holy Psalmists give the word,
And holy Paul the deed.
Each sin to thee of years gone by,
Each hidden stain lies bare;
We shrink not from thine awful eye,
But pray that thou wouldst spare.
Grant this, O Father, Only Son
And Spirit, God of grace,
To whom all worship shall be done
In every time and place,
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ ex Psalterio secundum tempora}
Nocturnus I.
Ant. Speciósus forma * præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis.
Psalmus 44(2a-10b) [1]
44:2 Eructávit cor meum verbum bonum: * dico ego ópera mea Regi.
44:2 Lingua mea cálamus scribæ: * velóciter scribéntis.
44:3 Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis: * proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
44:4 Accíngere gládio tuo super femur tuum, * potentíssime.
44:5 Spécie tua et pulchritúdine tua: * inténde, próspere procéde, et regna.
44:5 Propter veritátem, et mansuetúdinem, et iustítiam: * et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
44:6 Sagíttæ tuæ acútæ, pópuli sub te cadent: * in corda inimicórum Regis.
44:7 Sedes tua, Deus, in sǽculum sǽculi: * virga directiónis virga regni tui.
44:8 Dilexísti iustítiam, et odísti iniquitátem: * proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ præ consórtibus tuis.
44:9 Myrrha, et gutta, et cásia a vestiméntis tuis, a dómibus ebúrneis: * ex quibus delectavérunt te fíliæ regum in honóre tuo.
44:10 Ástitit regína a dextris tuis in vestítu deauráto: * circúmdata varietáte.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis.
|
Žalmy se čteními {Antifony ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Nokturn I.
Ant. Krásný postavou * nade všechny syny lidské, na rtech tvých rozlita je milost.
Žalm 44(2a-10b) [1]
44:3 Krásou vynikáš nad lidské syny, půvab se rozlévá po tvých rtech, proto ti Bůh požehnal navěky.
44:4 Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, svou nádherou a vznešeností!
44:5 Ve spanilosti své a kráse své povstaň, šťastně pokračuj a vládni.
44:5 Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, ať tě proslaví tvá pravice!
44:6 Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, odvaha králových nepřátel klesá.
44:7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
44:8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost; proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal olejem radosti před tvými druhy.
44:9 Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, blaží tě zvuk strunných nástrojů v paláci ze slonové kosti.
44:10 Vstříc ti vycházejí dcery králů, po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Krásný postavou nade všechny syny lidské, na rtech tvých rozlita je milost.
|
Ant. Confitebúntur tibi * pópuli Deus in ætérnum.
Psalmus 44(11-18b) [2]
44:11 Audi fília, et vide, et inclína aurem tuam: * et oblivíscere pópulum tuum et domum patris tui.
44:12 Et concupíscet Rex decórem tuum: * quóniam ipse est Dóminus Deus tuus, et adorábunt eum.
44:13 Et fíliæ Tyri in munéribus * vultum tuum deprecabúntur: omnes dívites plebis.
44:14 Omnis glória eius fíliæ Regis ab intus, * in fímbriis áureis circumamícta varietátibus.
44:15 Adducéntur Regi vírgines post eam: * próximæ eius afferéntur tibi.
44:16 Afferéntur in lætítia et exsultatióne: * adducéntur in templum Regis.
44:17 Pro pátribus tuis nati sunt tibi fílii: * constítues eos príncipes super omnem terram.
44:18 Mémores erunt nóminis tui: * in omni generatióne et generatiónem.
44:18 Proptérea pópuli confitebúntur tibi in ætérnum: * et in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Confitebúntur tibi pópuli Deus in ætérnum.
|
Ant. Budou tě chválit * národy, Bože, na věky.
Žalm 44(11-18b) [2]
44:11 Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
44:12 Sám král touží po tvé kráse: vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
44:13 Tyrský lid přichází s dary, velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
44:14 V plné kráse vstupuje královská dcera, její šat je protkán zlatem.
44:15 V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní přicházejí panny, její družky.
44:16 Provázeny radostným jásotem, vstupují v královský palác.
44:17 Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, ustanovíš je za knížata po celé zemi.
44:18 Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením,
44:18 proto tě národy oslaví na věčné věky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Budou tě chválit národy, Bože, na věky.
|
Ant. Adiútor in tribulatiónibus * Deus noster.
Psalmus 45 [3]
45:2 Deus noster refúgium, et virtus: * adiútor in tribulatiónibus, quæ invenérunt nos nimis.
45:3 Proptérea non timébimus dum turbábitur terra: * et transferéntur montes in cor maris.
45:4 Sonuérunt, et turbátæ sunt aquæ eórum: * conturbáti sunt montes in fortitúdine eius.
45:5 Flúminis ímpetus lætíficat civitátem Dei: * sanctificávit tabernáculum suum Altíssimus.
45:6 Deus in médio eius, non commovébitur: * adiuvábit eam Deus mane dilúculo.
45:7 Conturbátæ sunt gentes, et inclináta sunt regna: * dedit vocem suam, mota est terra.
45:8 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Iacob.
45:9 Veníte, et vidéte ópera Dómini, quæ pósuit prodígia super terram: * áuferens bella usque ad finem terræ.
45:10 Arcum cónteret, et confrínget arma: * et scuta combúret igni.
45:11 Vacáte, et vidéte quóniam ego sum Deus: * exaltábor in géntibus, et exaltábor in terra.
45:12 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Iacob.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adiútor in tribulatiónibus Deus noster.
|
Ant. Pomocník v souženích * je náš Bůh.
Žalm 45 [3]
45:2 Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
45:3 Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
45:4 Ať se bouří moře, pění jeho vody, ať se třesou hory, když se moře vzdouvá, s námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:5 Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího,
45:6 Bůh je v jeho středu, nepohne se, od časného jitra ho Bůh bude chránit.
45:7 Národy se bouřily, říše se bortily; tu zahřměl svým hlasem, země se rozplynula.
45:8 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:9 Pojďte, pozorujte Boží skutky, které učinil k úžasu země.
45:10 Zamezuje války až po samé hranice světa, láme luky, přeráží oštěpy, a štíty pálí ohněm.
45:11 Přestaňte a uznejte, že já jsem Bůh, převyšuji národy, převyšuji svět.
45:12 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pomocník v souženích je náš Bůh.
|
Ant. Magnus Dóminus * et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri. ‡
Psalmus 47 [4]
47:2 Magnus Dóminus, et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri, ‡ in monte sancto eius.
47:3 Fundátur exsultatióne univérsæ terræ mons Sion, * látera Aquilónis, cívitas Regis magni.
47:4 Deus in dómibus eius cognoscétur: * cum suscípiet eam.
47:5 Quóniam ecce reges terræ congregáti sunt: * convenérunt in unum.
47:6 Ipsi vidéntes sic admiráti sunt, conturbáti sunt, commóti sunt: * tremor apprehéndit eos.
47:7 Ibi dolóres ut parturiéntis: * in spíritu veheménti cónteres naves Tharsis.
47:9 Sicut audívimus, sic vídimus in civitáte Dómini virtútum, in civitáte Dei nostri: * Deus fundávit eam in ætérnum.
47:10 Suscépimus, Deus, misericórdiam tuam, * in médio templi tui.
47:11 Secúndum nomen tuum, Deus, sic et laus tua in fines terræ: * iustítia plena est déxtera tua.
47:12 Lætétur mons Sion, et exsúltent fíliæ Iudæ: * propter iudícia tua, Dómine.
47:13 Circúmdate Sion, et complectímini eam: * narráte in túrribus eius.
47:14 Pónite corda vestra in virtúte eius: * et distribúite domos eius, ut enarrétis in progénie áltera.
47:15 Quóniam hic est Deus, Deus noster in ætérnum et in sǽculum sǽculi: * ipse reget nos in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Magnus Dóminus et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri.
|
Ant. Veliký je Hospodin * a velmi chvályhodný v městě Boha našeho.
Žalm 47 [4]
47:2 Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.
47:3 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, je radostí celé země. Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, je městem velikého krále.
47:4 Bůh se ukázal v jejích pevnostech jako jistá ochrana.
47:5 Neboť hle, sešli se králové, spolu učinili útok.
47:6 Jen však se podívali, užasli, ve zděšení prchli.
47:7 Hrůza je tam zachvátila, křeč jak ženu, která rodí, jako když východní vítr rozbíjí taršíšské lodi.
47:9 Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli v městě Hospodina zástupů, v městě našeho Boha: Bůh mu dává věčné trvání.
47:10 Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě.
47:11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země. Tvá pravice oplývá spravedlností,
47:12 ať se raduje siónská hora, ať jásají judská města nad tvými rozsudky.
47:13 Jděte kolem Siónu, obejděte jej, spočítejte jeho věže!
47:14 Všimněte si jeho hradeb, prohlédněte jeho paláce, abyste mohli vyprávět příštím pokolením:
47:15 Tak veliký je Bůh, Bůh náš navěky, navždy. On bude naším vůdcem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Veliký je Hospodin a velmi chvályhodný v městě Boha našeho.
|
Ant. Os meum loquétur * sapiéntiam: et meditátio cordis mei prudéntiam.
Psalmus 48(2-13) [5]
48:2 Audíte hæc, omnes gentes: * áuribus percípite omnes, qui habitátis orbem:
48:3 Quique terrígenæ, et fílii hóminum: * simul in unum dives et pauper.
48:4 Os meum loquétur sapiéntiam: * et meditátio cordis mei prudéntiam.
48:5 Inclinábo in parábolam aurem meam: * apériam in psaltério propositiónem meam.
48:6 Cur timébo in die mala? * iníquitas calcánei mei circúmdabit me:
48:7 Qui confídunt in virtúte sua: * et in multitúdine divitiárum suárum gloriántur.
48:8 Frater non rédimit, rédimet homo: * non dabit Deo placatiónem suam.
48:9 Et prétium redemptiónis ánimæ suæ: * et laborábit in ætérnum, et vivet adhuc in finem.
48:11 Non vidébit intéritum, cum víderit sapiéntes moriéntes: * simul insípiens, et stultus períbunt.
48:11 Et relínquent aliénis divítias suas: * et sepúlcra eórum domus illórum in ætérnum.
48:12 Tabernácula eórum in progénie et progénie: * vocavérunt nómina sua in terris suis.
48:13 Et homo, cum in honóre esset, non intelléxit: * comparátus est iuméntis insipiéntibus, et símilis factus est illis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Os meum loquétur sapiéntiam: et meditátio cordis mei prudéntiam.
|
Ant. Ústa má budou mluvit * moudrost, a rozjímání srdce mého opatrnost.
Žalm 48(2-13) [5]
48:2 Slyšte to, všechny národy, poslouchejte, všichni obyvatelé světa,
48:3 prostí i vznešení, bohatý stejně jako chudý!
48:4 Má ústa pronesou moudrost, z úvah mého srdce vyprýští znalost.
48:5 Nakloním svůj sluch k průpovědi, za zvuků lyry zjevím svou záhadu.
48:6 Proč bych se měl bát za dnů neštěstí, když mě svírá zloba nepřátel,
48:7 kteří spoléhají na svůj majetek a chlubí se přemírou svého bohatství?
48:8 Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí, není s to zaplatit Bohu své výkupné.
48:9 Cena života je příliš veliká, nikdy nebude stačit,
48:10 aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.
48:11 Neboť uvidí, že umírají moudří, že stejně hyne pošetilec i hlupák
48:11 a zanechávají své bohatství jiným. Hroby jsou jejich domovem navěky,
48:12 jejich obydlím po všechna pokolení, i když svými jmény nazvali celé země.
48:13 Nesetrvá totiž člověk v hojnosti, podobá se dobytčatům, která hynou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ústa má budou mluvit moudrost, a rozjímání srdce mého opatrnost.
|
Ant. Ne timúeris * cum dívite non descéndet in sepúlcrum glória eius.
Psalmus 48(14-21) [6]
48:14 Hæc via illórum scándalum ipsis: * et póstea in ore suo complacébunt.
48:15 Sicut oves in inférno pósiti sunt: * mors depáscet eos.
48:15 Et dominabúntur eórum iusti in matutíno: * et auxílium eórum veteráscet in inférno a glória eórum.
48:16 Verúmtamen Deus rédimet ánimam meam de manu ínferi: * cum accéperit me.
48:17 Ne timúeris, cum dives factus fúerit homo: * et cum multiplicáta fúerit glória domus eius.
48:18 Quóniam cum interíerit, non sumet ómnia: * neque descéndet cum eo glória eius.
48:19 Quia ánima eius in vita ipsíus benedicétur: * confitébitur tibi cum beneféceris ei.
48:20 Introíbit usque in progénies patrum suórum: * et usque in ætérnum non vidébit lumen.
48:21 Homo, cum in honóre esset, non intelléxit: * comparátus est iuméntis insipiéntibus, et símilis factus est illis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ne timúeris cum dívite non descéndet in sepúlcrum glória eius.
|
Ant. Neboj se, * neboť se slávou svou nesestoupí boháč do hrobu.
Žalm 48(14-21) [6]
48:14 Takové je chování těch, kteří důvěřují v sebe, takový je konec těch, kteří se těší ze svého údělu.
48:15 Kladou je jak ovce do podsvětí, smrt je pase a spravedliví nad nimi vládnou. Jejich vzezření záhy pomine, podsvětí jim bude příbytkem.
48:16 Ale mou duši Bůh vysvobodí z podsvětí, neboť mě vezme k sobě.
48:17 Neboj se, jestliže někdo zbohatne a vzroste majetek jeho domu.
48:18 Až zemře, nic si s sebou nevezme, nesestoupí s ním jeho jmění.
48:19 I kdyby si za svého života liboval: „Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil“,
48:20 přece se připojí ke svým předkům, kteří navěky neuzří světla.
48:21 Člověk, který žije v bohatství a neuvažuje, podobá se dobytčatům, která hynou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Neboj se, neboť se slávou svou nesestoupí boháč do hrobu.
|
Ant. Deus deórum, * Dóminus locútus est. ‡
Psalmus 49(1-15) [7]
49:1 Deus deórum, Dóminus locútus est: * ‡ et vocávit terram,
49:1 A solis ortu usque ad occásum: * ex Sion spécies decóris eius.
49:3 Deus maniféste véniet: * Deus noster et non silébit.
49:3 Ignis in conspéctu eius exardéscet: * et in circúitu eius tempéstas válida.
49:4 Advocábit cælum desúrsum: * et terram discérnere pópulum suum.
49:5 Congregáte illi sanctos eius: * qui órdinant testaméntum eius super sacrifícia.
49:6 Et annuntiábunt cæli iustítiam eius: * quóniam Deus iudex est.
49:7 Audi, pópulus meus, et loquar: Israël, et testificábor tibi: * Deus, Deus tuus ego sum.
49:8 Non in sacrifíciis tuis árguam te: * holocáusta autem tua in conspéctu meo sunt semper.
49:9 Non accípiam de domo tua vítulos: * neque de grégibus tuis hircos.
49:10 Quóniam meæ sunt omnes feræ silvárum: * iuménta in móntibus et boves.
49:11 Cognóvi ómnia volatília cæli: * et pulchritúdo agri mecum est.
49:12 Si esuríero, non dicam tibi: * meus est enim orbis terræ, et plenitúdo eius.
49:13 Numquid manducábo carnes taurórum? * aut sánguinem hircórum potábo?
49:14 Ímmola Deo sacrifícium laudis: * et redde Altíssimo vota tua.
49:15 Et ínvoca me in die tribulatiónis: * éruam te, et honorificábis me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Deus deórum, Dóminus locútus est.
|
Ant. Bůh bohů, * Hospodin promluvil.
Žalm 49(1-15) [7]
49:1 Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem
49:1 od východu slunce až na západ. Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery:
49:2 Bůh přichází zjevně, přichází náš Bůh a nemlčí.
49:3 Před ním sžírající oheň, kolem něho zuří bouře.
49:4 Shůry volá k nebesům i k zemi, hodlá soudit svůj lid:
49:5 „Shromážděte mi mé svaté, kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
49:6 A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, že sám Bůh je soudcem.
49:7 „Slyš, můj lide, budu mluvit, Israeli, proti tobě budu svědčit, já jsem Bůh, tvůj Bůh!
49:8 Nekárám tě pro tvé oběti, vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
49:9 Nemusím brát býka z tvého chléva ani kozly z tvých ohrad.
49:10 Neboť mně patří veškerá zvěř lesní a na svých horách mám zvířat na tisíce.
49:11 Znám všechny ptáky na nebi, mé je vše, co se hemží na poli.
49:12 Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
49:13 Copak požívám maso z býků či piji kozlí krev?
49:14 Přinášej Bohu oběť chvály a plň Nejvyššímu své sliby!
49:15 Pak mě vzývej ve dni soužení, vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh bohů, Hospodin promluvil.
|
Ant. Intellégite, * qui obliviscímini Deum.
Psalmus 49(16-23) [8]
49:16 Peccatóri autem dixit Deus: * Quare tu enárras iustítias meas, et assúmis testaméntum meum per os tuum?
49:17 Tu vero odísti disciplínam: * et proiecísti sermónes meos retrórsum:
49:18 Si vidébas furem, currébas cum eo: * et cum adúlteris portiónem tuam ponébas.
49:19 Os tuum abundávit malítia: * et lingua tua concinnábat dolos.
49:20 Sedens advérsus fratrem tuum loquebáris, et advérsus fílium matris tuæ ponébas scándalum: * hæc fecísti, et tácui.
49:21 Existimásti, iníque, quod ero tui símilis: * árguam te, et státuam contra fáciem tuam.
49:22 Intellégite hæc, qui obliviscímini Deum: * nequándo rápiat, et non sit qui erípiat.
49:23 Sacrifícium laudis honorificábit me: * et illic iter, quo osténdam illi salutáre Dei.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Intellégite, qui obliviscímini Deum.
|
Ant. Uvažujte, * kdo zapomínáte na Boha.
Žalm 49(16-23) [8]
49:16 Ale hříšníkovi Bůh praví: „Proč odříkáváš má přikázání a bereš do úst mou smlouvu
49:17 ty, který nenávidíš kázeň a má slova házíš za sebe?
49:18 Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním a s cizoložníky jsi míval účast.
49:19 Zlo jsi vypouštěl ze svých úst a tvůj jazyk osnoval úskok.
49:20 Bavil ses pomlouváním svého bratra, tupil jsi syna své matky.
49:21 Takto jsi jednal, a já mám mlčet? Myslil jsi, že jsem jako ty? Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
49:22 Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
49:23 Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Uvažujte, kdo zapomínáte na Boha.
|
Ant. Acceptábis sacrifícium * iustítiæ super altáre tuum, Dómine.
Psalmus 50 [9]
50:3 Miserére mei, Deus, * secúndum magnam misericórdiam tuam.
50:3 Et secúndum multitúdinem miseratiónum tuárum, * dele iniquitátem meam.
50:4 Ámplius lava me ab iniquitáte mea: * et a peccáto meo munda me.
50:5 Quóniam iniquitátem meam ego cognósco: * et peccátum meum contra me est semper.
50:6 Tibi soli peccávi, et malum coram te feci: * ut iustificéris in sermónibus tuis, et vincas cum iudicáris.
50:7 Ecce enim, in iniquitátibus concéptus sum: * et in peccátis concépit me mater mea.
50:8 Ecce enim, veritátem dilexísti: * incérta et occúlta sapiéntiæ tuæ manifestásti mihi.
50:9 Aspérges me hyssópo, et mundábor: * lavábis me, et super nivem dealbábor.
50:10 Audítui meo dabis gáudium et lætítiam: * et exsultábunt ossa humiliáta.
50:11 Avérte fáciem tuam a peccátis meis: * et omnes iniquitátes meas dele.
50:12 Cor mundum crea in me, Deus: * et spíritum rectum ínnova in viscéribus meis.
50:13 Ne proícias me a fácie tua: * et spíritum sanctum tuum ne áuferas a me.
50:14 Redde mihi lætítiam salutáris tui: * et spíritu principáli confírma me.
50:15 Docébo iníquos vias tuas: * et ímpii ad te converténtur.
50:16 Líbera me de sanguínibus, Deus, Deus salútis meæ: * et exsultábit lingua mea iustítiam tuam.
50:17 Dómine, lábia mea apéries: * et os meum annuntiábit laudem tuam.
50:18 Quóniam si voluísses sacrifícium, dedíssem útique: * holocáustis non delectáberis.
50:19 Sacrifícium Deo spíritus contribulátus: * cor contrítum, et humiliátum, Deus, non despícies.
50:20 Benígne fac, Dómine, in bona voluntáte tua Sion: * ut ædificéntur muri Ierúsalem.
50:21 Tunc acceptábis sacrifícium iustítiæ, oblatiónes, et holocáusta: * tunc impónent super altáre tuum vítulos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Acceptábis sacrifícium iustítiæ super altáre tuum, Dómine.
|
Ant. Přijmeš oběť * spravedlnosti na svém oltáři, Hospodine.
Žalm 50 [9]
50:3 Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
50:3 pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
50:4 Úplně ze mě smyj mou vinu a očisť mě od mého hříchu.
50:5 Neboť já svou nepravost uznávám, můj hřích je stále přede mnou.
50:6 Jen proti tobě jsem se prohřešil, spáchal jsem, co je před tebou zlé, takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, že jsi bez úhony ve svém soudu.
50:7 Hle, s vinou jsem se narodil a v hříchu mě počala má matka.
50:8 Hle, líbí se ti upřímné srdce, ve skrytu mě učíš moudrosti!
50:9 Pokrop mě yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu bělejší než sníh.
50:10 Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
50:11 Odvrať svou tvář od mých hříchů a zahlaď všechny mé viny.
50:12 Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
50:13 Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi svého svatého ducha.
50:14 Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost.
50:15 Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě.
50:16 Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
50:17 Otevři mé rty, Pane, aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
50:18 Vždyť nemáš zálibu v oběti, kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
50:19 Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
50:20 Pane, obšťastni Sión svou přízní, znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
50:21 Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech a žertvách, na oltář ti budou klást býčky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Přijmeš oběť spravedlnosti na svém oltáři, Hospodine.
|
℣. Audítui meo dabis gáudium et lætítiam.
℟. Et exsultábunt ossa humiliáta.
|
℣. Dá mému sluchu radost a veselí.
℟. A zajásají kosti pokořené.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. A vínculis peccatórum nostrórum absólvat nos omnípotens et miséricors Dóminus.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Od pout našich hříchů nechť nás osvobodí všemohoucí a milosrdný Pán.
℟. Amen.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Ille nos benedícat, qui sine fine vivit et regnat.
℟. Amen.
Lectio 1
De Ezechiéle Prophéta
Ezek 7:1-4
1 Et factus est sermo Dómini ad me, dicens:
2 Et tu, fili hóminis, hæc dicit Dóminus Deus terræ Israël: Finis venit, venit finis super quátuor plagas terræ.
3 Nunc finis super te, et immíttam furórem meum in te: et iudicábo te iuxta vias tuas, et ponam contra te omnes abominatiónes tuas.
4 Et non parcet óculus meus super te, et non miserébor; sed vias tuas ponam super te, et abominatiónes tuæ in médio tui erunt, et sciétis quia ego Dóminus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Indicábo tibi, homo, quid sit bonum aut quid Dóminus requírat a te:
* Fácere iudícium et iustítiam et sollícitum ambuláre cum Deo tuo.
℣. Spera in Dómino, et fac bonitátem, et inhábita terram.
℟. Fácere iudícium et iustítiam et sollícitum ambuláre cum Deo tuo.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Požehnej nám Ten, jenž bez konce žije a kraluje.
℟. Amen.
Čtení 1
Lesson from the book of Ezekiel
Ezek 7:1-4
1 And the word of the Lord came to me, saying:
2 And thou son of man, thus saith the Lord God to the land of Israel: The end is come, the end is come upon the four quarters of the land.
3 Now is an end come upon thee, and I will send my wrath upon thee, and I will judge thee according to thy ways: and I will set all thy abominations against thee.
4 And my eye shall not spare thee, and I will shew thee no pity: but I will lay thy ways upon thee, and thy abominations shall be in the midst of thee: and you shall know that I am the Lord.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. I will show thee, O man, what is good, and what doth the Lord require of thee, but to
* Do justice and judgment, and to walk humbly with thy God.
℣. Trust in the Lord, and do good, and dwell in the land.
℟. Do justice and judgment, and walk humbly with thy God.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Divínum auxílium máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
Lectio 2
Ezek 7:5-9
5 Hæc dicit Dóminus Deus: Afflíctio una, afflíctio ecce venit.
6 Finis venit, venit finis, evigilávit advérsum te, ecce venit:
7 Venit contrítio super te, qui hábitas in terra; venit tempus, prope est dies occisiónis, et non glóriæ móntium.
8 Nunc de propínquo effúndam iram meam super te, et complébo furórem meum in te: et iudicábo te iuxta vias tuas, et impónam tibi ómnia scélera tua,
9 Et non parcet óculus meus, nec miserébor; sed vias tuas impónam tibi, et abominatiónes tuæ in médio tui erunt, et sciétis quia ego sum Dóminus percútiens.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Angústiæ mihi sunt úndique, et quid éligam ignóro;
* Mélius est mihi incídere in manus hóminum, quam derelínquere legem Dei mei.
℣. Si enim hoc égero, mors mihi est; si autem non égero, non effúgiam manus vestras.
℟. Mélius est mihi incídere in manus hóminum, quam derelínquere legem Dei mei.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Božská pomoc nechť zůstává vždycky s námi.
℟. Amen.
Čtení 2
Ezek 7:5-9
5 Thus saith the Lord God: One affliction, behold an affliction is come.
6 An end is come, the end is come, it hath awaked against thee: behold it is come.
7 Destruction is come upon thee that dwellest in the land: the time is come, the day of slaughter is near, and not of the joy of mountains.
8 Now very shortly I will pour out my wrath upon thee, and I will accomplish my anger in thee: and I will judge thee according to thy ways, and I will lay upon thee all thy crimes.
9 And my eye shall not spare, neither will I shew mercy: but I will lay thy ways upon thee, and thy abominations shall be in the midst of thee: and you shall know that I am the Lord that strike.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. I am straitened on every side, and know not what to choose.
* It is better for me to fall into the hands of men, than to sin against the law of my God.
℣. For if I do this thing, it is death unto me and if I do it not, I cannot escape your hands.
℟. It is better for me to fall into the hands of men, than to sin against the law of my God.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Ad societátem cívium supernórum perdúcat nos Rex Angelórum.
℟. Amen.
Lectio 3
Ezek 7:10-13
10 Ecce dies, ecce venit; egréssa est contrítio, flóruit virga, germinávit supérbia,
11 Iníquitas surréxit in virga impietátis; non ex eis et non ex pópulo neque ex sónitu eórum, et non erit réquies in eis.
12 Venit tempus, appropinquávit dies: qui emit non lætétur, et qui vendit, non lúgeat: quia ira super omnem pópulum eius;
13 Quia qui vendit, ad id quod véndidit non revertétur: et adhuc in vivéntibus vita eórum.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Misit Dóminus Angelum suum et conclúsit ora leónum,
* Et non contaminavérunt, quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
℣. Misit Deus misericórdiam suam et veritátem suam: ánimam meam erípuit de médio catulórum leónum.
℟. Et non contaminavérunt, quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et non contaminavérunt: quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Do společenství nebeských občanů nechť nás uvede Král andělů.
℟. Amen.
Čtení 3
Ezek 7:10-13
10 Behold the day, behold it is come: destruction is gone forth, the rod hath blossomed, pride hath budded.
11 Iniquity is risen up into a rod of impiety: nothing of them shall remain, nor of their people, nor of the noise of them: and there shall be no rest among them.
12 The time is come, the day is at hand: let not the buyer rejoice: nor the seller mourn: for wrath is upon all the people thereof.
13 For the seller shall not return to that which he hath sold, although their life be yet among the living. For the vision which regardeth all the multitude thereof, shall not go back: neither shall man be strengthened in the iniquity of his life.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. The Lord hath sent His angel, and hath shut the lions' mouths, that
* They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
℣. God hath sent forth His mercy and His truth, (and delivered) my soul from among the lions' whelps.
℟. They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
|
Reliqua omittuntur, nisi Laudes separandæ sint.
|
Zbytek se vynechává, pokud se Laudy neříkají oddělení.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Psalterio secundum diem}
Ant. Dóminus regnávit, * exsúltet terra. ‡
Psalmus 96 [1]
96:1 Dóminus regnávit, exsúltet terra: * ‡ læténtur ínsulæ multæ.
96:2 Nubes, et calígo in circúitu eius: * iustítia, et iudícium corréctio sedis eius.
96:3 Ignis ante ipsum præcédet, * et inflammábit in circúitu inimícos eius.
96:4 Illuxérunt fúlgura eius orbi terræ: * vidit, et commóta est terra.
96:5 Montes, sicut cera fluxérunt a fácie Dómini: * a fácie Dómini omnis terra.
96:6 Annuntiavérunt cæli iustítiam eius: * et vidérunt omnes pópuli glóriam eius.
96:7 Confundántur omnes, qui adórant sculptília: * et qui gloriántur in simulácris suis.
96:7 Adoráte eum, omnes Ángeli eius: * audívit, et lætáta est Sion.
96:8 Et exsultavérunt fíliæ Iudæ, * propter iudícia tua, Dómine:
96:9 Quóniam tu Dóminus Altíssimus super omnem terram: * nimis exaltátus es super omnes deos.
96:10 Qui dilígitis Dóminum, odíte malum: * custódit Dóminus ánimas sanctórum suórum, de manu peccatóris liberábit eos.
96:11 Lux orta est iusto, * et rectis corde lætítia.
96:12 Lætámini, iusti, in Dómino: * et confitémini memóriæ sanctificatiónis eius.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dóminus regnávit, exsúltet terra.
|
Žalmy {Žalmy a antifony ze Žaltáře pro všední den}
Ant. The Lord hath reigned * let the earth rejoice.
Žalm 96 [1]
96:1 Hospodin kraluje, ať zajásá země, ať se radují četné ostrovy!
96:2 Mrak a temnota ho obklopují, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
96:3 Předchází jej oheň a kolem dokola spaluje protivníky.
96:4 Jeho blesky ozařují svět, země to vidí a chvěje se.
96:5 Jako vosk se taví hory před Hospodinem, před vladařem celé země.
96:6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
96:7 Ať se hanbí všichni ctitelé model, kteří se chlubí svými bůžky.
96:7 Klanějte se mu, všichni jeho Andělé; Sión to slyší a raduje se.
96:8 A judská města jásají pro tvé rozsudky, Hospodine!
96:9 Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
96:10 Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, chrání život svých svatých, z ruky bezbožníků je vytrhuje.
96:11 Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost.
96:12 Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a oslavujte jeho svaté jméno!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The Lord hath reigned let the earth rejoice.
|
Ant. Te decet hymnus, * Deus, in Sion. ‡
Psalmus 64 [2]
64:2 Te decet hymnus, Deus, in Sion: * ‡ et tibi reddétur votum in Ierúsalem.
64:3 Exáudi oratiónem meam: * ad te omnis caro véniet.
64:4 Verba iniquórum prævaluérunt super nos: * et impietátibus nostris tu propitiáberis.
64:5 Beátus, quem elegísti, et assumpsísti: * inhabitábit in átriis tuis.
64:5 Replébimur in bonis domus tuæ: * sanctum est templum tuum, mirábile in æquitáte.
64:6 Exáudi nos, Deus, salutáris noster, * spes ómnium fínium terræ, et in mari longe.
64:7 Prǽparans montes in virtúte tua, accínctus poténtia: * qui contúrbas profúndum maris sonum flúctuum eius.
64:8 Turbabúntur gentes, et timébunt qui hábitant términos a signis tuis: * éxitus matutíni, et véspere delectábis.
64:10 Visitásti terram, et inebriásti eam: * multiplicásti locupletáre eam.
64:10 Flumen Dei replétum est aquis, parásti cibum illórum: * quóniam ita est præparátio eius.
64:11 Rivos eius inébria, multíplica genímina eius: * in stillicídiis eius lætábitur gérminans.
64:12 Benedíces corónæ anni benignitátis tuæ: * et campi tui replebúntur ubertáte.
64:13 Pinguéscent speciósa desérti: * et exsultatióne colles accingéntur.
64:14 Indúti sunt aríetes óvium, et valles abundábunt fruménto: * clamábunt, étenim hymnum dicent.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Te decet hymnus, Deus, in Sion.
|
Ant. A hymn, O God, * becometh thee in Sion.
Žalm 64 [2]
64:2 Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu, tobě bude vzdána chvála v Jerusalémě.
64:3 Tobě, který vyslýcháš prosbu, ať se plní slib. K tobě přichází každý člověk
64:4 s vyznáním svých vin. Naše nevěrnosti nás tísní, ty je však odpouštíš.
64:5 Blaze tomu, koho si volíš a bereš k sobě: přebývá v tvých nádvořích.
64:5 Kéž se nasytíme blahem tvého domu, svatostí tvého chrámu!
64:6 Je úžasné a spravedlivé, jak nás vyslýcháš, Bože, náš zachránce, naděje všech končin země i dalekých moří.
64:7 Svou mocí upevňuješ hory, jsi opásán silou.
64:8 Tišíš hukot moří, hukot jejich vln a vřavu národů. Pro tvé divy bázeň jímá obyvatele dálných krajin, radostí plníš nejzazší východ i západ.
64:10 V milosti jsi navštívil zem a napojils ji, velmi jsi ji obohatil.
64:10 Boží strouhou se hrne voda, lidem nachystals obilí. Takto jsi zemi připravil:
64:11 zavlažils její brázdy, rozmělnils její hroudy, zkypřils ji dešti, požehnals tomu, co vyrašilo.
64:12 Rok jsi korunoval svou dobrotou, kudy jsi prošel, prýští hojnost.
64:13 Pastviny na stepi mokvají vláhou, pahorky se ovíjejí radostí.
64:14 Nivy se odívají stády, údolí se přikrývají obilím: ozývají se jásotem a zpěvem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. A hymn, O God, becometh thee in Sion.
|
Ant. Tibi, Dómine, psallam, * et intéllegam in via immaculáta.
Psalmus 100 [3]
100:1 Misericórdiam, et iudícium * cantábo tibi, Dómine:
100:2 Psallam, et intéllegam in via immaculáta, * quando vénies ad me.
100:2 Perambulábam in innocéntia cordis mei, * in médio domus meæ.
100:3 Non proponébam ante óculos meos rem iniústam: * faciéntes prævaricatiónes odívi.
100:4 Non adhǽsit mihi cor pravum: * declinántem a me malígnum non cognoscébam.
100:5 Detrahéntem secréto próximo suo, * hunc persequébar.
100:5 Supérbo óculo, et insatiábili corde, * cum hoc non edébam.
100:6 Óculi mei ad fidéles terræ ut sédeant mecum: * ámbulans in via immaculáta, hic mihi ministrábat.
100:7 Non habitábit in médio domus meæ qui facit supérbiam: * qui lóquitur iníqua, non diréxit in conspéctu oculórum meórum.
100:8 In matutíno interficiébam omnes peccatóres terræ: * ut dispérderem de civitáte Dómini omnes operántes iniquitátem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Tibi, Dómine, psallam, et intéllegam in via immaculáta.
|
Ant. I shall sing to thee, O Lord * and I shall understand with a perfect heart.
Žalm 100 [3]
100:1 O dobrotivosti a spravedlnosti chci zpívat, tobě, Hospodine, chci zahrát.
100:2 Chci se ubírat cestou bezúhonnou, kdy ke mně přijdeš?
100:2 Chci kráčet v nevinnosti svého srdce ve svém domě.
100:3 Nepostavím si před oči nic hanebného. Nenávidím toho, kdo jedná zvráceně: ke mně se nepřidruží.
100:4 Příčí se mi zkažené srdce, nechci znát nic zlého.
100:5 Kdo svého bližního v skrytu pomlouvá, toho zahubím.
100:5 Pyšného očima a nadutého srdcem, toho nesnesu.
100:6 Svým zrakem budu hledat věrné v zemi, aby přebývali se mnou. Kdo kráčí životem bezúhonně, ten mi bude sloužit.
100:7 Nebude bydlet v mém domě, kdo jedná lstivě. Kdo mluví lživě, před mýma očima neobstojí.
100:8 Denně chci hubit všechny bezbožníky v zemi, abych vyplenil z Hospodinova města všechny pachatele nepravosti.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. I shall sing to thee, O Lord and I shall understand with a perfect heart.
|
Ant. Dómine, magnus es tu, * et præclárus in virtúte tua.
Canticum Iudith [4]
Iudith 16:15-22
16:15 Hymnum cantémus Dómino, * hymnum novum cantémus Deo nostro.
16:16 Adonái, Dómine, magnus es tu, et præclárus in virtúte tua, * et quem superáre nemo potest.
16:17 Tibi sérviat omnis creatúra tua: * quia dixísti, et facta sunt:
16:18 Misísti spíritum tuum, et creáta sunt, * et non est qui resístat voci tuæ.
16:19 Montes a fundaméntis movebúntur cum aquis: * petræ, sicut cera, liquéscent ante fáciem tuam.
16:20 Qui autem timent te, * magni erunt apud te per ómnia.
16:21 Væ genti insurgénti super genus meum: Dóminus enim omnípotens vindicábit in eis, * in die iudícii visitábit illos.
16:22 Dabit enim ignem, et vermes in carnes eórum, * ut urántur, et séntiant usque in sempitérnum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dómine, magnus es tu, et præclárus in virtúte tua.
|
Ant. O Lord, great art thou * and glorious in thy power.
Canticle of Judith [4]
Judith 16:15-22
16:15 Let us sing a hymn to the Lord, * let us sing a new hymn to our God.
16:16 O Adonai, Lord, great art thou, and glorious in thy power, * and no one can overcome thee.
16:17 Let all thy creatures serve thee: * because thou hast spoken, and they were made:
16:18 Thou didst send forth thy spirit, and they were created, * and there is no one that can resist thy voice.
16:19 The mountains shall be moved from the foundations with the waters: * the rocks shall melt as wax before thy face.
16:20 But they that fear thee, * shall be great with thee in all things.
16:21 Woe be to the nation that riseth up against my people: for the Lord almighty will take revenge on them, * in the day of judgment he will visit them.
16:22 For he will give fire, and worms into their flesh, * that they may burn, and may feel for ever.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O Lord, great art thou and glorious in thy power.
|
Ant. Laudábo Deum meum * in vita mea.
Psalmus 145 [5]
145:2 Lauda, ánima mea, Dóminum, laudábo Dóminum in vita mea: * psallam Deo meo quámdiu fúero.
145:2 Nolíte confídere in princípibus: * in fíliis hóminum, in quibus non est salus.
145:4 Exíbit spíritus eius, et revertétur in terram suam: * in illa die períbunt omnes cogitatiónes eórum.
145:5 Beátus, cuius Deus Iacob adiútor eius, spes eius in Dómino, Deo ipsíus: * qui fecit cælum et terram, mare, et ómnia, quæ in eis sunt.
145:7 Qui custódit veritátem in sǽculum, facit iudícium iniúriam patiéntibus: * dat escam esuriéntibus.
145:7 Dóminus solvit compedítos: * Dóminus illúminat cæcos.
145:8 Dóminus érigit elísos, * Dóminus díligit iustos.
145:9 Dóminus custódit ádvenas, pupíllum et víduam suscípiet: * et vias peccatórum dispérdet.
145:10 Regnábit Dóminus in sǽcula, Deus tuus, Sion, * in generatiónem et generatiónem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Laudábo Deum meum in vita mea.
|
Ant. I shall praise the Lord * in my life.
Žalm 145 [5]
145:1 Duše má, chval Hospodina! Pokud žiji, chci chválit Hospodina, pokud budu, chci opěvovat svého Boha.
145:3 Nespoléhejte na knížata, na člověka, u něho není spásy.
145:4 Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, tehdy se zhatí všechny jeho plány.
145:5 Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, kdo doufá v Hospodina, svého Boha. On učinil nebe i zemi, moře i vše, co je v nich.
145:6 On zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným, dává chléb lačným.
145:7 Hospodin vysvobozuje vězně, Hospodin otvírá oči slepým,
145:8 Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé.
145:9 Hospodin chrání přistěhovalce, podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků.
145:10 Hospodin bude vládnout navěky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. I shall praise the Lord in my life.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Psalterio secundum diem}
Rom 13:12-13
Nox præcéssit, dies autem appropinquávit. Abiciámus ergo ópera tenebrárum, et induámur arma lucis. Sicut in die honéste ambulémus.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Nox, et tenébræ, et núbila,
Confúsa mundi et túrbida:
Lux intrat, albéscit polus:
Christus venit: discédite.
Calígo terræ scínditur
Percússa solis spículo,
Rebúsque iam color redit,
Vultu niténtis síderis.
Te, Christe, solum nóvimus:
Te mente pura et simplici,
Flendo et canéndo quǽsumus,
Inténde nostris sénsibus.
Sunt multa fucis íllita,
Quæ luce purgéntur tua:
Tu, vera lux cæléstium,
Vultu seréno illúmina.
Deo Patri sit glória,
Eiúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Nunc et per omne sǽculum.
Amen.
℣. Repléti sumus mane misericórdia tua.
℟. Exsultávimus, et delectáti sumus.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
Řím 13:12-13
Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Day is breaking, dawn is bright:
Hence, vain shadows of the night!
Mists that dim our mortal sight,
Christ is come! Depart!
Darkness routed lifts her wings
As the radiance upwards springs:
Through the world of wakened things
Life and colour dart.
Thee, O Christ, alone we know:
Singing even in our woe,
With pure hearts to thee we go:
On our senses shine!
In thy beams be purged away
All that leads our thoughts astray!
Through our spirits, King of day,
Pour thy light divine!
Unto God the Father, Son,
Holy Spirit, Three in One,
One in Three, be glory done,
Now and evermore.
Amen.
℣. Ráno jsme naplněni tvým milosrdenstvím.
℟. Zajásali jsme a jsme potěšeni.
|
Canticum: Benedictus {Antiphona ex Proprio de Tempore}
Ant. De manu ómnium * qui odérunt nos, liberávit nos Dóminus.
Canticum Zachariæ
Luc. 1:68-79
1:68 Benedíctus ✠ Dóminus, Deus Israël: * quia visitávit, et fecit redemptiónem plebis suæ:
1:69 Et eréxit cornu salútis nobis: * in domo David, púeri sui.
1:70 Sicut locútus est per os sanctórum, * qui a sǽculo sunt, prophetárum eius:
1:71 Salútem ex inimícis nostris, * et de manu ómnium, qui odérunt nos.
1:72 Ad faciéndam misericórdiam cum pátribus nostris: * et memorári testaménti sui sancti.
1:73 Iusiurándum, quod iurávit ad Ábraham patrem nostrum, * datúrum se nobis:
1:74 Ut sine timóre, de manu inimicórum nostrórum liberáti, * serviámus illi.
1:75 In sanctitáte, et iustítia coram ipso, * ómnibus diébus nostris.
1:76 Et tu, puer, Prophéta Altíssimi vocáberis: * præíbis enim ante fáciem Dómini, paráre vias eius:
1:77 Ad dandam sciéntiam salútis plebi eius: * in remissiónem peccatórum eórum:
1:78 Per víscera misericórdiæ Dei nostri: * in quibus visitávit nos, óriens ex alto:
1:79 Illumináre his, qui in ténebris, et in umbra mortis sedent: * ad dirigéndos pedes nostros in viam pacis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. De manu ómnium qui odérunt nos, liberávit nos Dóminus.
|
Kantikum: Benedictus {Antifona z vlastních textů období}
Ant. From the hand of all * who hate us, the Lord has delivered us.
Zachariášův chvalozpěv
Lukáš 1:68-79
1:68 Pochválen ✠ buď Hospodin, Bůh Israele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
1:69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
1:70 jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
1:71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
1:72 slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
1:73 na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
1:74 abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
1:75 jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
1:76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
1:77 a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
1:78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
1:79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. From the hand of all who hate us, the Lord has delivered us.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Iam lucis orto sídere,
Deum precémur súpplices,
Ut in diúrnis áctibus
Nos servet a nocéntibus.
Linguam refrénans témperet,
Ne litis horror ínsonet:
Visum fovéndo cóntegat,
Ne vanitátes háuriat.
Sint pura cordis íntima,
Absístat et vecórdia;
Carnis terat supérbiam
Potus cibíque párcitas.
Ut, cum dies abscésserit,
Noctémque sors redúxerit,
Mundi per abstinéntiam
Ipsi canámus glóriam.
Deo Patri sit glória,
Eiúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Nunc et per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Již vzešla jasná denice,
i prosme Boha pokorně,
ať ve všem denním konání
nás od úkladů ochrání.
Dej uzdu, mírnost jazyku,
nechť nezazní hrůza sváru,
nechť také náš zrak ochrání,
že po marnostech nebaží.
Nechť čistá jsou nitra srdcí,
a bláznivost vždy v dáli dlí,
nechť pýchu těla zkrocuje
nám střídmost jídla, nápoje.
Až den pak tento odejde
a noční čas zas nastane,
my, kdož se světa zříkáme,
nechť chválu Bohu zpíváme.
Buď sláva, čest Otci Bohu
též Synu jeho Jednomu
i s Duchem Utěšitelem
dnes, od věků s celým světem.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum diem}
Ant. Misericórdia tua, * Dómine, ante óculos meos: et complácui in veritáte tua.
Psalmus 25 [1]
25:1 Iúdica me, Dómine, quóniam ego in innocéntia mea ingréssus sum: * et in Dómino sperans non infirmábor.
25:2 Proba me, Dómine, et tenta me: * ure renes meos et cor meum.
25:3 Quóniam misericórdia tua ante óculos meos est: * et complácui in veritáte tua.
25:4 Non sedi cum concílio vanitátis: * et cum iníqua geréntibus non introíbo.
25:5 Odívi ecclésiam malignántium: * et cum ímpiis non sedébo.
25:6 Lavábo inter innocéntes manus meas: * et circúmdabo altáre tuum, Dómine:
25:7 Ut áudiam vocem laudis, * et enárrem univérsa mirabília tua.
25:8 Dómine, diléxi decórem domus tuæ, * et locum habitatiónis glóriæ tuæ.
25:9 Ne perdas cum ímpiis, Deus, ánimam meam, * et cum viris sánguinum vitam meam:
25:10 In quorum mánibus iniquitátes sunt: * déxtera eórum repléta est munéribus.
25:11 Ego autem in innocéntia mea ingréssus sum: * rédime me, et miserére mei.
25:12 Pes meus stetit in dirécto: * in ecclésiis benedícam te, Dómine.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro všední den}
Ant. For thy mercy, * O Lord, is before my eyes; and I am well pleased with thy truth.
Žalm 25 [1]
25:1 Dopomoz mi, Hospodine, k právu. Žil jsem bezúhonně, neochvějně doufal v Hospodina.
25:2 Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce!
25:3 Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou.
25:4 Nesedávám s šalebníky, nescházím se s potměšilci.
25:5 Schůzky zlovolníků nenávidím, mezi svévolníky nezasednu.
25:6 Umývám si ruce v nevinnosti, při tvém oltáři se držím, Hospodine,
25:7 aby bylo slyšet mé hlasité díkůvzdání, abych vyprávěl o všech tvých divech.
25:8 Hospodine, zamiloval jsem si dům, v němž bydlíš, místo, kde má příbytek tvá sláva.
25:9 Nesmeť spolu s hříšníky mou duši a můj život s těmi, kdo krev prolévají,
25:10 kterým na rukou lpí mrzkost, jejichž pravice je plná úplatků.
25:11 Já přec žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou!
25:12 Moje noha stojí na rovině, v shromážděních budu dobrořečit Hospodinu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 51 [2]
51:3 Quid gloriáris in malítia, * qui potens es in iniquitáte?
51:4 Tota die iniustítiam cogitávit lingua tua: * sicut novácula acúta fecísti dolum.
51:5 Dilexísti malítiam super benignitátem: * iniquitátem magis quam loqui æquitátem.
51:6 Dilexísti ómnia verba præcipitatiónis, * lingua dolósa.
51:7 Proptérea Deus déstruet te in finem, * evéllet te, et emigrábit te de tabernáculo tuo: et radícem tuam de terra vivéntium.
51:8 Vidébunt iusti, et timébunt, et super eum ridébunt, et dicent: * Ecce homo, qui non pósuit Deum adiutórem suum:
51:9 Sed sperávit in multitúdine divitiárum suárum: * et præváluit in vanitáte sua.
51:10 Ego autem, sicut olíva fructífera in domo Dei, * sperávi in misericórdia Dei in ætérnum: et in sǽculum sǽculi.
51:11 Confitébor tibi in sǽculum, quia fecísti: * et exspectábo nomen tuum, quóniam bonum est in conspéctu sanctórum tuórum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 51 [2]
51:3 Proč se chlubíš hanebností, bezectný siláku?
51:4 Stále jen myslíš na zkázu, tvůj jazyk je jak ostrá břitva, ty pleticháři!
51:5 Podlost je ti milejší než dobro, lhaní víc než mluvit, jak se sluší.
51:6 V každé pomlouvačné řeči máš zálibu, falešný jazyku!
51:7 Proto tě Bůh zahubí, odstraní tě navždy, vytáhne tě ze stanu, vyrve tě ze země živých.
51:8 Spravedliví to uvidí a zaleknou se, jemu se však vysmějí:
51:9 „Hle, člověk, který si nezvolil Boha za svou záštitu, spoléhal na své velké bohatství, domohl se moci svou násilností.“
51:10 Já však jsem jako zelená oliva v Božím domě, stále se spoléhám na Boží slitovnost.
51:11 Ustavičně tě chci chválit, že jsi to učinil, před tvými svatými chci slavit tvé jméno, neboť je dobré.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 52 [3]
52:1 Dixit insípiens in corde suo: * Non est Deus.
52:2 Corrúpti sunt, et abominábiles facti sunt in iniquitátibus: * non est qui fáciat bonum.
52:3 Deus de cælo prospéxit super fílios hóminum: * ut vídeat si est intéllegens, aut requírens Deum.
52:4 Omnes declinavérunt, simul inútiles facti sunt: * non est qui fáciat bonum, non est usque ad unum.
52:5 Nonne scient omnes qui operántur iniquitátem, * qui dévorant plebem meam ut cibum panis?
52:6 Deum non invocavérunt: * illic trepidavérunt timóre, ubi non erat timor.
52:6 Quóniam Deus dissipávit ossa eórum qui homínibus placent: * confúsi sunt, quóniam Deus sprevit eos.
52:7 Quis dabit ex Sion salutáre Israël? * cum convérterit Deus captivitátem plebis suæ, exsultábit Iacob, et lætábitur Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Misericórdia tua, Dómine, ante óculos meos: et complácui in veritáte tua.
|
Žalm 52 [3]
52:2 Nerozumný si říká v srdci: „Bůh není!“
52:2 Zkaženě, zvráceně jednají, nikdo nedělá dobro.
52:3 Bůh shlíží z nebe na smrtelníky, aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.
52:4 Všichni pobloudili, všichni se zkazili, nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!
52:5 Což se nevzpamatují, kdo páchají zlo, kdo můj lid požírají, jako by jedli chleba, a Boha nevzývají?
52:6 Tam se třásli strachem, kde nebylo strachu,
52:6 neboť Bůh rozmetal kosti těch, kteří tě obléhali. Upadli v hanbu, protože Bůh je zavrhl.
52:7 Kéž přijde Israeli spása ze Siónu! Až Bůh změní osud svého lidu, jásot bude v Jakubovi, radost bude v Israeli.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. For thy mercy, O Lord, is before my eyes; and I am well pleased with thy truth.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum diem}
1 Tim. 1:17
Regi sæculórum immortáli et invisíbili, soli Deo honor et glória in sǽcula sæculórum. Amen.
℟. Deo grátias.
℟.br. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℟. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℣. Qui sedes ad déxteram Patris.
℟. Miserére nobis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℣. Exsúrge, Christe, ádiuva nos.
℟. Et líbera nos propter nomen tuum.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
1 Tim. 1:17
Králi všech věků nesmrtelnému a neviditelnému, samotnému Bohu buď čest a sláva na věky věkův. Amen.
℟. Bohu díky.
℟.br. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℟. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℣. Thou, who sittest at the right hand of the Father.
℟. Have mercy on us.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℣. Povstaň, Kriste, a pomoz nám.
℟. A vysvoboď nás pro své jméno.
|
Oratio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Dómine Deus omnípotens, qui ad princípium huius diéi nos perveníre fecísti: tua nos hódie salva virtúte; ut in hac die ad nullum declinémus peccátum, sed semper ad tuam iustítiam faciéndam nostra procédant elóquia, dirigántur cogitatiónes et ópera.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
|
Modlitba
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Pane, všemohoucí Bože, jenž jsi nás přivedl na začátek tohoto dne: zachraňuj nás dnes svou mocí, abychom se dnešního dne nesnížili k žádnému hříchu, avšak ke konání tvé spravedlnosti vždy směřovaly naše slova, myšlenky i skutky.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
|
Martyrologium {anticip.}
Octávo Idus Novémbris Luna quinta décima Anno Dómini 2025
Barcinóne, in Hispánia, sancti Sevéri, Epíscopi et Mártyris; qui ob fidem cathólicam, confósso per clavum cápite, martýrii corónam accépit.
Thiníssæ, in Africa, natális sancti Felícis Mártyris, qui, conféssus et ad torménta dilátus, alio die (ut refert sanctus Augustínus, Psalmum in eius festivitáte ad pópulum expónens) invéntus est in cárcere exánimis.
Theópoli, quæ est Antiochía, sanctórum decem Mártyrum, qui a Saracénis passi legúntur.
In Phrýgia sancti Attici Mártyris.
Apud Bergas, in Flándria, deposítio sancti Winóci Abbátis, qui, virtútibus et miráculis clarus, étiam frátribus sibi súbditis multo témpore ministrávit.
Fundis, in Látio, sancti Felícis Mónachi.
Lemóvicis, in Aquitánia, sancti Leonárdi Confessóris, qui fuit beáti Remígii Epíscopi discípulus. Hic, nóbili génere ortus, solitáriam vitam delégit, et sanctitáte ac miráculis cláruit; eiúsque virtus præcípue in liberándis captívis enítuit.
℣. Et álibi aliórum plurimórum sanctórum Mártyrum et Confessórum, atque sanctárum Vírginum.
℟. Deo grátias.
|
Martyrologium {anticip.}
Léta Páně 2025, 6. listopadu, 15. dne věku měsíce.
V Thinisse v Africe došel na konec své životní cesty svatý mučedník Felix. ✠ V den jeho svátku proslovil svatý Augustin kázání na jeden žalm. +
Ve městě Theopolis v Orientu deset svatých mučedníků, ✠ kteří podle akt Čtyřiceti mučedníků přijali smrt z rukou Saracénů. †
Ve Frýgii svatý mučedník Atticus a jeho druhové. †
V Limoges svatý vyznavač Leonhard. †
℣. A jinde mnoho svatých mučedníků, vyznavačů a svatých panen.
℟. Bohu díky.
|
℣. Pretiósa in conspéctu Dómini.
℟. Mors Sanctórum eius.
Sancta María et omnes Sancti intercédant pro nobis ad Dóminum, ut nos mereámur ab eo adiuvári et salvári, qui vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Předrahá je v Hospodinových očích.
℟. Smrt jeho Svatých.
Panna Maria a všichni Svatí ať se za nás přimlouvají u Pána, abychom si zasloužili pomoci i spásy od toho, jenž žije a kraluje na věky věkův.
℟. Amen.
|
De Officio Capituli
℣. Deus in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
℣. Deus in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
℣. Deus in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Réspice in servos tuos, Dómine, et in ópera tua, et dírige fílios eórum.
℟. Et sit splendor Dómini Dei nostri super nos, et ópera mánuum nostrárum dírige super nos, et opus mánuum nostrárum dírige.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Orémus.
Dirígere et sanctificáre, régere et gubernáre dignáre, Dómine Deus, Rex cæli et terræ, hódie corda et córpora nostra, sensus, sermónes et actus nostros in lege tua, et in opéribus mandatórum tuórum: ut hic et in ætérnum, te auxiliánte, salvi et líberi esse mereámur, Salvátor mundi: Qui vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Officium v Kapitulní síni
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pohlédni na své služebníky, Pane‚ a na své dílo, a veď jejich syny.
℟. A budiž jas Pána našeho Boha nad námi, a skutky našich rukou řiď nad námi: a dílo našich rukou řiď.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Modleme se.
Říditi a posvěcovati‚ ovládati a vésti rač, Pane Bože, Králi nebe a země, dnes srdce i těla naše, smysly, slova i skutky naše ve svém zákoně, a ve vykonávání tvých přikázání: abychom nyní i navěky, s tvou pomocí zdrávi a svobodni býti si zasloužili, Spasiteli světa; Jenž žiješ a kraluješ na věky věkův.
℟. Amen.
|
Lectio brevis {Per Annum}
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Dies et actus nostros in sua pace dispónat Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
2 Thess 3:5
Dóminus autem dírigat corda et córpora nostra in caritáte Dei et patiéntia Christi.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení {v průběhu roku}
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Dny a skutky naše ať zřídí ve svém pokoji všemohoucí Hospodin.
℟. Amen.
2 Thess 3:5
Pán ať vede vaše srdce k lásce Boží a k trpělivosti Kristově.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
Conclusio
℣. Adiutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
℣. Benedícite.
℟. Deus.
Benedictio. Dóminus nos benedícat, ✠ et ab omni malo deféndat, et ad vitam perdúcat ætérnam. Et fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
℣. Požehnejte mi.
℟. Bůh ti požehnej.
Požehnání. Hospodin nám požehnej, ✠ a ode všeho zlého ochraňuj, a do věčného života nás doveď. A duše věrných zemřelých pro slitování Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Nunc, Sancte, nobis, Spíritus,
Unum Patri cum Fílio,
Dignáre promptus íngeri
Nostro refúsus péctori.
Os, lingua, mens, sensus, vigor
Confessiónem pérsonent.
Flamméscat igne cáritas,
Accéndat ardor próximos.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Nuž nyní, Duchu přesvatý,
jenž s Otcem, Synem jedno jsi,
rač rychle v nás sestoupiti,
v našich hrudích se rozlíti.
Rty, jazyk, smysl, síly dar
nechť zazní jedním vyznáním.
Nechť ohněm plane láska v nás,
žár vznítí plamen i v bližním.
To dej nám Otče laskavý,
i Ty, jenž Otci roven jsi,
jenž s Duchem Utěšitelem,
vládneš od věků na věky.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum diem}
Ant. Deus ádiuvat me: * et Dóminus suscéptor est ánimæ meæ.
Psalmus 53 [1]
53:3 Deus, in nómine tuo salvum me fac: * et in virtúte tua iúdica me.
53:4 Deus, exáudi oratiónem meam: * áuribus pércipe verba oris mei.
53:5 Quóniam aliéni insurrexérunt advérsum me, et fortes quæsiérunt ánimam meam: * et non proposuérunt Deum ante conspéctum suum.
53:6 Ecce enim, Deus ádiuvat me: * et Dóminus suscéptor est ánimæ meæ.
53:7 Avérte mala inimícis meis: * et in veritáte tua dispérde illos.
53:8 Voluntárie sacrificábo tibi, * et confitébor nómini tuo, Dómine: quóniam bonum est:
53:9 Quóniam ex omni tribulatióne eripuísti me: * et super inimícos meos despéxit óculus meus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro všední den}
Ant. For behold God is my helper: * and the Lord is the protector of my soul.
Žalm 53 [1]
53:3 Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo!
53:4 Bože, slyš moji modlitbu, popřej sluchu slovům mých úst!
53:5 Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali ohled.
53:6 Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu.
53:7 Obrať zlo proti mým odpůrcům, pro svoji věrnost je zahlaď!
53:8 Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré,
53:9 vždyť mě vyprostilo z každé tísně, na nepřátele vítězně pohlédlo mé oko.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 54(2-16) [2]
54:2 Exáudi, Deus, oratiónem meam, et ne despéxeris deprecatiónem meam: * inténde mihi, et exáudi me.
54:3 Contristátus sum in exercitatióne mea: * et conturbátus sum a voce inimíci, et a tribulatióne peccatóris.
54:4 Quóniam declinavérunt in me iniquitátes: * et in ira molésti erant mihi.
54:5 Cor meum conturbátum est in me: * et formído mortis cécidit super me.
54:6 Timor et tremor venérunt super me: * et contexérunt me ténebræ.
54:7 Et dixi: Quis dabit mihi pennas sicut colúmbæ, * et volábo, et requiéscam?
54:8 Ecce, elongávi fúgiens: * et mansi in solitúdine.
54:9 Exspectábam eum, qui salvum me fecit * a pusillanimitáte spíritus et tempestáte.
54:10 Præcípita, Dómine, dívide linguas eórum: * quóniam vidi iniquitátem, et contradictiónem in civitáte.
54:11 Die ac nocte circúmdabit eam super muros eius iníquitas: * et labor in médio eius, et iniustítia.
54:12 Et non defécit de platéis eius * usúra, et dolus.
54:13 Quóniam si inimícus meus maledixísset mihi, * sustinuíssem útique.
54:13 Et si is, qui óderat me, super me magna locútus fuísset, * abscondíssem me fórsitan ab eo.
54:14 Tu vero, homo unánimis: * dux meus, et notus meus:
54:15 Qui simul mecum dulces capiébas cibos: * in domo Dei ambulávimus cum consénsu.
54:16 Véniat mors super illos: * et descéndant in inférnum vivéntes:
54:16 Quóniam nequítiæ in habitáculis eórum: * in médio eórum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 54(2-16) [2]
54:2 Naslouchej, Bože, mé modlitbě, neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou,
54:3 věnuj mi pozornost a vyslyš mě! Zmítám se v neklidu, děsím se při křiku nepřítele,
54:4 při povyku bezbožníka, protože mě zavalují neštěstím a v hněvu proti mně brojí.
54:5 Srdce se ve mně chvěje a padla na mě smrtelná úzkost.
54:6 Strach a hrůza se na mě řítí a děs mě halí.
54:7 říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, odletěl bych a dopřál si klidu.
54:8 Hle, daleko bych utekl, zůstal bych na poušti.
54:9 Rychle bych spěchal do útočiště před vichrem a bouří.
54:10 Pane, zmať a rozděl jim jazyky, vždyť vidím násilí a svár v městě.
54:11 Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, vládne v něm útisk a bezpráví.
54:12 Uvnitř jsou úklady, z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.
54:13 Kdyby mě potupil nepřítel, dovedl bych to snést,
54:13 kdyby se nade mě vypínal ten, kdo mě nenávidí, skryl bych se před ním.
54:14 Ale byls to ty, můj druh, můj přítel a důvěrník!
54:15 Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.
54:16 Ať je uchvátí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí,
54:16 neboť v jejich příbytcích, v jejich středu sídlí zloba.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 54(17-24) [3]
54:17 Ego autem ad Deum clamávi: * et Dóminus salvábit me.
54:18 Véspere, et mane, et merídie narrábo et annuntiábo: * et exáudiet vocem meam.
54:19 Rédimet in pace ánimam meam ab his, qui appropínquant mihi: * quóniam inter multos erant mecum.
54:20 Exáudiet Deus, et humiliábit illos, * qui est ante sǽcula.
54:20 Non enim est illis commutátio, et non timuérunt Deum: * exténdit manum suam in retribuéndo.
54:21 Contaminavérunt testaméntum eius, divísi sunt ab ira vultus eius: * et appropinquávit cor illíus.
54:22 Mollíti sunt sermónes eius super óleum: * et ipsi sunt iácula.
54:23 Iacta super Dóminum curam tuam, et ipse te enútriet: * non dabit in ætérnum fluctuatiónem iusto.
54:24 Tu vero, Deus, dedúces eos, * in púteum intéritus.
54:24 Viri sánguinum, et dolósi non dimidiábunt dies suos: * ego autem sperábo in te, Dómine.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Deus ádiuvat me: et Dóminus suscéptor est ánimæ meæ.
|
Žalm 54(17-24) [3]
54:17 Já však budu volat k Bohu, a Hospodin mě zachrání.
54:18 Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, a uslyší můj hlas.
54:19 Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, neboť je jich na mě mnoho.
54:20 Bůh to uslyší a zkruší je – on vládne od věčnosti –
54:20 nechtějí se změnit a nebojí se Boha. Kdekdo napřahuje ruku na přátele,
54:21 znesvěcuje svoji smlouvu. Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, ale srdce má nepřátelské,
54:22 nad olej lahodnější jsou jeho slova, jsou to však tasené meče.
54:23 Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová, nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.
54:24 A ty, Bože, svrhneš je do jámy zkázy;
54:24 zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. For behold God is my helper: and the Lord is the protector of my soul.
|
Capitulum Responsorium Versus {Per Annum}
Ier 17:14
Sana me, Dómine, et sanábor: salvum me fac, et salvus ero: quóniam laus mea tu es.
℟. Deo grátias.
℟.br. Sana ánimam meam, * Quia peccávi tibi.
℟. Sana ánimam meam, * Quia peccávi tibi.
℣. Ego dixi: Dómine, miserére mei.
℟. Quia peccávi tibi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sana ánimam meam, * Quia peccávi tibi.
℣. Adiútor meus, esto, ne derelínquas me.
℟. Neque despícias me, Deus, salutáris meus.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {v průběhu roku}
Jer 17:14
Očisti mě, Pane, a budu očištěn, uzdrav mě, a budu uzdraven; neboť ty jsi má chvála.
℟. Bohu díky.
℟.br. Heal my soul, * for I have sinned against thee.
℟. Heal my soul, * for I have sinned against thee.
℣. I said: O Lord, be thou merciful to me.
℟. For I have sinned against thee.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Heal my soul, * for I have sinned against thee.
℣. Budiž mým pomocníkem, neopouštěj mě.
℟. Ani na mě v pohaně neshlížej, Bože, můj zachránče.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane illúminas,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum diem}
Ant. In Deo sperávi * non timébo quid fáciat mihi homo.
Psalmus 55 [1]
55:2 Miserére mei, Deus, quóniam conculcávit me homo: * tota die impúgnans tribulávit me.
55:3 Conculcavérunt me inimíci mei tota die: * quóniam multi bellántes advérsum me.
55:4 Ab altitúdine diéi timébo: * ego vero in te sperábo.
55:5 In Deo laudábo sermónes meos, in Deo sperávi: * non timébo quid fáciat mihi caro.
55:6 Tota die verba mea exsecrabántur: * advérsum me omnes cogitatiónes eórum in malum.
55:7 Inhabitábunt et abscóndent: * ipsi calcáneum meum observábunt.
55:8 Sicut sustinuérunt ánimam meam, pro níhilo salvos fácies illos: * in ira pópulos confrínges.
55:9 Deus, vitam meam annuntiávi tibi: * posuísti lácrimas meas in conspéctu tuo.
55:9 Sicut et in promissióne tua: * tunc converténtur inimíci mei retrórsum:
55:10 In quacúmque die invocávero te: * ecce, cognóvi, quóniam Deus meus es.
55:11 In Deo laudábo verbum, in Dómino laudábo sermónem: * in Deo sperávi, non timébo quid fáciat mihi homo.
55:12 In me sunt, Deus, vota tua, * quæ reddam, laudatiónes tibi.
55:13 Quóniam eripuísti ánimam meam de morte, et pedes meos de lapsu: * ut pláceam coram Deo in lúmine vivéntium.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro všední den}
Ant. In God I have put my trust * I will not fear what flesh can do against me.
Žalm 55 [1]
55:2 Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, stále mě tísní bojem.
55:3 Stále po mně šlapou moji protivníci, je jich hodně, kdo proti mně brojí.
55:4 Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, v tebe budu doufat.
55:5 V Boha, jehož slib velebím, v Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk?
55:6 Celý den na mě sočí, všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.
55:7 Scházejí se, číhají, slídí po mých stopách, usilují o můj život.
55:8 Za zločin je stihni odplatou, Bože, sraz v hněvu národy!
55:9 Ty sám si zapiš mou bídu, vpiš mé slzy do svého záznamu,
55:9 mé trampoty do svého svitku! Pak ustoupí moji nepřátelé,
55:10 kdykoli tě budu volat; vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!
55:11 V Boha, jehož slib velebím, v Hospodina, jehož slib velebím, v Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk?
55:13 Bože, jsem ti zavázán sliby, přinesu ti děkovnou oběť,
55:14 že jsi vysvobodil můj život ze smrti, mé nohy z pádu, abych kráčel před Bohem ve světle živých.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 56 [2]
56:2 Miserére mei, Deus, miserére mei: * quóniam in te confídit ánima mea.
56:2 Et in umbra alárum tuárum sperábo, * donec tránseat iníquitas.
56:3 Clamábo ad Deum altíssimum: * Deum qui benefécit mihi.
56:4 Misit de cælo, et liberávit me: * dedit in oppróbrium conculcántes me.
56:4 Misit Deus misericórdiam suam, et veritátem suam, * et erípuit ánimam meam de médio catulórum leónum: dormívi conturbátus.
56:5 Fílii hóminum dentes eórum arma et sagíttæ: * et lingua eórum gládius acútus.
56:6 Exaltáre super cælos, Deus, * et in omnem terram glória tua.
56:7 Láqueum paravérunt pédibus meis: * et incurvavérunt ánimam meam.
56:7 Fodérunt ante fáciem meam fóveam: * et incidérunt in eam.
56:8 Parátum cor meum, Deus, parátum cor meum: * cantábo, et psalmum dicam.
56:9 Exsúrge, glória mea, exsúrge, psaltérium et cíthara: * exsúrgam dilúculo.
56:10 Confitébor tibi in pópulis, Dómine: * et psalmum dicam tibi in géntibus:
56:11 Quóniam magnificáta est usque ad cælos misericórdia tua, * et usque ad nubes véritas tua.
56:12 Exaltáre super cælos, Deus: * et super omnem terram glória tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 56 [2]
56:2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, neboť k tobě se utíká má duše,
56:2 uchyluji se do stínu tvých křídel, dokud se nepřežene zkáza.
56:3 Volám k svrchovanému Bohu, k Bohu, který mi prokazuje dobro.
56:4 Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou,
56:4 ať Bůh sešle svou milost a věrnost. Uléhám uprostřed lvů, kteří lačně požírají lidi.
56:5 Jejich zuby jsou kopí a šípy a jejich jazyk naostřený meč.
56:6 Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, nad celou zemí nechť je tvá sláva!
56:7 Léčku připravili mým nohám, zkrušili mou duši,
56:7 vykopali přede mnou jámu: ať do ní spadnou!
56:8 Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; budu zpívat a hrát.
56:9 Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, chci vzbudit jitřenku.
56:10 Budu tě chválit mezi národy, Pane, budu tě oslavovat mezi pohany,
56:11 protože tvá milost je veliká až k nebi, tvá věrnost až do oblak.
56:12 Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, nad celou zemí nechť je tvá sláva!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 57 [3]
57:2 Si vere útique iustítiam loquímini: * recta iudicáte, fílii hóminum.
57:3 Étenim in corde iniquitátes operámini: * in terra iniustítias manus vestræ concínnant.
57:4 Alienáti sunt peccatóres a vulva, erravérunt ab útero: * locúti sunt falsa.
57:5 Furor illis secúndum similitúdinem serpéntis: * sicut áspidis surdæ, et obturántis aures suas,
57:6 Quæ non exáudiet vocem incantántium: * et venéfici incantántis sapiénter.
57:7 Deus cónteret dentes eórum in ore ipsórum: * molas leónum confrínget Dóminus.
57:8 Ad níhilum devénient tamquam aqua decúrrens: * inténdit arcum suum donec infirméntur.
57:9 Sicut cera, quæ fluit, auferéntur: * supercécidit ignis, et non vidérunt solem.
57:10 Priúsquam intellégerent spinæ vestræ rhamnum: * sicut vivéntes, sic in ira absórbet eos.
57:11 Lætábitur iustus cum víderit vindíctam: * manus suas lavábit in sánguine peccatóris.
57:12 Et dicet homo: Si útique est fructus iusto: * útique est Deus iúdicans eos in terra.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. In Deo sperávi non timébo quid fáciat mihi homo.
|
Žalm 57 [3]
57:2 Pronášíte, mocní, skutečně právo, soudíte spravedlivě, synové lidští?
57:3 Právě naopak, v srdci pášete nepravosti, na zemi připravují vaše ruce násilí.
57:4 Na scestí se dostali bezbožníci již od matčina klína, již od narození bloudí ti, kteří mluví lživě.
57:5 Mají jed jako had, jed hluché zmije, která si zacpává uši,
57:6 aby neslyšela hlas zaklínačů, zaříkávače, dovedného v zaříkání.
57:7 Bože, vyraz jim zuby v ústech, lví trháky vylom, Hospodine!
57:8 Nechť se rozplynou jako vody, které se roztékají, když namíří své šípy, ať se jim ztupí!
57:9 Ať zajdou jako plž, který se rozpouští, jako nedonošené dítě, které neuzřelo slunce.
57:10 Dříve než trní stačí ohřát vaše hrnce, ať ještě zaživa je odnese příval bouře.
57:11 Zaraduje se spravedlivý, až uzří pomstu, umyje své nohy v krvi bezbožníka.
57:12 Každý řekne: Přece je odměna pro spravedlivého, přece je Bůh, který na zemi soudí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. In God I have put my trust I will not fear what flesh can do against me.
|
Capitulum Responsorium Versus {Per Annum}
Rom 13:8
Némini quidquam debeátis, nisi ut ínvicem diligátis: qui enim díligit próximum, legem implévit.
℟. Deo grátias.
℟.br. Benedícam Dóminum * In omni témpore.
℟. Benedícam Dóminum * In omni témpore.
℣. Semper laus eius in ore meo.
℟. In omni témpore.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Benedícam Dóminum * In omni témpore.
℣. Dóminus regit me, et nihil mihi déerit.
℟. In loco páscuæ ibi me collocávit.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {v průběhu roku}
Rom 13:8
Owe no man any thing, but to love one another. For he that loveth his neighbour, hath fulfilled the law.
℟. Bohu díky.
℟.br. I will bless the Lord * at all times.
℟. I will bless the Lord * at all times.
℣. His praise shall be always in my mouth.
℟. At all times.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. I will bless the Lord * at all times.
℣. Hospodin je můj pastýř, nic nebudu postrádat.
℟. Dává mi prodlévat na štědrých pastvinách.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rerum, Deus, tenax vigor,
Immótus in te pérmanens,
Lucis diúrnæ témpora
Succéssibus detérminans:
Largíre lumen véspere,
Quo vita nusquam décidat,
Sed prǽmium mortis sacræ
Perénnis instet glória.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám slunce oblohou vodíš,
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě,
nás do věčnosti vkročit nech.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum diem}
Ant. Deus meus * misericórdia tua prævéniet me.
Psalmus 58(2-11) [1]
58:2 Éripe me de inimícis meis, Deus meus: * et ab insurgéntibus in me líbera me.
58:3 Éripe me de operántibus iniquitátem: * et de viris sánguinum salva me.
58:4 Quia ecce cepérunt ánimam meam: * irruérunt in me fortes.
58:5 Neque iníquitas mea, neque peccátum meum, Dómine: * sine iniquitáte cucúrri, et diréxi.
58:6 Exsúrge in occúrsum meum, et vide: * et tu, Dómine, Deus virtútum, Deus Israël,
58:6 Inténde ad visitándas omnes gentes: * non misereáris ómnibus, qui operántur iniquitátem.
58:7 Converténtur ad vésperam: et famem patiéntur ut canes, * et circuíbunt civitátem.
58:8 Ecce, loquéntur in ore suo, et gládius in lábiis eórum: * quóniam quis audívit?
58:9 Et tu, Dómine, deridébis eos: * ad níhilum dedúces omnes gentes.
58:10 Fortitúdinem meam ad te custódiam, quia, Deus, suscéptor meus es: * Deus meus, misericórdia eius prævéniet me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro všední den}
Ant. My God, * his mercy shall prevent me.
Žalm 58(2-11) [1]
58:2 Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože, před mými protivníky mě ochraň!
58:3 Vysvoboď mě od těch, kdo páchají nepravost, z moci vrahů mě vyprosť!
58:4 Neboť hle, ukládají mi o život, napadají mě mocní. Jsem bez viny a bez hříchu, Hospodine,
58:5 nic jsem nezavinil, a přece vyrážejí a útočí.
58:6 Probuď se, pojď mi naproti a pohleď! Vždyť ty, Hospodine zástupů, jsi Bohem Israele!
58:6 Procitni, potrestej všechny pohany, neměj slitování s žádným zločinným zrádcem!
58:7 Zvečera se vracejí, štěkají jako psi a potulují se městem.
58:8 Hle, chvástají se svými ústy, urážky jsou na jejich rtech: „Kdopak to slyší?„
58:9 Ty však, Hospodine, se jim směješ, k smíchu jsou ti všichni pohané.
58:10 Má sílo, k tobě vzhlížím, neboť ty, Bože, jsi mé útočiště,
58:11 můj Bůh, má láska! Kéž mně Bůh pomůže, ať mi dá popást se pohledem na mé nepřátele!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 58(12-18) [2]
58:12 Deus osténdet mihi super inimícos meos, ne occídas eos: * nequándo obliviscántur pópuli mei.
58:12 Dispérge illos in virtúte tua: * et depóne eos, protéctor meus, Dómine:
58:13 Delíctum oris eórum, sermónem labiórum ipsórum: * et comprehendántur in supérbia sua.
58:13 Et de exsecratióne et mendácio annuntiabúntur in consummatióne: * in ira consummatiónis, et non erunt.
58:14 Et scient quia Deus dominábitur Iacob: * et fínium terræ.
58:15 Converténtur ad vésperam: et famem patiéntur ut canes, * et circuíbunt civitátem.
58:16 Ipsi dispergéntur ad manducándum: * si vero non fúerint saturáti, et murmurábunt.
58:17 Ego autem cantábo fortitúdinem tuam: * et exsultábo mane misericórdiam tuam.
58:17 Quia factus es suscéptor meus, * et refúgium meum, in die tribulatiónis meæ.
58:18 Adiútor meus, tibi psallam, quia, Deus, suscéptor meus es: * Deus meus, misericórdia mea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 58(12-18) [2]
58:12 Bože, pobij je, aby nesvedli můj lid, pokoř je svou silou, sraz je, naše ochrano, Pane!
58:13 Jsou to hříšná slova, co mluví jejich rty,
58:13 ať jsou chyceni svou pýchou, kletbami a lží, kterou mluví.
58:14 V hněvu je znič, znič je, ať už nejsou, nechť se pozná, že Bůh vládne pokolení Jakubovu i končinám země!
58:15 Zvečera se vracejí, štěkají jako psi a potulují se městem.
58:16 Toulají se za pokrmem, vyjí, když se nenasytí.
58:17 Já však budu opěvovat tvoji moc, zrána jásat nad tvou přízní,
58:17 neboť ses osvědčil jako mé útočiště, jako úkryt, když je mi úzko.
58:18 Má sílo, tobě budu zpívat, Bože, tys mé útočiště, můj Bůh, má láska!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 59 [3]
59:3 Deus, repulísti nos, et destruxísti nos: * irátus es, et misértus es nobis.
59:4 Commovísti terram, et conturbásti eam: * sana contritiónes eius, quia commóta est.
59:5 Ostendísti pópulo tuo dura: * potásti nos vino compunctiónis.
59:6 Dedísti metuéntibus te significatiónem: * ut fúgiant a fácie arcus:
59:7 Ut liberéntur dilécti tui: * salvum fac déxtera tua, et exáudi me.
59:8 Deus locútus est in sancto suo: * lætábor, et partíbor Síchimam: et convállem tabernaculórum metíbor.
59:9 Meus est Gálaad, et meus est Manásses: * et Éphraim fortitúdo cápitis mei.
59:9 Iuda rex meus: * Moab olla spei meæ.
59:10 In Idumǽam exténdam calceaméntum meum: * mihi alienígenæ súbditi sunt.
59:11 Quis dedúcet me in civitátem munítam? * quis dedúcet me usque in Idumǽam?
59:12 Nonne tu, Deus, qui repulísti nos? * et non egrediéris, Deus, in virtútibus nostris?
59:13 Da nobis auxílium de tribulatióne: * quia vana salus hóminis.
59:14 In Deo faciémus virtútem: * et ipse ad níhilum dedúcet tribulántes nos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Deus meus misericórdia tua prævéniet me.
|
Žalm 59 [3]
59:3 Bože, odvrhl jsi nás, rozbil jsi naše šiky, v hněvu ses od nás odvrátil.
59:4 Otřásl jsi zemí, rozštěpils ji; zacel její trhliny, neboť kolísá.
59:5 Dal jsi zakusit svému lidu tvrdý úděl, napojil jsi nás vínem, až se potácíme.
59:6 Vztyčil jsi svým věrným korouhev, aby unikli zásahům luku;
59:7 aby se zachránili tvoji miláčkové, pomoz svou pravicí a vyslyš nás!
59:8 Bůh pravil ve své svatyni: „S radostí rozdělím Sichem a rozměřím údolí Sukkot.
59:9 Mně patří území Gilead a Manasse a Efraim je přílba mé hlavy,
59:9 Juda je mé žezlo. Moab je má nádoba k umývání,
59:10 na Edom hodím svůj střevíc, vítězně zajásám nad Filištínskem.“
59:11 Kdo mě přivede k opevněnému městu, kdo mě dovede do Edomska?
59:12 Zda ne ty, Bože, jenž jsi nás opustil, a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?
59:13 Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, vždyť lidská podpora je marná.
59:14 S Bohem si povedem udatně, on rozdupá naše nepřátele.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. My God, his mercy shall prevent me.
|
Capitulum Responsorium Versus {Per Annum}
1 Pet 1:17-19
In timóre incolátus vestri témpore conversámini: sciéntes quod non corruptibílibus auro vel argénto redémpti estis, sed pretióso sánguine quasi Agni immaculáti Christi.
℟. Deo grátias.
℟.br. Rédime me, Dómine, * Et miserére mei.
℟. Rédime me, Dómine, * Et miserére mei.
℣. Pes enim meus stetit in via recta.
℟. Et miserére mei.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Rédime me, Dómine, * Et miserére mei.
℣. Ab occúltis meis munda me, Dómine.
℟. Et ab aliénis parce servo tuo.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {v průběhu roku}
1 Pet 1:17-19
Converse in fear during the time of your sojourning here. Knowing that you were not redeemed with corruptible things as gold or silver, but with the precious blood of Christ.
℟. Bohu díky.
℟.br. Redeem me, O Lord, * and have mercy on me.
℟. Redeem me, O Lord, * and have mercy on me.
℣. For my feet stood in the right way.
℟. And have mercy on me.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Redeem me, O Lord, * and have mercy on me.
℣. Od mých skrytých vad očisti mě, Hospodine.
℟. A od těch u ostatních ušetři svého služebníka.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Psalterio secundum diem}
Ant. Beáti omnes * qui timent Dóminum. ‡
Psalmus 127 [1]
127:1 Beáti, omnes, qui timent Dóminum, * ‡ qui ámbulant in viis eius.
127:2 Labóres mánuum tuárum quia manducábis: * beátus es, et bene tibi erit.
127:3 Uxor tua sicut vitis abúndans, * in latéribus domus tuæ.
127:3 Fílii tui sicut novéllæ olivárum, * in circúitu mensæ tuæ.
127:4 Ecce, sic benedicétur homo, * qui timet Dóminum.
127:5 Benedícat tibi Dóminus ex Sion: * et vídeas bona Ierúsalem ómnibus diébus vitæ tuæ.
127:6 Et vídeas fílios filiórum tuórum, * pacem super Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beáti omnes qui timent Dóminum.
|
Žalmy {Žalmy a antifony ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Blessed are all * they that fear the Lord.
Žalm 127 [1]
127:1 Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!
127:2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.
127:3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu,
127:3 tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.
127:4 Hle, jak bývá požehnán muž, který se bojí Hospodina.
127:5 Hospodin ať požehná ti ze Siónu, abys viděl dobro Jeruzaléma po všechny dny svého žití,
127:6 abys uviděl syny svých synů. Pokoj s Israelem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Blessed are all they that fear the Lord.
|
Ant. Confundántur omnes * qui odérunt Sion.
Psalmus 128 [2]
128:1 Sæpe expugnavérunt me a iuventúte mea, * dicat nunc Israël.
128:2 Sæpe expugnavérunt me a iuventúte mea: * étenim non potuérunt mihi.
128:3 Supra dorsum meum fabricavérunt peccatóres: * prolongavérunt iniquitátem suam.
128:4 Dóminus iustus concídit cervíces peccatórum: * confundántur et convertántur retrórsum omnes, qui odérunt Sion.
128:6 Fiant sicut fænum tectórum: * quod priúsquam evellátur, exáruit:
128:7 De quo non implévit manum suam qui metit, * et sinum suum qui manípulos cólligit.
128:8 Et non dixérunt qui præteríbant: Benedíctio Dómini super vos: * benedíximus vobis in nómine Dómini.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Confundántur omnes qui odérunt Sion.
|
Ant. Let them all be confounded * who hate Sion.
Žalm 128 [2]
128:1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Israel ať řekne –,
128:2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli.
128:3 Po zádech mi orali hříšní oráči, vyorali dlouhé brázdy.
128:4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sión!
128:6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána.
128:7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy.
128:8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Let them all be confounded who hate Sion.
|
Ant. De profúndis * clamávi ad te, Dómine. ‡
Psalmus 129 [3]
129:1 De profúndis clamávi ad te, Dómine: * ‡ Dómine, exáudi vocem meam:
129:2 Fiant aures tuæ intendéntes, * in vocem deprecatiónis meæ.
129:3 Si iniquitátes observáveris, Dómine: * Dómine, quis sustinébit?
129:4 Quia apud te propitiátio est: * et propter legem tuam sustínui te, Dómine.
129:5 Sustínuit ánima mea in verbo eius: * sperávit ánima mea in Dómino.
129:6 A custódia matutína usque ad noctem: * speret Israël in Dómino.
129:7 Quia apud Dóminum misericórdia: * et copiósa apud eum redémptio.
129:8 Et ipse rédimet Israël, * ex ómnibus iniquitátibus eius.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. De profúndis clamávi ad te, Dómine.
|
Ant. Out of the depths * I have cried to thee, O Lord.
Žalm 129 [3]
129:1 Z hlubin volám k tobě, Hospodine; Pane, vyslyš můj hlas!
129:2 Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.
129:3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, Pane, kdo obstojí?
129:4 Ale u tebe je odpuštění; pro tvůj zákon v tebe skládám naději, Hospodine.
129:5 Skládá má duše naději jeho slovo, duše má doufá v Hospodina.
129:6 Od ranní stráže až do noci; doufej, Israeli, v Hospodina!
129:7 U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení.
129:8 A on vykoupí Israele ze všech jeho nepravostí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Out of the depths I have cried to thee, O Lord.
|
Ant. Dómine, * non est exaltátum cor meum. ‡
Psalmus 130 [4]
130:1 Dómine, non est exaltátum cor meum: * ‡ neque eláti sunt óculi mei.
130:1 Neque ambulávi in magnis: * neque in mirabílibus super me.
130:2 Si non humíliter sentiébam: * sed exaltávi ánimam meam:
130:2 Sicut ablactátus est super matre sua, * ita retribútio in ánima mea.
130:3 Speret Israël in Dómino, * ex hoc nunc et usque in sǽculum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dómine, non est exaltátum cor meum.
|
Ant. O Lord * my heart is not exalted.
Žalm 130 [4]
130:1 Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled.
130:1 Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu,
130:2 Nechoval se pokorně a tiše, avšak povyšoval jsem svou duši.
130:2 Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše.
130:3 Čekej, Israeli, na Hospodina nyní i navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O Lord my heart is not exalted.
|
Ant. Elégit Dóminus * Sion in habitatiónem sibi.
Psalmus 131 [5]
131:1 Meménto, Dómine, David, * et omnis mansuetúdinis eius:
131:2 Sicut iurávit Dómino, * votum vovit Deo Iacob:
131:3 Si introíero in tabernáculum domus meæ, * si ascéndero in lectum strati mei:
131:4 Si dédero somnum óculis meis, * et pálpebris meis dormitatiónem:
131:5 Et réquiem tempóribus meis: donec invéniam locum Dómino, * tabernáculum Deo Iacob.
131:6 Ecce, audívimus eam in Éphrata: * invénimus eam in campis silvæ.
131:7 Introíbimus in tabernáculum eius: * adorábimus in loco, ubi stetérunt pedes eius.
131:8 Surge, Dómine, in réquiem tuam, * tu et arca sanctificatiónis tuæ.
131:9 Sacerdótes tui induántur iustítiam: * et sancti tui exsúltent.
131:10 Propter David, servum tuum, * non avértas fáciem Christi tui.
131:11 Iurávit Dóminus David veritátem, et non frustrábitur eam: * De fructu ventris tui ponam super sedem tuam.
131:12 Si custodíerint fílii tui testaméntum meum, * et testimónia mea hæc, quæ docébo eos:
131:12 Et fílii eórum usque in sǽculum, * sedébunt super sedem tuam.
131:13 Quóniam elégit Dóminus Sion: * elégit eam in habitatiónem sibi.
131:14 Hæc réquies mea in sǽculum sǽculi: * hic habitábo quóniam elégi eam.
131:15 Víduam eius benedícens benedícam: * páuperes eius saturábo pánibus.
131:16 Sacerdótes eius índuam salutári: * et sancti eius exsultatióne exsultábunt.
131:17 Illuc prodúcam cornu David, * parávi lucérnam Christo meo.
131:18 Inimícos eius índuam confusióne: * super ipsum autem efflorébit sanctificátio mea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Elégit Dóminus Sion in habitatiónem sibi.
|
Ant. The Lord hath chosen * Sion for his dwelling.
Žalm 131 [5]
131:1 Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
131:2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
131:3 „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
131:4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
131:5 nebo spočinutí své skráni, dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“
131:6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
131:7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
131:8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
131:9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
131:10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
131:11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
131:12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit,
131:12 navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“
131:13 Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej mít za sídlo:
131:14 „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
131:15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
131:16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
131:17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
131:18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The Lord hath chosen Sion for his dwelling.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Psalterio secundum diem}
2 Cor 1:3-4
Benedíctus Deus, et Pater Dómini nostri Iesu Christi, Pater misericordiárum, et Deus totíus consolatiónis, qui consolátur nos in omni tribulatióne nostra.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Cæli Deus sanctíssime,
Qui lúcidas mundi plagas
Candóre pingis ígneo,
Augens decóro lúmine:
Quarto die qui flámmeam
Dum solis accéndis rotam,
Lunæ minístras órdinem,
Vagósque cursus síderum:
Ut nóctibus, vel lúmini
Diremptiónis términum,
Primórdiis et ménsium
Signum dares notíssimum;
Expélle noctem córdium:
Abstérge sordes méntium:
Resólve culpæ vínculum:
Evérte moles críminum.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
℣. Dirigátur, Dómine, orátio mea.
℟. Sicut incénsum in conspéctu tuo.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
2 Cor 1:3-4
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích.
℟. Bohu díky.
Hymnus
O God, whose hand hath spread the sky,
And all its shining hosts on high,
And painting it with fiery light,
Made it so beauteous and so bright:
Thou, when the fourth day was begun,
Didst frame the circle of the sun,
And set the moon for ordered change,
And planets for their wider range:
To night and day, by certain line,
Their varying bounds thou didst assign;
And gav’st a signal, known and meet,
For months begun and months complete.
Enlighten thou the hearts of men:
Polluted souls make pure again:
Unloose the bands of guilt within:
Remove the burden of our sin.
Grant this, O Father, ever One
With Christ thy sole-begotten Son,
Whom, with the Spirit we adore,
One God, both now and evermore.
Amen.
℣. Směřuj, Pane, modlitbu mou.
℟. Jako dým kadidla až před tvář svou.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona ex Proprio de Tempore}
Ant. Respéxit Dóminus * humilitátem meam, et fecit in me magna, qui potens est.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen eius.
1:50 Et misericórdia eius, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini eius in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Respéxit Dóminus humilitátem meam, et fecit in me magna, qui potens est.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona z vlastních textů období}
Ant. The Lord has regarded * my lowliness, and he who is mighty has done great things through me.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Israele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The Lord has regarded my lowliness, and he who is mighty has done great things through me.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Incipit
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Noctem quiétam et finem perféctum concédat nobis Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
|
Začátek
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Klidnou noc a dobrý konec ať nám udělí všemohoucí Hospodin. Amen.
℟. Amen.
|
Lectio brevis
1 Pet 5:8-9
Fratres: Sóbrii estóte, et vigiláte: quia adversárius vester diábolus tamquam leo rúgiens círcuit, quærens quem dévoret: cui resístite fortes in fide.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení
1 Petr 5:8-9
Bratři, buďte střízliví a bděte, neboť váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Jemu se braňte, jsouce silní ve víře!
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
℣. Adiutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
Examen conscientiæ vel Pater Noster totum secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Maríæ semper Vírgini, beáto Michaéli Archángelo, beáto Ioánni Baptístæ, sanctis Apóstolis Petro et Paulo, et ómnibus Sanctis, quia peccávi nimis, cogitatióne, verbo et ópere: percutit sibi pectus mea culpa, mea culpa, mea máxima culpa. Ídeo precor beátam Maríam semper Vírginem, beátum Michaélem Archángelum, beátum Ioánnem Baptístam, sanctos Apóstolos Petrum et Paulum, et omnes Sanctos, oráre pro me ad Dóminum Deum nostrum.
Misereátur nostri omnípotens Deus, et dimíssis peccátis nostris, perdúcat nos ad vitam ætérnam. Amen.
Indulgéntiam, ✠ absolutiónem et remissiónem peccatórum nostrórum tríbuat nobis omnípotens et miséricors Dóminus. Amen.
℣. Convérte nos ✙︎ Deus, salutáris noster.
℟. Et avérte iram tuam a nobis.
|
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
Zpytování svědomí nebo Pater Noster celé potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Vyznávám se všemohoucímu Bohu, blahoslavené vždy Panně Marii, svatému Michaelu Archandělovi, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petrovi a Pavlovi, a všem svatým, že často hřeším myšlením, slovy a skutky: bije se v prsa je to má vina, má vina, má veliká vina. Proto prosím blahoslavenou Marii vždy Pannu, svatého Michaela Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, a všechny Svaté, abyste se za mě u Boha přimlouvali.
Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám naše hříchy, a doveď nás do života věčného. Amen.
Prominutí ✠ rozhřešení a odpuštění našich hříchů nechť udělí nám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
℣. Obrať nás, ✙︎ Bože, náš spasiteli.
℟. A odvrať od nás svůj hněv.
|
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum diem}
Ant. Immíttet Ángelus Dómini * in circúitu timéntium eum: et erípiet eos.
Psalmus 33(2-11) [1]
33:2 Benedícam Dóminum in omni témpore: * semper laus eius in ore meo.
33:3 In Dómino laudábitur ánima mea: * áudiant mansuéti, et læténtur.
33:4 Magnificáte Dóminum mecum: * et exaltémus nomen eius in idípsum.
33:5 Exquisívi Dóminum, et exaudívit me: * et ex ómnibus tribulatiónibus meis erípuit me.
33:6 Accédite ad eum, et illuminámini: * et fácies vestræ non confundéntur.
33:7 Iste pauper clamávit, et Dóminus exaudívit eum: * et de ómnibus tribulatiónibus eius salvávit eum.
33:8 Immíttet Ángelus Dómini in circúitu timéntium eum: * et erípiet eos.
33:9 Gustáte, et vidéte quóniam suávis est Dóminus: * beátus vir, qui sperat in eo.
33:10 Timéte Dóminum, omnes sancti eius: * quóniam non est inópia timéntibus eum.
33:11 Dívites eguérunt et esuriérunt: * inquiréntes autem Dóminum non minuéntur omni bono.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro všední den}
Ant. The angel of the Lord * shall encamp round about them that fear him: and shall deliver them.
Žalm 33(2-11) [1]
33:2 Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých ústech jeho chvála.
33:3 V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, ať to slyší pokorní a radují se.
33:4 Velebte se mnou Hospodina, oslavujme spolu jeho jméno!
33:5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, vysvobodil mě ze všech mých obav.
33:6 Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
33:7 Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, pomohl mu ve všech jeho strastech.
33:8 Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
33:9 Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, blaze člověku, který se k němu utíká.
33:10 Bojte se Hospodina, jeho svatí! Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
33:11 Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 33(12-23) [2]
33:12 Veníte, fílii, audíte me: * timórem Dómini docébo vos.
33:13 Quis est homo qui vult vitam: * díligit dies vidére bonos?
33:14 Próhibe linguam tuam a malo: * et lábia tua ne loquántur dolum.
33:15 Divérte a malo, et fac bonum: * inquíre pacem, et perséquere eam.
33:16 Óculi Dómini super iustos: * et aures eius in preces eórum.
33:17 Vultus autem Dómini super faciéntes mala: * ut perdat de terra memóriam eórum.
33:18 Clamavérunt iusti, et Dóminus exaudívit eos: * et ex ómnibus tribulatiónibus eórum liberávit eos.
33:19 Iuxta est Dóminus iis, qui tribuláto sunt corde: * et húmiles spíritu salvábit.
33:20 Multæ tribulatiónes iustórum: * et de ómnibus his liberábit eos Dóminus.
33:21 Custódit Dóminus ómnia ossa eórum: * unum ex his non conterétur.
33:22 Mors peccatórum péssima: * et qui odérunt iustum, delínquent.
33:23 Rédimet Dóminus ánimas servórum suórum: * et non delínquent omnes qui sperant in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 33(12-23) [2]
33:12 Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina.
33:13 Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí?
33:14 Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od falešných slov.
33:15 Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!
33:16 Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, k jejich volání se kloní jeho sluch.
33:17 Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, aby vyhladil ze země vzpomínku na ně.
33:18 Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, vysvobodil je z každé jejich tísně.
33:19 Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, na duchu zlomené zachraňuje.
33:20 Spravedlivý mívá mnoho soužení, Hospodin ho však ze všech vyprostí.
33:21 Chrání všechny jeho kosti, ani jedna z nich nebude zlomena.
33:22 Zloba uštve bezbožníka k smrti, kdo nenávidí spravedlivého, budou potrestáni.
33:23 Hospodin zachraňuje duše svých služebníků, nebudou pykat, kdo k němu utíkají.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 60 [3]
60:2 Exáudi, Deus, deprecatiónem meam: * inténde oratióni meæ.
60:3 A fínibus terræ ad te clamávi: * dum anxiarétur cor meum, in petra exaltásti me.
60:4 Deduxísti me, quia factus es spes mea: * turris fortitúdinis a fácie inimíci.
60:5 Inhabitábo in tabernáculo tuo in sǽcula: * prótegar in velaménto alárum tuárum.
60:6 Quóniam tu, Deus meus, exaudísti oratiónem meam: * dedísti hereditátem timéntibus nomen tuum.
60:7 Dies super dies regis adícies: * annos eius usque in diem generatiónis et generatiónis.
60:8 Pérmanet in ætérnum in conspéctu Dei: * misericórdiam et veritátem eius quis requíret?
60:9 Sic psalmum dicam nómini tuo in sǽculum sǽculi: * ut reddam vota mea de die in diem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Immíttet Ángelus Dómini in circúitu timéntium eum: et erípiet eos.
|
Žalm 60 [3]
60:2 Slyš, Bože, můj nářek, všimni si mé prosby!
60:3 Od končin země volám k tobě, když chřadne mé srdce. Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu,
60:4 vždyť jsi mé útočiště, pevná věž proti nepříteli.
60:5 Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, skrýt se pod ochranu tvých křídel!
60:6 Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno.
60:7 Přidej králi k jeho dnům dny další, ať jeho léta trvají přes mnohá pokolení.
60:8 Před Bohem nechť trůní navěky, uděl milost a věrnost, ať ho opatrují.
60:9 Tak navěky budou opěvovat tvé jméno, den ze dne plnit své sliby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The angel of the Lord shall encamp round about them that fear him: and shall deliver them.
|
Hymnus
Te lucis ante términum,
Rerum Creátor, póscimus,
Ut pro tua cleméntia
Sis præsul et custódia.
Procul recédant sómnia,
Et nóctium phantásmata;
Hostémque nostrum cómprime,
Ne polluántur córpora.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Na konci dne tě prosíme,
ty, jenž vše tvoříš, laskavý,
ať i dnes, jako obvykle,
nás tvoje ruka ochrání.
Ať daleko sny ustoupí
i hrozné noci přeludy,
když nepřítele zaženeš,
aby těla neposkvrnil.
Dopřej nám, oč tě žádáme,
Bože, Otče všemohoucí,
jenž s Kristem i Duchem svatým
vládneš vždy, na věčné věky.
Amen.
|
Capitulum Responsorium Versus
Ier 14:9
Tu autem in nobis es, Dómine, et nomen sanctum tuum invocátum est super nos: ne derelínquas nos, Dómine, Deus noster.
℟. Deo grátias.
℟.br. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℟. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℣. Redemísti nos, Dómine, Deus veritátis.
℟. Comméndo spíritum meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℣. Custódi nos, Dómine, ut pupíllam óculi.
℟. Sub umbra alárum tuárum prótege nos.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš
Jer 14:9
Ty jsi, Hospodine, uprostřed nás a nazývají nás tvým jménem. Nezříkej se nás, Pane náš Bože!
℟. Bohu díky
℟.br. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℟. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℣. Vykoupil si nás, Pane, Bože pravdy.
℟. Odevzdávám svého ducha.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℣. Střez nás, Hospodine, jako zřítelnici svého oka.
℟. Ve stínu tvých křídel nás ochraňuj.
|
Canticum: Nunc dimittis
Ant. Salva nos, * Dómine, vigilántes, custódi nos dormiéntes; ut vigilémus cum Christo, et requiescámus in pace.
Canticum Simeonis
Luc. 2:29-32
2:29 Nunc dimíttis ✠ servum tuum, Dómine, * secúndum verbum tuum in pace:
2:30 Quia vidérunt óculi mei * salutáre tuum,
2:31 Quod parásti * ante fáciem ómnium populórum,
2:32 Lumen ad revelatiónem géntium, * et glóriam plebis tuæ Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Salva nos, Dómine, vigilántes, custódi nos dormiéntes; ut vigilémus cum Christo, et requiescámus in pace.
|
Kantikum: Nyní propouštíš
Ant. Zachraň nás, * Pane, když bdíme, a střez nás, když spíme; abychom bděli s Kristem, a odpočívali v pokoji.
Canticle of Simeon
Luke 2:29-32
2:29 Now thou dost dismiss thy servant, O Lord, ✠ * according to thy word in peace;
2:30 Because my eyes have seen * thy salvation,
2:31 Which thou hast prepared * before the face of all peoples:
2:32 A light to the revelation of the Gentiles, * and the glory of thy people Israel.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Zachraň nás, Pane, když bdíme, a střez nás, když spíme; abychom bděli s Kristem, a odpočívali v pokoji.
|
Oratio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Vísita, quǽsumus, Dómine, habitatiónem istam, et omnes insídias inimíci ab ea longe repélle: Ángeli tui sancti hábitent in ea, qui nos in pace custódiant; et benedíctio tua sit super nos semper.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Navštiv, Pane, prosíme tě, tento příbytek, a veškeré úklady nepřítele od něj daleko odežeň; Tvoji svatí Andělé nechť se v něm zabydlí, aby nás v míru zachovali; a tvé požehnání ať s nám zůstává navždy.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
Benedictio. Benedícat et custódiat nos omnípotens et miséricors Dóminus, ✠ Pater, et Fílius, et Spíritus Sanctus.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
Požehnání. Ať nám žehná a chrání nás všemohoucí a milosrdný Pán, ✠ Otec, i Syn, i Duch Svatý.
℟. Amen.
|
Antiphona finalis B.M.V.
Salve, Regína, mater misericórdiæ;
vita, dulcédo et spes nóstra, salve.
Ad te clamámus éxsules fílii Hevæ.
Ad te suspirámus geméntes et flentes
In hac lacrimárum valle.
Eia ergo, advocáta nostra,
illos tuos misericórdes óculos ad nos convérte.
Et Iesum, benedíctum fructum ventris tui,
nobis post hoc exsílium osténde.
O clemens, o pia, o dulcis Virgo María.
℣. Ora pro nobis, sancta Dei Génetrix.
℟. Ut digni efficiámur promissiónibus Christi.
Orémus.
Omnípotens sempitérne Deus, qui gloriósæ Vírginis Matris Maríæ corpus et ánimam, ut dignum Fílii tui habitáculum éffici mererétur, Spíritu Sancto cooperánte, præparásti: da, ut, cuius commemoratióne lætámur, eius pia intercessióne, ab instántibus malis et a morte perpétua liberémur. Per eúndem Christum Dóminum nostrum. Amen.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
|
Závěrečná mariánská antifona
Zdrávas, Královno, matko milosrdenství;
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva.
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy.
K tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči.
A Ježíše, požehnaní plod života svého,
nám po tomto putování ukaž.
Ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria.
℣. Zdrávas, Maria, milosti plná.
℟. Pán s tebou.
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, jenž jsi působením Svatého Ducha připravil tělo i duši slavné Marie Panny za důstojný příbytek svého Syna † dej nám, kdo se těšíme vzpomínkou na ni * abychom její přímluvou unikli neustálým zlým událostem i věčné smrti. Skrze téhož Krista, našeho Pána. R. Amen.
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. Amen.
|