Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona ex Proprio Sanctorum}
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus Dóminum.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus Dóminum.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus Dóminum.
Ant. Beátus Lauréntius Christi Martyr triúmphat coronátus in cælis: * Veníte, adorémus Dóminum.
|
Invitatorium {Antifona z vlastních textů svátku}
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor. Ant. O come, let us worship the Lord!
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. O come, let us worship the Lord!
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O come, let us worship the Lord!
Ant. Christ's blessed Martyr Lawrence is crowned and triumphing in heaven. * O come, let us worship the Lord!
|
Hymnus {ex Commune aut Festo}
Deus tuórum mílitum
Sors, et córona, prǽmium,
Laudes canéntes Mártyris
Absólve nexu críminis.
Hic nempe mundi gáudia,
Et blandiménta nóxia
Cadúca rite députans,
Pervénit ad cæléstia.
Pœnas cucúrrit fórtiter,
Et sústulit viríliter,
Pro te effúndens sánguinem,
Ætérna dona póssidet.
Ob hoc precátu súpplici
Te póscimus, piíssime;
In hoc triúmpho Mártyris
Dimítte noxam sérvulis.
Laus et perénnis glória
Deo Patri, et Fílio,
Sancto simul Paráclito,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {ze společných textů svátku}
Ó Bože, ty jsi hrdinů,
Zisk, odměna i koruna,
Když Mučedníka slavíme,
Z pout hříchů rač nás uvolnit.
On totiž světa rozkoše
A bludné hody vábivé
Pokládal správně za padlé,
Tak došel do říše nebeské.
Udatně běžel ku trestům,
Snášel je se srdcem mužným,
Pro tebe vylil svoji krev
Už vlastní za to věčný dar.
Proto teď vroucně, Laskavý,
Ti svoje prosby vzdáváme:
Pro Mučedníka vítězství
Odpusť nám, sluhům, přečiny.
Chvála a sláva trvalá
buď Otci též i Synovi
I Duchu Utěšiteli
Nyní i na věčné věky.
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ et Psalmi ex Proprio Sanctorum}
Nocturn I.
Ant. Quo progréderis * sine fílio, pater? quo, sacérdos sancte, sine minístro próperas?
Psalmus 1 [1]
1:1 Beátus vir, qui non ábiit in consílio impiórum, et in via peccatórum non stetit, * et in cáthedra pestiléntiæ non sedit:
1:2 Sed in lege Dómini volúntas ejus, * et in lege ejus meditábitur die ac nocte.
1:3 Et erit tamquam lignum, quod plantátum est secus decúrsus aquárum, * quod fructum suum dabit in témpore suo:
1:3 Et fólium ejus non défluet: * et ómnia quæcúmque fáciet, prosperabúntur.
1:4 Non sic ímpii, non sic: * sed tamquam pulvis, quem próicit ventus a fácie terræ.
1:5 Ídeo non resúrgent ímpii in judício: * neque peccatóres in concílio justórum.
1:6 Quóniam novit Dóminus viam justórum: * et iter impiórum períbit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Quo progréderis sine fílio, pater? quo, sacérdos sancte, sine minístro próperas?
|
Žalmy se čteními {Antifony a Žalmy z vlastních textů svátku}
Nocturn I.
Ant. Father, whither goest thou * without thy son? Holy Priest, dost thou fare hence without a Deacon?
Žalm 1 [1]
1:1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
1:2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
1:3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
1:4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
1:5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
1:6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Father, whither goest thou without thy son? Holy Priest, dost thou fare hence without a Deacon?
|
Ant. Noli me derelínquere, * pater sancte, quia thesáuros tuos jam expéndi, quos tradidísti mihi.
Psalmus 2 [2]
2:1 Quare fremuérunt gentes: * et pópuli meditáti sunt inánia?
2:2 Astitérunt reges terræ, et príncipes convenérunt in unum * advérsus Dóminum, et advérsus Christum ejus.
2:3 Dirumpámus víncula eórum: * et proiciámus a nobis jugum ipsórum.
2:4 Qui hábitat in cælis, irridébit eos: * et Dóminus subsannábit eos.
2:5 Tunc loquétur ad eos in ira sua, * et in furóre suo conturbábit eos.
2:6 Ego autem constitútus sum Rex ab eo super Sion montem sanctum ejus, * prǽdicans præcéptum ejus.
2:7 Dóminus dixit ad me: * Fílius meus es tu, ego hódie génui te.
2:8 Póstula a me, et dabo tibi gentes hereditátem tuam, * et possessiónem tuam términos terræ.
2:9 Reges eos in virga férrea, * et tamquam vas fíguli confrínges eos.
2:10 Et nunc, reges, intellégite: * erudímini, qui judicátis terram.
2:11 Servíte Dómino in timóre: * et exsultáte ei cum tremóre.
2:12 Apprehéndite disciplínam, nequándo irascátur Dóminus, * et pereátis de via justa.
2:13 Cum exárserit in brevi ira ejus: * beáti omnes qui confídunt in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Noli me derelínquere, pater sancte, quia thesáuros tuos jam expéndi, quos tradidísti mihi.
|
Ant. Leave me not, holy father, * for I have spent already thy treasures, which thou gavest unto me.
Žalm 2 [2]
2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány ?
2:2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
2:3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“
2:4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
2:5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
2:6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“
2:7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
2:9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“
2:10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
2:11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
2:12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Leave me not, holy father, for I have spent already thy treasures, which thou gavest unto me.
|
Ant. Non ego te désero, * fili, neque derelínquo; sed majóra tibi debéntur pro Christi fide certámina.
Psalmus 3 [3]
3:2 Dómine, quid multiplicáti sunt qui tríbulant me? * multi insúrgunt advérsum me.
3:3 Multi dicunt ánimæ meæ: * Non est salus ipsi in Deo ejus.
3:4 Tu autem, Dómine, suscéptor meus es, * glória mea, et exáltans caput meum.
3:5 Voce mea ad Dóminum clamávi: * et exaudívit me de monte sancto suo.
3:6 Ego dormívi, et soporátus sum: * et exsurréxi, quia Dóminus suscépit me.
3:7 Non timébo míllia pópuli circumdántis me: * exsúrge, Dómine, salvum me fac, Deus meus.
3:8 Quóniam tu percussísti omnes adversántes mihi sine causa: * dentes peccatórum contrivísti.
3:9 Dómini est salus: * et super pópulum tuum benedíctio tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Non ego te désero, fili, neque derelínquo; sed majóra tibi debéntur pro Christi fide certámina.
|
Ant. I leave thee not, my son, neither forsake thee; * there awaiteth thee for Christ's truth a sterner wrestling than mine.
Žalm 3 [3]
3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: „Ten u Boha spásu nenalezne.“
3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu.
3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.
3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. I leave thee not, my son, neither forsake thee; there awaiteth thee for Christ's truth a sterner wrestling than mine.
|
℣. Glória et honóre coronásti eum, Dómine.
℟. Et constituísti eum super ópera mánuum tuarum.
|
℣. Thou hast crowned him with glory and honour, O Lord.
℟. And madest him to have dominion over the works of thy hands.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Exáudi, Dómine Jesu Christe, preces servórum tuórum, et miserére nobis: Qui cum Patre et Spíritu Sancto vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. O Lord Jesus Christ, graciously hear the prayers of Thy servants, and have mercy upon us, Who livest and reignest with the Father, and the Holy Ghost, ever world without end.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Benedictióne perpétua benedícat nos Pater ætérnus.
℟. Amen.
Lectio 1
De libro Ecclesiástici
Sir 51:1-7
1 Confitébor tibi, Dómine, Rex, et collaudábo te Deum Salvatórem meum.
2 Confitébor nómini tuo: quóniam adjútor et protéctor factus es mihi,
3 Et liberásti corpus meum a perditióne, a láqueo linguæ iníquæ et a lábiis operántium mendácium, et in conspéctu astántium factus es mihi adjútor.
4 Et liberásti me secúndum multitúdinem misericórdiæ nóminis tui a rugiéntibus, præparátis ad escam:
5 De mánibus quæréntium ánimam meam, et de portis tribulatiónum, quæ circumdedérunt me;
6 A pressúra flammæ, quæ circúmdedit me, et in médio ignis non sum æstuáta;
7 De altitúdine ventris ínferi, et a lingua coinquináta, et a verbo mendácii, a rege iníquo, et a lingua injústa.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Levíta Lauréntius bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit,
* Et thesáuros Ecclésiæ dedit paupéribus.
℣. Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
℟. Et thesáuros Ecclésiæ dedit paupéribus.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May the Eternal Father bless us with an eternal blessing.
℟. Amen.
Čtení 1
Lesson from the book of Ecclesiasticus
Sir 51:1-7
1 A prayer of Jesus the son of Sirach. I will give glory to thee, O Lord, O King, and I will praise thee, O God my Saviour.
2 I will give glory to thy name: for thou hast been a helper and protector to me.
3 And hast preserved my body from destruction, from the snare of an unjust tongue, and from the lips of them that forge lies, and in the sight of them that stood by, thou hast been my helper.
4 And thou hast delivered me, according to the multitude of the mercy of thy name, from them that did roar, prepared to devour.
5 Out of the hands of them that sought my life, and from the gates of afflictions, which compassed me about:
6 From the oppression of the flame which surrounded me, and in the midst of the fire I was not burnt.
7 From the depth of the belly of hell, and from an unclean tongue, and from lying words, from an unjust king, and from a slanderous tongue:
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. The Levite Lawrence wrought a good work, in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind,
* And dispersed among the needy the riches of the Church.
℣. He hath dispersed, he hath given to the poor his righteousness endureth forever.
℟. And dispersed among the needy the riches of the Church.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Unigénitus Dei Fílius nos benedícere et adjuváre dignétur.
℟. Amen.
Lectio 2
Sir 51:8-13
8 Laudábit usque ad mortem ánima mea Dóminum,
9 Et vita mea appropínquans erat in inférno deórsum.
10 Circumdedérunt me úndique, et non erat qui adjuváret. Respíciens eram ad adjutórium hóminum, et non erat.
11 Memorátus sum misericórdiæ tuæ, Dómine, et operatiónis tuæ, quæ a sǽculo sunt:
12 Quóniam éruis sustinéntes te, Dómine, et líberas eos de mánibus géntium.
13 Exaltásti super terram habitatiónem meam, et pro morte defluénte deprecátus sum.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Puer meus, noli timére, quia ego tecum sum, dicit Dóminus:
* Si transíeris per ignem, flamma non nocébit tibi, et odor ignis non erit in te.
℣. Liberábo te de manu pessimórum et éruam te de manu fórtium.
℟. Si transíeris per ignem, flamma non nocébit tibi, et odor ignis non erit in te.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May the Son, the Sole-begotten, mercifully bless and keep us.
℟. Amen.
Čtení 2
Sir 51:8-13
8 My soul shall praise the Lord even to death.
9 And my life was drawing near to hell beneath.
10 They compassed me on every side, and there was no one that would help me. I looked for the succour of men, and there was none.
11 I remembered thy mercy, O Lord, and thy works, which are from the beginning of the world.
12 How thou deliverest them that wait for thee, O Lord, and savest them out of the hands of the nations.
13 Thou hast exalted my dwelling place upon the earth and I have prayed for death to pass away.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. O my child, be not afraid, for I am with thee, saith the Lord.
* When thou passest through the fire, the flame shall not harm thee, neither shall the smell of fire pass upon thee.
℣. And I will deliver thee out of the hand of the wicked, and I will redeem thee out of the hand of the terrible.
℟. When thou passest through the fire the flame shall not harm thee, neither shall the smell of fire pass upon thee.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Spíritus Sancti grátia illúminet sensus et corda nostra.
℟. Amen.
Lectio 3
Sir 51:14-17
14 Invocávi Dóminum, Patrem Dómini mei, ut non derelínquat me in die tribulatiónis meæ, et in témpore superbórum, sine adjutório.
15 Laudábo nomen tuum assídue, et collaudábo illud in confessióne, et exaudíta est orátio mea.
16 Et liberásti me de perditióne, et eripuísti me de témpore iníquo.
17 Proptérea confitébor, et laudem dicam tibi, et benedícam nómini Dómini.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Strinxérunt córporis membra pósita super cratículam: ministrántibus prunas insúltat Levíta Christi:
* Beáte Laurénti, Martyr Christi, intercéde pro nobis.
℣. Mea nox obscúrum non habet, sed ómnia in luce claréscunt.
℟. Beáte Laurénti, Martyr Christi, intercéde pro nobis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Beáte Laurénti, Martyr Christi, intercéde pro nobis.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May the grace of the Holy Spirit enlighten all our hearts and minds.
℟. Amen.
Čtení 3
Sir 51:14-17
14 I called upon the Lord, the father of my Lord, that he would not leave me in the day of my trouble, and in the time of the proud without help.
15 I will praise thy name continually, and will praise it with thanksgiving, and my prayer was heard.
16 And thou hast saved me from destruction, and hast delivered me from the evil time.
17 Therefore I will give thanks, and praise thee, and bless the name of the Lord.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. They laid him upon the grating, and stretched out his limbs. Christ's Levite held in derision them that brought the live coals.
* O Lawrence, blessed witness for Christ, plead for us!
℣. The darkness is no darkness to me, but the night is all as clear as the morning, that shineth more and more unto the perfect day.
℟. O Lawrence, blessed witness for Christ, plead for us!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. O Lawrence, blessed witness for Christ, plead for us!
|
Nocturn II.
Ant. Beátus Lauréntius * orábat, dicens: Dómine Jesu Christe, Deus de Deo, miserére mihi servo tuo.
Psalmus 4 [4]
4:2 Cum invocárem exaudívit me Deus justítiæ meæ: * in tribulatióne dilatásti mihi.
4:2 Miserére mei, * et exáudi oratiónem meam.
4:3 Fílii hóminum, úsquequo gravi corde? * ut quid dilígitis vanitátem, et quǽritis mendácium?
4:4 Et scitóte quóniam mirificávit Dóminus sanctum suum: * Dóminus exáudiet me cum clamávero ad eum.
4:5 Irascímini, et nolíte peccáre: quæ dícitis in córdibus vestris, * in cubílibus vestris compungímini.
4:6 Sacrificáte sacrifícium justítiæ, et speráte in Dómino. * Multi dicunt: Quis osténdit nobis bona?
4:7 Signátum est super nos lumen vultus tui, Dómine: * dedísti lætítiam in corde meo.
4:8 A fructu fruménti, vini, et ólei sui * multiplicáti sunt.
4:9 In pace in idípsum * dórmiam, et requiéscam;
4:10 Quóniam tu, Dómine, singuláriter in spe * constituísti me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius orábat, dicens: Dómine Jesu Christe, Deus de Deo, miserére mihi servo tuo.
|
Nocturn II.
Ant. The blessed Lawrence prayed * and said: O Lord Jesus Christ, God of God, take pity upon me thy servant.
Žalm 4 [4]
4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost.
4:3 Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
4:4 „Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
4:5 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
4:6 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
4:7 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu.“
4:8 Mnozí říkají: „Kdo nám dá užít dobrých věcí?“ Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
4:9 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
4:10 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blessed Lawrence prayed and said: O Lord Jesus Christ, God of God, take pity upon me thy servant.
|
Ant. Dixit Románus * ad beátum Lauréntium: Vídeo ante te júvenem pulchérrimum, festína me baptizáre.
Psalmus 5 [5]
5:2 Verba mea áuribus pércipe, Dómine, * intéllege clamórem meum.
5:3 Inténde voci oratiónis meæ, * Rex meus et Deus meus.
5:4 Quóniam ad te orábo: * Dómine, mane exáudies vocem meam.
5:5 Mane astábo tibi et vidébo: * quóniam non Deus volens iniquitátem tu es.
5:6 Neque habitábit juxta te malígnus: * neque permanébunt injústi ante óculos tuos.
5:7 Odísti omnes, qui operántur iniquitátem: * perdes omnes, qui loquúntur mendácium.
5:7 Virum sánguinum et dolósum abominábitur Dóminus: * ego autem in multitúdine misericórdiæ tuæ.
5:8 Introíbo in domum tuam: * adorábo ad templum sanctum tuum in timóre tuo.
5:9 Dómine, deduc me in justítia tua: * propter inimícos meos dírige in conspéctu tuo viam meam.
5:10 Quóniam non est in ore eórum véritas: * cor eórum vanum est.
5:11 Sepúlcrum patens est guttur eórum, linguis suis dolóse agébant, * júdica illos, Deus.
5:11 Décidant a cogitatiónibus suis, secúndum multitúdinem impietátum eórum expélle eos, * quóniam irritavérunt te, Dómine.
5:12 Et læténtur omnes, qui sperant in te, * in ætérnum exsultábunt: et habitábis in eis.
5:12 Et gloriabúntur in te omnes, qui díligunt nomen tuum, * quóniam tu benedíces justo.
5:13 Dómine, ut scuto bonæ voluntátis tuæ * coronásti nos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dixit Románus ad beátum Lauréntium: Vídeo ante te júvenem pulchérrimum, festína me baptizáre.
|
Ant. Romanus said * to Blessed Lawrence: I see in front of thee a very well-favoured young man; make haste to baptize me.
Žalm 5 [5]
5:2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl.
5:3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě!
5:4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat.
5:5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem,
5:6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti,
5:7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti.
5:8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni.
5:9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou.
5:10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti.
5:11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě!
5:12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno.
5:13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Romanus said to Blessed Lawrence: I see in front of thee a very well-favoured young man; make haste to baptize me.
|
Ant. Beátus Lauréntius * dixit: Mea nox obscúrum non habet, sed ómnia in luce claréscunt.
Psalmus 8 [6]
8:2 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
8:2 Quóniam eleváta est magnificéntia tua, * super cælos.
8:3 Ex ore infántium et lacténtium perfecísti laudem propter inimícos tuos, * ut déstruas inimícum et ultórem.
8:4 Quóniam vidébo cælos tuos, ópera digitórum tuórum: * lunam et stellas, quæ tu fundásti.
8:5 Quid est homo quod memor es ejus? * aut fílius hóminis, quóniam vísitas eum?
8:6 Minuísti eum paulo minus ab Ángelis, glória et honóre coronásti eum: * et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
8:8 Ómnia subjecísti sub pédibus ejus, * oves et boves univérsas: ínsuper et pécora campi.
8:9 Vólucres cæli, et pisces maris, * qui perámbulant sémitas maris.
8:10 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius dixit: Mea nox obscúrum non habet, sed ómnia in luce claréscunt.
|
Ant. The blessed Lawrence said: The darkness is no darkness to me, * but the night is all as clear as morning, that shineth more and more unto the perfect day.
Žalm 8 [6]
8:2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
8:3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
8:4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
8:5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
8:6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
8:7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
8:8 všechen brav a skot a také polní zvířata
8:9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora , který se prohání po mořských stezkách.
8:10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blessed Lawrence said: The darkness is no darkness to me, but the night is all as clear as morning, that shineth more and more unto the perfect day.
|
℣. Posuísti, Dómine, super caput ejus.
℟. Corónam de lápide pretióso.
|
℣. O Lord, Thou hast set a crown of precious stones.
℟. Upon his head.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. May His loving-kindness and mercy help us, Who liveth and reigneth with the Father, and the Holy Ghost, world without end.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 4
Sermo sancti Leónis Papæ
In Natali S. Laurentii, post initium
Cum furor gentílium potestátum in electíssima quæque Christi membra sævíret, ac præcípue eos qui órdinis erant sacerdotális impéteret, in levítam Lauréntium, qui non solum ministério sacramentórum sed étiam dispensatióne ecclesiásticæ substántiæ præeminébat, ímpius persecútor efférbuit, dúplicem sibi prædam de uníus viri comprehensióne promíttens; quem, si fecísset sacræ pecúniæ traditórem, fáceret étiam veræ religiónis exsórtem. Armátur ítaque gémina face homo pecúniæ cúpidus et veritátis inimícus: avarítia, ut rápiat aurum; impietáte, ut áuferat Christum. Póstulat sibi ab immaculáto sacrárii prǽsule opes ecclesiásticas, quibus avidíssimus inhiábat, inférri. Cui levíta castíssimus, ubi eas repósitas habéret osténdens, numerosíssimos sanctórum páuperum óbtulit greges, in quorum victu atque vestítu inamissíbiles condíderat facultátes, quæ tanto intégrius erant salvæ, quanto sánctius probabántur expénsæ.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Quo progréderis sine fílio, pater? quo, sacérdos sancte, sine diácono próperas?
* Tu nunquam sine minístro sacrifícium offérre consuéveras.
℣. Quid ergo in me displícuit paternitáti tuæ? numquid degénerem me probásti? Experíre utrum idóneum minístrum elégeris, cui commisísti Domínici sánguinis dispensatiónem.
℟. Tu nunquam sine minístro sacrifícium offérre consuéveras.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May God the Father Omnipotent, be to us merciful and clement.
℟. Amen.
Čtení 4
The Lesson is taken From the Sermons of Pope St. Leo the Great.
For St. Lawrence's Birthday
Then the fury of the heathen power was raging against Christ's choicest members, in aiming in especial at such as were of the Priestly Order, the wicked persecutor turned fiercely on the Levite Lawrence, who was remarkable, not only as a minister of the Sacraments, but also as distributor of the property of the Church, promising himself a double prey by the taking of this one man, namely, to make him betray the consecrated treasure, and apostatise from the true faith. The wretch was thus doubly fired by his greed for money and his hatred of the truth, his greed urging him to seize the gold, and his wickedness to rob a believer of Christ. He demanded of the upright keeper of the sacred treasury, to bring him the wealth of the Church, for which his rapacity longed. But the pureminded Levite showed him where these riches were stored, by bringing before him a great multitude of holy poor, by the feeding and clothing of whom he had laid up all. that he had, in such wise, that it could be lost no more, and was now all the safer, as the way of spending it had been the holier.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Father, whither goest thou without thy son? Holy Priest, dost thou fare hence without a Deacon?
* It hath never been thy use to offer sacrifice without a minister.
℣. What therefore in me hath displeased thee, my Father? Hast thou tried me and found me unworthy to be called thy son? Make trial if I am indeed a useless servant, even I, whom thou didst choose, to commit unto me the administration of the Cup of the Blood of the Lord.
℟. It hath never been thy use to offer sacrifice without a minister.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 5
Fremit ergo prædo frustrátus, et in ódium religiónis, quæ talem divitiárum usum instituísset, ardéscens, direptiónem thesáuri potióris aggréditur, apud quem nullam denariórum substántiam reperísset; ut illud depósitum, quo sacrátius erat dives, auférret. Renuntiáre Christo Lauréntium jubet, et solidíssimam illam levítici ánimi fortitúdinem diris parat urgére supplíciis; quorum ubi prima nil óbtinent, vehementióra succédunt. Láceros artus et multa vérberum sectióne conscíssos subjécto prǽcipit igne torréri; ut per cratem férream, quæ jam de fervóre contínuo vim in se habéret uréndi, conversórum altérna mutatióne membrórum, fíeret cruciátus veheméntior et pœna prodúctior.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Noli me derelínquere, pater sancte, quia thesáuros tuos jam expéndi.
* Non ego te désero, fili, neque derelínquo; sed majóra tibi debéntur pro fide Christi certámina.
℣. Nos quasi senes levióris pugnæ cursum recípimus, te autem quasi júvenem manet gloriósior de tyránno triúmphus: post tríduum me sequéris sacerdótem levíta.
℟. Non ego te désero, fili, neque derelínquo; sed majóra tibi debéntur pro fide Christi certámina.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May Christ to all His people give, for ever in His sight to live.
℟. Amen.
Čtení 5
The baffled thief chafed, and his hatred for the godliness which had appointed such an use of riches, flaming forth, he attempted the robbery of a dearer treasure from him in whose hands he had found no coin, even to take from him that possession wherein he had holier wealth. He commanded Lawrence to deny Christ, and made ready to assail the immovable firmness of the Levite's soul with appalling tortures, of which the failure of the first was followed by the application of others more fearful still. When his limbs had been mangled and cut by many stripes, his tormentor ordered them to be roasted over a fire. He was laid on an iron grating, the bars of which by the continual fire below, became themselves burning hot, so that by turning and rearranging his limbs upon them, his agony was kept keener, and his suffering made to last longer.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Leave me not, holy Father, for I have spent already thy treasures.
* I leave thee not, my son, neither forsake thee but there awaiteth thee for Christ's truth a wrestling sterner than mine.
℣. We, as old men, have an easier race to run; for thee in thy youth, there is kept a more glorious victory over the enemy; yet three days, and thou shalt follow me, the Deacon behind the Priest.
℟. I leave thee not, my son, neither forsake thee but there awaiteth thee for Christ's truth a wrestling sterner than mine.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 6
Nihil óbtines, nihil próficis, sæva crudélitas. Subtráhitur torméntis tuis matéria mortális, et, Lauréntio in cælos abeúnte, tu déficis flammis tuis. Superári cáritas Christi flamma non pótuit; et ségnior fuit ignis, qui foris ussit, quam qui intus accéndit. Sævísti persecútor in Mártyrem: sævísti, et auxísti palmam, dum ággeras pœnam. Nam quid non ad victóris glóriam ingénium tuum réperit, quando in honórem transiérunt triúmphi étiam instruménta supplícii? Gaudeámus ígitur, dilectíssimi, gáudio spiritáli, et de felicíssimo íncliti viri fine gloriémur in Dómino, qui est mirábilis in Sanctis suis, in quibus nobis et præsídium constítuit et exémplum; atque ita per univérsum mundum claríficat glóriam suam, ut a solis ortu usque ad occásum, leviticórum lúminum coruscánte fulgóre, quam clarificáta est Jerosólyma Stéphano, tam illústris fíeret Roma Lauréntio.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Beátus Lauréntius clamávit et dixit: Deum meum colo, illi soli sérvio;
* Et ídeo non tímeo torménta tua.
℣. Mea nox obscúrum non habet, sed ómnia in luce claréscunt.
℟. Et ídeo non tímeo torménta tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et ídeo non tímeo torménta tua.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May the Spirit's fire Divine in our hearts enkindled shine.
℟. Amen.
Čtení 6
Cruel savage! thou gainest nothing, and advancest nothing. That which can die passeth by degrees beyond the reach of thy tortures, and when Lawrence departeth to heaven, thou and thy fires are conquered. The love of Christ could not be overcome by the flames, and the glow that scorched the outward man was colder than that that burnt in the inner. Thou didst rage, O thou persecutor thou didst rage against the Martyr, but by making keener his agony, thou hast but made nobler his palm. What did thine imagination fail to discover that could minister to the glory of him who conquered thee, since even the means of his execution have turned to the honour of his triumph? Wherefore, dearly beloved brethren, let us rejoice with spiritual joy, and make our boast in the Lord, Who is wonderful in His Saints, Ps. lxvii. 36, and hath given unto us, in them an help and an example. Let us, I say, make our boast of the extraordinary happiness of the illustrious Lawrence's end, in that same Lord Who hath so glorified the name of His servant throughout the whole world, that from the rising of the sun unto the going down thereof, wheresoever the constellation of the Levitical lights shineth, even as Jerusalem is made glorious by Stephen, so Rome is made famous by Lawrence.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. The blessed Lawrence cried and said: My God do I worship, and Him only do I serve
* And therefore I am not afraid of thy tortures.
℣. The darkness is no darkness to me, but the night is all as clear as the morning, that shineth more and more unto the perfect day.
℟. And therefore I am not afraid of thy tortures.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. And therefore I am not afraid of thy tortures.
|
Nocturn III.
Ant. Strinxérunt * córporis membra pósita super cratículam: subiciéntibus prunas insúltat Levíta Christi.
Psalmus 14 [7]
14:1 Dómine, quis habitábit in tabernáculo tuo? * aut quis requiéscet in monte sancto tuo?
14:2 Qui ingréditur sine mácula, * et operátur justítiam:
14:3 Qui lóquitur veritátem in corde suo, * qui non egit dolum in lingua sua:
14:3 Nec fecit próximo suo malum, * et oppróbrium non accépit advérsus próximos suos.
14:4 Ad níhilum dedúctus est in conspéctu ejus malígnus: * timéntes autem Dóminum gloríficat:
14:4 Qui jurat próximo suo, et non décipit, * qui pecúniam suam non dedit ad usúram, et múnera super innocéntem non accépit.
14:5 Qui facit hæc: * non movébitur in ætérnum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Strinxérunt córporis membra pósita super cratículam: subiciéntibus prunas insúltat Levíta Christi.
|
Nocturn III.
Ant. They laid him upon the grating, and stretched out his limbs; * Christ's Levite held in derision them that brought the live coals.
Žalm 14 [7]
14:1 Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?
14:2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě,
14:3 Ten, kdo ze srdce zastává pravdu,nemá pomlouvačný jazyk,
14:3 druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu,
14:4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina,
14:5 nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému.
14:5 Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. They laid him upon the grating, and stretched out his limbs; Christ's Levite held in derision them that brought the live coals.
|
Ant. Igne me examinásti, * et non est invénta in me iníquitas.
Psalmus 16 [8]
16:1 Exáudi, Dómine, justítiam meam: * inténde deprecatiónem meam.
16:1 Áuribus pércipe oratiónem meam, * non in lábiis dolósis.
16:2 De vultu tuo judícium meum pródeat: * óculi tui vídeant æquitátes.
16:3 Probásti cor meum, et visitásti nocte: * igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.
16:4 Ut non loquátur os meum ópera hóminum: * propter verba labiórum tuórum ego custodívi vias duras.
16:5 Pérfice gressus meos in sémitis tuis: * ut non moveántur vestígia mea.
16:6 Ego clamávi, quóniam exaudísti me, Deus: * inclína aurem tuam mihi, et exáudi verba mea.
16:7 Mirífica misericórdias tuas, * qui salvos facis sperántes in te.
16:8 A resisténtibus déxteræ tuæ custódi me, * ut pupíllam óculi.
16:8 Sub umbra alárum tuárum prótege me: * a fácie impiórum qui me afflixérunt.
16:9 Inimíci mei ánimam meam circumdedérunt, ádipem suum conclusérunt: * os eórum locútum est supérbiam.
16:11 Proiciéntes me nunc circumdedérunt me: * óculos suos statuérunt declináre in terram.
16:12 Suscepérunt me sicut leo parátus ad prædam: * et sicut cátulus leónis hábitans in ábditis.
16:13 Exsúrge, Dómine, prǽveni eum, et supplánta eum: * éripe ánimam meam ab ímpio, frámeam tuam ab inimícis manus tuæ.
16:14 Dómine, a paucis de terra dívide eos in vita eórum: * de abscónditis tuis adimplétus est venter eórum.
16:14 Saturáti sunt fíliis: * et dimisérunt relíquias suas párvulis suis.
16:15 Ego autem in justítia apparébo conspéctui tuo: * satiábor cum apparúerit glória tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.
|
Ant. Thou hast tried me with fire, * and found no wickedness in me.
Žalm 16 [8]
16:1 Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování,
16:1 dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.
16:2 Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo.
16:3 Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.
16:4 Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka.
16:5 Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.
16:6 K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.
16:7 Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají.
16:8 Před těmi, kdo odporují tvé ruce, ochraňuj mě jako zřítelnici oka,
16:9 skryj mě ve stínu svých křídel před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí,
16:10 před úhlavními nepřáteli, když mě obkličují. Tukem obrostlo jim srdce , jejich ústa mluví zpupně.
16:11 Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak mě dostat k zemi.
16:12 Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu.
16:13 Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka
16:14 a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho,
16:14 sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům.
16:15 Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Thou hast tried me with fire, and found no wickedness in me.
|
Ant. Interrogátus * te Dóminum conféssus sum, assátus grátias ago.
Psalmus 20 [9]
20:2 Dómine, in virtúte tua lætábitur rex: * et super salutáre tuum exsultábit veheménter.
20:3 Desidérium cordis ejus tribuísti ei: * et voluntáte labiórum ejus non fraudásti eum.
20:4 Quóniam prævenísti eum in benedictiónibus dulcédinis: * posuísti in cápite ejus corónam de lápide pretióso.
20:5 Vitam pétiit a te: * et tribuísti ei longitúdinem diérum in sǽculum, et in sǽculum sǽculi.
20:6 Magna est glória ejus in salutári tuo: * glóriam et magnum decórem impónes super eum.
20:7 Quóniam dabis eum in benedictiónem in sǽculum sǽculi: * lætificábis eum in gáudio cum vultu tuo.
20:8 Quóniam rex sperat in Dómino: * et in misericórdia Altíssimi non commovébitur.
20:9 Inveniátur manus tua ómnibus inimícis tuis: * déxtera tua invéniat omnes, qui te odérunt.
20:10 Pones eos ut clíbanum ignis in témpore vultus tui: * Dóminus in ira sua conturbábit eos, et devorábit eos ignis.
20:11 Fructum eórum de terra perdes: * et semen eórum a fíliis hóminum.
20:12 Quóniam declinavérunt in te mala: * cogitavérunt consília, quæ non potuérunt stabilíre.
20:13 Quóniam pones eos dorsum: * in relíquiis tuis præparábis vultum eórum.
20:14 Exaltáre, Dómine, in virtúte tua: * cantábimus et psallémus virtútes tuas.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Interrogátus te Dóminum conféssus sum, assátus grátias ago.
|
Ant. When I was asked, I acknowledged thee to be the Lord; now that I am roasted, I give thee thanks.
Žalm 20 [9]
20:2 Hospodine, král se raduje z tvé moci, nad tvým vítězstvím vděčně jásá.
20:3 Splnil jsi mu touhu jeho srdce, prosbě jeho rtů jsi neodepřel.
20:4 Vyšels mu vstříc štědrým požehnáním, na hlavu mu kladeš korunu z ryzího zlata.
20:5 O život tě prosil; daroval jsi mu jej do nejdelších časů, navěky a navždy.
20:6 Dík tvému vítězství je velká jeho sláva, obestřel jsi ho velebnou důstojností.
20:7 Učinils ho navždy požehnáním, oblažuješ ho radostí z tvé přítomnosti.
20:8 Vždyť král doufá v Hospodina; pro milosrdenství Nejvyššího jím nic neotřese.
20:9 Tvá ruka si najde všechny nepřátele, tvá pravice nalezne ty, kdo tě nenávidí.
20:10 Rozpálíš je jako pec v čas, kdy se objevíš, Hospodine. Ve svém hněvu je Bůh pohltí, pozře je oheň.
20:11 Vyhubíš ze země jejich plod a jejich potomstvo mezi lidmi.
20:12 Ačkoli ti chystali zlý konec a vymýšleli pikle, nepořídí.
20:13 Položíš je na lopatky, napneš proti nim tětivy svých luků .
20:14 Pozvedni se, Hospodine, ve své moci! Budem zpívat a pět žalmy o tvé bohatýrské síle.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. When I was asked, I acknowledged thee to be the Lord; now that I am roasted, I give thee thanks.
|
℣. Magna est glória ejus in salutári tuo.
℟. Glóriam et magnum decórem impónes super eum.
|
℣. His glory is great in thy salvation.
℟. Honour and great majesty shalt Thou lay upon him.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. A vínculis peccatórum nostrórum absólvat nos omnípotens et miséricors Dóminus.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. May the Almighty and merciful Lord loose us from the bonds of our sins.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Evangélica léctio sit nobis salus et protéctio.
℟. Amen.
Lectio 7
Léctio sancti Evangélii secúndum Joánnem
Joannes 12:24-26
In illo témpore: Dixit Jesus discípulis suis: Amen, amen dico vobis, nisi granum fruménti cadens in terram, mórtuum fúerit, ipsum solum manet. Et réliqua.
Homilía sancti Augustíni Epíscopi
Tract. 51 in Joannem, sub medium
Ipse Dóminus Jesus erat granum mortificándum et multiplicándum; mortificándum infidelitáte Judæórum, multiplicándum fide populórum. Jam vero exhórtans ad passiónis suæ sectánda vestígia, Qui amat, inquit, ánimam suam, perdet eam. Quod duóbus modis intéllegi potest. Qui amat, perdet; id est, si amas, perdes. Si cupis vitam tenére in Christo, noli mortem timére pro Christo. Item álio modo: Qui amat ánimam suam, perdet eam; noli amáre, ne perdas; noli amáre in hac vita, ne perdas in ætérna vita.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. In cratícula te Deum non negávi,
* Et ad ignem applicátus te Dóminum Jesum Christum conféssus sum.
℣. Probásti, Dómine, cor meum, et visitásti nocte.
℟. Et ad ignem applicátus te Dóminum Jesum Christum conféssus sum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May the Gospel's holy lection Be our safety and protection.
℟. Amen.
Čtení 7
From the Holy Gospel according to John
John 12:24-26
At that time, Jesus said unto His disciples: Amen, Amen, I say unto you, except a corn of wheat fall into the ground and die, it abideth alone. And so on.
Homily by St. Augustine, Bishop of Hippo.
From Tract 51 on John
The Lord Jesus was Himself a corn of wheat that was to die and bring forth much fruit to die by the unbelief of the Jews, and to bring forth much fruit in the faith of the Gentiles. He, exhorting men to follow His steps, saith: He that loveth his life shall lose it. Now, these words may be understood in two ways. First he that loveth his life shall lose it, that is, If thou love life, thou wilt lose it; if thou wilt live for ever in Christ, refuse not to die for Christ. Or secondly, he that loveth his life shall lose it; love not then that which thou shalt lose; love not this present life, so that thou be thereby in jeopardy of losing life eternal.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Upon the bars I denied thee not, O God.
* And when they put me to the fire, I acknowledged thee to be the Lord, O Jesus Christ.
℣. Lord, Thou hast proved mine heart and visited it by night.
℟. And when they put me to the fire, I acknowledged thee to be the Lord, O Jesus Christ.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Cujus festum cólimus, ipse intercédat pro nobis ad Dóminum.
℟. Amen.
Lectio 8
Hoc autem, quod postérius dixi, magis habére vidétur evangélicus sensus; séquitur enim: Et qui odit ánimam suam in hoc mundo, in vitam ætérnam custódit eam. Ergo, quod supra dictum est, Qui amat, subintellégitur in hoc mundo, in vitam ætérnam ipse custódit eam. Magna et mira senténtia, quemádmodum sit hóminis in ánimam suam amor ut péreat, ódium ne péreat. Si male amáveris, tunc odísti; si bene óderis, tunc amásti. Felíces, qui odérunt custodiéndo, ne perdant amándo.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. O Hippólyte, si credíderis in Dóminum Jesum Christum,
* Et thesáuros tibi osténdo, et vitam ætérnam promítto.
℣. Beátus Lauréntius Hippólyto dixit: Si credis in Dóminum Jesum Christum.
℟. Et thesáuros tibi osténdo, et vitam ætérnam promítto.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et thesáuros tibi osténdo, et vitam ætérnam promítto.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. He whose feast-day we are keeping, be our Advocate with God.
℟. Amen.
Čtení 8
What this second interpretation is the meaning of the Gospel, appeareth most probable from the words which follow: And he that hateth his life in this world, shall keep it unto life eternal. From which we may suppose the sense of the first words to be: He that loveth his life in this world shall lose it unto life eternal. This is a great and marvellous saying, showing how a man may so love life as to lose life, and so hate life as to keep life. If thou love it too well, then dost thou hate it; if thou hate it with an holy hatred, then dost thou love it. Blessed are they that, lest they should so love it as to lose it, so hate it as to keep it.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. O Hippolytus, if thou believest in the Lord Jesus Christ,
* I lay before thee treasure an hundredfold, and promise thee life everlasting.
℣. The blessed Lawrence said unto Hippolytus: If thou believest in the Lord Jesus Christ.
℟. I lay before thee treasure an hundred-fold, and promise thee life everlasting.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. I lay before thee treasure an hundred-fold, and promise thee life everlasting.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ad societátem cívium supernórum perdúcat nos Rex Angelórum.
℟. Amen.
Lectio 9
Sed vide ne tibi subrépat, ut teípsum velis interímere, sic intellegéndo, quod debes odísse in hoc mundo ánimam tuam. Hinc enim quidam malígni atque pervérsi hómines, et in seípsis crudelióres et sceleratióres homicídæ, flammis se donant, aquis se præfócant, præcipítio se collídunt, et péreunt. Hoc Christus non dócuit; immo étiam diábolo præcipítium suggerénti respóndit: Redi retro, sátana: scriptum est, Non tentábis Dóminum, Deum tuum. Petro autem dixit, signíficans qua morte clarificatúrus erat Deum: Cum esses júnior, cingébas te, et ambulábas quo volébas; cum autem senúeris, alter te cinget et feret quo tu non vis. Ubi satis expréssit, non a seípso, sed ab álio debére occídi, qui vestígia séquitur Christi.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
Te Deum
Te Deum laudámus: * te Dóminum confitémur.
Te ætérnum Patrem * omnis terra venerátur.
Tibi omnes Ángeli, * tibi Cæli, et univérsæ Potestátes:
Tibi Chérubim et Séraphim * incessábili voce proclámant:
Fit reverentia Sanctus, Sanctus, Sanctus * Dóminus Deus Sábaoth.
Pleni sunt cæli et terra * majestátis glóriæ tuæ.
Te gloriósus * Apostolórum chorus,
Te Prophetárum * laudábilis númerus,
Te Mártyrum candidátus * laudat exércitus.
Te per orbem terrárum * sancta confitétur Ecclésia,
Patrem * imménsæ majestátis;
Venerándum tuum verum * et únicum Fílium;
Sanctum quoque * Paráclitum Spíritum.
Tu Rex glóriæ, * Christe.
Tu Patris * sempitérnus es Fílius.
Fit reverentia Tu, ad liberándum susceptúrus hóminem: * non horruísti Vírginis úterum.
Tu, devícto mortis acúleo, * aperuísti credéntibus regna cælórum.
Tu ad déxteram Dei sedes, * in glória Patris.
Judex créderis * esse ventúrus.
Sequens versus dicitur flexis genibus Te ergo quǽsumus, tuis fámulis súbveni, * quos pretióso sánguine redemísti.
Ætérna fac cum Sanctis tuis * in glória munerári.
Salvum fac pópulum tuum, Dómine, * et bénedic hereditáti tuæ.
Et rege eos, * et extólle illos usque in ætérnum.
Per síngulos dies * benedícimus te.
Fit reverentia, secundum consuetudinem Et laudámus nomen tuum in sǽculum, * et in sǽculum sǽculi.
Dignáre, Dómine, die isto * sine peccáto nos custodíre.
Miserére nostri, Dómine, * miserére nostri.
Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos, * quemádmodum sperávimus in te.
In te, Dómine, sperávi: * non confúndar in ætérnum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. May He that is the Angels' King to that high realm His people bring.
℟. Amen.
Čtení 9
Beware, lest thou take these words: He that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal as some do, for an approval of suicide. Some evil and perverse men, bloody and guilty murderers of themselves, do indeed throw themselves into the fire, drown themselves in water, and cast themselves down precipices, and so perish. This is not the teaching of Christ, Who, when the devil would have Him cast Himself down from an high place, answered: Get thee behind Me, Satan. It is written, Thou shalt not tempt the Lord thy God. Matth. iv. 5-7. Who also said to Peter, signifying by what death he should glorify God: When thou wast young thou girdedst thyself and walkedst whither thou wouldest; but when thou shalt be old, another shall gird thee, and carry thee whither thou wouldest not. John xxi. 18. From which it is evident that he that would follow Christ's footsteps, must be slain, not by himself, but by another.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
Te Deum
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají:
ukloníme se Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.;
Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě sbor tvých Apoštolů,
chválí tě velký počet Proroků,
vydává o tobě svědectví zástup Mučedníků
a po celém světě vyznává tě tvá Církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý.
Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
Ukloníme se Ty, abys člověka vykoupil, stal ses člověkem a nepohrdl jsi panenským lůnem;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme:
Při následujícím verši klečíme přispěj na pomoc svým služebníkům, vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými Svatými ve věčné slávě.
Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
Během následujícího verše se hluboce ukloníme, pokud je to místní zvyk. a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Incipit
Dicto Hymno Te Deum laudamus vel ultimo Responsorio, absolute dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
Dicto Hymno Te Deum laudamus vel ultimo Responsorio, absolute dicitur Versus:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Proprio Sanctorum}
Ant. Lauréntius * ingréssus est Martyr, et conféssus est nomen Dómini Jesu Christi.
Psalmus 92 [1]
92:1 Dóminus regnávit, decórem indútus est: * indútus est Dóminus fortitúdinem, et præcínxit se.
92:1 Étenim firmávit orbem terræ, * qui non commovébitur.
92:2 Paráta sedes tua ex tunc: * a sǽculo tu es.
92:3 Elevavérunt flúmina, Dómine: * elevavérunt flúmina vocem suam.
92:3 Elevavérunt flúmina fluctus suos, * a vócibus aquárum multárum.
92:4 Mirábiles elatiónes maris: * mirábilis in altis Dóminus.
92:5 Testimónia tua credibília facta sunt nimis: * domum tuam decet sanctitúdo, Dómine, in longitúdinem diérum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius ingréssus est Martyr, et conféssus est nomen Dómini Jesu Christi.
|
Žalmy {Žalmy a antifony z vlastních textů svátku}
Ant. Lawrence * went in to be a martyr, and acknowledged the name of our Lord Jesus Christ.
Žalm 92 [1]
92:1 Hospodin kraluje, oděl se velebností, oděl se Hospodin, opásal se mocí.
92:1 Dal světu základ, že nezakolísá.
92:2 Pevný je tvůj trůn od pradávna, jsi od věčnosti.
92:3 Zdvihají řeky, Hospodine, zdvihají řeky svůj hlas,
92:3 zdvihají řeky svůj hukot. Mocnější než hukot mnohých vod,
92:4 mohutnější než mořský příboj, mocný je Hospodin na výsosti.
92:5 Tvé výroky jsou nejvýš spolehlivé, tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence went in to be a martyr, and acknowledged the name of our Lord Jesus Christ.
|
Ant. Lauréntius * bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit.
Psalmus 99 [2]
99:2 Jubiláte Deo, omnis terra: * servíte Dómino in lætítia.
99:2 Introíte in conspéctu ejus, * in exsultatióne.
99:3 Scitóte quóniam Dóminus ipse est Deus: * ipse fecit nos, et non ipsi nos.
99:4 Pópulus ejus, et oves páscuæ ejus: * introíte portas ejus in confessióne, átria ejus in hymnis: confitémini illi.
99:5 Laudáte nomen ejus: quóniam suávis est Dóminus, in ætérnum misericórdia ejus, * et usque in generatiónem et generatiónem véritas ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit.
|
Ant. Lawrence wrought a good work, * in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
Žalm 99 [2]
99:1 Plesejte Hospodinu, všechny země, služte Hospodinu s radostí,
99:2 vstupte před něho s jásotem!
99:3 Uznejte, že Hospodin je Bůh: on nás učinil, a my mu náležíme,
99:3 jsme jeho lid a stádce jeho pastvy. Vstupte do jeho bran s díkem, do jeho nádvoří s chvalozpěvem
99:4 slavte ho, žehnejte jeho jménu! Neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, po všechna pokolení trvá jeho věrnost.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence wrought a good work, in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
|
Ant. Adhǽsit * ánima mea post te, quia caro mea igne cremáta est pro te, Deus meus.
Psalmus 62 [3]
62:2 Deus, Deus meus, * ad te de luce vígilo.
62:2 Sitívit in te ánima mea, * quam multiplíciter tibi caro mea.
62:3 In terra desérta, et ínvia, et inaquósa: * sic in sancto appárui tibi, ut vidérem virtútem tuam, et glóriam tuam.
62:4 Quóniam mélior est misericórdia tua super vitas: * lábia mea laudábunt te.
62:5 Sic benedícam te in vita mea: * et in nómine tuo levábo manus meas.
62:6 Sicut ádipe et pinguédine repleátur ánima mea: * et lábiis exsultatiónis laudábit os meum.
62:7 Si memor fui tui super stratum meum, in matutínis meditábor in te: * quia fuísti adjútor meus.
62:8 Et in velaménto alárum tuárum exsultábo, adhǽsit ánima mea post te: * me suscépit déxtera tua.
62:10 Ipsi vero in vanum quæsiérunt ánimam meam, introíbunt in inferióra terræ: * tradéntur in manus gládii, partes vúlpium erunt.
62:12 Rex vero lætábitur in Deo, laudabúntur omnes qui jurant in eo: * quia obstrúctum est os loquéntium iníqua.
|
Ant. O my God, my soul cleaveth * fast after thee, for my flesh hath been burnt with fire for thy sake.
Žalm 62 [3]
62:2 Bože, ty jsi můj Bůh, snažně tě hledám,
62:2 má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
62:3 Tak toužím tě spatřit ve svatyni, abych viděl tvou moc a slávu.
62:4 Vždyť tvá milost je lepší než život, mé rty tě budou chválit.
62:5 Tak tě budu velebit ve svém životě, v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
62:6 Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, plesajícími rty zajásají ústa,
62:7 kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, v nočních hodinách budu na tebe myslet.
62:8 Neboť stal ses mým pomocníkem a ve stínu tvých křídel jásám. Má duše lne k tobě, tvá pravice mě podpírá.
62:10 Ti však, kdo mi ukládají o život, dostanou se do hlubin země. Budou vydáni napospas meči, stanou se kořistí šakalů.
62:12 Král se však bude radovat v Bohu, bude se honosit každý, kdo při něm přísahá, neboť budou umlčena ústa těch, kdo lživě mluví.
|
Psalmus 66 [4]
66:2 Deus misereátur nostri, et benedícat nobis: * illúminet vultum suum super nos, et misereátur nostri.
66:3 Ut cognoscámus in terra viam tuam, * in ómnibus géntibus salutáre tuum.
66:4 Confiteántur tibi pópuli, Deus: * confiteántur tibi pópuli omnes.
66:5 Læténtur et exsúltent gentes: * quóniam júdicas pópulos in æquitáte, et gentes in terra dírigis.
66:6 Confiteántur tibi pópuli, Deus, confiteántur tibi pópuli omnes: * terra dedit fructum suum.
66:7 Benedícat nos Deus, Deus noster, benedícat nos Deus: * et métuant eum omnes fines terræ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adhǽsit ánima mea post te, quia caro mea igne cremáta est pro te, Deus meus.
|
Žalm 66 [4]
66:2 Bože, buď milostiv a žehnej nám, ukaž nám svou jasnou tvář,
66:3 kéž se pozná na zemi, jak jednáš, kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
66:4 Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!
66:5 Nechť se lidé radují a jásají, že soudíš národy spravedlivě a lidi na zemi řídíš.
66:6 Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ! Země vydala svou úrodu, Bůh, náš Bůh, nám požehnal.
66:8 Kéž nám Bůh žehná, ať ho ctí všechny končiny země!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O my God, my soul cleaveth fast after thee, for my flesh hath been burnt with fire for thy sake.
|
Ant. Misit Dóminus * Angelum suum, et liberávit me de médio ignis, et non sum æstuátus.
Canticum Trium Puerorum [5]
Dan 3:57-88,56
3:57 Benedícite, ómnia ópera Dómini, Dómino: * laudáte et superexaltáte eum in sǽcula.
3:58 Benedícite, Ángeli Dómini, Dómino: * benedícite, cæli, Dómino.
3:59 Benedícite, aquæ omnes, quæ super cælos sunt, Dómino: * benedícite, omnes virtútes Dómini, Dómino.
3:60 Benedícite, sol et luna, Dómino: * benedícite, stellæ cæli, Dómino.
3:61 Benedícite, omnis imber et ros, Dómino: * benedícite, omnes spíritus Dei, Dómino.
3:62 Benedícite, ignis et æstus, Dómino: * benedícite, frigus et æstus, Dómino.
3:63 Benedícite, rores et pruína, Dómino: * benedícite, gelu et frigus, Dómino.
3:64 Benedícite, glácies et nives, Dómino: * benedícite, noctes et dies, Dómino.
3:65 Benedícite, lux et ténebræ, Dómino: * benedícite, fúlgura et nubes, Dómino.
3:66 Benedícat terra Dóminum: * laudet et superexáltet eum in sǽcula.
3:67 Benedícite, montes et colles, Dómino: * benedícite, univérsa germinántia in terra, Dómino.
3:68 Benedícite, fontes, Dómino: * benedícite, mária et flúmina, Dómino.
3:69 Benedícite, cete, et ómnia, quæ movéntur in aquis, Dómino: * benedícite, omnes vólucres cæli, Dómino.
3:70 Benedícite, omnes béstiæ et pécora, Dómino: * benedícite, fílii hóminum, Dómino.
3:71 Benedícat Israël Dóminum: * laudet et superexáltet eum in sǽcula.
3:72 Benedícite, sacerdótes Dómini, Dómino: * benedícite, servi Dómini, Dómino.
3:73 Benedícite, spíritus, et ánimæ justórum, Dómino: * benedícite, sancti, et húmiles corde, Dómino.
3:74 Benedícite, Ananía, Azaría, Mísaël, Dómino: * laudáte et superexaltáte eum in sǽcula.
3:75 (Fit reverentia:) Benedicámus Patrem et Fílium cum Sancto Spíritu: * laudémus et superexaltémus eum in sǽcula.
3:56 Benedíctus es, Dómine, in firmaménto cæli: * et laudábilis, et gloriósus, et superexaltátus in sǽcula.
Ant. Misit Dóminus Angelum suum, et liberávit me de médio ignis, et non sum æstuátus.
|
Ant. The Lord hath sent His Angel, * and hath delivered me out of the midst of the fire, so that I am not scorched.
Chvalozpěv třech mládenců v ohnivé peci [5]
Dan 3:57-88,56
3:57 Všechna díla Páně, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:58 Andělé Páně, velebte Pána, Nebesa, velebte Pána,
3:59 Všechny vody nad nebem, velebte Pána, Všechny mocnosti Páně, velebte Pána,
3:60 Slunce a měsíci, velebte Pána, Nebeské hvězdy, velebte Pána,
3:61 Všechny deště a roso, velebte Pána, Všechny větry, velebte Pána,
3:62 Ohni a žáre, velebte Pána, Studeno a teplo, velebte Pána,
3:63 Roso a jíní, velebte Pána, Zimo a chlade, velebte Pána,
3:64 Ledy a sněhy, velebte Pána, Noci a dni, velebte Pána,
3:65 Světlo a temno, velebte Pána, Blesky a mraky, velebte Pána,
3:66 Země, veleb Pána, chval a oslavuj ho navěky.
3:67 Hory a vrchy, velebte Pána, Vše, co na zemi roste, veleb Pána,
3:68 Prameny, velebte Pána, Moře a řeky, velebte Pána,
3:69 Velké a malé ryby, které plují ve vodě, velebte Pána, Všichni nebeští ptáci, velebte Pána,
3:70 Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, Lidé, velebte Pána,
3:71 Izraeli, veleb Pána, chval a oslavuj ho navěky.
3:72 Kněží Páně, velebte Pána, Služebníci Páně, velebte Pána,
3:73 Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána, Svatí a pokorní srdcem, velebte Pána,
3:74 Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:75 Dobrořečme Otci, Synu i s Duchem Svatým, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:56 Požehnaný jsi ty na klenbě nebes a velebený a plný slávy navěky.
Ant. The Lord hath sent His Angel, and hath delivered me out of the midst of the fire, so that I am not scorched.
|
Ant. Beátus Lauréntius * orábat, dicens: Grátias tibi ago, Dómine, quia jánuas tuas íngredi mérui.
Psalmus 148 [6]
148:1 Laudáte Dóminum de cælis: * laudáte eum in excélsis.
148:2 Laudáte eum, omnes Ángeli ejus: * laudáte eum, omnes virtútes ejus.
148:3 Laudáte eum, sol et luna: * laudáte eum, omnes stellæ et lumen.
148:4 Laudáte eum, cæli cælórum: * et aquæ omnes, quæ super cælos sunt, laudent nomen Dómini.
148:5 Quia ipse dixit, et facta sunt: * ipse mandávit, et creáta sunt.
148:6 Státuit ea in ætérnum, et in sǽculum sǽculi: * præcéptum pósuit, et non præteríbit.
148:7 Laudáte Dóminum de terra, * dracónes, et omnes abýssi.
148:8 Ignis, grando, nix, glácies, spíritus procellárum: * quæ fáciunt verbum ejus:
148:9 Montes, et omnes colles: * ligna fructífera, et omnes cedri.
148:10 Béstiæ, et univérsa pécora: * serpéntes, et vólucres pennátæ:
148:11 Reges terræ, et omnes pópuli: * príncipes, et omnes júdices terræ.
148:12 Júvenes, et vírgines: senes cum junióribus laudent nomen Dómini: * quia exaltátum est nomen ejus solíus.
148:14 Conféssio ejus super cælum et terram: * et exaltávit cornu pópuli sui.
148:14 Hymnus ómnibus sanctis ejus: * fíliis Israël, pópulo appropinquánti sibi.
|
Ant. The blessed Lawrence prayed * and said: I give thee thanks, O Lord, that Thou hast made me worthy to enter within thy gates.
Žalm 148 [6]
148:1 Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho na výsostech!
148:2 Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy!
148:3 Chvalte ho, slunce a měsíci, chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
148:4 Chvalte ho, nebesa nebes a vody, které jsou nad nebesy!
148:5 Ať chválí Hospodinovo jméno, neboť on rozkázal, a byly stvořeny!
148:6 Umístil je na věčné časy, vydal zákon, který nepomine.
148:7 Hospodinu vzdejte ze země chválu, obludy moře a všechny jeho hlubiny!
148:8 Oheň, krupobití, sníh a dým, bouřný vítr, který plní jeho slovo,
148:9 hory a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry,
148:10 všechna zvířata, divoká i krotká, plazi a okřídlené ptactvo,
148:11 králové země a všechny národy, knížata a všichni soudcové země,
148:12 jinoši a s nimi panny, starci spolu s dětmi
148:13 ať chválí jméno Hospodinovo, neboť jen jeho jméno je vznešené. Jeho velebnost převyšuje zemi i nebe
148:14 a velikou moc dal svému lidu. Chválou je všem svým svatým, synům Izraele, lidu, který je mu blízký.
|
Psalmus 149 [7]
149:1 Cantáte Dómino cánticum novum: * laus ejus in ecclésia sanctórum.
149:2 Lætétur Israël in eo, qui fecit eum: * et fílii Sion exsúltent in rege suo.
149:3 Laudent nomen ejus in choro: * in týmpano, et psaltério psallant ei:
149:4 Quia beneplácitum est Dómino in pópulo suo: * et exaltábit mansuétos in salútem.
149:5 Exsultábunt sancti in glória: * lætabúntur in cubílibus suis.
149:6 Exaltatiónes Dei in gútture eórum: * et gládii ancípites in mánibus eórum.
149:7 Ad faciéndam vindíctam in natiónibus: * increpatiónes in pópulis.
149:8 Ad alligándos reges eórum in compédibus: * et nóbiles eórum in mánicis férreis.
149:9 Ut fáciant in eis judícium conscríptum: * glória hæc est ómnibus sanctis ejus.
|
Žalm 149 [7]
149:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
149:2 Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce, synové Siónu ať jásají nad svým králem.
149:3 Ať chválí jeho jméno tancem, ať mu hrají na buben a na citeru,
149:4 neboť Hospodin miluje svůj národ a pokorné zdobí vítězstvím.
149:5 Ať svatí jásají chvalozpěvem, ať se veselí na svých ložích.
149:6 Boží chválu ať mají v hrdlech a dvojsečný meč v rukou,
149:7 aby vykonali pomstu na pohanech, tresty na národech,
149:8 aby spoutali jejich krále řetězy a železnými okovy jejich velmože,
149:9 aby na nich vykonali určený soud. Všem jeho svatým bude to ke cti.
|
Psalmus 150 [8]
150:1 Laudáte Dóminum in sanctis ejus: * laudáte eum in firmaménto virtútis ejus.
150:2 Laudáte eum in virtútibus ejus: * laudáte eum secúndum multitúdinem magnitúdinis ejus.
150:3 Laudáte eum in sono tubæ: * laudáte eum in psaltério, et cíthara.
150:4 Laudáte eum in týmpano, et choro: * laudáte eum in chordis, et órgano.
150:5 Laudáte eum in cýmbalis benesonántibus: laudáte eum in cýmbalis jubilatiónis: * omnis spíritus laudet Dóminum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius orábat, dicens: Grátias tibi ago, Dómine, quia jánuas tuas íngredi mérui.
|
Žalm 150 [8]
150:1 Chvalte Hospodina v jeho svatyni, chvalte ho na jeho vznešené obloze!
150:2 Chvalte ho pro jeho mocná díla, chvalte ho pro jeho svrchovanou velebnost!
150:3 Chvalte ho hlaholem trouby, chvalte ho harfou a citerou!
150:4 Chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunnými nástroji a flétnou!
150:5 Chvalte ho zvučnými cimbály, chvalte ho cimbály hlučnými! Všechno, co dýchá, ať chválí Hospodina!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blessed Lawrence prayed and said: I give thee thanks, O Lord, that Thou hast made me worthy to enter within thy gates.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Proprio Sanctorum}
2 Cor 9:6
Fratres: Qui parce séminat, parce et metet; et qui séminat in benedictiónibus, de benedictiónibus et metet.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Martyr Dei, qui únicum
Patris sequéndo Fílium,
Victis triúmphas hóstibus,
Victor fruens cæléstibus.
Tui precátus múnere
Nostrum reátum dílue,
Arcens mali contágium,
Vitæ rémovens tǽdium.
Solúta sunt jam víncula
Tui sacráti córporis:
Nos solve vinclis sǽculi,
Amóre Fílii Dei.
Deo Patri sit glória,
Ejúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Et nunc, et in perpétuum
Amen.
℣. Dispérsit, dedit paupéribus.
℟. Justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {z vlastních textů svátku}
2 Cor 9:6
Brethren: He which soweth sparingly shall reap also sparingly, and he which soweth bountifully shall reap also bountifully.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Svědku Boží, jenž jedina
Z Otce následuješ Syna,
Už plesáš nad nepřítelem
Vítězně v štěstí nebeském.
Zásluhou tvojí přímluvy,
Ať hřích se od nás odplaví,
Odžeň od nás poskvrnu zla,
A rozptyl žití rmut a žal.
Rozvázána jsou již pouta,
Tvého posvěceného těla,
Rozvaž i nás s světem spjaté
Mocí Synovy lásky Božské.
Buď Bohu Otci sláva, čest
i Synu, který z mrtvých vstal,
i Duchu Utěšiteli
bud chvála všechen věků věk.
Amen.
℣. He hath dispersed, he hath given to the poor.
℟. His righteousness endureth for ever.
|
Canticum: Benedictus {Antiphona ex Proprio Sanctorum}
Ant. In cratícula * te Deum non negávi, et ad ignem applicátus te Christum conféssus sum: probásti cor meum, et visitásti nocte: igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.
Canticum Zachariæ
Luc. 1:68-79
1:68 Benedíctus ✠ Dóminus, Deus Israël: * quia visitávit, et fecit redemptiónem plebis suæ:
1:69 Et eréxit cornu salútis nobis: * in domo David, púeri sui.
1:70 Sicut locútus est per os sanctórum, * qui a sǽculo sunt, prophetárum ejus:
1:71 Salútem ex inimícis nostris, * et de manu ómnium, qui odérunt nos.
1:72 Ad faciéndam misericórdiam cum pátribus nostris: * et memorári testaménti sui sancti.
1:73 Jusjurándum, quod jurávit ad Ábraham patrem nostrum, * datúrum se nobis:
1:74 Ut sine timóre, de manu inimicórum nostrórum liberáti, * serviámus illi.
1:75 In sanctitáte, et justítia coram ipso, * ómnibus diébus nostris.
1:76 Et tu, puer, Prophéta Altíssimi vocáberis: * præíbis enim ante fáciem Dómini, paráre vias ejus:
1:77 Ad dandam sciéntiam salútis plebi ejus: * in remissiónem peccatórum eórum:
1:78 Per víscera misericórdiæ Dei nostri: * in quibus visitávit nos, óriens ex alto:
1:79 Illumináre his, qui in ténebris, et in umbra mortis sedent: * ad dirigéndos pedes nostros in viam pacis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. In cratícula te Deum non negávi, et ad ignem applicátus te Christum conféssus sum: probásti cor meum, et visitásti nocte: igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.
|
Kantikum: Benedictus {Antifona z vlastních textů svátku}
Ant. Upon the bars I denied thee not, O God. * And when they put me to the fire, I acknowledged thee to be the Lord, O Christ. Thou has proved mine heart, and visited it by night; Thou hast tried me with fire, and found no wickedness in me.
Zachariášův chvalozpěv
Lukáš 1:68-79
1:68 Pochválen ✠ buď Hospodin, Bůh Israele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
1:69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
1:70 jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
1:71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
1:72 slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
1:73 na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
1:74 abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
1:75 jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
1:76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
1:77 a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
1:78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
1:79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Upon the bars I denied thee not, O God. And when they put me to the fire, I acknowledged thee to be the Lord, O Christ. Thou has proved mine heart, and visited it by night; Thou hast tried me with fire, and found no wickedness in me.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium{omittitur}
|
Suffragium{vynechává se}
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater Noster dicitur totum secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
℣. Dóminus det nobis suam pacem.
℟. Et vitam ætérnam. Amen.
|
Pater Noster se říká celé potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
℣. Pán nechť nám dá svůj mír.
℟. A život věčný. Amen.
|
Antiphona finalis B.M.V.
Salve, Regína, mater misericórdiæ;
vita, dulcédo et spes nóstra, salve.
Ad te clamámus éxsules fílii Hevæ.
Ad te suspirámus geméntes et flentes
In hac lacrimárum valle.
Eja ergo, advocáta nostra,
illos tuos misericórdes óculos ad nos convérte.
Et Jesum, benedíctum fructum ventris tui,
nobis post hoc exsílium osténde.
O clemens, o pia, o dulcis Virgo María.
℣. Ora pro nobis, sancta Dei Génitrix.
℟. Ut digni efficiámur promissiónibus Christi.
Orémus.
Omnípotens sempitérne Deus, qui gloriósæ Vírginis Matris Maríæ corpus et ánimam, ut dignum Fílii tui habitáculum éffici mererétur, Spíritu Sancto cooperánte, præparásti: da, ut, cujus commemoratióne lætámur, ejus pia intercessióne, ab instántibus malis et a morte perpétua liberémur. Per eúmdem Christum Dóminum nóstrum. Amen.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
|
Závěrečná mariánská antifona
Zdrávas, Královno, matko milosrdenství;
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva.
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy.
K tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči.
A Ježíše, požehnaní plod života svého,
nám po tomto putování ukaž.
Ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria.
℣. Zdrávas, Maria, milosti plná.
℟. Pán s tebou.
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, jenž jsi působením Svatého Ducha připravil tělo i duši slavné Marie Panny za důstojný příbytek svého Syna † dej nám, kdo se těšíme vzpomínkou na ni * abychom její přímluvou unikli neustálým zlým událostem i věčné smrti. Skrze téhož Krista, našeho Pána. R. Amen.
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Jam lucis orto sídere,
Deum precémur súpplices,
Ut in diúrnis áctibus
Nos servet a nocéntibus.
Linguam refrénans témperet,
Ne litis horror ínsonet:
Visum fovéndo cóntegat,
Ne vanitátes háuriat.
Sint pura cordis íntima,
Absístat et vecórdia;
Carnis terat supérbiam
Potus cibíque párcitas.
Ut, cum dies abscésserit,
Noctémque sors redúxerit,
Mundi per abstinéntiam
Ipsi canámus glóriam.
Deo Patri sit glória,
Ejúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Et nunc et in perpétuum.
Amen.
|
Hymnus
Již vzešla jasná denice,
i prosme Boha pokorně,
ať ve všem denním konání
nás od úkladů ochrání.
Dej uzdu, mírnost jazyku,
nechť nezazní hrůza sváru,
nechť také náš zrak ochrání,
že po marnostech nebaží.
Nechť čistá jsou nitra srdcí,
a bláznivost vždy v dáli dlí,
nechť pýchu těla zkrocuje
nám střídmost jídla, nápoje.
Až den pak tento odejde
a noční čas zas nastane,
my, kdož se světa zříkáme,
nechť chválu Bohu zpíváme.
Buď sláva, čest Otci Bohu
též Synu jeho Jednomu
i s Duchem Utěšitelem
dnes, od věků s celým světem.
Amen.
|
Psalmi {ex Proprio Sanctorum}
Ant. Lauréntius.
Psalmus 53 [1]
53:3 Deus, in nómine tuo salvum me fac: * et in virtúte tua júdica me.
53:4 Deus, exáudi oratiónem meam: * áuribus pércipe verba oris mei.
53:5 Quóniam aliéni insurrexérunt advérsum me, et fortes quæsiérunt ánimam meam: * et non proposuérunt Deum ante conspéctum suum.
53:6 Ecce enim, Deus ádjuvat me: * et Dóminus suscéptor est ánimæ meæ.
53:7 Avérte mala inimícis meis: * et in veritáte tua dispérde illos.
53:8 Voluntárie sacrificábo tibi, * et confitébor nómini tuo, Dómine: quóniam bonum est:
53:9 Quóniam ex omni tribulatióne eripuísti me: * et super inimícos meos despéxit óculus meus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {z vlastních textů svátku}
Ant. Lawrence.
Žalm 53 [1]
53:3 Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo!
53:4 Bože, slyš moji modlitbu, popřej sluchu slovům mých úst!
53:5 Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali ohled.
53:6 Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu.
53:7 Obrať zlo proti mým odpůrcům, pro svoji věrnost je zahlaď!
53:8 Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré,
53:9 vždyť mě vyprostilo z každé tísně, na nepřátele vítězně pohlédlo mé oko.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(1-16) [2]
118:1 (Aleph) Beáti immaculáti in via: * qui ámbulant in lege Dómini.
118:2 Beáti, qui scrutántur testimónia ejus: * in toto corde exquírunt eum.
118:3 Non enim qui operántur iniquitátem, * in viis ejus ambulavérunt.
118:4 Tu mandásti * mandáta tua custodíri nimis.
118:5 Útinam dirigántur viæ meæ, * ad custodiéndas justificatiónes tuas!
118:6 Tunc non confúndar, * cum perspéxero in ómnibus mandátis tuis.
118:7 Confitébor tibi in directióne cordis: * in eo quod dídici judícia justítiæ tuæ.
118:8 Justificatiónes tuas custódiam: * non me derelínquas usquequáque.
118:9 (Beth) In quo córrigit adolescéntior viam suam? * In custodiéndo sermónes tuos.
118:10 In toto corde meo exquisívi te: * ne repéllas me a mandátis tuis.
118:11 In corde meo abscóndi elóquia tua: * ut non peccem tibi.
118:12 Benedíctus es, Dómine: * doce me justificatiónes tuas.
118:13 In lábiis meis, * pronuntiávi ómnia judícia oris tui.
118:14 In via testimoniórum tuórum delectátus sum, * sicut in ómnibus divítiis.
118:15 In mandátis tuis exercébor: * et considerábo vias tuas.
118:16 In justificatiónibus tuis meditábor: * non oblivíscar sermónes tuos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(1-16) [2]
118:1 (Aleph) Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon.
118:2 Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem.
118:3 Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou.
118:4 Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala.
118:5 Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení.
118:6 Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání.
118:7 Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům.
118:8 Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj!
118:9 (Beth) Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.
118:10 Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání.
118:11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.
118:12 Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:13 Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst.
118:14 Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění.
118:15 O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky.
118:16 Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(17-32) [3]
118:17 (Ghimel) Retríbue servo tuo, vivífica me: * et custódiam sermónes tuos:
118:18 Revéla óculos meos: * et considerábo mirabília de lege tua.
118:19 Íncola ego sum in terra: * non abscóndas a me mandáta tua.
118:20 Concupívit ánima mea desideráre justificatiónes tuas, * in omni témpore.
118:21 Increpásti supérbos: * maledícti qui declínant a mandátis tuis.
118:22 Aufer a me oppróbrium, et contémptum: * quia testimónia tua exquisívi.
118:23 Étenim sedérunt príncipes, et advérsum me loquebántur: * servus autem tuus exercebátur in justificatiónibus tuis.
118:24 Nam et testimónia tua meditátio mea est: * et consílium meum justificatiónes tuæ.
118:25 (Daleth) Adhǽsit paviménto ánima mea: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:26 Vias meas enuntiávi, et exaudísti me: * doce me justificatiónes tuas.
118:27 Viam justificatiónum tuárum ínstrue me: * et exercébor in mirabílibus tuis.
118:28 Dormitávit ánima mea præ tǽdio: * confírma me in verbis tuis.
118:29 Viam iniquitátis ámove a me: * et de lege tua miserére mei.
118:30 Viam veritátis elégi: * judícia tua non sum oblítus.
118:31 Adhǽsi testimóniis tuis, Dómine: * noli me confúndere.
118:32 Viam mandatórum tuórum cucúrri, * cum dilatásti cor meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius ingréssus est Martyr, et conféssus est nomen Dómini Jesu Christi.
|
Žalm 118(17-32) [3]
118:17 (Ghimel) Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova.
118:18 Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.
118:19 Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání.
118:20 V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době.
118:21 Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání.
118:22 Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám.
118:23 I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních,
118:24 tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci.
118:25 (Daleth) Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova.
118:26 Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:27 Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech.
118:28 Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova.
118:29 Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj.
118:30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy.
118:31 Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!
118:32 Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence went in to be a martyr, and acknowledged the name of our Lord Jesus Christ.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum diem}
1 Tim. 1:17
Regi sæculórum immortáli et invisíbili, soli Deo honor et glória in sǽcula sæculórum. Amen.
℟. Deo grátias.
℟.br. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℟. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℣. Qui sedes ad déxteram Patris.
℟. Miserére nobis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Christe, Fili Dei vivi, * Miserére nobis.
℣. Exsúrge, Christe, ádjuva nos.
℟. Et líbera nos propter nomen tuum.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
1 Tim. 1:17
Králi všech věků nesmrtelnému a neviditelnému, samotnému Bohu buď čest a sláva na věky věkův. Amen.
℟. Bohu díky.
℟.br. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℟. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℣. Thou, who sittest at the right hand of the Father.
℟. Have mercy on us.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Christ, Son of the living God, * have mercy on us.
℣. Povstaň, Kriste, a pomoz nám.
℟. A vysvoboď nás pro své jméno.
|
Preces Dominicales et Feriales{omittitur}
|
Nedělní i feriální přímluvy{vynechává se}
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Preces Dominicales et Feriales{omittitur}
|
Nedělní i feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Dómine Deus omnípotens, qui ad princípium hujus diéi nos perveníre fecísti: tua nos hódie salva virtúte; ut in hac die ad nullum declinémus peccátum, sed semper ad tuam justítiam faciéndam nostra procédant elóquia, dirigántur cogitatiónes et ópera.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
|
Modlitba
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Pane, všemohoucí Bože, jenž jsi nás přivedl na začátek tohoto dne: zachraňuj nás dnes svou mocí, abychom se dnešního dne nesnížili k žádnému hříchu, avšak ke konání tvé spravedlnosti vždy směřovaly naše slova, myšlenky i skutky.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
|
Martyrologium {anticip.}
Tertio Idus Augusti Luna vicésima nona Anno Dómini 2018
Romae, inter duas Lauros, natalis sancti Tiburtii Martyris, qui, sub Judice Fabiano, in persecutione Diocletiani, cum Christum, nudis plantis super carbones ardentes ingressus, majori confiteretur constantia, duci in tertium ab Urbe milliarium atque ibidem gladio animadverti jubetur.
Item Romae sanctae Susannae Virginis, quae, cum ex nobili prosapia esset orta et beati Caji Pontificis neptis, martyrii palmam, tempore Diocletiani, capitis obtruncatione promeruit.
Assisii, in Umbria, natalis sanctae Clarae Virginis, primae plantae Pauperum Dominarum Ordinis Minorum; quam, vita et miraculis celebrem, Alexander Papa Quartus in numerum sanctarum Virginum retulit. Ipsius tamen festum sequenti die celebratur.
Comanae, in Ponto, sancti Alexandri Episcopi, cognomento Carbonarii, qui, ex philosopho disertissimo eminentem Christianae humilitatis scientiam adeptus, et a sancto Gregorio Thaumaturgo in thronum illius Ecclesiae sublimatus, non solum praedicatione, sed etiam consummato per ignem martyrio fuit illustris.
Eodem die passio sanctorum Rufini, Marsorum Episcopi, et Sociorum ejus, sub Maximino Imperatore.
Apud Ebroicenses, in Gallia, sancti Taurini Episcopi, qui, a beato Clemente Papa ordinatus illius civitatis Episcopus, Evangelii praedicatione Christianam fidem propagavit, ac, multis pro ea susceptis laboribus, miraculorum gloria conspicuus obdormivit in Domino.
Cameraci, in Gallia, sancti Gaugerici, Episcopi et Confessoris.
In provincia Valeriae sancti Equitii Abbatis, cujus sanctitas testimonio beati Gregorii Papae comprobatur.
Tuderti, in Umbria, sanctae Dignae Virginis.
℣. Et álibi aliórum plurimórum sanctórum Mártyrum et Confessórum, atque sanctárum Vírginum.
℟. Deo grátias.
|
Martyrologium {anticip.}
Léta Páně 2018, 11. srpna, 29. dne věku měsíce.
V Paříži přijetí Trnové koruny našeho Pána Ježíše Krista. †
V Římě „U dvou vavřínů“ úmrtí svatého mučedníka Tiburtina. ✠ Za soudce Fabiana musel chodit bosky po žhnoucím uhlí. * Přece však vyznával odvážně Krista, ✠ proto byl přiveden ke třetímu milníku od města a tam popraven mečem. †
Zrovna tak v Římě svatý pana Zuzana. ✠ Pocházela ze vznešeného rodu a byla neteří blahoslaveného papeže Caja. * Za času Diokleciánova dosáhla stětím koruny mučednické. †
V Evreux ve Francii svatý biskup a vyznavač Taurius. †
℣. A jinde mnoho svatých mučedníků, vyznavačů a svatých panen.
℟. Bohu díky.
|
℣. Pretiósa in conspéctu Dómini.
℟. Mors Sanctórum ejus.
Sancta María et omnes Sancti intercédant pro nobis ad Dóminum, ut nos mereámur ab eo adjuvári et salvári, qui vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Předrahá je v Hospodinových očích.
℟. Smrt jeho Svatých.
Panna Maria a všichni Svatí ať se za nás přimlouvají u Pána, abychom si zasloužili pomoci i spásy od toho, jenž žije a kraluje na věky věkův.
℟. Amen.
|
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Réspice in servos tuos, Dómine, et in ópera tua, et dírige fílios eórum.
℟. Et sit splendor Dómini Dei nostri super nos, et ópera mánuum nostrárum dírige super nos, et opus mánuum nostrárum dírige.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Orémus.
Dirígere et sanctificáre, régere et gubernáre dignáre, Dómine Deus, Rex cæli et terræ, hódie corda et córpora nostra, sensus, sermónes et actus nostros in lege tua, et in opéribus mandatórum tuórum: ut hic et in ætérnum, te auxiliánte, salvi et líberi esse mereámur, Salvátor mundi: Qui vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pohlédni na své služebníky, Pane‚ a na své dílo, a veď jejich syny.
℟. A budiž jas Pána našeho Boha nad námi, a skutky našich rukou řiď nad námi: a dílo našich rukou řiď.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Modleme se.
Říditi a posvěcovati‚ ovládati a vésti rač, Pane Bože, Králi nebe a země, dnes srdce i těla naše, smysly, slova i skutky naše ve svém zákoně, a ve vykonávání tvých přikázání: abychom nyní i navěky, s tvou pomocí zdrávi a svobodni býti si zasloužili, Spasiteli světa; Jenž žiješ a kraluješ na věky věkův.
℟. Amen.
|
Lectio brevis {ex Proprio Sanctorum}
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Dies et actus nostros in sua pace dispónat Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
2 Cor 9:8-9
Potens est autem Deus omnem grátiam abundáre fácere in vobis, ut, in ómnibus semper omnem sufficiéntiam habéntes, abundétis in omne opus bonum, sicut scriptum est: Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení {z vlastních textů svátku}
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Dny a skutky naše ať zřídí ve svém pokoji všemohoucí Hospodin.
℟. Amen.
2 Cor 9:8-9
And God is able to make all grace abound in you; that ye always, having all sufficiency in all things, may abound to every good work, As it is written: He hath dispersed abroad, he hath given to the poor: his justice remaineth for ever.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
Conclusio
℣. Adjutórium nóstrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
℣. Benedícite.
℟. Deus.
Benedictio. Dóminus nos benedícat, ✠ et ab omni malo deféndat, et ad vitam perdúcat ætérnam. Et fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
℣. Požehnejte mi.
℟. Bůh ti požehnej.
Požehnání. Hospodin nám požehnej, ✠ a ode všeho zlého ochraňuj, a do věčného života nás doveď. A duše věrných zemřelých pro slitování Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Nunc, Sancte, nobis, Spíritus,
Unum Patri cum Fílio,
Dignáre promptus íngeri
Nostro refúsus péctori.
Os, lingua, mens, sensus, vigor
Confessiónem pérsonent.
Flamméscat igne cáritas,
Accéndat ardor próximos.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Nuž nyní, Duchu přesvatý,
jenž s Otcem, Synem jedno jsi,
rač rychle v nás sestoupiti,
v našich hrudích se rozlíti.
Rty, jazyk, smysl, síly dar
nechť zazní jedním vyznáním.
Nechť ohněm plane láska v nás,
žár vznítí plamen i v bližním.
To dej nám Otče laskavý,
i Ty, jenž Otci roven jsi,
jenž s Duchem Utěšitelem,
vládneš od věků na věky.
Amen.
|
Psalmi {ex Proprio Sanctorum}
Ant. Lauréntius.
Psalmus 118(33-48) [1]
118:33 (He) Legem pone mihi, Dómine, viam justificatiónum tuárum: * et exquíram eam semper.
118:34 Da mihi intelléctum, et scrutábor legem tuam: * et custódiam illam in toto corde meo.
118:35 Deduc me in sémitam mandatórum tuórum: * quia ipsam vólui.
118:36 Inclína cor meum in testimónia tua: * et non in avarítiam.
118:37 Avérte óculos meos ne vídeant vanitátem: * in via tua vivífica me.
118:38 Státue servo tuo elóquium tuum, * in timóre tuo.
118:39 Ámputa oppróbrium meum quod suspicátus sum: * quia judícia tua jucúnda.
118:40 Ecce, concupívi mandáta tua: * in æquitáte tua vivífica me.
118:41 (Vav) Et véniat super me misericórdia tua, Dómine: * salutáre tuum secúndum elóquium tuum.
118:42 Et respondébo exprobrántibus mihi verbum: * quia sperávi in sermónibus tuis.
118:43 Et ne áuferas de ore meo verbum veritátis usquequáque: * quia in judíciis tuis supersperávi.
118:44 Et custódiam legem tuam semper: * in sǽculum et in sǽculum sǽculi.
118:45 Et ambulábam in latitúdine: * quia mandáta tua exquisívi.
118:46 Et loquébar in testimóniis tuis in conspéctu regum: * et non confundébar.
118:47 Et meditábar in mandátis tuis, * quæ diléxi.
118:48 Et levávi manus meas ad mandáta tua, quæ diléxi: * et exercébar in justificatiónibus tuis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {z vlastních textů svátku}
Ant. Lawrence wrought a good work.
Žalm 118(33-48) [1]
118:33 (He) Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat.
118:34 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem.
118:35 Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji.
118:36 Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.
118:37 Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.
118:38 Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni.
118:39 Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé.
118:40 Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život.
118:41 (Vau) Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl,
118:42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo.
118:43 Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud.
118:44 Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy.
118:45 Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:46 O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben.
118:47 Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval.
118:48 Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(49-64) [2]
118:49 (Zai) Memor esto verbi tui servo tuo, * in quo mihi spem dedísti.
118:50 Hæc me consoláta est in humilitáte mea: * quia elóquium tuum vivificávit me.
118:51 Supérbi iníque agébant usquequáque: * a lege autem tua non declinávi.
118:52 Memor fui judiciórum tuórum a sǽculo, Dómine: * et consolátus sum.
118:53 Deféctio ténuit me, * pro peccatóribus derelinquéntibus legem tuam.
118:54 Cantábiles mihi erant justificatiónes tuæ, * in loco peregrinatiónis meæ.
118:55 Memor fui nocte nóminis tui, Dómine: * et custodívi legem tuam.
118:56 Hæc facta est mihi: * quia justificatiónes tuas exquisívi.
118:57 (Heth) Pórtio mea, Dómine, * dixi custodíre legem tuam.
118:58 Deprecátus sum fáciem tuam in toto corde meo: * miserére mei secúndum elóquium tuum.
118:59 Cogitávi vias meas: * et convérti pedes meos in testimónia tua.
118:60 Parátus sum, et non sum turbátus: * ut custódiam mandáta tua.
118:61 Funes peccatórum circumpléxi sunt me: * et legem tuam non sum oblítus.
118:62 Média nocte surgébam ad confiténdum tibi, * super judícia justificatiónis tuæ.
118:63 Párticeps ego sum ómnium timéntium te: * et custodiéntium mandáta tua.
118:64 Misericórdia tua, Dómine, plena est terra: * justificatiónes tuas doce me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(49-64) [2]
118:49 (Zain) Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
118:50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
118:51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
118:52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
118:53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
118:54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
118:55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
118:56 Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat.
118:57 (Heth) Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
118:58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
118:59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
118:60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
118:61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
118:63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
118:64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Bonitátem fecísti cum servo tuo, Dómine, * secúndum verbum tuum.
118:66 Bonitátem, et disciplínam, et sciéntiam doce me: * quia mandátis tuis crédidi.
118:67 Priúsquam humiliárer ego delíqui: * proptérea elóquium tuum custodívi.
118:68 Bonus es tu: * et in bonitáte tua doce me justificatiónes tuas.
118:69 Multiplicáta est super me iníquitas superbórum: * ego autem in toto corde meo scrutábor mandáta tua.
118:70 Coagulátum est sicut lac cor eórum: * ego vero legem tuam meditátus sum.
118:71 Bonum mihi quia humiliásti me: * ut discam justificatiónes tuas.
118:72 Bonum mihi lex oris tui, * super míllia auri et argénti.
118:73 (Joth) Manus tuæ fecérunt me, et plasmavérunt me: * da mihi intelléctum, et discam mandáta tua.
118:74 Qui timent te vidébunt me, et lætabúntur: * quia in verba tua supersperávi.
118:75 Cognóvi, Dómine, quia ǽquitas judícia tua: * et in veritáte tua humiliásti me.
118:76 Fiat misericórdia tua ut consolétur me, * secúndum elóquium tuum servo tuo.
118:77 Véniant mihi miseratiónes tuæ, et vivam: * quia lex tua meditátio mea est.
118:78 Confundántur supérbi, quia injúste iniquitátem fecérunt in me: * ego autem exercébor in mandátis tuis.
118:79 Convertántur mihi timéntes te: * et qui novérunt testimónia tua.
118:80 Fiat cor meum immaculátum in justificatiónibus tuis, * ut non confúndar.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit.
|
Žalm 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.
118:66 Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.
118:67 Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
118:68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:69 Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.
118:70 Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.
118:71 Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.
118:72 Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.
118:73 (Jod) Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním.
118:74 Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo.
118:75 Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou.
118:76 Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl.
118:77 Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
118:78 Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím.
118:79 Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají.
118:80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence wrought a good work, in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Proprio Sanctorum}
2 Cor 9:6
Fratres: Qui parce séminat, parce et metet; et qui séminat in benedictiónibus, de benedictiónibus et metet.
℟. Deo grátias.
℟.br. Glória et honóre * Coronásti eum, Dómine.
℟. Glória et honóre * Coronásti eum, Dómine.
℣. Et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
℟. Coronásti eum, Dómine.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Glória et honóre * Coronásti eum, Dómine.
℣. Posuísti, Dómine, super caput ejus.
℟. Corónam de lápide pretióso.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {z vlastních textů svátku}
2 Cor 9:6
Brethren: He which soweth sparingly shall reap also sparingly, and he which soweth bountifully shall reap also bountifully.
℟. Bohu díky.
℟.br. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.
℟. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.
℣. A ustanovil jej nad dílem svých rukou.
℟. Jsi jej korunoval, Pane.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Slávou a ctí * jsi jej korunoval, Pane.
℣. Nasadil jsi, Pane, na hlavu jeho.
℟. Korunu z drahých kamenů.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane ínstruis,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {ex Proprio Sanctorum}
Ant. Adhǽsit.
Psalmus 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Defécit in salutáre tuum ánima mea: * et in verbum tuum supersperávi.
118:82 Defecérunt óculi mei in elóquium tuum, * dicéntes: Quando consoláberis me?
118:83 Quia factus sum sicut uter in pruína: * justificatiónes tuas non sum oblítus.
118:84 Quot sunt dies servi tui? * quando fácies de persequéntibus me judícium?
118:85 Narravérunt mihi iníqui fabulatiónes: * sed non ut lex tua.
118:86 Ómnia mandáta tua véritas: * iníque persecúti sunt me, ádjuva me.
118:87 Paulo minus consummavérunt me in terra: * ego autem non derelíqui mandáta tua.
118:88 Secúndum misericórdiam tuam vivífica me: * et custódiam testimónia oris tui.
118:89 (Lamed) In ætérnum, Dómine, * verbum tuum pérmanet in cælo.
118:90 In generatiónem et generatiónem véritas tua: * fundásti terram, et pérmanet.
118:91 Ordinatióne tua persevérat dies: * quóniam ómnia sérviunt tibi.
118:92 Nisi quod lex tua meditátio mea est: * tunc forte periíssem in humilitáte mea.
118:93 In ætérnum non oblivíscar justificatiónes tuas: * quia in ipsis vivificásti me.
118:94 Tuus sum ego, salvum me fac: * quóniam justificatiónes tuas exquisívi.
118:95 Me exspectavérunt peccatóres ut pérderent me: * testimónia tua intelléxi.
118:96 Omnis consummatiónis vidi finem: * latum mandátum tuum nimis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {z vlastních textů svátku}
Ant. O my God, my soul cleaveth.
Žalm 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.
118:82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?
118:83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl .
118:84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?
118:85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.
118:86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!
118:87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.
118:88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.
118:89 (Lamed) Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.
118:90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
118:91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
118:92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.
118:93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.
118:94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.
118:96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Quómodo diléxi legem tuam, Dómine? * tota die meditátio mea est.
118:98 Super inimícos meos prudéntem me fecísti mandáto tuo: * quia in ætérnum mihi est.
118:99 Super omnes docéntes me intelléxi: * quia testimónia tua meditátio mea est.
118:100 Super senes intelléxi: * quia mandáta tua quæsívi.
118:101 Ab omni via mala prohíbui pedes meos: * ut custódiam verba tua.
118:102 A judíciis tuis non declinávi: * quia tu legem posuísti mihi.
118:103 Quam dúlcia fáucibus meis elóquia tua, * super mel ori meo!
118:104 A mandátis tuis intelléxi: * proptérea odívi omnem viam iniquitátis.
118:105 (Nun) Lucérna pédibus meis verbum tuum, * et lumen sémitis meis.
118:106 Jurávi, et státui * custodíre judícia justítiæ tuæ.
118:107 Humiliátus sum usquequáque, Dómine: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:108 Voluntária oris mei beneplácita fac, Dómine: * et judícia tua doce me.
118:109 Ánima mea in mánibus meis semper: * et legem tuam non sum oblítus.
118:110 Posuérunt peccatóres láqueum mihi: * et de mandátis tuis non errávi.
118:111 Hereditáte acquisívi testimónia tua in ætérnum: * quia exsultátio cordis mei sunt.
118:112 Inclinávi cor meum ad faciéndas justificatiónes tuas in ætérnum, * propter retributiónem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.
118:98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.
118:99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.
118:100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.
118:101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.
118:102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu .
118:103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.
118:104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.
118:105 (Nun) Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.
118:106 Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.
118:107 Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.
118:108 Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.
118:109 Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:110 Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
118:111 Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.
118:112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Iníquos ódio hábui: * et legem tuam diléxi.
118:114 Adjútor et suscéptor meus es tu: * et in verbum tuum supersperávi.
118:115 Declináte a me, malígni: * et scrutábor mandáta Dei mei.
118:116 Súscipe me secúndum elóquium tuum, et vivam: * et non confúndas me ab exspectatióne mea.
118:117 Ádjuva me, et salvus ero: * et meditábor in justificatiónibus tuis semper.
118:118 Sprevísti omnes discedéntes a judíciis tuis: * quia injústa cogitátio eórum.
118:119 Prævaricántes reputávi omnes peccatóres terræ: * ídeo diléxi testimónia tua.
118:120 Confíge timóre tuo carnes meas: * a judíciis enim tuis tímui.
118:121 (Ain) Feci judícium et justítiam: * non tradas me calumniántibus me.
118:122 Súscipe servum tuum in bonum: * non calumniéntur me supérbi.
118:123 Óculi mei defecérunt in salutáre tuum: * et in elóquium justítiæ tuæ.
118:124 Fac cum servo tuo secúndum misericórdiam tuam: * et justificatiónes tuas doce me.
118:125 Servus tuus sum ego: * da mihi intelléctum, ut sciam testimónia tua.
118:126 Tempus faciéndi, Dómine: * dissipavérunt legem tuam.
118:127 Ídeo diléxi mandáta tua, * super aurum et topázion.
118:128 Proptérea ad ómnia mandáta tua dirigébar: * omnem viam iníquam ódio hábui.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adhǽsit ánima mea post te, quia caro mea igne cremáta est pro te, Deus meus.
|
Žalm 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
118:114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.
118:115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.
118:116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.
118:117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.
118:118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.
118:119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
118:120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.
118:121 (Ain) Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.
118:122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.
118:123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.
118:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.
118:126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.
118:127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.
118:128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O my God, my soul cleaveth fast after thee, for my flesh hath been burnt with fire for thy sake.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Proprio Sanctorum}
2 Cor 9:7
Unusquísque prout destinávit in corde suo, non ex tristítia aut ex necessitáte; hílarem enim datórem díligit Deus.
℟. Deo grátias.
℟.br. Posuísti, Dómine, * Super caput ejus.
℟. Posuísti, Dómine, * Super caput ejus.
℣. Corónam de lápide pretióso.
℟. Super caput ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Posuísti, Dómine, * Super caput ejus.
℣. Magna est glória ejus in salutári tuo.
℟. Glóriam et magnum decórem impónes super eum.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {z vlastních textů svátku}
2 Cor 9:7
Every one as he hath determined in his heart, not with sadness, or of necessity: for God loveth a cheerful giver.
℟. Bohu díky.
℟.br. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho.
℟. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho.
℣. Korunu z drahých kamenů.
℟. Na hlavu jeho.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Nasadil jsi, Pane, * Na hlavu jeho.
℣. Veliká je jeho sláva ve tvé spáse.
℟. Slávu a velikou poctu jsi mu udělil.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Rerum, Deus, tenax vigor,
Immótus in te pérmanens,
Lucis diúrnæ témpora
Succéssibus detérminans:
Largíre clarum véspere,
Quo vita nusquam décidat,
Sed prǽmium mortis sacræ
Perénnis instet glória.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám slunce oblohou vodíš,
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě,
nás do věčnosti vkročit nech.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {ex Proprio Sanctorum}
Ant. Beátus Lauréntius.
Psalmus 118(129-144) [1]
118:129 (Phe) Mirabília testimónia tua: * ídeo scrutáta est ea ánima mea.
118:130 Declarátio sermónum tuórum illúminat: * et intelléctum dat párvulis.
118:131 Os meum apérui, et attráxi spíritum: * quia mandáta tua desiderábam.
118:132 Áspice in me, et miserére mei, * secúndum judícium diligéntium nomen tuum.
118:133 Gressus meos dírige secúndum elóquium tuum: * et non dominétur mei omnis injustítia.
118:134 Rédime me a calúmniis hóminum: * ut custódiam mandáta tua.
118:135 Fáciem tuam illúmina super servum tuum: * et doce me justificatiónes tuas.
118:136 Éxitus aquárum deduxérunt óculi mei: * quia non custodiérunt legem tuam.
118:137 (Sade) Justus es, Dómine: * et rectum judícium tuum.
118:138 Mandásti justítiam testimónia tua: * et veritátem tuam nimis.
118:139 Tabéscere me fecit zelus meus: * quia oblíti sunt verba tua inimíci mei.
118:140 Ignítum elóquium tuum veheménter: * et servus tuus diléxit illud.
118:141 Adolescéntulus sum ego et contémptus: * justificatiónes tuas non sum oblítus.
118:142 Justítia tua, justítia in ætérnum: * et lex tua véritas.
118:143 Tribulátio, et angústia invenérunt me: * mandáta tua meditátio mea est.
118:144 Ǽquitas testimónia tua in ætérnum: * intelléctum da mihi, et vivam.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {z vlastních textů svátku}
Ant. The blessed Lawrence prayed.
Žalm 118(129-144) [1]
118:129 (Phe) Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává.
118:130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.
118:131 Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních.
118:132 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno.
118:133 Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne.
118:134 Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet.
118:135 Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:136 Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon.
118:137 (Tsade) Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech.
118:138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda.
118:139 Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova.
118:140 Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval.
118:141 Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk , avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl.
118:142 Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda.
118:143 Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením.
118:144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(145-160) [2]
118:145 (Coph) Clamávi in toto corde meo, exáudi me, Dómine: * justificatiónes tuas requíram.
118:146 Clamávi ad te, salvum me fac: * ut custódiam mandáta tua.
118:147 Prævéni in maturitáte, et clamávi: * quia in verba tua supersperávi.
118:148 Prævenérunt óculi mei ad te dilúculo: * ut meditárer elóquia tua.
118:149 Vocem meam audi secúndum misericórdiam tuam, Dómine: * et secúndum judícium tuum vivífica me.
118:150 Appropinquavérunt persequéntes me iniquitáti: * a lege autem tua longe facti sunt.
118:151 Prope es tu, Dómine: * et omnes viæ tuæ véritas.
118:152 Inítio cognóvi de testimóniis tuis: * quia in ætérnum fundásti ea.
118:153 (Res) Vide humilitátem meam, et éripe me: * quia legem tuam non sum oblítus.
118:154 Júdica judícium meum, et rédime me: * propter elóquium tuum vivífica me.
118:155 Longe a peccatóribus salus: * quia justificatiónes tuas non exquisiérunt.
118:156 Misericórdiæ tuæ multæ, Dómine: * secúndum judícium tuum vivífica me.
118:157 Multi qui persequúntur me, et tríbulant me: * a testimóniis tuis non declinávi.
118:158 Vidi prævaricántes, et tabescébam: * quia elóquia tua non custodiérunt.
118:159 Vide quóniam mandáta tua diléxi, Dómine: * in misericórdia tua vivífica me.
118:160 Princípium verbórum tuórum, véritas: * in ætérnum ómnia judícia justítiæ tuæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(145-160) [2]
118:145 (Coph) Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat.
118:146 Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet.
118:147 Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo.
118:148 Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl.
118:149 Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život.
118:150 Blíží se už , kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého.
118:151 Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda.
118:152 Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ.
118:153 (Reš) Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám.
118:154 Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl.
118:155 Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení.
118:156 Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život.
118:157 Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím.
118:158 Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl.
118:159 Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život.
118:160 To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(161-176) [3]
118:161 (Sin) Príncipes persecúti sunt me gratis: * et a verbis tuis formidávit cor meum.
118:162 Lætábor ego super elóquia tua: * sicut qui invénit spólia multa.
118:163 Iniquitátem ódio hábui, et abominátus sum: * legem autem tuam diléxi.
118:164 Sépties in die laudem dixi tibi, * super judícia justítiæ tuæ.
118:165 Pax multa diligéntibus legem tuam: * et non est illis scándalum.
118:166 Exspectábam salutáre tuum, Dómine: * et mandáta tua diléxi.
118:167 Custodívit ánima mea testimónia tua: * et diléxit ea veheménter.
118:168 Servávi mandáta tua, et testimónia tua: * quia omnes viæ meæ in conspéctu tuo.
118:169 (Thau) Appropínquet deprecátio mea in conspéctu tuo, Dómine: * juxta elóquium tuum da mihi intelléctum.
118:170 Intret postulátio mea in conspéctu tuo: * secúndum elóquium tuum éripe me.
118:171 Eructábunt lábia mea hymnum, * cum docúeris me justificatiónes tuas.
118:172 Pronuntiábit lingua mea elóquium tuum: * quia ómnia mandáta tua ǽquitas.
118:173 Fiat manus tua ut salvet me: * quóniam mandáta tua elégi.
118:174 Concupívi salutáre tuum, Dómine: * et lex tua meditátio mea est.
118:175 Vivet ánima mea, et laudábit te: * et judícia tua adjuvábunt me.
118:176 Errávi, sicut ovis, quæ périit: * quǽre servum tuum, quia mandáta tua non sum oblítus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius orábat, dicens: Grátias tibi ago, Dómine, quia jánuas tuas íngredi mérui.
|
Žalm 118(161-176) [3]
118:161 (Sin) Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova.
118:162 Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist.
118:163 Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon.
118:164 Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy.
118:165 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou.
118:166 S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním.
118:167 Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval.
118:168 Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty.
118:169 (Tau) Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova.
118:170 Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl.
118:171 Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš.
118:172 Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá.
118:173 Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil.
118:174 Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
118:175 Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy.
118:176 Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blessed Lawrence prayed and said: I give thee thanks, O Lord, that Thou hast made me worthy to enter within thy gates.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Proprio Sanctorum}
2 Cor 9:8-9
Potens est autem Deus omnem grátiam abundáre fácere in vobis, ut, in ómnibus semper omnem sufficiéntiam habéntes, abundétis in omne opus bonum, sicut scriptum est: Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
℟. Deo grátias.
℟.br. Magna est glória ejus * In salutári tuo.
℟. Magna est glória ejus * In salutári tuo.
℣. Glóriam et magnum decórem impónes super eum.
℟. In salutári tuo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Magna est glória ejus * In salutári tuo.
℣. Justus ut palma florébit.
℟. Sicut cedrus Líbani multiplicábitur.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {z vlastních textů svátku}
2 Cor 9:8-9
And God is able to make all grace abound in you; that ye always, having all sufficiency in all things, may abound to every good work, As it is written: He hath dispersed abroad, he hath given to the poor: his justice remaineth for ever.
℟. Bohu díky.
℟.br. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.
℟. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.
℣. Slávu a velikou poctu jsi mu udělil.
℟. Ve tvém spasení.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Veliká je jeho sláva * Ve tvém spasení.
℣. Spravedlivý pokvete jako palma.
℟. Bude rozmnožen jako libanonský cedr.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Proprio Sanctorum}
Ant. Lauréntius * ingréssus est Martyr, et conféssus est nomen Dómini Jesu Christi.
Psalmus 109 [1]
109:1 Dixit Dóminus Dómino meo: * Sede a dextris meis:
109:1 Donec ponam inimícos tuos, * scabéllum pedum tuórum.
109:2 Virgam virtútis tuæ emíttet Dóminus ex Sion: * domináre in médio inimicórum tuórum.
109:3 Tecum princípium in die virtútis tuæ in splendóribus sanctórum: * ex útero ante lucíferum génui te.
109:4 Jurávit Dóminus, et non pœnitébit eum: * Tu es sacérdos in ætérnum secúndum órdinem Melchísedech.
109:5 Dóminus a dextris tuis, * confrégit in die iræ suæ reges.
109:6 Judicábit in natiónibus, implébit ruínas: * conquassábit cápita in terra multórum.
109:7 De torrénte in via bibet: * proptérea exaltábit caput.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius ingréssus est Martyr, et conféssus est nomen Dómini Jesu Christi.
|
Žalmy {Žalmy a antifony z vlastních textů svátku}
Ant. Lawrence * went in to be a martyr, and acknowledged the name of our Lord Jesus Christ.
Žalm 109 [1]
109:1 Řekl Hospodin mému pánu: „Zasedni po mé pravici,
109:1 já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
109:2 Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!
109:3 Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš ; v nádheře svatyně jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo.
109:4 Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
109:5 Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále.
109:6 Bude soudit pronárody – plno mrtvol všude –, on rozdrtí hlavu velké země.
109:7 Cestou z potoka pít bude, proto vztyčí hlavu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence went in to be a martyr, and acknowledged the name of our Lord Jesus Christ.
|
Ant. Lauréntius * bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit.
Psalmus 110 [2]
110:1 Confitébor tibi, Dómine, in toto corde meo: * in consílio justórum, et congregatióne.
110:2 Magna ópera Dómini: * exquisíta in omnes voluntátes ejus.
110:3 Conféssio et magnificéntia opus ejus: * et justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
110:4 Memóriam fecit mirabílium suórum, miséricors et miserátor Dóminus: * escam dedit timéntibus se.
110:5 Memor erit in sǽculum testaménti sui: * virtútem óperum suórum annuntiábit pópulo suo:
110:7 Ut det illis hereditátem géntium: * ópera mánuum ejus véritas, et judícium.
110:8 Fidélia ómnia mandáta ejus: confirmáta in sǽculum sǽculi, * facta in veritáte et æquitáte.
110:9 Redemptiónem misit pópulo suo: * mandávit in ætérnum testaméntum suum.
110:9 (fit reverentia) Sanctum, et terríbile nomen ejus: * inítium sapiéntiæ timor Dómini.
110:10 Intelléctus bonus ómnibus faciéntibus eum: * laudátio ejus manet in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Lauréntius bonum opus operátus est, qui per signum crucis cæcos illuminávit.
|
Ant. Lawrence wrought a good work, * in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
Žalm 110 [2]
110:1 Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, v kruhu přímých, v shromáždění.
110:2 Činy Hospodinovy jsou velké, vyhledávané všemi, kdo zálibu v nich našli.
110:3 Velebné a důstojné je jeho dílo, jeho spravedlnost trvá navždy.
110:4 On zajistil památku svým divům; Hospodin je milostivý, plný slitování.
110:5 Dal potravu těm, kdo se ho bojí, navěky je pamětliv své smlouvy.
110:6 Svému lidu ohlásil své mocné činy, že mu dá dědictví pronárodů.
110:7 Činy jeho rukou jsou pravda a právo, všechna jeho ustanovení jsou věrná,
110:8 spolehlivá navěky a navždy, pravdou a přímostí vytvořená.
110:9 Seslal svému lidu vykoupení, ustanovil navěky svou smlouvu; svaté, bázeň budící je jeho jméno.
110:10 Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Lawrence wrought a good work, in that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
|
Ant. Adhǽsit * ánima mea post te, quia caro mea igne cremáta est pro te, Deus meus.
Psalmus 111 [3]
111:1 Beátus vir, qui timet Dóminum: * in mandátis ejus volet nimis.
111:2 Potens in terra erit semen ejus: * generátio rectórum benedicétur.
111:3 Glória, et divítiæ in domo ejus: * et justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
111:4 Exórtum est in ténebris lumen rectis: * miséricors, et miserátor, et justus.
111:5 Jucúndus homo qui miserétur et cómmodat, dispónet sermónes suos in judício: * quia in ætérnum non commovébitur.
111:7 In memória ætérna erit justus: * ab auditióne mala non timébit.
111:8 Parátum cor ejus speráre in Dómino, confirmátum est cor ejus: * non commovébitur donec despíciat inimícos suos.
111:9 Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus manet in sǽculum sǽculi, * cornu ejus exaltábitur in glória.
111:10 Peccátor vidébit, et irascétur, déntibus suis fremet et tabéscet: * desidérium peccatórum períbit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adhǽsit ánima mea post te, quia caro mea igne cremáta est pro te, Deus meus.
|
Ant. O my God, my soul cleaveth * fast after thee, for my flesh hath been burnt with fire for thy sake.
Žalm 111 [3]
111:1 Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních!
111:2 Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.
111:3 Jmění, bohatství má ve svém domě, jeho spravedlnost trvá navždy.
111:4 Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.
111:5 Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva:
111:6 nezhroutí se nikdy, spravedlivý zůstane v paměti věčně.
111:7 Nemusí se bát zlé zprávy, jeho srdce pevně doufá v Hospodina.
111:8 Jeho srdce má oporu v Bohu , nebojí se, jednou spatří pád svých protivníků.
111:9 Rozděluje, dává ubožákům, jeho spravedlnost trvá navždy, jeho roh se zvedne v slávě.
111:10 Svévolník na to zlostně hledí, skřípe zuby a odvahu ztrácí; choutky svévolníků přijdou vniveč.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. O my God, my soul cleaveth fast after thee, for my flesh hath been burnt with fire for thy sake.
|
Ant. Misit Dóminus * Angelum suum, et liberávit me de médio ignis, et non sum æstuátus.
Psalmus 112 [4]
112:1 Laudáte, púeri, Dóminum: * laudáte nomen Dómini.
112:2 (fit reverentia) Sit nomen Dómini benedíctum, * ex hoc nunc, et usque in sǽculum.
112:3 A solis ortu usque ad occásum, * laudábile nomen Dómini.
112:4 Excélsus super omnes gentes Dóminus, * et super cælos glória ejus.
112:5 Quis sicut Dóminus, Deus noster, qui in altis hábitat, * et humília réspicit in cælo et in terra?
112:7 Súscitans a terra ínopem, * et de stércore érigens páuperem:
112:8 Ut cóllocet eum cum princípibus, * cum princípibus pópuli sui.
112:9 Qui habitáre facit stérilem in domo, * matrem filiórum lætántem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Misit Dóminus Angelum suum, et liberávit me de médio ignis, et non sum æstuátus.
|
Ant. The Lord hath sent His Angel, * and hath delivered me out of the midst of the fire, so that I am not scorched.
Žalm 112 [4]
112:1 Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina!
112:2 Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i navěky.
112:3 Od východu slunce až na západ chváleno buď jméno Hospodina.
112:4 Hospodin je vyvýšen nad všemi národy, nad nebesa strmí jeho sláva.
112:5 Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž tak vysoko trůní?
112:6 Sestupuje níže, aby viděl na nebesa a na zemi.
112:7 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka
112:8 a pak ho posadí vedle knížat, vedle knížat svého lidu.
112:9 Neplodnou usazuje v domě jako šťastnou matku synů.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The Lord hath sent His Angel, and hath delivered me out of the midst of the fire, so that I am not scorched.
|
Ant. Beátus Lauréntius * orábat, dicens: Grátias tibi ago, Dómine, quia jánuas tuas íngredi mérui.
Psalmus 115 [5]
115:1 Crédidi, propter quod locútus sum: * ego autem humiliátus sum nimis.
115:2 Ego dixi in excéssu meo: * Omnis homo mendax.
115:3 Quid retríbuam Dómino, * pro ómnibus, quæ retríbuit mihi?
115:4 Cálicem salutáris accípiam: * et nomen Dómini invocábo.
115:5 Vota mea Dómino reddam coram omni pópulo ejus: * pretiósa in conspéctu Dómini mors sanctórum ejus:
115:7 O Dómine, quia ego servus tuus: * ego servus tuus, et fílius ancíllæ tuæ.
115:8 Dirupísti víncula mea: * tibi sacrificábo hóstiam laudis, et nomen Dómini invocábo.
115:9 Vota mea Dómino reddam in conspéctu omnis pópuli ejus: * in átriis domus Dómini, in médio tui, Jerúsalem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius orábat, dicens: Grátias tibi ago, Dómine, quia jánuas tuas íngredi mérui.
|
Ant. The blessed Lawrence prayed * and said: I give thee thanks, O Lord, that Thou hast made me worthy to enter within thy gates.
Žalm 115 [5]
115:1 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený.
115:2 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář.
115:3 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?
115:4 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno.
115:5 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti.
115:7 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice.
115:8 Ty jsi mi rozvázal pouta. Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno.
115:9 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blessed Lawrence prayed and said: I give thee thanks, O Lord, that Thou hast made me worthy to enter within thy gates.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Proprio Sanctorum}
2 Cor 9:6
Fratres: Qui parce séminat, parce et metet; et qui séminat in benedictiónibus, de benedictiónibus et metet.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Deus tuórum mílitum
Sors, et córona, prǽmium,
Laudes canéntes Mártyris
Absólve nexu críminis.
Hic nempe mundi gáudia,
Et blandiménta nóxia
Cadúca rite députans,
Pervénit ad cæléstia.
Pœnas cucúrrit fórtiter,
Et sústulit viríliter,
Pro te effúndens sánguinem,
Ætérna dona póssidet.
Ob hoc precátu súpplici
Te póscimus, piíssime;
In hoc triúmpho Mártyris
Dimítte noxam sérvulis.
Laus et perénnis glória
Deo Patri, et Fílio,
Sancto simul Paráclito,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
℣. Levíta Lauréntius bonum opus operátus est.
℟. Qui per signum crucis cæcos illuminávit.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {z vlastních textů svátku}
2 Cor 9:6
Brethren: He which soweth sparingly shall reap also sparingly, and he which soweth bountifully shall reap also bountifully.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Ó Bože, ty jsi hrdinů,
Zisk, odměna i koruna,
Když Mučedníka slavíme,
Z pout hříchů rač nás uvolnit.
On totiž světa rozkoše
A bludné hody vábivé
Pokládal správně za padlé,
Tak došel do říše nebeské.
Udatně běžel ku trestům,
Snášel je se srdcem mužným,
Pro tebe vylil svoji krev
Už vlastní za to věčný dar.
Proto teď vroucně, Laskavý,
Ti svoje prosby vzdáváme:
Pro Mučedníka vítězství
Odpusť nám, sluhům, přečiny.
Chvála a sláva trvalá
buď Otci též i Synovi
I Duchu Utěšiteli
Nyní i na věčné věky.
Amen.
℣. The Levite Lawrence wrought a good work.
℟. In that with the sign of the Cross he gave sight to the blind.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona ex Proprio Sanctorum}
Ant. Beátus Lauréntius, * dum in cratícula superpósitus urerétur, ad impiíssimum tyránnum dixit: Assátum est jam, versa et mandúca; nam facultátes Ecclésiæ, quas requíris, in cæléstes thesáuros manus páuperum deportavérunt.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen ejus.
1:50 Et misericórdia ejus, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini ejus in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus Lauréntius, dum in cratícula superpósitus urerétur, ad impiíssimum tyránnum dixit: Assátum est jam, versa et mandúca; nam facultátes Ecclésiæ, quas requíris, in cæléstes thesáuros manus páuperum deportavérunt.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona z vlastních textů svátku}
Ant. When the blessed Lawrence was lying, stretched upon the bars, and burning, he said * to the iniquitous magistrate: The cooking is done enough now, turn the meat and eat; for the property of the Church, which thou seekest, hath been garnered up in heaven by the hands of the poor.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. When the blessed Lawrence was lying, stretched upon the bars, and burning, he said to the iniquitous magistrate: The cooking is done enough now, turn the meat and eat; for the property of the Church, which thou seekest, hath been garnered up in heaven by the hands of the poor.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio Sanctorum}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, omnípotens Deus: vitiórum nostrórum flammas exstínguere; qui beáto Lauréntio tribuísti tormentórum suórum incéndia superáre.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
Commemoratio Ss. Tiburtii et Susannæ Virginis, Martyrum
Ant. Istórum est enim regnum cælórum qui contempsérunt vitam mundi, et pervenérunt ad prǽmia regni, et lavérunt stolas suas in sánguine Agni.
℣. Lætámini in Dómino, et exsultáte justi.
℟. Et gloriámini omnes recti corde.
Orémus.
Sanctórum Mártyrum tuórum Tibúrtii et Susánnæ nos, Dómine, fóveant continuáta præsídia: quia non désinis propítius intuéri; quos tálibus auxíliis concésseris adjuvári.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů svátku}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
O Almighty God, Who didst give unto Blessed Lawrence power to be more than conqueror in his fiery torment, grant unto us, we beseech thee, the power to quench the flames of our sinful lusts.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
Připomínka Sts. Tiburtius and Susanna, Martyrs
Ant. For theirs is the Kingdom of heaven who love not their lives in this world, and have attained unto the reward of the Kingdom, and have washed their robes in the blood of the Lamb.
℣. Radujte se v Pánu a jásejte, spravedliví.
℟. A oslavujte, všichni pravého srdce.
Modleme se.
Lord, let the constant succour of Thine holy Martyrs Tiburtius and Susanna continually defend us, for Thou never failest to look in mercy upon all them unto whom Thou dost grant the aid of such helpers.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium{omittitur}
|
Suffragium{vynechává se}
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Et si tunc terminetur Officium, dicitur tantum Pater Noster secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
A pokud se takto zakončí Officium, řekne se pouze Pater Noster potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Noctem quiétam et finem perféctum concédat nobis Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
|
Začátek
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Klidnou noc a dobrý konec ať nám udělí všemohoucí Hospodin. Amen.
℟. Amen.
|
Lectio brevis
1 Pet 5:8-9
Fratres: Sóbrii estóte, et vigiláte: quia adversárius vester diábolus tamquam leo rúgiens círcuit, quærens quem dévoret: cui resístite fortes in fide.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení
1 Petr 5:8-9
Bratři, buďte střízliví a bděte, neboť váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Jemu se braňte, jsouce silní ve víře!
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
℣. Adjutórium nóstrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Maríæ semper Vírgini, beáto Michaéli Archángelo, beáto Joánni Baptístæ, sanctis Apóstolis Petro et Paulo, et ómnibus Sanctis, quia peccávi nimis, cogitatióne, verbo et ópere: percutit sibi pectus mea culpa, mea culpa, mea máxima culpa. Ídeo precor beátam Maríam semper Vírginem, beátum Michaélem Archángelum, beátum Joánnem Baptístam, sanctos Apóstolos Petrum et Paulum, et omnes Sanctos, oráre pro me ad Dóminum Deum nostrum.
Misereátur nostri omnípotens Deus, et dimíssis peccátis nostris, perdúcat nos ad vitam ætérnam. Amen.
Indulgéntiam, ✠ absolutiónem et remissiónem peccatórum nostrórum tríbuat nobis omnípotens et miséricors Dóminus. Amen.
℣. Convérte nos ✙︎ Deus, salutáris noster.
℟. Et avérte iram tuam a nobis.
|
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Vyznávám se všemohoucímu Bohu, blahoslavené vždy Panně Marii, svatému Michaelu Archandělovi, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petrovi a Pavlovi, a všem svatým, že často hřeším myšlením, slovy a skutky: bije se v prsa je to má vina, má vina, má veliká vina. Proto prosím blahoslavenou Marii vždy Pannu, svatého Michaela Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, a všechny Svaté, abyste se za mě u Boha přimlouvali.
Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám naše hříchy, a doveď nás do života věčného. Amen.
Prominutí ✠ rozhřešení a odpuštění našich hříchů nechť udělí nám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
℣. Obrať nás, ✙︎ Bože, náš spasiteli.
℟. A odvrať od nás svůj hněv.
|
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi
Ant. Miserére.
Psalmus 4 [1]
4:2 Cum invocárem exaudívit me Deus justítiæ meæ: * in tribulatióne dilatásti mihi.
4:2 Miserére mei, * et exáudi oratiónem meam.
4:3 Fílii hóminum, úsquequo gravi corde? * ut quid dilígitis vanitátem, et quǽritis mendácium?
4:4 Et scitóte quóniam mirificávit Dóminus sanctum suum: * Dóminus exáudiet me cum clamávero ad eum.
4:5 Irascímini, et nolíte peccáre: quæ dícitis in córdibus vestris, * in cubílibus vestris compungímini.
4:6 Sacrificáte sacrifícium justítiæ, et speráte in Dómino. * Multi dicunt: Quis osténdit nobis bona?
4:7 Signátum est super nos lumen vultus tui, Dómine: * dedísti lætítiam in corde meo.
4:8 A fructu fruménti, vini, et ólei sui * multiplicáti sunt.
4:9 In pace in idípsum * dórmiam, et requiéscam;
4:10 Quóniam tu, Dómine, singuláriter in spe * constituísti me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy
Ant. Have mercy on me.
Žalm 4 [1]
4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost.
4:3 Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
4:4 „Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
4:5 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
4:6 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
4:7 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu.“
4:8 Mnozí říkají: „Kdo nám dá užít dobrých věcí?“ Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
4:9 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
4:10 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 30(2-6) [2]
30:2 In te, Dómine, sperávi, non confúndar in ætérnum: * in justítia tua líbera me.
30:3 Inclína ad me aurem tuam, * accélera ut éruas me.
30:3 Esto mihi in Deum protectórem, et in domum refúgii: * ut salvum me fácias.
30:4 Quóniam fortitúdo mea, et refúgium meum es tu: * et propter nomen tuum dedúces me, et enútries me.
30:5 Edúces me de láqueo hoc, quem abscondérunt mihi: * quóniam tu es protéctor meus.
30:6 In manus tuas comméndo spíritum meum: * redemísti me, Dómine, Deus veritátis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 30(2-6) [2]
30:2 K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben na věky, vysvoboď mě, jsi spravedlivý!
30:3 Popřej mi sluchu, rychle mě zachraň!
30:3 Buď mi ochrannou skálou, opevněnou tvrzí k mé záchraně,
30:4 vždyť ty jsi má skála a má tvrz, pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
30:5 Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, neboť ty jsi mé útočiště.
30:6 Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 90 [3]
90:1 Qui hábitat in adjutório Altíssimi, * in protectióne Dei cæli commorábitur.
90:2 Dicet Dómino: Suscéptor meus es tu, et refúgium meum: * Deus meus sperábo in eum.
90:3 Quóniam ipse liberávit me de láqueo venántium, * et a verbo áspero.
90:4 Scápulis suis obumbrábit tibi: * et sub pennis ejus sperábis.
90:5 Scuto circúmdabit te véritas ejus: * non timébis a timóre noctúrno,
90:6 A sagítta volánte in die, a negótio perambulánte in ténebris: * ab incúrsu, et dæmónio meridiáno.
90:7 Cadent a látere tuo mille, et decem míllia a dextris tuis: * ad te autem non appropinquábit.
90:8 Verúmtamen óculis tuis considerábis: * et retributiónem peccatórum vidébis.
90:9 Quóniam tu es, Dómine, spes mea: * Altíssimum posuísti refúgium tuum.
90:10 Non accédet ad te malum: * et flagéllum non appropinquábit tabernáculo tuo.
90:11 Quóniam Ángelis suis mandávit de te: * ut custódiant te in ómnibus viis tuis.
90:12 In mánibus portábunt te: * ne forte offéndas ad lápidem pedem tuum.
90:13 Super áspidem, et basilíscum ambulábis: * et conculcábis leónem et dracónem.
90:14 Quóniam in me sperávit, liberábo eum: * prótegam eum, quóniam cognóvit nomen meum.
90:15 Clamábit ad me, et ego exáudiam eum: * cum ipso sum in tribulatióne: erípiam eum et glorificábo eum.
90:16 Longitúdine diérum replébo eum: * et osténdam illi salutáre meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 90 [3]
90:1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.
90:2 Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“
90:3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.
90:4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
90:5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,
90:6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
90:7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového .
90:8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
90:9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
90:10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.
90:11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.
90:12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;
90:13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
90:14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
90:15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
90:16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 133 [4]
133:1 Ecce nunc benedícite Dóminum, * omnes servi Dómini:
133:1 Qui statis in domo Dómini, * in átriis domus Dei nostri.
133:2 In nóctibus extóllite manus vestras in sancta, * et benedícite Dóminum.
133:3 Benedícat te Dóminus ex Sion, * qui fecit cælum et terram.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Miserére mihi, Dómine, et exáudi oratiónem meam.
|
Žalm 133 [4]
133:1 Nuž dobrořečte Hospodinu, všichni Hospodinovi služebníci,
133:1 kteří stojíte v Hospodinově domě za nočního času.
133:2 Pozvedejte ruce ke svatyni, dobrořečte Hospodinu!
133:3 Hospodin ti žehnej ze Sijónu; on učinil nebesa i zemi.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Have mercy on me O Lord, and hearken to my prayer.
|
Hymnus
Te lucis ante términum,
Rerum Creátor, póscimus,
Ut sólita cleméntia
Sis præsul ad custódiam.
Procul recédant sómnia,
Et nóctium phantásmata;
Hostémque nóstrum cómprime,
Ne polluántur córpora.
Præsta, Pater omnípotens,
Per Jesum Christum Dóminum,
Qui tecum in perpétuum
Regnat cum Sancto Spíritu.
Amen.
|
Hymnus
Na konci dne tě prosíme,
ty, jenž vše tvoříš, laskavý,
ať i dnes, jako obvykle,
nás tvoje ruka ochrání.
Ať daleko sny ustoupí
i hrozné noci přeludy,
když nepřítele zaženeš,
aby těla neposkvrnil.
Dopřej nám, oč tě žádáme,
Bože, Otče všemohoucí,
jenž s Kristem i Duchem svatým
vládneš vždy, na věčné věky.
Amen.
|
Capitulum Responsorium Versus
Jer 14:9
Tu autem in nobis es, Dómine, et nomen sanctum tuum invocátum est super nos: ne derelínquas nos, Dómine, Deus noster.
℟. Deo grátias.
℟.br. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℟. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℣. Redemísti nos, Dómine, Deus veritátis.
℟. Comméndo spíritum meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. In manus tuas, Dómine, * Comméndo spíritum meum.
℣. Custódi nos, Dómine, ut pupíllam óculi.
℟. Sub umbra alárum tuárum prótege nos.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš
Jer 14:9
Ty jsi, Hospodine, uprostřed nás a nazývají nás tvým jménem. Nezříkej se nás, Pane náš Bože!
℟. Bohu díky
℟.br. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℟. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℣. Vykoupil si nás, Pane, Bože pravdy.
℟. Odevzdávám svého ducha.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Do tvých rukou, Pane, * Odevzdávám svého ducha.
℣. Střez nás, Hospodine, jako zřítelnici svého oka.
℟. Ve stínu tvých křídel nás ochraňuj.
|
Canticum: Nunc dimittis
Ant. Salva nos.
Canticum Simeonis
Luc. 2:29-32
2:29 Nunc dimíttis ✠ servum tuum, Dómine, * secúndum verbum tuum in pace:
2:30 Quia vidérunt óculi mei * salutáre tuum,
2:31 Quod parásti * ante fáciem ómnium populórum,
2:32 Lumen ad revelatiónem géntium, * et glóriam plebis tuæ Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Salva nos, Dómine, vigilántes, custódi nos dormiéntes; ut vigilémus cum Christo, et requiescámus in pace.
|
Kantikum: Nyní propouštíš
Ant. Zachraň nás.
Canticle of Simeon
Luke 2:29-32
2:29 Now thou dost dismiss thy servant, O Lord, ✠ * according to thy word in peace;
2:30 Because my eyes have seen * thy salvation,
2:31 Which thou hast prepared * before the face of all peoples:
2:32 A light to the revelation of the Gentiles, * and the glory of thy people Israel.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Zachraň nás, Pane, když bdíme, a střez nás, když spíme; abychom bděli s Kristem, a odpočívali v pokoji.
|
Preces Dominicales{omittitur}
|
Nedělní přímluvy{vynechává se}
|
Oratio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Vísita, quǽsumus, Dómine, habitatiónem istam, et omnes insídias inimíci ab ea lónge repélle: Ángeli tui sancti hábitent in ea, qui nos in pace custódiant; et benedíctio tua sit super nos semper.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Navštiv, Pane, prosíme tě, tento příbytek, a veškeré úklady nepřítele od něj daleko odežeň; Tvoji svatí Andělé nechť se v něm zabydlí, aby nás v míru zachovali; a tvé požehnání ať s nám zůstává navždy.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
Benedictio. Benedícat et custódiat nos omnípotens et miséricors Dóminus, ✠ Pater, et Fílius, et Spíritus Sanctus.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
Požehnání. Ať nám žehná a chrání nás všemohoucí a milosrdný Pán, ✠ Otec, i Syn, i Duch Svatý.
℟. Amen.
|
Antiphona finalis B.M.V.
Salve, Regína, mater misericórdiæ;
vita, dulcédo et spes nóstra, salve.
Ad te clamámus éxsules fílii Hevæ.
Ad te suspirámus geméntes et flentes
In hac lacrimárum valle.
Eja ergo, advocáta nostra,
illos tuos misericórdes óculos ad nos convérte.
Et Jesum, benedíctum fructum ventris tui,
nobis post hoc exsílium osténde.
O clemens, o pia, o dulcis Virgo María.
℣. Ora pro nobis, sancta Dei Génitrix.
℟. Ut digni efficiámur promissiónibus Christi.
Orémus.
Omnípotens sempitérne Deus, qui gloriósæ Vírginis Matris Maríæ corpus et ánimam, ut dignum Fílii tui habitáculum éffici mererétur, Spíritu Sancto cooperánte, præparásti: da, ut, cujus commemoratióne lætámur, ejus pia intercessióne, ab instántibus malis et a morte perpétua liberémur. Per eúmdem Christum Dóminum nóstrum. Amen.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
|
Závěrečná mariánská antifona
Zdrávas, Královno, matko milosrdenství;
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva.
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy.
K tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči.
A Ježíše, požehnaní plod života svého,
nám po tomto putování ukaž.
Ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria.
℣. Zdrávas, Maria, milosti plná.
℟. Pán s tebou.
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, jenž jsi působením Svatého Ducha připravil tělo i duši slavné Marie Panny za důstojný příbytek svého Syna † dej nám, kdo se těšíme vzpomínkou na ni * abychom její přímluvou unikli neustálým zlým událostem i věčné smrti. Skrze téhož Krista, našeho Pána. R. Amen.
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Si post Completorium immediate sequatur Matutinum, tunc bis dicitur Pater noster, Ave Maria et Credo, pro fine videlicet Officii diei præcedentis, et pro initio Officii diei sequentis.
|
Pak se říká potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Pokud po Kompletáři navazuje Matutinum, tehdy se dvakrát řekne Pater noster, Ave Maria a Credo, a sice jako konec předchozího Officia, a jako začátek Officia následujícího dne.
|