Incipit
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona ex Psalterio secundum diem}
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Veníte, exsultémus Dómino, iubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem eius in confessióne, et in psalmis iubilémus ei.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu eius sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus eius (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus eius, et oves páscuæ eius.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Hódie, si vocem eius audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus iurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus.
Ant. Deum magnum Dóminum, * Veníte, adorémus.
|
Invitatorium {Antifona ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Pojďte se poklonit.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Pojďte se poklonit.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte se poklonit.
Ant. Bohu velkému, Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
|
Hymnus {ex Psalterio secundum tempora}
Rerum Creátor óptime,
Rectórque noster, áspice:
Nos a quiéte nóxia
Mersos sopóre líbera.
Te, sancte Christe, póscimus,
Ignósce culpis ómnibus:
Ad confiténdum súrgimus,
Morásque noctis rúmpimus.
Mentes manúsque tóllimus,
Prophéta sicut nóctibus
Nobis geréndum prǽcipit,
Paulúsque gestis cénsuit.
Vides malum, quod fécimus:
Occúlta nostra pándimus:
Preces geméntes fúndimus,
Dimítte quod peccávimus.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Who madest all and dost control,
Lord, with thy touch divine,
Cast out the slumbers of the soul,
The rest that is not thine.
Look down, Eternal Holiness,
And wash the sins away,
Of those, who, rising to confess,
Outstrip the lingering day.
Our hearts and hands by night, O Lord,
We lift them in Our need;
As holy Psalmists give the word,
And holy Paul the deed.
Each sin to thee of years gone by,
Each hidden stain lies bare;
We shrink not from thine awful eye,
But pray that thou wouldst spare.
Grant this, O Father, Only Son
And Spirit, God of grace,
To whom all worship shall be done
In every time and place,
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ ex Psalterio secundum tempora}
Nocturnus I.
Ant. Speciósus forma * præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis.
Psalmus 44(2a-10b) [1]
44:2 Eructávit cor meum verbum bonum: * dico ego ópera mea Regi.
44:2 Lingua mea cálamus scribæ: * velóciter scribéntis.
44:3 Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis: * proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
44:4 Accíngere gládio tuo super femur tuum, * potentíssime.
44:5 Spécie tua et pulchritúdine tua: * inténde, próspere procéde, et regna.
44:5 Propter veritátem, et mansuetúdinem, et iustítiam: * et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
44:6 Sagíttæ tuæ acútæ, pópuli sub te cadent: * in corda inimicórum Regis.
44:7 Sedes tua, Deus, in sǽculum sǽculi: * virga directiónis virga regni tui.
44:8 Dilexísti iustítiam, et odísti iniquitátem: * proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ præ consórtibus tuis.
44:9 Myrrha, et gutta, et cásia a vestiméntis tuis, a dómibus ebúrneis: * ex quibus delectavérunt te fíliæ regum in honóre tuo.
44:10 Ástitit regína a dextris tuis in vestítu deauráto: * circúmdata varietáte.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis.
|
Žalmy se čteními {Antifony ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Nokturn I.
Ant. Krásný postavou * nade všechny syny lidské, na rtech tvých rozlita je milost.
Žalm 44(2a-10b) [1]
44:3 Krásou vynikáš nad lidské syny, půvab se rozlévá po tvých rtech, proto ti Bůh požehnal navěky.
44:4 Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, svou nádherou a vznešeností!
44:5 Ve spanilosti své a kráse své povstaň, šťastně pokračuj a vládni.
44:5 Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, ať tě proslaví tvá pravice!
44:6 Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, odvaha králových nepřátel klesá.
44:7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
44:8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost; proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal olejem radosti před tvými druhy.
44:9 Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, blaží tě zvuk strunných nástrojů v paláci ze slonové kosti.
44:10 Vstříc ti vycházejí dcery králů, po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Krásný postavou nade všechny syny lidské, na rtech tvých rozlita je milost.
|
Ant. Confitebúntur tibi * pópuli Deus in ætérnum.
Psalmus 44(11-18b) [2]
44:11 Audi fília, et vide, et inclína aurem tuam: * et oblivíscere pópulum tuum et domum patris tui.
44:12 Et concupíscet Rex decórem tuum: * quóniam ipse est Dóminus Deus tuus, et adorábunt eum.
44:13 Et fíliæ Tyri in munéribus * vultum tuum deprecabúntur: omnes dívites plebis.
44:14 Omnis glória eius fíliæ Regis ab intus, * in fímbriis áureis circumamícta varietátibus.
44:15 Adducéntur Regi vírgines post eam: * próximæ eius afferéntur tibi.
44:16 Afferéntur in lætítia et exsultatióne: * adducéntur in templum Regis.
44:17 Pro pátribus tuis nati sunt tibi fílii: * constítues eos príncipes super omnem terram.
44:18 Mémores erunt nóminis tui: * in omni generatióne et generatiónem.
44:18 Proptérea pópuli confitebúntur tibi in ætérnum: * et in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Confitebúntur tibi pópuli Deus in ætérnum.
|
Ant. Budou tě chválit * národy, Bože, na věky.
Žalm 44(11-18b) [2]
44:11 Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
44:12 Sám král touží po tvé kráse: vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
44:13 Tyrský lid přichází s dary, velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
44:14 V plné kráse vstupuje královská dcera, její šat je protkán zlatem.
44:15 V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní přicházejí panny, její družky.
44:16 Provázeny radostným jásotem, vstupují v královský palác.
44:17 Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, ustanovíš je za knížata po celé zemi.
44:18 Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením,
44:18 proto tě národy oslaví na věčné věky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Budou tě chválit národy, Bože, na věky.
|
Ant. Adiútor in tribulatiónibus * Deus noster.
Psalmus 45 [3]
45:2 Deus noster refúgium, et virtus: * adiútor in tribulatiónibus, quæ invenérunt nos nimis.
45:3 Proptérea non timébimus dum turbábitur terra: * et transferéntur montes in cor maris.
45:4 Sonuérunt, et turbátæ sunt aquæ eórum: * conturbáti sunt montes in fortitúdine eius.
45:5 Flúminis ímpetus lætíficat civitátem Dei: * sanctificávit tabernáculum suum Altíssimus.
45:6 Deus in médio eius, non commovébitur: * adiuvábit eam Deus mane dilúculo.
45:7 Conturbátæ sunt gentes, et inclináta sunt regna: * dedit vocem suam, mota est terra.
45:8 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Iacob.
45:9 Veníte, et vidéte ópera Dómini, quæ pósuit prodígia super terram: * áuferens bella usque ad finem terræ.
45:10 Arcum cónteret, et confrínget arma: * et scuta combúret igni.
45:11 Vacáte, et vidéte quóniam ego sum Deus: * exaltábor in géntibus, et exaltábor in terra.
45:12 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Iacob.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adiútor in tribulatiónibus Deus noster.
|
Ant. Pomocník v souženích * je náš Bůh.
Žalm 45 [3]
45:2 Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
45:3 Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
45:4 Ať se bouří moře, pění jeho vody, ať se třesou hory, když se moře vzdouvá, s námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:5 Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího,
45:6 Bůh je v jeho středu, nepohne se, od časného jitra ho Bůh bude chránit.
45:7 Národy se bouřily, říše se bortily; tu zahřměl svým hlasem, země se rozplynula.
45:8 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:9 Pojďte, pozorujte Boží skutky, které učinil k úžasu země.
45:10 Zamezuje války až po samé hranice světa, láme luky, přeráží oštěpy, a štíty pálí ohněm.
45:11 Přestaňte a uznejte, že já jsem Bůh, převyšuji národy, převyšuji svět.
45:12 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pomocník v souženích je náš Bůh.
|
Ant. Magnus Dóminus * et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri. ‡
Psalmus 47 [4]
47:2 Magnus Dóminus, et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri, ‡ in monte sancto eius.
47:3 Fundátur exsultatióne univérsæ terræ mons Sion, * látera Aquilónis, cívitas Regis magni.
47:4 Deus in dómibus eius cognoscétur: * cum suscípiet eam.
47:5 Quóniam ecce reges terræ congregáti sunt: * convenérunt in unum.
47:6 Ipsi vidéntes sic admiráti sunt, conturbáti sunt, commóti sunt: * tremor apprehéndit eos.
47:7 Ibi dolóres ut parturiéntis: * in spíritu veheménti cónteres naves Tharsis.
47:9 Sicut audívimus, sic vídimus in civitáte Dómini virtútum, in civitáte Dei nostri: * Deus fundávit eam in ætérnum.
47:10 Suscépimus, Deus, misericórdiam tuam, * in médio templi tui.
47:11 Secúndum nomen tuum, Deus, sic et laus tua in fines terræ: * iustítia plena est déxtera tua.
47:12 Lætétur mons Sion, et exsúltent fíliæ Iudæ: * propter iudícia tua, Dómine.
47:13 Circúmdate Sion, et complectímini eam: * narráte in túrribus eius.
47:14 Pónite corda vestra in virtúte eius: * et distribúite domos eius, ut enarrétis in progénie áltera.
47:15 Quóniam hic est Deus, Deus noster in ætérnum et in sǽculum sǽculi: * ipse reget nos in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Magnus Dóminus et laudábilis nimis in civitáte Dei nostri.
|
Ant. Veliký je Hospodin * a velmi chvályhodný v městě Boha našeho.
Žalm 47 [4]
47:2 Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.
47:3 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, je radostí celé země. Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, je městem velikého krále.
47:4 Bůh se ukázal v jejích pevnostech jako jistá ochrana.
47:5 Neboť hle, sešli se králové, spolu učinili útok.
47:6 Jen však se podívali, užasli, ve zděšení prchli.
47:7 Hrůza je tam zachvátila, křeč jak ženu, která rodí, jako když východní vítr rozbíjí taršíšské lodi.
47:9 Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli v městě Hospodina zástupů, v městě našeho Boha: Bůh mu dává věčné trvání.
47:10 Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě.
47:11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země. Tvá pravice oplývá spravedlností,
47:12 ať se raduje siónská hora, ať jásají judská města nad tvými rozsudky.
47:13 Jděte kolem Siónu, obejděte jej, spočítejte jeho věže!
47:14 Všimněte si jeho hradeb, prohlédněte jeho paláce, abyste mohli vyprávět příštím pokolením:
47:15 Tak veliký je Bůh, Bůh náš navěky, navždy. On bude naším vůdcem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Veliký je Hospodin a velmi chvályhodný v městě Boha našeho.
|
Ant. Os meum loquétur * sapiéntiam: et meditátio cordis mei prudéntiam.
Psalmus 48(2-13) [5]
48:2 Audíte hæc, omnes gentes: * áuribus percípite omnes, qui habitátis orbem:
48:3 Quique terrígenæ, et fílii hóminum: * simul in unum dives et pauper.
48:4 Os meum loquétur sapiéntiam: * et meditátio cordis mei prudéntiam.
48:5 Inclinábo in parábolam aurem meam: * apériam in psaltério propositiónem meam.
48:6 Cur timébo in die mala? * iníquitas calcánei mei circúmdabit me:
48:7 Qui confídunt in virtúte sua: * et in multitúdine divitiárum suárum gloriántur.
48:8 Frater non rédimit, rédimet homo: * non dabit Deo placatiónem suam.
48:9 Et prétium redemptiónis ánimæ suæ: * et laborábit in ætérnum, et vivet adhuc in finem.
48:11 Non vidébit intéritum, cum víderit sapiéntes moriéntes: * simul insípiens, et stultus períbunt.
48:11 Et relínquent aliénis divítias suas: * et sepúlcra eórum domus illórum in ætérnum.
48:12 Tabernácula eórum in progénie et progénie: * vocavérunt nómina sua in terris suis.
48:13 Et homo, cum in honóre esset, non intelléxit: * comparátus est iuméntis insipiéntibus, et símilis factus est illis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Os meum loquétur sapiéntiam: et meditátio cordis mei prudéntiam.
|
Ant. Ústa má budou mluvit * moudrost, a rozjímání srdce mého opatrnost.
Žalm 48(2-13) [5]
48:2 Slyšte to, všechny národy, poslouchejte, všichni obyvatelé světa,
48:3 prostí i vznešení, bohatý stejně jako chudý!
48:4 Má ústa pronesou moudrost, z úvah mého srdce vyprýští znalost.
48:5 Nakloním svůj sluch k průpovědi, za zvuků lyry zjevím svou záhadu.
48:6 Proč bych se měl bát za dnů neštěstí, když mě svírá zloba nepřátel,
48:7 kteří spoléhají na svůj majetek a chlubí se přemírou svého bohatství?
48:8 Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí, není s to zaplatit Bohu své výkupné.
48:9 Cena života je příliš veliká, nikdy nebude stačit,
48:10 aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.
48:11 Neboť uvidí, že umírají moudří, že stejně hyne pošetilec i hlupák
48:11 a zanechávají své bohatství jiným. Hroby jsou jejich domovem navěky,
48:12 jejich obydlím po všechna pokolení, i když svými jmény nazvali celé země.
48:13 Nesetrvá totiž člověk v hojnosti, podobá se dobytčatům, která hynou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ústa má budou mluvit moudrost, a rozjímání srdce mého opatrnost.
|
Ant. Ne timúeris * cum dívite non descéndet in sepúlcrum glória eius.
Psalmus 48(14-21) [6]
48:14 Hæc via illórum scándalum ipsis: * et póstea in ore suo complacébunt.
48:15 Sicut oves in inférno pósiti sunt: * mors depáscet eos.
48:15 Et dominabúntur eórum iusti in matutíno: * et auxílium eórum veteráscet in inférno a glória eórum.
48:16 Verúmtamen Deus rédimet ánimam meam de manu ínferi: * cum accéperit me.
48:17 Ne timúeris, cum dives factus fúerit homo: * et cum multiplicáta fúerit glória domus eius.
48:18 Quóniam cum interíerit, non sumet ómnia: * neque descéndet cum eo glória eius.
48:19 Quia ánima eius in vita ipsíus benedicétur: * confitébitur tibi cum beneféceris ei.
48:20 Introíbit usque in progénies patrum suórum: * et usque in ætérnum non vidébit lumen.
48:21 Homo, cum in honóre esset, non intelléxit: * comparátus est iuméntis insipiéntibus, et símilis factus est illis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ne timúeris cum dívite non descéndet in sepúlcrum glória eius.
|
Ant. Neboj se, * neboť se slávou svou nesestoupí boháč do hrobu.
Žalm 48(14-21) [6]
48:14 Takové je chování těch, kteří důvěřují v sebe, takový je konec těch, kteří se těší ze svého údělu.
48:15 Kladou je jak ovce do podsvětí, smrt je pase a spravedliví nad nimi vládnou. Jejich vzezření záhy pomine, podsvětí jim bude příbytkem.
48:16 Ale mou duši Bůh vysvobodí z podsvětí, neboť mě vezme k sobě.
48:17 Neboj se, jestliže někdo zbohatne a vzroste majetek jeho domu.
48:18 Až zemře, nic si s sebou nevezme, nesestoupí s ním jeho jmění.
48:19 I kdyby si za svého života liboval: „Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil“,
48:20 přece se připojí ke svým předkům, kteří navěky neuzří světla.
48:21 Člověk, který žije v bohatství a neuvažuje, podobá se dobytčatům, která hynou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Neboj se, neboť se slávou svou nesestoupí boháč do hrobu.
|
Ant. Deus deórum, * Dóminus locútus est. ‡
Psalmus 49(1-15) [7]
49:1 Deus deórum, Dóminus locútus est: * ‡ et vocávit terram,
49:1 A solis ortu usque ad occásum: * ex Sion spécies decóris eius.
49:3 Deus maniféste véniet: * Deus noster et non silébit.
49:3 Ignis in conspéctu eius exardéscet: * et in circúitu eius tempéstas válida.
49:4 Advocábit cælum desúrsum: * et terram discérnere pópulum suum.
49:5 Congregáte illi sanctos eius: * qui órdinant testaméntum eius super sacrifícia.
49:6 Et annuntiábunt cæli iustítiam eius: * quóniam Deus iudex est.
49:7 Audi, pópulus meus, et loquar: Israël, et testificábor tibi: * Deus, Deus tuus ego sum.
49:8 Non in sacrifíciis tuis árguam te: * holocáusta autem tua in conspéctu meo sunt semper.
49:9 Non accípiam de domo tua vítulos: * neque de grégibus tuis hircos.
49:10 Quóniam meæ sunt omnes feræ silvárum: * iuménta in móntibus et boves.
49:11 Cognóvi ómnia volatília cæli: * et pulchritúdo agri mecum est.
49:12 Si esuríero, non dicam tibi: * meus est enim orbis terræ, et plenitúdo eius.
49:13 Numquid manducábo carnes taurórum? * aut sánguinem hircórum potábo?
49:14 Ímmola Deo sacrifícium laudis: * et redde Altíssimo vota tua.
49:15 Et ínvoca me in die tribulatiónis: * éruam te, et honorificábis me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Deus deórum, Dóminus locútus est.
|
Ant. Bůh bohů, * Hospodin promluvil.
Žalm 49(1-15) [7]
49:1 Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem
49:1 od východu slunce až na západ. Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery:
49:2 Bůh přichází zjevně, přichází náš Bůh a nemlčí.
49:3 Před ním sžírající oheň, kolem něho zuří bouře.
49:4 Shůry volá k nebesům i k zemi, hodlá soudit svůj lid:
49:5 „Shromážděte mi mé svaté, kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
49:6 A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, že sám Bůh je soudcem.
49:7 „Slyš, můj lide, budu mluvit, Israeli, proti tobě budu svědčit, já jsem Bůh, tvůj Bůh!
49:8 Nekárám tě pro tvé oběti, vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
49:9 Nemusím brát býka z tvého chléva ani kozly z tvých ohrad.
49:10 Neboť mně patří veškerá zvěř lesní a na svých horách mám zvířat na tisíce.
49:11 Znám všechny ptáky na nebi, mé je vše, co se hemží na poli.
49:12 Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
49:13 Copak požívám maso z býků či piji kozlí krev?
49:14 Přinášej Bohu oběť chvály a plň Nejvyššímu své sliby!
49:15 Pak mě vzývej ve dni soužení, vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh bohů, Hospodin promluvil.
|
Ant. Intellégite, * qui obliviscímini Deum.
Psalmus 49(16-23) [8]
49:16 Peccatóri autem dixit Deus: * Quare tu enárras iustítias meas, et assúmis testaméntum meum per os tuum?
49:17 Tu vero odísti disciplínam: * et proiecísti sermónes meos retrórsum:
49:18 Si vidébas furem, currébas cum eo: * et cum adúlteris portiónem tuam ponébas.
49:19 Os tuum abundávit malítia: * et lingua tua concinnábat dolos.
49:20 Sedens advérsus fratrem tuum loquebáris, et advérsus fílium matris tuæ ponébas scándalum: * hæc fecísti, et tácui.
49:21 Existimásti, iníque, quod ero tui símilis: * árguam te, et státuam contra fáciem tuam.
49:22 Intellégite hæc, qui obliviscímini Deum: * nequándo rápiat, et non sit qui erípiat.
49:23 Sacrifícium laudis honorificábit me: * et illic iter, quo osténdam illi salutáre Dei.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Intellégite, qui obliviscímini Deum.
|
Ant. Uvažujte, * kdo zapomínáte na Boha.
Žalm 49(16-23) [8]
49:16 Ale hříšníkovi Bůh praví: „Proč odříkáváš má přikázání a bereš do úst mou smlouvu
49:17 ty, který nenávidíš kázeň a má slova házíš za sebe?
49:18 Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním a s cizoložníky jsi míval účast.
49:19 Zlo jsi vypouštěl ze svých úst a tvůj jazyk osnoval úskok.
49:20 Bavil ses pomlouváním svého bratra, tupil jsi syna své matky.
49:21 Takto jsi jednal, a já mám mlčet? Myslil jsi, že jsem jako ty? Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
49:22 Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
49:23 Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Uvažujte, kdo zapomínáte na Boha.
|
Ant. Acceptábis sacrifícium * iustítiæ super altáre tuum, Dómine.
Psalmus 50 [9]
50:3 Miserére mei, Deus, * secúndum magnam misericórdiam tuam.
50:3 Et secúndum multitúdinem miseratiónum tuárum, * dele iniquitátem meam.
50:4 Ámplius lava me ab iniquitáte mea: * et a peccáto meo munda me.
50:5 Quóniam iniquitátem meam ego cognósco: * et peccátum meum contra me est semper.
50:6 Tibi soli peccávi, et malum coram te feci: * ut iustificéris in sermónibus tuis, et vincas cum iudicáris.
50:7 Ecce enim, in iniquitátibus concéptus sum: * et in peccátis concépit me mater mea.
50:8 Ecce enim, veritátem dilexísti: * incérta et occúlta sapiéntiæ tuæ manifestásti mihi.
50:9 Aspérges me hyssópo, et mundábor: * lavábis me, et super nivem dealbábor.
50:10 Audítui meo dabis gáudium et lætítiam: * et exsultábunt ossa humiliáta.
50:11 Avérte fáciem tuam a peccátis meis: * et omnes iniquitátes meas dele.
50:12 Cor mundum crea in me, Deus: * et spíritum rectum ínnova in viscéribus meis.
50:13 Ne proícias me a fácie tua: * et spíritum sanctum tuum ne áuferas a me.
50:14 Redde mihi lætítiam salutáris tui: * et spíritu principáli confírma me.
50:15 Docébo iníquos vias tuas: * et ímpii ad te converténtur.
50:16 Líbera me de sanguínibus, Deus, Deus salútis meæ: * et exsultábit lingua mea iustítiam tuam.
50:17 Dómine, lábia mea apéries: * et os meum annuntiábit laudem tuam.
50:18 Quóniam si voluísses sacrifícium, dedíssem útique: * holocáustis non delectáberis.
50:19 Sacrifícium Deo spíritus contribulátus: * cor contrítum, et humiliátum, Deus, non despícies.
50:20 Benígne fac, Dómine, in bona voluntáte tua Sion: * ut ædificéntur muri Ierúsalem.
50:21 Tunc acceptábis sacrifícium iustítiæ, oblatiónes, et holocáusta: * tunc impónent super altáre tuum vítulos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Acceptábis sacrifícium iustítiæ super altáre tuum, Dómine.
|
Ant. Přijmeš oběť * spravedlnosti na svém oltáři, Hospodine.
Žalm 50 [9]
50:3 Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
50:3 pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
50:4 Úplně ze mě smyj mou vinu a očisť mě od mého hříchu.
50:5 Neboť já svou nepravost uznávám, můj hřích je stále přede mnou.
50:6 Jen proti tobě jsem se prohřešil, spáchal jsem, co je před tebou zlé, takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, že jsi bez úhony ve svém soudu.
50:7 Hle, s vinou jsem se narodil a v hříchu mě počala má matka.
50:8 Hle, líbí se ti upřímné srdce, ve skrytu mě učíš moudrosti!
50:9 Pokrop mě yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu bělejší než sníh.
50:10 Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
50:11 Odvrať svou tvář od mých hříchů a zahlaď všechny mé viny.
50:12 Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
50:13 Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi svého svatého ducha.
50:14 Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost.
50:15 Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě.
50:16 Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
50:17 Otevři mé rty, Pane, aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
50:18 Vždyť nemáš zálibu v oběti, kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
50:19 Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
50:20 Pane, obšťastni Sión svou přízní, znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
50:21 Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech a žertvách, na oltář ti budou klást býčky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Přijmeš oběť spravedlnosti na svém oltáři, Hospodine.
|
℣. Audítui meo dabis gáudium et lætítiam.
℟. Et exsultábunt ossa humiliáta.
|
℣. Dá mému sluchu radost a veselí.
℟. A zajásají kosti pokořené.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. A vínculis peccatórum nostrórum absólvat nos omnípotens et miséricors Dóminus.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Od pout našich hříchů nechť nás osvobodí všemohoucí a milosrdný Pán.
℟. Amen.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Ille nos benedícat, qui sine fine vivit et regnat.
℟. Amen.
Lectio 1
De Ezechiéle Prophéta
Ezek 7:1-4
1 Et factus est sermo Dómini ad me, dicens:
2 Et tu, fili hóminis, hæc dicit Dóminus Deus terræ Israël: Finis venit, venit finis super quátuor plagas terræ.
3 Nunc finis super te, et immíttam furórem meum in te: et iudicábo te iuxta vias tuas, et ponam contra te omnes abominatiónes tuas.
4 Et non parcet óculus meus super te, et non miserébor; sed vias tuas ponam super te, et abominatiónes tuæ in médio tui erunt, et sciétis quia ego Dóminus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Indicábo tibi, homo, quid sit bonum aut quid Dóminus requírat a te:
* Fácere iudícium et iustítiam et sollícitum ambuláre cum Deo tuo.
℣. Spera in Dómino, et fac bonitátem, et inhábita terram.
℟. Fácere iudícium et iustítiam et sollícitum ambuláre cum Deo tuo.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Požehnej nám Ten, jenž bez konce žije a kraluje.
℟. Amen.
Čtení 1
Lesson from the book of Ezekiel
Ezek 7:1-4
1 And the word of the Lord came to me, saying:
2 And thou son of man, thus saith the Lord God to the land of Israel: The end is come, the end is come upon the four quarters of the land.
3 Now is an end come upon thee, and I will send my wrath upon thee, and I will judge thee according to thy ways: and I will set all thy abominations against thee.
4 And my eye shall not spare thee, and I will shew thee no pity: but I will lay thy ways upon thee, and thy abominations shall be in the midst of thee: and you shall know that I am the Lord.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. I will show thee, O man, what is good, and what doth the Lord require of thee, but to
* Do justice and judgment, and to walk humbly with thy God.
℣. Trust in the Lord, and do good, and dwell in the land.
℟. Do justice and judgment, and walk humbly with thy God.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Divínum auxílium máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
Lectio 2
Ezek 7:5-9
5 Hæc dicit Dóminus Deus: Afflíctio una, afflíctio ecce venit.
6 Finis venit, venit finis, evigilávit advérsum te, ecce venit:
7 Venit contrítio super te, qui hábitas in terra; venit tempus, prope est dies occisiónis, et non glóriæ móntium.
8 Nunc de propínquo effúndam iram meam super te, et complébo furórem meum in te: et iudicábo te iuxta vias tuas, et impónam tibi ómnia scélera tua,
9 Et non parcet óculus meus, nec miserébor; sed vias tuas impónam tibi, et abominatiónes tuæ in médio tui erunt, et sciétis quia ego sum Dóminus percútiens.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Angústiæ mihi sunt úndique, et quid éligam ignóro;
* Mélius est mihi incídere in manus hóminum, quam derelínquere legem Dei mei.
℣. Si enim hoc égero, mors mihi est; si autem non égero, non effúgiam manus vestras.
℟. Mélius est mihi incídere in manus hóminum, quam derelínquere legem Dei mei.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Božská pomoc nechť zůstává vždycky s námi.
℟. Amen.
Čtení 2
Ezek 7:5-9
5 Thus saith the Lord God: One affliction, behold an affliction is come.
6 An end is come, the end is come, it hath awaked against thee: behold it is come.
7 Destruction is come upon thee that dwellest in the land: the time is come, the day of slaughter is near, and not of the joy of mountains.
8 Now very shortly I will pour out my wrath upon thee, and I will accomplish my anger in thee: and I will judge thee according to thy ways, and I will lay upon thee all thy crimes.
9 And my eye shall not spare, neither will I shew mercy: but I will lay thy ways upon thee, and thy abominations shall be in the midst of thee: and you shall know that I am the Lord that strike.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. I am straitened on every side, and know not what to choose.
* It is better for me to fall into the hands of men, than to sin against the law of my God.
℣. For if I do this thing, it is death unto me and if I do it not, I cannot escape your hands.
℟. It is better for me to fall into the hands of men, than to sin against the law of my God.
|
℣. Iube, Dómine, benedícere.
Benedictio. Ad societátem cívium supernórum perdúcat nos Rex Angelórum.
℟. Amen.
Lectio 3
Ezek 7:10-13
10 Ecce dies, ecce venit; egréssa est contrítio, flóruit virga, germinávit supérbia,
11 Iníquitas surréxit in virga impietátis; non ex eis et non ex pópulo neque ex sónitu eórum, et non erit réquies in eis.
12 Venit tempus, appropinquávit dies: qui emit non lætétur, et qui vendit, non lúgeat: quia ira super omnem pópulum eius;
13 Quia qui vendit, ad id quod véndidit non revertétur: et adhuc in vivéntibus vita eórum.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Misit Dóminus Angelum suum et conclúsit ora leónum,
* Et non contaminavérunt, quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
℣. Misit Deus misericórdiam suam et veritátem suam: ánimam meam erípuit de médio catulórum leónum.
℟. Et non contaminavérunt, quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et non contaminavérunt: quia coram eo iniustítia invénta non est in me.
|
℣. Přikaž, Pane, a požehnej.
Požehnání. Do společenství nebeských občanů nechť nás uvede Král andělů.
℟. Amen.
Čtení 3
Ezek 7:10-13
10 Behold the day, behold it is come: destruction is gone forth, the rod hath blossomed, pride hath budded.
11 Iniquity is risen up into a rod of impiety: nothing of them shall remain, nor of their people, nor of the noise of them: and there shall be no rest among them.
12 The time is come, the day is at hand: let not the buyer rejoice: nor the seller mourn: for wrath is upon all the people thereof.
13 For the seller shall not return to that which he hath sold, although their life be yet among the living. For the vision which regardeth all the multitude thereof, shall not go back: neither shall man be strengthened in the iniquity of his life.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. The Lord hath sent His angel, and hath shut the lions' mouths, that
* They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
℣. God hath sent forth His mercy and His truth, (and delivered) my soul from among the lions' whelps.
℟. They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. They have not hurt me forasmuch as before Him innocency was found in me.
|
Reliqua omittuntur, nisi Laudes separandæ sint.
|
Zbytek se vynechává, pokud se Laudy neříkají oddělení.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Famíliam tuam, quǽsumus, Dómine, contínua pietáte custódi: ut a cunctis adversitátibus te protegénte, sit líbera; et in bonis áctibus tuo nómini sit devóta.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Svou rodinu, prosíme, Pane, střez s neustálou laskavostí; aby pod tvou ochranou byla svobodna ode všech protivenství, a v dobrých skutcích byla oddaná tvému jménu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|