Incipit
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ Votiva}
Ant. Dum esset Rex * in accúbitu suo, nardus mea dedit odórem suavitátis.
Psalmus 109 [1]
109:1 Dixit Dóminus Dómino meo: * Sede a dextris meis:
109:1 Donec ponam inimícos tuos, * scabéllum pedum tuórum.
109:2 Virgam virtútis tuæ emíttet Dóminus ex Sion: * domináre in médio inimicórum tuórum.
109:3 Tecum princípium in die virtútis tuæ in splendóribus sanctórum: * ex útero ante lucíferum génui te.
109:4 Jurávit Dóminus, et non pœnitébit eum: * Tu es sacérdos in ætérnum secúndum órdinem Melchísedech.
109:5 Dóminus a dextris tuis, * confrégit in die iræ suæ reges.
109:6 Judicábit in natiónibus, implébit ruínas: * conquassábit cápita in terra multórum.
109:7 De torrénte in via bibet: * proptérea exaltábit caput.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dum esset Rex in accúbitu suo, nardus mea dedit odórem suavitátis.
|
Žalmy {Žalmy a antifony votivní}
Ant. While the King sitteth at his table, * my spikenard sendeth forth the smell thereof.
Žalm 109 [1]
109:1 Řekl Hospodin mému pánu: „Zasedni po mé pravici,
109:1 já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
109:2 Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!
109:3 Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš ; v nádheře svatyně jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo.
109:4 Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
109:5 Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále.
109:6 Bude soudit pronárody – plno mrtvol všude –, on rozdrtí hlavu velké země.
109:7 Cestou z potoka pít bude, proto vztyčí hlavu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. While the King sitteth at his table, my spikenard sendeth forth the smell thereof.
|
Ant. In odórem * unguentórum tuórum cúrrimus: adolescéntulæ dilexérunt te nimis.
Psalmus 112 [2]
112:1 Laudáte, púeri, Dóminum: * laudáte nomen Dómini.
112:2 (fit reverentia) Sit nomen Dómini benedíctum, * ex hoc nunc, et usque in sǽculum.
112:3 A solis ortu usque ad occásum, * laudábile nomen Dómini.
112:4 Excélsus super omnes gentes Dóminus, * et super cælos glória ejus.
112:5 Quis sicut Dóminus, Deus noster, qui in altis hábitat, * et humília réspicit in cælo et in terra?
112:7 Súscitans a terra ínopem, * et de stércore érigens páuperem:
112:8 Ut cóllocet eum cum princípibus, * cum princípibus pópuli sui.
112:9 Qui habitáre facit stérilem in domo, * matrem filiórum lætántem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. In odórem unguentórum tuórum cúrrimus: adolescéntulæ dilexérunt te nimis.
|
Ant. We will run after thee, * in the savour of thy good ointments. The virgins love them exceedingly.
Žalm 112 [2]
112:1 Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina!
112:2 Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i navěky.
112:3 Od východu slunce až na západ chváleno buď jméno Hospodina.
112:4 Hospodin je vyvýšen nad všemi národy, nad nebesa strmí jeho sláva.
112:5 Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž tak vysoko trůní?
112:6 Sestupuje níže, aby viděl na nebesa a na zemi.
112:7 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka
112:8 a pak ho posadí vedle knížat, vedle knížat svého lidu.
112:9 Neplodnou usazuje v domě jako šťastnou matku synů.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. We will run after thee, in the savour of thy good ointments. The virgins love them exceedingly.
|
Ant. Jam hiems tránsiit, * imber ábiit et recéssit: surge, amíca mea, et veni.
Psalmus 121 [3]
121:1 Lætátus sum in his, quæ dicta sunt mihi: * In domum Dómini íbimus.
121:2 Stantes erant pedes nostri, * in átriis tuis, Jerúsalem.
121:3 Jerúsalem, quæ ædificátur ut cívitas: * cujus participátio ejus in idípsum.
121:4 Illuc enim ascendérunt tribus, tribus Dómini: * testimónium Israël ad confiténdum nómini Dómini.
121:5 Quia illic sedérunt sedes in judício, * sedes super domum David.
121:6 Rogáte quæ ad pacem sunt Jerúsalem: * et abundántia diligéntibus te:
121:7 Fiat pax in virtúte tua: * et abundántia in túrribus tuis.
121:8 Propter fratres meos, et próximos meos, * loquébar pacem de te:
121:9 Propter domum Dómini, Dei nostri, * quæsívi bona tibi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Jam hiems tránsiit, imber ábiit et recéssit: surge, amíca mea, et veni.
|
Ant. Lo the winter is past, * the rain is over and gone. Rise up, my love, and come away.
Žalm 121 [3]
121:1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu!
121:2 A naše nohy již stojí ve tvých branách, Jeruzaléme.
121:3 Jeruzalém je zbudován jako město semknuté v jediný celek.
121:4 Tam nahoru vystupují kmeny, Hospodinovy to kmeny, Izraeli na svědectví, vzdát Hospodinovu jménu chválu.
121:5 Tam jsou postaveny soudné stolce, stolce Davidova domu.
121:6 Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují!
121:7 Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu!
121:8 Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“
121:9 Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lo the winter is past, the rain is over and gone. Rise up, my love, and come away.
|
Ant. Veni, elécta mea, * et ponam in te thronum meum, allelúja.
Psalmus 126 [4]
126:1 Nisi Dóminus ædificáverit domum, * in vanum laboravérunt qui ædíficant eam.
126:1 Nisi Dóminus custodíerit civitátem, * frustra vígilat qui custódit eam.
126:2 Vanum est vobis ante lucem súrgere: * súrgite postquam sedéritis, qui manducátis panem dolóris.
126:3 Cum déderit diléctis suis somnum: * ecce heréditas Dómini fílii: merces, fructus ventris.
126:4 Sicut sagíttæ in manu poténtis: * ita fílii excussórum.
126:5 Beátus vir, qui implévit desidérium suum ex ipsis: * non confundétur cum loquétur inimícis suis in porta.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veni, elécta mea, et ponam in te thronum meum, allelúja.
|
Ant. Come, O My chosen one, * and I will establish My throne in thee. Alleluia.
Žalm 126 [4]
126:1 Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé.
126:1 Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.
126:2 Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek.
126:3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.
126:4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.
126:5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Come, O My chosen one, and I will establish My throne in thee. Alleluia.
|
Ant. Ista est speciósa * inter fílias Jerúsalem.
Psalmus 147 [5]
147:1 Lauda, Jerúsalem, Dóminum: * lauda Deum tuum, Sion.
147:2 Quóniam confortávit seras portárum tuárum: * benedíxit fíliis tuis in te.
147:3 Qui pósuit fines tuos pacem: * et ádipe fruménti sátiat te.
147:4 Qui emíttit elóquium suum terræ: * velóciter currit sermo ejus.
147:5 Qui dat nivem sicut lanam: * nébulam sicut cínerem spargit.
147:6 Mittit crystállum suam sicut buccéllas: * ante fáciem frígoris ejus quis sustinébit?
147:7 Emíttet verbum suum, et liquefáciet ea: * flabit spíritus ejus, et fluent aquæ.
147:8 Qui annúntiat verbum suum Jacob: * justítias, et judícia sua Israël.
147:9 Non fecit táliter omni natióni: * et judícia sua non manifestávit eis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ista est speciósa inter fílias Jerúsalem.
|
Ant. She is beautiful * among the daughters of Jerusalem.
Žalm 147 [5]
147:1 Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, chval svého Boha, Sióne,
147:2 že zpevnil závory tvých bran, požehnal tvým synům v tobě.
147:3 Zjednal tvému území pokoj a sytí tě jadrnou pšenicí.
147:4 Sesílá svůj rozkaz na zemi, rychle běží jeho slovo.
147:5 Dává sníh jako vlnu, jíní sype jako popel.
147:6 Shazuje své krupobití jako drobty chleba, jeho mrazem tuhnou vody.
147:7 Posílá své slovo, a rozpouští je, poroučí zavanout svému větru, a vody se rozproudí.
147:8 Oznámil své slovo Jakubovi, své zákony a přikázání Izraeli.
147:9 Tak nejednal se žádným národem: nesdělil jim svá přikázání.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. She is beautiful among the daughters of Jerusalem.
|
Capitulum Hymnus Versus {Votiva}
Sir 51:1-3
Confitébor tibi, Dómine, Rex, et collaudábo te Deum Salvatórem meum. Confitébor nómini tuo: quóniam adjútor et protéctor factus es mihi, et liberásti corpus meum a perditióne.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Fortem viríli péctore
Laudémus omnes féminam,
Quæ sanctitátis glória
Ubíque fulget ínclita.
Hæc sancto amóre sáucia,
Dum mundi amórem nóxium
Horréscit, ad cæléstia
Iter perégit árduum.
Carnem domans jejúniis,
Dulcíque mentem pábulo
Oratiónis nútriens,
Cæli potítur gáudiis.
Rex Christe, virtus fórtium,
Qui magna solus éfficis,
Hujus precátu, quǽsumus,
Audi benígnus súpplices.
Deo Patri sit glória,
Ejúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Nunc, et per omne sǽculum.
Amen.
℣. Glória et honóre coronásti eas, Dómine.
℟. Et constituísti eas super ópera mánuum tuárum.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {votivní}
Sir 51:1-3
Budu tě vyznávat, Páne a Králi, a přitom tě chválit jako Boha mého Spasitele. Budu vyznávat tvé jméno, neboť ses stal mým pomocníkem a ochráncem, a zachránil jsi mé tělo před zkázou.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Vzor zářný ženy statečné
vroucími chvalme písněmi,
neb její skutky výtečné,
jak hvězdy září nad zemí.
Jsouc svátou láskou zraněna
se zřekla té, již dával svět,
ku branám věčným nadšena
šla odříkáním mužně vpřed.
Postem své tělo mrtvila,
a duší tíhnouc k modlitbám
ji sladkou stravou sytila,
až v nadehvězdný vešla chrám.
Reků všech sílo, Ježíši,
jenž velké činy konáš sám,
nechť její prosby uspíší,
že s vlídnou tváří shlédneš k nám.
Buď sláva Otci nejvyšší,
i jeho Synu, Ježíši,
i Duchu, který těší nás,
jak nyní, tak i v každý čas.
Amen.
℣. Slávou a ctí jsi je korunoval, Pane.
℟. A ustanovil jsi je nad dílem svých rukou.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona Votiva}
Ant. Istárum est enim * regnum cælórum, quæ contempsérunt vitam mundi, et pervenérunt ad prǽmia regni, et lavérunt stolas suas in sánguine Agni.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen ejus.
1:50 Et misericórdia ejus, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini ejus in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Istárum est enim regnum cælórum, quæ contempsérunt vitam mundi, et pervenérunt ad prǽmia regni, et lavérunt stolas suas in sánguine Agni.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona votivní}
Ant. Jejich je totiž * království nebeské, neboť pohrdly světským životem, a došly až k odměnám království nebeského, a omyly své štoly v krvi Beránkově.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Jejich je totiž království nebeské, neboť pohrdly světským životem, a došly až k odměnám království nebeského, a omyly své štoly v krvi Beránkově.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, Dómine Deus noster, sanctárum Mártyrum tuárum N. et N. palmas incessábili devotióne venerári: ut quas digna mente non póssumus celebráre, humílibus saltem frequentémus obséquiis.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Dej nám, prosíme, Pane náš Bože, v nepřestávající oddanosti uctívat palmy tvých svatých Panen a Mučednic N. a N.; abychom, když je náležitou myslí nedokážeme oslavovat, pokornými službami jim snad prokazovali úctu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|