|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona Votiva}
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus.
Ant. Regem Apostolórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
|
Invitatorium {Antifona votivní}
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Pojďmě se poklonit.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Pojďmě se poklonit.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďmě se poklonit.
Ant. Králi Apoštolů, Hospodinu, * Pojďmě se poklonit.
|
Hymnus {Votiva}
Ætérna Christi múnera,
Apostolórum glóriam,
Palmas et hymnos débitos
Lætis canámus méntibus.
Ecclesiárum Príncipes,
Belli triumpháles duces,
Cæléstis aulæ mílites,
Et vera mundi lúmina.
Devóta Sanctórum fides,
Invícta spes credéntium,
Perfécta Christi cáritas
Mundi tyránnum cónterit.
In his Patérna glória,
In his triúmphat Fílius,
In his volúntas Spíritus,
Cælum replétur gáudio.
Patri, simúlque Fílio,
Tibíque Sancte Spíritus,
Sicut fuit, sit júgiter
Sæclum per omne glória.
Amen.
|
Hymnus {votivní}
Kristovy dary věčných krás,
všech Apoštolů slávy jas,
i jejich zápas vítězný
ať velebí zpěv líbezný.
Jsou Církve mocní vládcové,
jsou v bojích slavní vůdcové,
vojíni strážní rajských bran
a světla vzešlá temnotám.
Ta jejich víra plamenná,
důvěra jejich nezlomná,
jich láska k Pánu zvroucnělá
tyrana světa potřela.
V nich sláva Otce bez mezí,
Syn nad světem v nich vítězí,
v nich září Ducha nadšení
a ráj se plní písněmi.
Ať Otci, Synu pospolu,
i Duchu v jasném hlaholu,
jak dříve, tak i na věky
Amen, zní chválou vesmír daleký.
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ et Psalmi Votiva}
Nocturnus I.
Ant. In omnem terram * exívit sonus eórum, et in fines orbis terræ verba eórum.
Psalmus 18 [1]
18:2 Cæli enárrant glóriam Dei: * et ópera mánuum ejus annúntiat firmaméntum.
18:3 Dies diéi erúctat verbum, * et nox nocti índicat sciéntiam.
18:4 Non sunt loquélæ, neque sermónes, * quorum non audiántur voces eórum.
18:5 In omnem terram exívit sonus eórum: * et in fines orbis terræ verba eórum.
18:6 In sole pósuit tabernáculum suum: * et ipse tamquam sponsus procédens de thálamo suo:
18:6 Exsultávit ut gigas ad curréndam viam, * a summo cælo egréssio ejus:
18:7 Et occúrsus ejus usque ad summum ejus: * nec est qui se abscóndat a calóre ejus.
18:8 Lex Dómini immaculáta, convértens ánimas: * testimónium Dómini fidéle, sapiéntiam præstans párvulis.
18:9 Justítiæ Dómini rectæ, lætificántes corda: * præcéptum Dómini lúcidum, illúminans óculos.
18:10 Timor Dómini sanctus, pérmanens in sǽculum sǽculi: * judícia Dómini vera, justificáta in semetípsa.
18:11 Desiderabília super aurum et lápidem pretiósum multum: * et dulcióra super mel et favum.
18:12 Étenim servus tuus custódit ea, * in custodiéndis illis retribútio multa.
18:13 Delícta quis intéllegit? ab occúltis meis munda me: * et ab aliénis parce servo tuo.
18:14 Si mei non fúerint domináti, tunc immaculátus ero: * et emundábor a delícto máximo.
18:15 Et erunt ut compláceant elóquia oris mei: * et meditátio cordis mei in conspéctu tuo semper.
18:15 Dómine, adjútor meus, * et redémptor meus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. In omnem terram exívit sonus eórum, et in fines orbis terræ verba eórum.
|
Žalmy se čteními {Antifony a Žalmy votivní}
Nokturn I.
Ant. Their sound * hath gone forth into all the earth: and their words unto the ends of the world.
Žalm 18 [1]
18:2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
18:3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky.
18:4 Není to řeč lidská , nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.
18:5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě.
18:6 Bůh slunci na nebi postavil stan. Jaka ženich z komnaty vyjde,
18:6 vesele jako rek, když běží k cíli. Vychází na jednom okraji nebes,
18:7 probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.
18:8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří.
18:9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.
18:10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé,
18:11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.
18:12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou.
18:13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin , jež jsou mi skryty.
18:14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností.
18:15 Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci,
18:15 Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Their sound hath gone forth into all the earth: and their words unto the ends of the world.
|
Ant. Clamavérunt justi, * et Dóminus exaudívit eos.
Psalmus 33 [2]
33:2 Benedícam Dóminum in omni témpore: * semper laus ejus in ore meo.
33:3 In Dómino laudábitur ánima mea: * áudiant mansuéti, et læténtur.
33:4 Magnificáte Dóminum mecum: * et exaltémus nomen ejus in idípsum.
33:5 Exquisívi Dóminum, et exaudívit me: * et ex ómnibus tribulatiónibus meis erípuit me.
33:6 Accédite ad eum, et illuminámini: * et fácies vestræ non confundéntur.
33:7 Iste pauper clamávit, et Dóminus exaudívit eum: * et de ómnibus tribulatiónibus ejus salvávit eum.
33:8 Immíttet Ángelus Dómini in circúitu timéntium eum: * et erípiet eos.
33:9 Gustáte, et vidéte quóniam suávis est Dóminus: * beátus vir, qui sperat in eo.
33:10 Timéte Dóminum, omnes sancti ejus: * quóniam non est inópia timéntibus eum.
33:11 Dívites eguérunt et esuriérunt: * inquiréntes autem Dóminum non minuéntur omni bono.
33:12 Veníte, fílii, audíte me: * timórem Dómini docébo vos.
33:13 Quis est homo qui vult vitam: * díligit dies vidére bonos?
33:14 Próhibe linguam tuam a malo: * et lábia tua ne loquántur dolum.
33:15 Divérte a malo, et fac bonum: * inquíre pacem, et perséquere eam.
33:16 Óculi Dómini super justos: * et aures ejus in preces eórum.
33:17 Vultus autem Dómini super faciéntes mala: * ut perdat de terra memóriam eórum.
33:18 Clamavérunt justi, et Dóminus exaudívit eos: * et ex ómnibus tribulatiónibus eórum liberávit eos.
33:19 Juxta est Dóminus iis, qui tribuláto sunt corde: * et húmiles spíritu salvábit.
33:20 Multæ tribulatiónes justórum: * et de ómnibus his liberábit eos Dóminus.
33:21 Custódit Dóminus ómnia ossa eórum: * unum ex his non conterétur.
33:22 Mors peccatórum péssima: * et qui odérunt justum, delínquent.
33:23 Rédimet Dóminus ánimas servórum suórum: * et non delínquent omnes qui sperant in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Clamavérunt justi, et Dóminus exaudívit eos.
|
Ant. The just cried * and the Lord heard them.
Žalm 33 [2]
33:2 Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých ústech jeho chvála.
33:3 V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, ať to slyší pokorní a radují se.
33:4 Velebte se mnou Hospodina, oslavujme spolu jeho jméno!
33:5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, vysvobodil mě ze všech mých obav.
33:6 Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
33:7 Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, pomohl mu ve všech jeho strastech.
33:8 Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
33:9 Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, blaze člověku, který se k němu utíká.
33:10 Bojte se Hospodina, jeho svatí! Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
33:11 Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
33:12 Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina.
33:13 Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí?
33:14 Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od falešných slov.
33:15 Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!
33:16 Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, k jejich volání se kloní jeho sluch.
33:17 Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, aby vyhladil ze země vzpomínku na ně.
33:18 Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, vysvobodil je z každé jejich tísně.
33:19 Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, na duchu zlomené zachraňuje.
33:20 Spravedlivý mívá mnoho soužení, Hospodin ho však ze všech vyprostí.
33:21 Chrání všechny jeho kosti, ani jedna z nich nebude zlomena.
33:22 Zloba uštve bezbožníka k smrti, kdo nenávidí spravedlivého, budou potrestáni.
33:23 Hospodin zachraňuje duše svých služebníků, nebudou pykat, kdo k němu utíkají.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The just cried and the Lord heard them.
|
Ant. Constítues eos * príncipes super omnem terram: mémores erunt nóminis tui, Dómine.
Psalmus 44 [3]
44:2 Eructávit cor meum verbum bonum: * dico ego ópera mea Regi.
44:2 Lingua mea cálamus scribæ: * velóciter scribéntis.
44:3 Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis: * proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
44:4 Accíngere gládio tuo super femur tuum, * potentíssime.
44:5 Spécie tua et pulchritúdine tua: * inténde, próspere procéde, et regna.
44:5 Propter veritátem, et mansuetúdinem, et justítiam: * et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
44:6 Sagíttæ tuæ acútæ, pópuli sub te cadent: * in corda inimicórum Regis.
44:7 Sedes tua, Deus, in sǽculum sǽculi: * virga directiónis virga regni tui.
44:8 Dilexísti justítiam, et odísti iniquitátem: * proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ præ consórtibus tuis.
44:9 Myrrha, et gutta, et cásia a vestiméntis tuis, a dómibus ebúrneis: * ex quibus delectavérunt te fíliæ regum in honóre tuo.
44:10 Ástitit regína a dextris tuis in vestítu deauráto: * circúmdata varietáte.
44:11 Audi fília, et vide, et inclína aurem tuam: * et oblivíscere pópulum tuum et domum patris tui.
44:12 Et concupíscet Rex decórem tuum: * quóniam ipse est Dóminus Deus tuus, et adorábunt eum.
44:13 Et fíliæ Tyri in munéribus * vultum tuum deprecabúntur: omnes dívites plebis.
44:14 Omnis glória ejus fíliæ Regis ab intus, * in fímbriis áureis circumamícta varietátibus.
44:15 Adducéntur Regi vírgines post eam: * próximæ ejus afferéntur tibi.
44:16 Afferéntur in lætítia et exsultatióne: * adducéntur in templum Regis.
44:17 Pro pátribus tuis nati sunt tibi fílii: * constítues eos príncipes super omnem terram.
44:18 Mémores erunt nóminis tui: * in omni generatióne et generatiónem.
44:18 Proptérea pópuli confitebúntur tibi in ætérnum: * et in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Constítues eos príncipes super omnem terram: mémores erunt nóminis tui, Dómine.
|
Ant. Thou shalt make them princes * over all the earth. They shall remember thy name, O Lord.
Žalm 44 [3]
44:2 Srdce mi překypuje radostnými slovy, přednáším králi svou báseň;
44:2 rydlem zručného písaře je můj jazyk.
44:3 Krásou vynikáš nad lidské syny, půvab se rozlévá po tvých rtech, proto ti Bůh požehnal navěky.
44:4 Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, svou nádherou a vznešeností!
44:5 Ve spanilosti své a kráse své povstaň, šťastně pokračuj a vládni.
44:5 Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, ať tě proslaví tvá pravice!
44:6 Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, odvaha králových nepřátel klesá.
44:7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
44:8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost; proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal olejem radosti před tvými druhy.
44:9 Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, blaží tě zvuk strunných nástrojů v paláci ze slonové kosti.
44:10 Vstříc ti vycházejí dcery králů, po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem.
44:11 Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
44:12 Sám král touží po tvé kráse: vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
44:13 Tyrský lid přichází s dary, velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
44:14 V plné kráse vstupuje královská dcera, její šat je protkán zlatem.
44:15 V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní přicházejí panny, její družky.
44:16 Provázeny radostným jásotem, vstupují v královský palác.
44:17 Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, ustanovíš je za knížata po celé zemi.
44:18 Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením,
44:18 proto tě národy oslaví na věčné věky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Thou shalt make them princes over all the earth. They shall remember thy name, O Lord.
|
℣. In omnem terram exívit sonus eórum.
℟. Et in fines orbis terræ verba eórum.
|
℣. Do celé země vyšel zvuk jejich učení.
℟. A do všech končin okrsku zemského jejich slova.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Exáudi, Dómine Jesu Christe, preces servórum tuórum, et miserére nobis: Qui cum Patre et Spíritu Sancto vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Vyslyš, Pane Ježíši Kriste, prosby svých služebníků a smiluj se nad námi, jenž s Otcem a Duchem svatým žiješ a kraluješ na věky věků.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Benedictióne perpétua benedícat nos Pater ætérnus.
℟. Amen.
Lectio 1
De Epístola prima beáti Pauli Apóstoli ad Corínthios
1 Cor 4:1-5
1 Sic nos exístimet homo ut minístros Christi, et dispensatóres mysteriórum Dei.
2 Hic jam quǽritur inter dispensatóres ut fidélis quis inveniátur.
3 Mihi autem pro mínimo est ut a vobis júdicer, aut ab humáno die: sed neque meípsum júdico.
4 Nihil enim mihi cónscius sum, sed non in hoc justificátus sum: qui autem júdicat me, Dóminus est.
5 Ítaque nolíte ante tempus judicáre, quoadúsque véniat Dóminus: qui et illuminábit abscóndita tenebrárum, et manifestábit consília córdium: et tunc laus erit unicuíque a Deo.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Ecce ego mitto vos sicut oves in médio lupórum, dicit Dóminus:
* Estóte ergo prudéntes sicut serpéntes, et símplices sicut colúmbæ.
℣. Dum lucem habétis, crédite in lucem, ut fílii lucis sitis.
℟. Estóte ergo prudéntes sicut serpéntes, et símplices sicut colúmbæ.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Věčným požehnáním nechť nás požehná Otec věčný.
℟. Amen.
Čtení 1
Čtení z prvního listu svatého Apoštola Pavla Korinťanům
1 Kor 4:1-5
1 Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
2 A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
3 Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
4 Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu.
5 Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Hle, já vás posílám jako ovce uprostřed vlků, praví Pán:
* Buďte tedy prozíraví jako hadi a prostí jako holubice.
℣. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli synové světla.
℟. Buďte tedy prozíraví jako hadi a prosí jako holubice.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Unigénitus Dei Fílius nos benedícere et adjuváre dignétur.
℟. Amen.
Lectio 2
1 Cor 4:6-9
6 Hæc autem, fratres, transfigurávi in me et Apóllo, propter vos: ut in nobis discátis, ne supra quam scriptum est, unus advérsus álterum inflétur pro álio.
7 Quis enim te discérnit? Quid autem habes quod non accepísti? Si autem accepísti, quid gloriáris quasi non accéperis?
8 Jam saturáti estis, jam dívites facti estis: sine nobis regnátis: et útinam regnétis, ut et nos vobíscum regnémus.
9 Puto enim quod Deus nos Apóstolos novíssimos osténdit, tamquam morti destinátos: quia spectáculum facti sumus mundo, et Ángelis, et homínibus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Tóllite jugum meum super vos, dicit Dóminus, et díscite a me, quia mitis sum et húmilis corde:
* Jugum enim meum suáve est, et onus meum leve.
℣. Et inveniétis réquiem animábus vestris.
℟. Jugum enim meum suáve est, et onus meum leve.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Jednorozený Syn Boží nechť nás ráčí požehnati a pomoci nám.
℟. Amen.
Čtení 2
1 Kor 4:6-9
6 Bratři, toto tedy vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem nadsazovat nad to, co je psáno. Nikdo ať nevynáší jednoho kazatele na úkor druhého.
7 Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal?
8 Už máte všeho dost, (na duchovní dary) jste už bohatí, už jste se dostali do nebeského království ‒ my však dosud ne! Kéž byste v něm už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my.
9 Tak se mi zdá, že nám Apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzeni na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, Anděly a lidi.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Vezměte na sebe mé jho, praví Pán, a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem.
* Mé jho je totiž sladké, a mé břemeno lehké.
℣. A naleznete spočinutí pro vaše duše.
℟. Mé jho je totiž sladké, a mé břemeno lehké.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Spíritus Sancti grátia illúminet sensus et corda nostra.
℟. Amen.
Lectio 3
1 Cor 4:10-15
10 Nos stulti propter Christum, vos autem prudéntes in Christo: nos infírmi, vos autem fortes: vos nóbiles, nos autem ignóbiles.
11 Usque in hanc horam et esurímus, et sitímus, et nudi sumus, et cólaphis cǽdimur, et instábiles sumus,
12 Et laborámus operántes mánibus nostris: maledícimur, et benedícimus: persecutiónem pátimur, et sustinémus:
13 Blasphemámur, et obsecrámus: tamquam purgaménta hujus mundi facti sumus, ómnium peripséma usque adhuc.
14 Non ut confúndam vos, hæc scribo, sed ut fílios meos caríssimos móneo.
15 Nam si decem míllia pædagogórum habeátis in Christo, sed non multos patres, nam in Christo Jesu per Evangélium ego vos génui.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Dum stetéritis ante reges et prǽsides, nolíte cogitáre quómodo aut quid loquámini:
* Dábitur enim vobis in illa hora, quid loquámini.
℣. Non enim vos estis qui loquímini: sed Spíritus Patris vestri, qui lóquitur in vobis.
℟. Dábitur enim vobis in illa hora, quid loquámini.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Dábitur enim vobis in illa hora, quid loquámini.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Milost Ducha Svatého nechť osvěcuje smysly i srdce naše.
℟. Amen.
Čtení 3
1 Kor 4:10-15
10 My jsme hlupáci pro Krista, vy však v Kristu moudří. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste vznešení, ale my prostého rodu.
11 Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo,
12 Lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my to trpělivě snášíme.
13 Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jak odpadky, které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.
14 Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.
15 Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval Evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Až budete stát před králi a místodržícími, nerozmýšlejte, jak nebo co budete mluvit:
* v tu chvíli vám totiž bude dáno, co máte mluvit.
℣. Vy to totiž nejste, kdo mluví, avšak Duch vašeho Otce, který ve vás mluví.
℟. v tu chvíli vám totiž bude dáno, co máte mluvit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. v tu chvíli vám totiž bude dáno, co máte mluvit.
|
Nocturnus II.
Ant. Príncipes populórum * congregáti sunt cum Deo Ábraham.
Psalmus 46 [4]
46:2 Omnes gentes, pláudite mánibus: * jubiláte Deo in voce exsultatiónis.
46:3 Quóniam Dóminus excélsus, terríbilis: * Rex magnus super omnem terram.
46:4 Subjécit pópulos nobis: * et gentes sub pédibus nostris.
46:5 Elégit nobis hereditátem suam: * spéciem Jacob, quam diléxit.
46:6 Ascéndit Deus in júbilo: * et Dóminus in voce tubæ.
46:7 Psállite Deo nostro, psállite: * psállite Regi nostro, psállite.
46:8 Quóniam Rex omnis terræ Deus: * psállite sapiénter.
46:9 Regnábit Deus super gentes: * Deus sedet super sedem sanctam suam.
46:10 Príncipes populórum congregáti sunt cum Deo Ábraham: * quóniam dii fortes terræ veheménter eleváti sunt.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Príncipes populórum congregáti sunt cum Deo Ábraham.
|
Nokturn II.
Ant. The princes of the people * are gathered together, with the God of Abraham.
Žalm 46 [4]
46:2 Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem,
46:3 protože Hospodin je vznešený, hrozný, je to veliký král nad celou zemí.
46:4 Podrobuje nám národy, klade nám k nohám pohany.
46:5 Vybírá nám naše dědictví, slávu Jakuba, kterého miluje.
46:6 Bůh se vznáší za jásotu, Hospodin vystupuje za hlaholu trub.
46:7 Zpívejte Bohu, zpívejte, zpívejte našemu králi, zpívejte!
46:8 Protože Bůh je králem celého světa, zpívejte mu chvalozpěv!
46:9 Bůh vládne národům, Bůh zasedá na svém svatém trůnu.
46:10 Knížata národů se přidružují k lidu Abrahámova Boha. Vždyť Bohu patří vládcové země, je nadmíru vznešený.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The princes of the people are gathered together, with the God of Abraham.
|
Ant. Dedísti hereditátem * timéntibus nomen tuum, Dómine.
Psalmus 60 [5]
60:2 Exáudi, Deus, deprecatiónem meam: * inténde oratióni meæ.
60:3 A fínibus terræ ad te clamávi: * dum anxiarétur cor meum, in petra exaltásti me.
60:4 Deduxísti me, quia factus es spes mea: * turris fortitúdinis a fácie inimíci.
60:5 Inhabitábo in tabernáculo tuo in sǽcula: * prótegar in velaménto alárum tuárum.
60:6 Quóniam tu, Deus meus, exaudísti oratiónem meam: * dedísti hereditátem timéntibus nomen tuum.
60:7 Dies super dies regis adícies: * annos ejus usque in diem generatiónis et generatiónis.
60:8 Pérmanet in ætérnum in conspéctu Dei: * misericórdiam et veritátem ejus quis requíret?
60:9 Sic psalmum dicam nómini tuo in sǽculum sǽculi: * ut reddam vota mea de die in diem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dedísti hereditátem timéntibus nomen tuum, Dómine.
|
Ant. Thou hast given an inheritance * to them that fear thy name, O Lord.
Žalm 60 [5]
60:2 Slyš, Bože, můj nářek, všimni si mé prosby!
60:3 Od končin země volám k tobě, když chřadne mé srdce. Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu,
60:4 vždyť jsi mé útočiště, pevná věž proti nepříteli.
60:5 Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, skrýt se pod ochranu tvých křídel!
60:6 Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno.
60:7 Přidej králi k jeho dnům dny další, ať jeho léta trvají přes mnohá pokolení.
60:8 Před Bohem nechť trůní navěky, uděl milost a věrnost, ať ho opatrují.
60:9 Tak navěky budou opěvovat tvé jméno, den ze dne plnit své sliby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Thou hast given an inheritance to them that fear thy name, O Lord.
|
Ant. Annuntiavérunt * ópera Dei, et facta ejus intellexérunt.
Psalmus 63 [6]
63:2 Exáudi, Deus, oratiónem meam cum déprecor: * a timóre inimíci éripe ánimam meam.
63:3 Protexísti me a convéntu malignántium: * a multitúdine operántium iniquitátem.
63:4 Quia exacuérunt ut gládium linguas suas: * intendérunt arcum rem amáram, ut sagíttent in occúltis immaculátum.
63:6 Súbito sagittábunt eum, et non timébunt: * firmavérunt sibi sermónem nequam.
63:6 Narravérunt ut abscónderent láqueos: * dixérunt: Quis vidébit eos?
63:7 Scrutáti sunt iniquitátes: * defecérunt scrutántes scrutínio.
63:7 Accédet homo ad cor altum: * et exaltábitur Deus.
63:8 Sagíttæ parvulórum factæ sunt plagæ eórum: * et infirmátæ sunt contra eos linguæ eórum.
63:9 Conturbáti sunt omnes qui vidébant eos: * et tímuit omnis homo.
63:10 Et annuntiavérunt ópera Dei, * et facta ejus intellexérunt.
63:11 Lætábitur justus in Dómino, et sperábit in eo, * et laudabúntur omnes recti corde.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Annuntiavérunt ópera Dei, et facta ejus intellexérunt.
|
Ant. They declared * the works of God, and understood his doings.
Žalm 63 [6]
63:2 Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, chraň můj život před strachem z nepřítele.
63:3 Ukryj mě před smečkou zločinců, před tlupou pachatelů nepravosti.
63:4 Ostří si jazyk jako meč, vrhají jedovatá slova jako šípy, aby z úkrytu zasáhli nevinného,
63:6 aby ho náhle zasáhli bez ohledu. Rozhodli se pro hanebný plán,
63:6 smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, říkají si: „Kdo nás uzří?„
63:7 Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány,
63:7 nitro i srdce každého je nepřístupné. Ale Bůh je zasáhne šípy,
63:8 náhle budou ranami probodáni. Vlastní jazyk je přivede k pádu,
63:9 smějí se jim všichni, kteří je vidí. Kdekdo cítí bázeň,
63:10 rozhlašuje, co Bůh činí, a uvažuje o jeho skutcích.
63:11 Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, jásají všichni lidé upřímného srdce.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. They declared the works of God, and understood his doings.
|
℣. Constítues eos príncipes super omnem terram.
℟. Mémores erunt nóminis tui, Dómine.
|
℣. Ustanovíš je Knížaty nad celou zemí.
℟. Pamětlivi budou tvého jména, Pane.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 4
Sermo sancti Gregórii Papæ
Homilia 30 in Evangelia, post medium
Scriptum est: Spíritus Dómini ornávit cælos. Ornaménta enim cælórum sunt virtútes prædicántium. Quæ vidélicet ornaménta Paulus enúmerat, dicens: Álii datur per Spíritum sermo sapiéntiæ, álii sermo sciéntiæ secúndum eúndem Spíritum, álteri fides in eódem Spíritu, álii grátia sanitátum in uno Spíritu, álii operátio virtútum, álii prophetía, álii discrétio spirítuum, álii génera linguárum, álii interpretátio sermónum. Hæc autem ómnia operátur unus atque idem Spíritus, dívidens síngulis prout vult.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Vidi conjúnctos viros, habéntes spléndidas vestes, et Ángelus Dómini locútus est ad me, dicens:
* Isti sunt viri sancti facti amíci Dei.
℣. Vidi Ángelum Dei fortem, volántem per médium cælum, voce magna clamántem et dicéntem.
℟. Isti sunt viri sancti facti amíci Dei.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 4
Sermon of St. Gregory, Pope
Sermon 30 on the Gospels
It is written: By His Spirit the Lord hath adorned the heavens. Job xxvi. 13. Now the ornament of the heavens are the godly powers of preachers, and this ornament, what it is, Paul teacheth us thus To one is given by the Spirit the word of wisdom, to another the word of knowledge by the same Spirit; to another faith by the same Spirit; to another the gifts of healing by the same Spirit, to another the working of miracles, to another prophecy, to another discerning of spirits, to another diverse kinds of tongues, to another the interpretation of tongues. But all these worketh that one and the self-same Spirit, dividing to every man severally as He will. 1 Cor. xii. 8.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. I saw men standing together, clad in shining raiment, and the Angel of the Lord spoke unto me, saying:
* These men are holy, for they are the friends of God.
℣. I saw a strong Angel of God fly into the midst of heaven, saying with a loud voice:
℟. These men are holy, for they are the friends of God.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 5
Quot ergo sunt bona prædicántium, tot sunt ornaménta cælórum. Hinc rursus scriptum est: Verbo Dómini cæli firmáti sunt. Verbum enim Dómini Fílius est Patris. Sed eósdem cælos, vidélicet sanctos Apóstolos, ut tota simul sancta Trínitas ostendátur operáta, repénte de Sancti Spíritus divinitáte adjúngitur: Et Spíritu oris ejus omnis virtus eórum. Cælórum ergo virtus de Spíritu sumpta est: quia mundi hujus potestátibus contraíre non præsúmerent, nisi eos Sancti Spíritus fortitúdo solidásset. Quales namque doctóres sanctæ Ecclésiæ ante advéntum hujus Spíritus fúerint, scimus: et post advéntum illíus, cujus fortitúdinis facti sint, conspícimus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Beáti estis, cum maledíxerint vobis hómines, et persecúti vos fúerint, et díxerint omne malum advérsum vos, mentiéntes, propter me:
* Gaudéte et exsultáte, quóniam merces vestra copiósa est in cælis.
℣. Cum vos óderint hómines, et cum separáverint vos, et exprobráverint, et ejécerint nomen vestrum tamquam malum propter Fílium hóminis.
℟. Gaudéte et exsultáte, quóniam merces vestra copiósa est in cælis.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 5
So much power then as have preachers, so much ornament have the heavens. Wherefore again it is written By the word of the Lord were the heavens made. ~Ps. xxxii. 6. For the Word of the Lord is the Son of the Father. But, to the end that all the Holy Trinity may be made manifest as the Maker of the heavens, that is, of the Apostles, it is straightway added touching God the Holy Ghost: you and all the host of them by the Breath of His mouth. Therefore the might of the same heavens is the might of the Spirit, for they had not braved the powers of this world, unless the strength of the Holy Ghost had comforted them. For we know what manner of men the Teachers of the Holy Church were before the coming of this Spirit and since He came we see in Whose strength they are made strong.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Blessed are ye when men shall revile you, and persecute you, and shall say all manner of evil against you falsely, for My sake;
* Rejoice, and be exceeding glad, for great is your reward in heaven.
℣. When men shall hate you, and when they shall separate you from their company, and shall reproach you, and cast out your name as evil, for the Son of Man's sake.
℟. Rejoice, and be exceeding glad, for great is your reward in heaven.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 6
Certe iste ipse pastor Ecclésiæ, ad cujus sacratíssimum corpus sedémus, quantæ debilitátis, quantǽque formídinis ante advéntum Spíritus fúerit, ancílla ostiária requisíta dicat. Una enim mulíeris voce percúlsus, dum mori tímuit, Vitam negávit. Et pensándum, quia eum comprehénsum Petrus negávit in terra, quem suspénsum latro conféssus est in cruce. Sed vir iste tantæ formídinis, qualis post advéntum Spíritus exsístat, audiámus. Fit convéntus magistrátus atque seniórum, cæsis denuntiátur Apóstolis, ne in nómine Jesu loqui débeant: Petrus magna auctoritáte respóndet: Obedíre opórtet Deo magis quam homínibus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Isti sunt triumphatóres et amíci Dei, qui contemnéntes jussa príncipum, meruérunt prǽmia ætérna:
* Modo coronántur, et accípiunt palmam.
℣. Isti sunt qui venérunt ex magna tribulatióne, et lavérunt stolas suas in sánguine Agni.
℟. Modo coronántur, et accípiunt palmam.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Modo coronántur, et accípiunt palmam.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 6
Verily, if we ask of the damsel that kept the door, she will tell us what was the measure of weakness and of strength in that Shepherd 3 of the Church nigh to whose most holy body we are now sitting, before that the Spirit came. He was so stricken by the words of one woman, that for fear of death, he denied Life. And we may well remember that Peter denied in captivity Him, Whom the thief confessed, even when He was lifted up upon the Cross. But let us hear what that craven was after that the Spirit came. When the rulers and elders were gathered together, the Apostles were beaten, and commanded not to speak at all nor teach in the name of Jesus. And Peter answered with great boldness, We ought to obey God rather than men. Acts v. 42.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Tito jsou vítězové a přátelé Boží, kteří pohrdli rozkazy mocných a zasloužili si věčné odměny:
* Nyní jsou korunováni a přijímají palmu vítězství.
℣. To jsou ti, kdo přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha v krvi Beránkově.
℟. Nyní jsou korunováni a přijímají palmu vítězství.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Nyní jsou korunováni a přijímají palmu vítězství.
|
Nocturnus III.
Ant. Exaltabúntur * córnua justi, allelúja.
Psalmus 74 [7]
74:2 Confitébimur tibi, Deus: * confitébimur, et invocábimus nomen tuum.
74:3 Narrábimus mirabília tua: * cum accépero tempus, ego justítias judicábo.
74:4 Liquefácta est terra, et omnes qui hábitant in ea: * ego confirmávi colúmnas ejus.
74:5 Dixi iníquis: Nolíte iníque ágere: * et delinquéntibus: Nolíte exaltáre cornu:
74:6 Nolíte extóllere in altum cornu vestrum: * nolíte loqui advérsus Deum iniquitátem.
74:7 Quia neque ab Oriénte, neque ab Occidénte, neque a desértis móntibus: * quóniam Deus judex est.
74:8 Hunc humíliat, et hunc exáltat: * quia calix in manu Dómini vini meri plenus misto.
74:9 Et inclinávit ex hoc in hoc: verúmtamen fæx ejus non est exinaníta: * bibent omnes peccatóres terræ.
74:10 Ego autem annuntiábo in sǽculum: * cantábo Deo Jacob.
74:11 Et ómnia córnua peccatórum confríngam: * et exaltabúntur córnua justi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Exaltabúntur córnua justi, allelúja.
|
Nokturn III.
Ant. The horns of the just * shall be exalted. Alleluia.
Žalm 74 [7]
74:2 Velebíme tě, Bože, velebíme a vzýváme tvé jméno, vypravujeme o tvých divech.
74:3 „Až stanovím vhodnou dobu, já sám budu soudit spravedlivě.
74:4 I kdyby se země třásla, i všichni, kdo ji obývají, já pevně držím její sloupy.
74:5 říkám vzdorným: 'Zanechte vzdoru', říkám bezbožným: 'Nezdvihejte pyšně hlavu.'
74:6 Nezdvihejte pyšně hlavu proti Nejvyššímu, nemluvte drze proti Bohu!
74:7 Spravedlnost nepřijde od východu ani od západu, z pustiny ani z hor,
74:8 ale Bůh je soudce, jednoho ponižuje, druhého povyšuje.
74:9 Neboť Hospodin má v ruce číši, v ní šumí víno silně kořeněné. Dává z ní napít: vylokají je až po kvasnice, pít musí všichni bezbožníci země!“
74:10 Já však budu navždy jásat, zpívat Jakubovu Bohu.
74:11 Rozdrtím úplně pýchu bezbožníků, vynikne moc spravedlivých.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The horns of the just shall be exalted. Alleluia.
|
Ant. Lux orta est * justo, allelúja, rectis corde lætítia, allelúja.
Psalmus 96 [8]
96:1 Dóminus regnávit, exsúltet terra: * læténtur ínsulæ multæ.
96:2 Nubes, et calígo in circúitu ejus: * justítia, et judícium corréctio sedis ejus.
96:3 Ignis ante ipsum præcédet, * et inflammábit in circúitu inimícos ejus.
96:4 Illuxérunt fúlgura ejus orbi terræ: * vidit, et commóta est terra.
96:5 Montes, sicut cera fluxérunt a fácie Dómini: * a fácie Dómini omnis terra.
96:6 Annuntiavérunt cæli justítiam ejus: * et vidérunt omnes pópuli glóriam ejus.
96:7 Confundántur omnes, qui adórant sculptília: * et qui gloriántur in simulácris suis.
96:7 Adoráte eum, omnes Ángeli ejus: * audívit, et lætáta est Sion.
96:8 Et exsultavérunt fíliæ Judæ, * propter judícia tua, Dómine:
96:9 Quóniam tu Dóminus Altíssimus super omnem terram: * nimis exaltátus es super omnes deos.
96:10 Qui dilígitis Dóminum, odíte malum: * custódit Dóminus ánimas sanctórum suórum, de manu peccatóris liberábit eos.
96:11 Lux orta est justo, * et rectis corde lætítia.
96:12 Lætámini, justi, in Dómino: * et confitémini memóriæ sanctificatiónis ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lux orta est justo, allelúja, rectis corde lætítia, allelúja.
|
Ant. Light is risen * to the just, alleluia, and joy to the right of heart. Alleluia.
Žalm 96 [8]
96:1 Hospodin kraluje, ať zajásá země, ať se radují četné ostrovy!
96:2 Mrak a temnota ho obklopují, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
96:3 Předchází jej oheň a kolem dokola spaluje protivníky.
96:4 Jeho blesky ozařují svět, země to vidí a chvěje se.
96:5 Jako vosk se taví hory před Hospodinem, před vladařem celé země.
96:6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
96:7 Ať se hanbí všichni ctitelé model, kteří se chlubí svými bůžky.
96:7 Klanějte se mu, všichni jeho Andělé; Sión to slyší a raduje se.
96:8 A judská města jásají pro tvé rozsudky, Hospodine!
96:9 Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
96:10 Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, chrání život svých svatých, z ruky bezbožníků je vytrhuje.
96:11 Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost.
96:12 Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a oslavujte jeho svaté jméno!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Light is risen to the just, alleluia, and joy to the right of heart. Alleluia.
|
Ant. Custodiébant * testimónia ejus, et præcépta ejus, allelúja.
Psalmus 98 [9]
98:1 Dóminus regnávit, irascántur pópuli: * qui sedet super Chérubim, moveátur terra.
98:2 Dóminus in Sion magnus: * et excélsus super omnes pópulos.
98:3 Confiteántur nómini tuo magno: quóniam terríbile, et sanctum est: * et honor regis judícium díligit.
98:4 Tu parásti directiónes: * judícium et justítiam in Jacob tu fecísti.
98:5 Exaltáte Dóminum, Deum nostrum, et adoráte scabéllum pedum ejus: * quóniam sanctum est.
98:6 Móyses et Aaron in sacerdótibus ejus: * et Sámuel inter eos, qui ínvocant nomen ejus:
98:6 Invocábant Dóminum, et ipse exaudiébat eos: * in colúmna nubis loquebátur ad eos.
98:7 Custodiébant testimónia ejus, * et præcéptum quod dedit illis.
98:8 Dómine, Deus noster, tu exaudiébas eos: * Deus, tu propítius fuísti eis, et ulcíscens in omnes adinventiónes eórum.
98:9 Exaltáte Dóminum, Deum nostrum, et adoráte in monte sancto ejus: * quóniam sanctus Dóminus, Deus noster.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Custodiébant testimónia ejus, et præcépta ejus, allelúja.
|
Ant. They kept his testimonies, * and the commandment which he gave them. Alleluia.
Žalm 98 [9]
98:1 Hospodin kraluje: třesou se národy; trůní nad Cheruby: chvěje se země.
98:2 Hospodin na Siónu je veliký a nade všemi národy vyvýšený.
98:3 Ať chválí tvé veliké a hrozné jméno, neboť je svaté. Pevně vládne ten, kdo miluje právo.
98:4 Tys určil, co je správné, právo a spravedlnost vykonáváš v Jakubovi.
98:5 Oslavujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se u podnože jeho nohou, neboť je svatá.
98:6 Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími a Samuel mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno:
98:6 Vzývali Hospodina, a on je vyslýchal. Mluvíval k nim v oblačném sloupu.
98:7 Zachovávali jeho příkazy, zákon, který jim dal.
98:8 Hospodine, náš Bože, tys je vyslyšel, Bože, byls k nim milostivý, ale také jsi trestal jejich přestupky.
98:9 Oslavujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se na jeho svaté hoře, neboť svatý je Hospodin, náš Bůh!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. They kept his testimonies, and the commandment which he gave them. Alleluia.
|
℣. Nimis honoráti sunt amíci tui, Deus.
℟. Nimis confortátus est principátus eórum.
|
℣. Nesmírně poctěni jsou tví přátelé, Bože.
℟. Nesmírně pevné je jejich vládnutí.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. A vínculis peccatórum nostrórum absólvat nos omnípotens et miséricors Dóminus.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Od pout našich hříchů nechť nás osvobodí všemohoucí a milosrdný Pán.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Evangélica léctio sit nobis salus et protéctio.
℟. Amen.
Lectio 7
Léctio sancti Evangélii secúndum Matthǽum.
Matt 19:27-29
In illo témpore: Dixit Petrus ad Jesum: Ecce nos relíquimus ómnia, et secúti sumus te: quid ergo erit nobis? Et réliqua.
Homilía sancti Hierónymi Presbýteri.
Lib. 3. in Matth. cap. 19.
Grandis fidúcia! Petrus piscátor erat, dives non fúerat, cibos manu et arte quærébat: et tamen lóquitur confidénter: Relíquimus ómnia. Et quia non súfficit tantum relínquere, jungit quod perféctum est: Et secúti sumus te. Fécimus quod jussísti: quid ígitur nobis dabis prǽmii? Jesus autem dixit illis: Amen dico vobis, quod vos qui secúti estis me, in regeneratióne, cum séderit Fílius hóminis in sede majestátis suæ, sedébitis et vos super sedes duódecim, judicántes duódecim tribus Ísraël. Non dixit: Qui reliquístis ómnia; hoc enim et Crates fecit philósophus, et multi álii divítias contempsérunt: sed, Qui secúti estis me: quod próprie Apostolórum est, atque credéntium.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Isti sunt qui vivéntes in carne, plantavérunt Ecclésiam sánguine suo:
* Cálicem Dómini bibérunt, et amíci Dei facti sunt.
℣. In omnem terram exívit sonus eórum, et in fines orbis terræ verba eórum.
℟. Cálicem Dómini bibérunt, et amíci Dei facti sunt.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Evangelní čtení nechť je nám spásou i ochranou.
℟. Amen.
Čtení 7
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
Mat 19:27-29
Za onoho času řekl Petr Ježíšovi: Hle, zanechali jsme všeho a následovali tě. Co tedy budeme mít? A ostatní.
Homilie svatého Jeronýma Kněze.
Kniha 3. na Matouše. Kap.19.
Jak veliká to víra! Petr byl rybář, nebyl bohatý, pokrm získával prací svých rukou. A přece s důvěrou říká: „Opustili jsme vše.“ A protože nestačí jen vše opustit, dodává ještě správně: „A následovali tě. Udělali jsme, co jsi přikázal. Jakou nám tedy dáš odměnu?“ Ježíš jim však řekl: „Amen pravím vám, že vy, kdo jste mě následovali, až bude vše obnoveno, až se Syn člověka posadí na trůn své slávy, budete také sedět na dvanácti stolicích a budete soudit dvanáct kmenů israelských.“ Neřekl „Vy, kteří jste opustili vše,“ neboť to řekl i filosof Kratés, a bohatstvím pohrdali i mnozí jiní, ale řekl „Vy, kteří jste mě následovali,“ což je přístup vlastní Apoštolům i všem věřícím.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. These are they who while yet they lived in the flesh, planted the Church in their own blood;
* They drank of the Lord's cup, and became the friends of God.
℣. Their sound is gone out through all the earth, and their words to the ends of the world.
℟. They drank of the Lord's cup, and became the friends of God.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Divínum auxílium máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
Lectio 8
In regeneratióne, cum séderit Fílius hóminis in sede majestátis suæ (quando et mórtui de corruptióne resúrgent incorrúpti) sedébitis et vos in sóliis judicántium, condemnántes duódecim tribus Ísraël: quia vobis credéntibus, illi crédere noluérunt. Et omnis qui relíquerit domum, vel fratres, aut soróres, aut patrem, aut matrem, aut uxórem, aut fílios, aut agros propter nomen meum, céntuplum accípiet, et vitam ætérnam possidébit. Locus iste cum illa senténtia cóngruit, in qua Salvátor lóquitur: Non veni pacem míttere, sed gládium. Veni enim separáre hóminem a patre suo, et matrem a fília, et nurum a socru: et inimíci hóminis doméstici ejus. Qui ergo propter fidem Christi, et prædicatiónem Evangélii, omnes afféctus contémpserint, atque divítias et sǽculi voluptátes: isti céntuplum recípient, et vitam ætérnam possidébunt.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Isti sunt viri sancti, quos elégit Dóminus in caritáte non ficta, et dedit illis glóriam sempitérnam:
* Quorum doctrína fulget Ecclésia, ut sole luna.
℣. Sancti per fidem vicérunt regna: operáti sunt justítiam.
℟. Quorum doctrína fulget Ecclésia, ut sole luna.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Quorum doctrína fulget Ecclésia, ut sole luna.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Božská pomoc nechť zůstává vždycky s námi.
℟. Amen.
Čtení 8
Až bude vše obnoveno, až se Syn člověka posadí na trůn své slávy (až i mrtví z porušitelnosti neporušeni vstanou), budete i vy sedět na soudních stolicích a odsoudíte dvanáct kmenů israelských, neboť zatímco vy jste uvěřili, oni uvěřit nechtěli. A každý, kdo opustil dům, nebo bratry, nebo sestry, nebo otce, nebo matku, nebo manželku, nebo děti či pole pro mé jméno, stonásob dostane a bude mít život věčný. To místo odpovídá větě, kterou pronesl Spasitel: „Nepřišel jsem přinést mír, ale meč. Přišel jsem postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni. A nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina.“ Tedy každý, kdo pro víru v Krista a hlásání Evangelia pohrdne všemi city a spolu s nimi i bohatstvím a potěšením světa, stonásob dostane a bude mít život věčný.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Tito jsou svatí muži, které si Hospodin vyvolil v nepředstírané lásce a dal jim věčnou slávu:
* Jejich naukou září Církev jako měsíc sluncem.
℣. Svatí skrze víru přemohli království, konali spravedlnost.
℟. Jejich naukou září Církev jako měsíc sluncem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jejich naukou září Církev jako měsíc sluncem.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ad societátem cívium supernórum perdúcat nos Rex Angelórum.
℟. Amen.
Lectio 9
Ex occasióne hujus senténtiæ quidam introdúcunt mille annos post resurrectiónem, dicéntes, tunc nobis céntuplum ómnium rerum quas dimísimus, et vitam ætérnam esse reddéndam: non intelligéntes, quod, si in céteris digna sit repromíssio, in uxóribus appáreat turpitúdo: ut qui unam pro Dómino dimíserit centum recípiat in futúro. Sensus ergo iste est: Qui carnália pro Salvatóre dimíserit, spirituália recípiet: quæ comparatióne et mérito sui ita erunt, quasi si parvo número centenárius númerus comparétur.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
Te Deum
Te Deum laudámus: * te Dóminum confitémur.
Te ætérnum Patrem * omnis terra venerátur.
Tibi omnes Ángeli, * tibi Cæli, et univérsæ Potestátes:
Tibi Chérubim et Séraphim * incessábili voce proclámant:
Fit reverentia Sanctus, Sanctus, Sanctus * Dóminus Deus Sábaoth.
Pleni sunt cæli et terra * majestátis glóriæ tuæ.
Te gloriósus * Apostolórum chorus,
Te Prophetárum * laudábilis númerus,
Te Mártyrum candidátus * laudat exércitus.
Te per orbem terrárum * sancta confitétur Ecclésia,
Patrem * imménsæ majestátis;
Venerándum tuum verum * et únicum Fílium;
Sanctum quoque * Paráclitum Spíritum.
Tu Rex glóriæ, * Christe.
Tu Patris * sempitérnus es Fílius.
Fit reverentia Tu, ad liberándum susceptúrus hóminem: * non horruísti Vírginis úterum.
Tu, devícto mortis acúleo, * aperuísti credéntibus regna cælórum.
Tu ad déxteram Dei sedes, * in glória Patris.
Judex créderis * esse ventúrus.
Sequens versus dicitur flexis genibus Te ergo quǽsumus, tuis fámulis súbveni, * quos pretióso sánguine redemísti.
Ætérna fac cum Sanctis tuis * in glória numerári.
Salvum fac pópulum tuum, Dómine, * et bénedic hereditáti tuæ.
Et rege eos, * et extólle illos usque in ætérnum.
Per síngulos dies * benedícimus te.
Fit reverentia, secundum consuetudinem Et laudámus nomen tuum in sǽculum, * et in sǽculum sǽculi.
Dignáre, Dómine, die isto * sine peccáto nos custodíre.
Miserére nostri, Dómine, * miserére nostri.
Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos, * quemádmodum sperávimus in te.
In te, Dómine, sperávi: * non confúndar in ætérnum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Do společenství nebeských občanů nechť nás uvede Král andělů.
℟. Amen.
Čtení 9
By reason of these words, an hundredfold, some will have that there shall be a thousand years after the resurrection, wherein they that have forsaken all things shall receive an hundredfold of those things which they have forsaken, and shall inherit everlasting life. Such men consider not that though in other things this were worthy, as touching wives it is unseemly for it becometh us not to think that he that hath forsaken one wife in this world, shall receive an hundred wives in that which is to come. But the meaning is this, that every one that for the Saviour's sake hath forsaken earthly things, shall receive spiritual things which things, being rightly weighed against earthly things, are as though an hundredfold were weighed against one.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
Te Deum
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají:
ukloníme se Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.;
Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě sbor tvých Apoštolů,
chválí tě velký počet Proroků,
vydává o tobě svědectví zástup Mučedníků
a po celém světě vyznává tě tvá Církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý.
Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
Ukloníme se Ty, abys člověka vykoupil, stal ses člověkem a nepohrdl jsi panenským lůnem;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme:
Při následujícím verši klečíme přispěj na pomoc svým služebníkům, vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými Svatými ve věčné slávě.
Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
Během následujícího verše se hluboce ukloníme, pokud je to místní zvyk. a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Oratio propria.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Oratio propria.
|
|
Post Divinum officium |