Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rerum, Deus, tenax vigor,
Immótus in te pérmanens,
Lucis diúrnæ témpora
Succéssibus detérminans:
Largíre clarum véspere,
Quo vita nusquam décidat,
Sed prǽmium mortis sacræ
Perénnis instet glória.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám slunce oblohou vodíš,
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě,
nás do věčnosti vkročit nech.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {Psalmi Dominica & antiphonæ Votiva}
Ant. Ista est speciósa * inter fílias Ierúsalem.
Psalmus 125 [1]
125:1 In converténdo Dóminus captivitátem Sion: * facti sumus sicut consoláti:
125:2 Tunc replétum est gáudio os nostrum: * et lingua nostra exsultatióne.
125:2 Tunc dicent inter gentes: * Magnificávit Dóminus fácere cum eis.
125:3 Magnificávit Dóminus fácere nobíscum: * facti sumus lætántes.
125:4 Convérte, Dómine, captivitátem nostram, * sicut torrens in Austro.
125:5 Qui séminant in lácrimis, * in exsultatióne metent.
125:6 Eúntes ibant et flebant, * mitténtes sémina sua.
125:6 Veniéntes autem vénient cum exsultatióne, * portántes manípulos suos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Nedělní Žalmy a antifony votivní}
Ant. She is beautiful * among the daughters of Jerusalem.
Žalm 125 [1]
125:1 Když Hospodin přivedl zpět zajatce na Sión, byli jsme jako ve snách.
125:2 Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal.
125:2 Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil velké věci.“
125:3 Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se.
125:4 Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země!
125:5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet.
125:6 S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá,
125:6 s plesáním však přijde, až ponese snopy.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 126 [2]
126:1 Nisi Dóminus ædificáverit domum, * in vanum laboravérunt qui ædíficant eam.
126:1 Nisi Dóminus custodíerit civitátem, * frustra vígilat qui custódit eam.
126:2 Vanum est vobis ante lucem súrgere: * súrgite postquam sedéritis, qui manducátis panem dolóris.
126:3 Cum déderit diléctis suis somnum: * ecce heréditas Dómini fílii: merces, fructus ventris.
126:4 Sicut sagíttæ in manu poténtis: * ita fílii excussórum.
126:5 Beátus vir, qui implévit desidérium suum ex ipsis: * non confundétur cum loquétur inimícis suis in porta.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 126 [2]
126:1 Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé.
126:1 Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.
126:2 Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek.
126:3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.
126:4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.
126:5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 127 [3]
127:1 Beáti, omnes, qui timent Dóminum, * qui ámbulant in viis eius.
127:2 Labóres mánuum tuárum quia manducábis: * beátus es, et bene tibi erit.
127:3 Uxor tua sicut vitis abúndans, * in latéribus domus tuæ.
127:3 Fílii tui sicut novéllæ olivárum, * in circúitu mensæ tuæ.
127:4 Ecce, sic benedicétur homo, * qui timet Dóminum.
127:5 Benedícat tibi Dóminus ex Sion: * et vídeas bona Ierúsalem ómnibus diébus vitæ tuæ.
127:6 Et vídeas fílios filiórum tuórum, * pacem super Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ista est speciósa inter fílias Ierúsalem.
|
Žalm 127 [3]
127:1 Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!
127:2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.
127:3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu,
127:3 tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.
127:4 Hle, jak bývá požehnán muž, který se bojí Hospodina.
127:5 Hospodin ať požehná ti ze Siónu, abys viděl dobro Jeruzaléma po všechny dny svého žití,
127:6 abys uviděl syny svých synů. Pokoj s Izraelem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. She is beautiful among the daughters of Jerusalem.
|
Capitulum Versus {Votiva}
Sir 51:8; 51:12
Laudábit usque ad mortem ánima mea Dóminum, quóniam éruis sustinéntes te, et líberas eos de manu angústiæ, Dómine, Deus noster.
℟. Deo grátias.
℣. Elégit eam Deus, et præelégit eam.
℟. In tabernáculo suo habitáre facit eam.
|
Krátké čtení a Verš {votivní}
Sir 51:8; 51:12
Má duše bude až do smrti chválit Pána, neboť vysvobozuješ ty, kdo v tebe doufají, a zachraňuješ je z rukou úzkosti, Pane, náš Bože.
℟. Bohu díky.
℣. Vyvolil si ji Bůh, již dávno si ji vyvolil.
℟. Ve svém stánku jí učinil příbytek.
|
Oratio {Votiva}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum cotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, Dómine Deus noster, sanctárum Mártyrum tuárum N. et N. palmas incessábili devotióne venerári: ut quas digna mente non póssumus celebráre, humílibus saltem frequentémus obséquiis.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Dej nám, prosíme, Pane náš Bože, v nepřestávající oddanosti uctívat palmy tvých svatých Panen a Mučednic N. a N.; abychom, když je náležitou myslí nedokážeme oslavovat, pokornými službami jim snad prokazovali úctu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
Si descendendum sit a choro, concluditur dicendo.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Et cum frátribus nostris abséntibus. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
Pokud se odchází z Chóru, zakončí se takto.
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. I s našimi bratry, kteří zde nejsou. Amen.
|