Incipit
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona Votiva}
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus.
Ant. Regem Confessórum Dóminum, * Veníte, adorémus.
|
Invitatorium {Antifona votivní}
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Pojďte se poklonit.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Pojďte se poklonit.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte se poklonit.
Ant. Králi Vyznavačů Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
|
Hymnus {Votiva}
Iste Conféssor Dómini, coléntes
Quem pie laudant pópuli per orbem,
Hac die lætus méruit beátas
Scándere sedes.
Qui pius, prudens, húmilis, pudícus,
Sóbriam duxit sine labe vitam,
Donec humános animávit auræ
Spíritus artus.
Cujus ob præstans méritum, frequénter,
Ægra quæ passim jacuére membra,
Víribus morbi dómitis, salúti
Restituúntur.
Noster hinc illi chorus obsequéntem
Cóncinit laudem celebrésque palmas,
Ut piis ejus précibus juvémur
Omne per ævum.
Sit salus illi, decus atque virtus,
Qui, super cæli sólio corúscans,
Tótius mundi sériem gubérnat,
Trinus et unus.
Amen.
|
Hymnus {votivní}
Vyznavač Páně, kterého tak zbožně
Po celé zemi chválí uctivý lid,
V tento den šťastně zasloužil si vkročit
V blažený stánek.
Byl zbožný, moudrý, čistý, ponížený
Žil zdrženlivě, zcela bez poskvrny,
Zatím dech jeho duše oživoval
Tělesnou schránku.
Pro jeho známé zásluhy jak často
Údy, jež churavěly tu a tam, když
Násilí chorob přemohly už, znovu
Získaly spásu.
A proto náš chór rád ho vychvaluje
A o vítězstvích jeho skvostných zpívá,
By jeho prosby skýtaly nám pomoc
Na večné časy.
Tomu buď sláva, čest a síla stálá,
Neb Trojjediný na nebeském trůně
Nádherně skvěje sa a řídí celý,
Celičký vesmír.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ et Psalmi Votiva}
Nocturnus I.
Ant. Beátus vir, * qui in lege Dómini meditátur: volúntas ejus pérmanet die ac nocte, et ómnia quæcúmque fáciet, semper prosperabúntur.
Psalmus 1 [1]
1:1 Beátus vir, qui non ábiit in consílio impiórum, et in via peccatórum non stetit, * et in cáthedra pestiléntiæ non sedit:
1:2 Sed in lege Dómini volúntas ejus, * et in lege ejus meditábitur die ac nocte.
1:3 Et erit tamquam lignum, quod plantátum est secus decúrsus aquárum, * quod fructum suum dabit in témpore suo:
1:3 Et fólium ejus non défluet: * et ómnia quæcúmque fáciet, prosperabúntur.
1:4 Non sic ímpii, non sic: * sed tamquam pulvis, quem próicit ventus a fácie terræ.
1:5 Ídeo non resúrgent ímpii in judício: * neque peccatóres in concílio justórum.
1:6 Quóniam novit Dóminus viam justórum: * et iter impiórum períbit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus vir, qui in lege Dómini meditátur: volúntas ejus pérmanet die ac nocte, et ómnia quæcúmque fáciet, semper prosperabúntur.
|
Žalmy se čteními {Antifony a Žalmy votivní}
Nokturn I.
Ant. Blaze muži, * jenž rozjímá o zákoně Hospodinově: jeho vůle trvá ve dne i v noci, a vše, co činí, vždy se podaří.
Žalm 1 [1]
1:1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
1:2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
1:3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
1:4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
1:5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
1:6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Blaze muži, jenž rozjímá o zákoně Hospodinově: jeho vůle trvá ve dne i v noci, a vše, co činí, vždy se podaří.
|
Ant. Beátus iste Sanctus, * qui confísus est in Dómino, prædicávit præcéptum Dómini, constitútus est in monte sancto ejus.
Psalmus 2 [2]
2:1 Quare fremuérunt gentes: * et pópuli meditáti sunt inánia?
2:2 Astitérunt reges terræ, et príncipes convenérunt in unum * advérsus Dóminum, et advérsus Christum ejus.
2:3 Dirumpámus víncula eórum: * et proiciámus a nobis jugum ipsórum.
2:4 Qui hábitat in cælis, irridébit eos: * et Dóminus subsannábit eos.
2:5 Tunc loquétur ad eos in ira sua, * et in furóre suo conturbábit eos.
2:6 Ego autem constitútus sum Rex ab eo super Sion montem sanctum ejus, * prǽdicans præcéptum ejus.
2:7 Dóminus dixit ad me: * Fílius meus es tu, ego hódie génui te.
2:8 Póstula a me, et dabo tibi gentes hereditátem tuam, * et possessiónem tuam términos terræ.
2:9 Reges eos in virga férrea, * et tamquam vas fíguli confrínges eos.
2:10 Et nunc, reges, intellégite: * erudímini, qui judicátis terram.
2:11 Servíte Dómino in timóre: * et exsultáte ei cum tremóre.
2:12 Apprehéndite disciplínam, nequándo irascátur Dóminus, * et pereátis de via justa.
2:13 Cum exárserit in brevi ira ejus: * beáti omnes qui confídunt in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beátus iste Sanctus, qui confísus est in Dómino, prædicávit præcéptum Dómini, constitútus est in monte sancto ejus.
|
Ant. Blaze tomuto Svatému, * jenž důvěřoval v Hospodina, hlásal jeho ustanovení, a byl ustanoven na jeho svaté hoře.
Žalm 2 [2]
2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány ?
2:2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
2:3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“
2:4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
2:5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
2:6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“
2:7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
2:9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“
2:10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
2:11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
2:12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Blaze tomuto Svatému, jenž důvěřoval v Hospodina, hlásal jeho ustanovení, a byl ustanoven na jeho svaté hoře.
|
Ant. Tu es glória mea, * tu es suscéptor meus, Dómine; tu exáltans caput meum, et exaudísti me de monte sancto tuo.
Psalmus 3 [3]
3:2 Dómine, quid multiplicáti sunt qui tríbulant me? * multi insúrgunt advérsum me.
3:3 Multi dicunt ánimæ meæ: * Non est salus ipsi in Deo ejus.
3:4 Tu autem, Dómine, suscéptor meus es, * glória mea, et exáltans caput meum.
3:5 Voce mea ad Dóminum clamávi: * et exaudívit me de monte sancto suo.
3:6 Ego dormívi, et soporátus sum: * et exsurréxi, quia Dóminus suscépit me.
3:7 Non timébo míllia pópuli circumdántis me: * exsúrge, Dómine, salvum me fac, Deus meus.
3:8 Quóniam tu percussísti omnes adversántes mihi sine causa: * dentes peccatórum contrivísti.
3:9 Dómini est salus: * et super pópulum tuum benedíctio tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Tu es glória mea, tu es suscéptor meus, Dómine; tu exáltans caput meum, et exaudísti me de monte sancto tuo.
|
Ant. Ty jsi má sláva, * tys můj ochránce, Hospodine; tys ten, jenž mi pozdvihuje hlavu, a vyslyšels mě ze své svaté hory.
Žalm 3 [3]
3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: „Ten u Boha spásu nenalezne.“
3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu.
3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.
3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ty jsi má sláva, tys můj ochránce, Hospodine; tys ten, jenž mi pozdvihuje hlavu, a vyslyšels mě ze své svaté hory.
|
Ant. Invocántem * exaudívit Dóminus Sanctum suum; Dóminus exaudívit eum, et constítuit eum in pace.
Psalmus 4 [4]
4:2 Cum invocárem exaudívit me Deus justítiæ meæ: * in tribulatióne dilatásti mihi.
4:2 Miserére mei, * et exáudi oratiónem meam.
4:3 Fílii hóminum, úsquequo gravi corde? * ut quid dilígitis vanitátem, et quǽritis mendácium?
4:4 Et scitóte quóniam mirificávit Dóminus sanctum suum: * Dóminus exáudiet me cum clamávero ad eum.
4:5 Irascímini, et nolíte peccáre: * quæ dícitis in córdibus vestris, in cubílibus vestris compungímini.
4:6 Sacrificáte sacrifícium justítiæ, et speráte in Dómino. * Multi dicunt: Quis osténdit nobis bona?
4:7 Signátum est super nos lumen vultus tui, Dómine: * dedísti lætítiam in corde meo.
4:8 A fructu fruménti, vini, et ólei sui * multiplicáti sunt.
4:9 In pace in idípsum * dórmiam, et requiéscam;
4:10 Quóniam tu, Dómine, singuláriter in spe * constituísti me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Invocántem exaudívit Dóminus Sanctum suum; Dóminus exaudívit eum, et constítuit eum in pace.
|
Ant. Když volal, * vyslyšel Hospodin svého Svatého; Hospodin jej vyslyšel a ustanovil jej v pokoji.
Žalm 4 [4]
4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost.
4:3 Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
4:4 „Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
4:5 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
4:6 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
4:7 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu.“
4:8 Mnozí říkají: „Kdo nám dá užít dobrých věcí?“ Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
4:9 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
4:10 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Když volal, vyslyšel Hospodin svého Svatého; Hospodin jej vyslyšel a ustanovil jej v pokoji.
|
Ant. Læténtur omnes * qui sperant in te, Dómine; quóniam tu benedixísti justo, scuto bonæ voluntátis tuæ coronásti eum.
Psalmus 5 [5]
5:2 Verba mea áuribus pércipe, Dómine, * intéllege clamórem meum.
5:3 Inténde voci oratiónis meæ, * Rex meus et Deus meus.
5:4 Quóniam ad te orábo: * Dómine, mane exáudies vocem meam.
5:5 Mane astábo tibi et vidébo: * quóniam non Deus volens iniquitátem tu es.
5:6 Neque habitábit juxta te malígnus: * neque permanébunt injústi ante óculos tuos.
5:7 Odísti omnes, qui operántur iniquitátem: * perdes omnes, qui loquúntur mendácium.
5:7 Virum sánguinum et dolósum abominábitur Dóminus: * ego autem in multitúdine misericórdiæ tuæ.
5:8 Introíbo in domum tuam: * adorábo ad templum sanctum tuum in timóre tuo.
5:9 Dómine, deduc me in justítia tua: * propter inimícos meos dírige in conspéctu tuo viam meam.
5:10 Quóniam non est in ore eórum véritas: * cor eórum vanum est.
5:11 Sepúlcrum patens est guttur eórum, linguis suis dolóse agébant, * júdica illos, Deus.
5:11 Décidant a cogitatiónibus suis, secúndum multitúdinem impietátum eórum expélle eos, * quóniam irritavérunt te, Dómine.
5:12 Et læténtur omnes, qui sperant in te, * in ætérnum exsultábunt: et habitábis in eis.
5:12 Et gloriabúntur in te omnes, qui díligunt nomen tuum, * quóniam tu benedíces justo.
5:13 Dómine, ut scuto bonæ voluntátis tuæ * coronásti nos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Læténtur omnes qui sperant in te, Dómine; quóniam tu benedixísti justo, scuto bonæ voluntátis tuæ coronásti eum.
|
Ant. Ať se radují všichni, * kdo doufají v tebe, Hospodine; neboť tys požehnal spravedlivému, štítem své přízně jsi ho korunoval.
Žalm 5 [5]
5:2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl.
5:3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě!
5:4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat.
5:5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem,
5:6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti,
5:7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti.
5:8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni.
5:9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou.
5:10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti.
5:11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě!
5:12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno.
5:13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ať se radují všichni, kdo doufají v tebe, Hospodine; neboť tys požehnal spravedlivému, štítem své přízně jsi ho korunoval.
|
Ant. Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra! quia glória et honóre coronásti Sanctum tuum, et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
Psalmus 8 [6]
8:2 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
8:2 Quóniam eleváta est magnificéntia tua, * super cælos.
8:3 Ex ore infántium et lacténtium perfecísti laudem propter inimícos tuos, * ut déstruas inimícum et ultórem.
8:4 Quóniam vidébo cælos tuos, ópera digitórum tuórum: * lunam et stellas, quæ tu fundásti.
8:5 Quid est homo quod memor es ejus? * aut fílius hóminis, quóniam vísitas eum?
8:6 Minuísti eum paulo minus ab Ángelis, glória et honóre coronásti eum: * et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
8:8 Ómnia subjecísti sub pédibus ejus, * oves et boves univérsas: ínsuper et pécora campi.
8:9 Vólucres cæli, et pisces maris, * qui perámbulant sémitas maris.
8:10 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dómine, Dóminus noster, quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra! quia glória et honóre coronásti Sanctum tuum, et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
|
Ant. Hospodine, Pane náš, * jak podivuhodné je tvé jméno na celé zemi! neboť slávou a ctí jsi korunoval svého Svatého, a postavil jsi ho nad díla svých rukou.
Žalm 8 [6]
8:2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
8:3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
8:4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
8:5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
8:6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
8:7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
8:8 všechen brav a skot a také polní zvířata
8:9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora , který se prohání po mořských stezkách.
8:10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, Pane náš, jak podivuhodné je tvé jméno na celé zemi! neboť slávou a ctí jsi korunoval svého Svatého, a postavil jsi ho nad díla svých rukou.
|
Ant. Dómine, * iste Sanctus habitábit in tabernáculo tuo, operátus est justítiam, requiéscet in monte sancto tuo.
Psalmus 14 [7]
14:1 Dómine, quis habitábit in tabernáculo tuo? * aut quis requiéscet in monte sancto tuo?
14:2 Qui ingréditur sine mácula, * et operátur justítiam:
14:3 Qui lóquitur veritátem in corde suo, * qui non egit dolum in lingua sua:
14:3 Nec fecit próximo suo malum, * et oppróbrium non accépit advérsus próximos suos.
14:4 Ad níhilum dedúctus est in conspéctu ejus malígnus: * timéntes autem Dóminum gloríficat:
14:4 Qui jurat próximo suo, et non décipit, * qui pecúniam suam non dedit ad usúram, et múnera super innocéntem non accépit.
14:5 Qui facit hæc: * non movébitur in ætérnum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dómine, iste Sanctus habitábit in tabernáculo tuo, operátus est justítiam, requiéscet in monte sancto tuo.
|
Ant. Hospodine, * tento Svatý bude přebývat v tvém stánku, konal spravedlnost, a spočine na tvé svaté hoře.
Žalm 14 [7]
14:1 Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?
14:2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě,
14:3 Ten, kdo ze srdce zastává pravdu,nemá pomlouvačný jazyk,
14:3 druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu,
14:4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina,
14:5 nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému.
14:5 Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, tento Svatý bude přebývat v tvém stánku, konal spravedlnost, a spočine na tvé svaté hoře.
|
Ant. Vitam pétiit * a te, et tribuísti ei, Dómine: glóriam et magnum decórem imposuísti super eum; posuísti in cápite ejus corónam de lápide pretióso.
Psalmus 20 [8]
20:2 Dómine, in virtúte tua lætábitur rex: * et super salutáre tuum exsultábit veheménter.
20:3 Desidérium cordis ejus tribuísti ei: * et voluntáte labiórum ejus non fraudásti eum.
20:4 Quóniam prævenísti eum in benedictiónibus dulcédinis: * posuísti in cápite ejus corónam de lápide pretióso.
20:5 Vitam pétiit a te: * et tribuísti ei longitúdinem diérum in sǽculum, et in sǽculum sǽculi.
20:6 Magna est glória ejus in salutári tuo: * glóriam et magnum decórem impónes super eum.
20:7 Quóniam dabis eum in benedictiónem in sǽculum sǽculi: * lætificábis eum in gáudio cum vultu tuo.
20:8 Quóniam rex sperat in Dómino: * et in misericórdia Altíssimi non commovébitur.
20:9 Inveniátur manus tua ómnibus inimícis tuis: * déxtera tua invéniat omnes, qui te odérunt.
20:10 Pones eos ut clíbanum ignis in témpore vultus tui: * Dóminus in ira sua conturbábit eos, et devorábit eos ignis.
20:11 Fructum eórum de terra perdes: * et semen eórum a fíliis hóminum.
20:12 Quóniam declinavérunt in te mala: * cogitavérunt consília, quæ non potuérunt stabilíre.
20:13 Quóniam pones eos dorsum: * in relíquiis tuis præparábis vultum eórum.
20:14 Exaltáre, Dómine, in virtúte tua: * cantábimus et psallémus virtútes tuas.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Vitam pétiit a te, et tribuísti ei, Dómine: glóriam et magnum decórem imposuísti super eum; posuísti in cápite ejus corónam de lápide pretióso.
|
Ant. Život žádal * od tebe, a tys mu jej daroval, Hospodine: slávu a velikou důstojnost jsi mu vložil, položil jsi na jeho hlavu korunu z drahokamů.
Žalm 20 [8]
20:2 Hospodine, král se raduje z tvé moci, nad tvým vítězstvím vděčně jásá.
20:3 Splnil jsi mu touhu jeho srdce, prosbě jeho rtů jsi neodepřel.
20:4 Vyšels mu vstříc štědrým požehnáním, na hlavu mu kladeš korunu z ryzího zlata.
20:5 O život tě prosil; daroval jsi mu jej do nejdelších časů, navěky a navždy.
20:6 Dík tvému vítězství je velká jeho sláva, obestřel jsi ho velebnou důstojností.
20:7 Učinils ho navždy požehnáním, oblažuješ ho radostí z tvé přítomnosti.
20:8 Vždyť král doufá v Hospodina; pro milosrdenství Nejvyššího jím nic neotřese.
20:9 Tvá ruka si najde všechny nepřátele, tvá pravice nalezne ty, kdo tě nenávidí.
20:10 Rozpálíš je jako pec v čas, kdy se objevíš, Hospodine. Ve svém hněvu je Bůh pohltí, pozře je oheň.
20:11 Vyhubíš ze země jejich plod a jejich potomstvo mezi lidmi.
20:12 Ačkoli ti chystali zlý konec a vymýšleli pikle, nepořídí.
20:13 Položíš je na lopatky, napneš proti nim tětivy svých luků .
20:14 Pozvedni se, Hospodine, ve své moci! Budem zpívat a pět žalmy o tvé bohatýrské síle.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Život žádal od tebe, a tys mu jej daroval, Hospodine: slávu a velikou důstojnost jsi mu vložil, položil jsi na jeho hlavu korunu z drahokamů.
|
Ant. Hic accípiet * benedictiónem a Dómino, et misericórdiam a Deo salutári suo: quia hæc est generátio quæréntium Dóminum.
Psalmus 23 [9]
23:1 Dómini est terra, et plenitúdo ejus: * orbis terrárum, et univérsi qui hábitant in eo.
23:2 Quia ipse super mária fundávit eum: * et super flúmina præparávit eum.
23:3 Quis ascéndet in montem Dómini? * aut quis stabit in loco sancto ejus?
23:4 Ínnocens mánibus et mundo corde, * qui non accépit in vano ánimam suam, nec jurávit in dolo próximo suo.
23:5 Hic accípiet benedictiónem a Dómino: * et misericórdiam a Deo, salutári suo.
23:6 Hæc est generátio quæréntium eum, * quæréntium fáciem Dei Jacob.
23:7 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:8 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus fortis et potens: Dóminus potens in prǽlio.
23:9 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:10 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus virtútum ipse est Rex glóriæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Hic accípiet benedictiónem a Dómino, et misericórdiam a Deo salutári suo: quia hæc est generátio quæréntium Dóminum.
|
Ant. Tento obdrží * požehnání od Hospodina a milosrdenství od Boha svého spasení: neboť toto je pokolení těch, kdo hledají Hospodina.
Žalm 23 [9]
23:1 Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
23:2 To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
23:3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
23:4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
23:5 Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
23:6 To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.
23:7 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:8 Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji.
23:9 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:10 Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Tento obdrží požehnání od Hospodina a milosrdenství od Boha svého spasení: neboť toto je pokolení těch, kdo hledají Hospodina.
|
℣. Lex Dei ejus in corde ipsíus.
℟. Et non supplantabúntur gressus ejus.
|
℣. Zákon jeho Boha je v jeho srdci.
℟. A jeho kroky nezavrávorají.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 1
De libro Ecclesiástici
Sir 31:8-11
8 Beátus vir, qui invéntus est sine mácula, et qui post aurum non ábiit, nec sperávit in pecúnia et thesáuris.
9 Quis est hic? et laudábimus eum: fecit enim mirabília in vita sua.
10 Qui probátus est in illo, et perféctus est, erit illi glória ætérna: Qui pótuit tránsgredi, et non est transgréssus; fácere mala, et non fecit:
11 Ídeo stabilíta sunt bona illíus in Dómino, et eleemósynas illíus enarrábit omnis ecclésia sanctórum.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Euge, serve bone et fidélis, quia in pauca fuísti fidélis, supra multa te constítuam:
* Intra in gáudium Dómini tui.
℣. Dómine, quinque talénta tradidísti mihi, ecce ália quinque superlucrátus sum.
℟. Intra in gáudium Dómini tui.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 1
Čtení z knihy Sírachovcovy
Sir 31:8-11
8 Blažen je muž, který shledán byl bez viny a nehoní se za zlatem, ani nedoufá v bohatství a poklady.
9 Kdo je to, abychom ho velebili, neboť podivuhodné věci prokazuje svému lidu.
10 Kdo podstoupil tuto zkoušku a osvědčil se jako dokonalý? Bude mu to k chloubě. Kdo mohl hřešit, a nezhřešil, dělat zlo, a neudělal?
11 Jeho štěstí bude zajištěno, o jeho milosrdenství se bude vypravovat v celém shromáždění svatých.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Hle, služebníku dobrý a věrný, protože v malém jsi byl věrným, ustanovím tě nad mnohým:
* Vstup do radosti svého Pána.
℣. Pane, pět talentů stříbra jsi mi svěřil, a hle, dalších pět jsem ti získal.
℟. Vstup do radosti svého Pána.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 2
Sir 32:18-20; 32:28; 33:1-3
18 Qui timet Dóminum excípiet doctrínam ejus: et qui vigiláverint ad illum invénient benedictiónem.
19 Qui quærit legem, replébitur ab ea: et qui insidióse agit, scandalizábitur in ea.
20 Qui timent Dóminum invénient judícium justum, et justítias quasi lumen accéndent.
28 Qui credit Deo atténdit mandátis: et qui confídit in illo non minorábitur.
1 Timénti Dóminum non occúrrent mala: sed in tentatióne Deus illum conservábit, et liberábit a malis. Sápiens non odit mandáta et justítias,
2 Et non illidétur quasi in procélla navis.
3 Homo sensátus credit legi Dei, et lex illi fidélis.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Justus germinábit sicut lílium:
* Et florébit in ætérnum ante Dóminum.
℣. Plantátus in domo Dómini, in átriis domus Dei nostri.
℟. Et florébit in ætérnum ante Dóminum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et florébit in ætérnum ante Dóminum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 2
Sir 32:18-20; 32:28; 33:1-3
18 Kdo se bojí Hospodina, přijímá jeho kázeň, kdo ho na úsvitě hledají, dojdou jeho zalíbení.
19 Kdo bádá v Zákoně, bude jím prostoupen, ale kdo je záludný, bude mu kamenem úrazu.
20 Kdo se bojí Hospodina, dojdou práva, jeho úsudkům dají zazářit jako světlu.
28 Kdo je věrný Zákonu, dbá na přikázání, kdo spolehl na Hospodina, neutrpí škodu.
1 Toho, kdo se bojí Hospodina, nepotká neštěstí, a v pokušení zachová ho Bůh a zbaví ho zlého.
2 Moudrý nemá v nenávisti zákona, a nebude ztroskotán jako loď v bouři.
3 Člověk rozumný, věrný jest zákonu Božímu, a zákon jest věrný jemu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Spravedlivý poroste jako lilium;
* A pokvete navěky před Hospodinem.
℣. Zasazen v domě Hospodinově, v síních domu našeho Boha.
℟. A pokvete navěky před Hospodinem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. A pokvete navěky před Hospodinem.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 3
Sir 34:14-20
14 Spíritus timéntium Deum quǽritur, et in respéctu illíus benedicétur.
15 Spes enim illórum in salvántem illos, et óculi Dei in diligéntes se.
16 Qui timet Dóminum nihil trepidábit: et non pavébit, quóniam ipse est spes ejus.
17 Timéntis Dóminum, beáta est ánima ejus.
18 Ad quem réspicit, et quis est fortitúdo ejus?
19 Óculi Dómini super timéntes eum: protéctor poténtiæ, firmaméntum virtútis, tégimen ardóris, et umbráculum meridiáni:
20 Deprecátio offensiónis, et adjutórium casus: exáltans ánimam, et illúminans óculos, dans sanitátem, et vitam, et benedictiónem.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
Te Deum
Te Deum laudámus: * te Dóminum confitémur.
Te ætérnum Patrem * omnis terra venerátur.
Tibi omnes Ángeli, * tibi Cæli, et univérsæ Potestátes:
Tibi Chérubim et Séraphim * incessábili voce proclámant:
Fit reverentia Sanctus, Sanctus, Sanctus * Dóminus Deus Sábaoth.
Pleni sunt cæli et terra * majestátis glóriæ tuæ.
Te gloriósus * Apostolórum chorus,
Te Prophetárum * laudábilis númerus,
Te Mártyrum candidátus * laudat exércitus.
Te per orbem terrárum * sancta confitétur Ecclésia,
Patrem * imménsæ majestátis;
Venerándum tuum verum * et únicum Fílium;
Sanctum quoque * Paráclitum Spíritum.
Tu Rex glóriæ, * Christe.
Tu Patris * sempitérnus es Fílius.
Fit reverentia Tu, ad liberándum susceptúrus hóminem: * non horruísti Vírginis úterum.
Tu, devícto mortis acúleo, * aperuísti credéntibus regna cælórum.
Tu ad déxteram Dei sedes, * in glória Patris.
Judex créderis * esse ventúrus.
Sequens versus dicitur flexis genibus Te ergo quǽsumus, tuis fámulis súbveni, * quos pretióso sánguine redemísti.
Ætérna fac cum Sanctis tuis * in glória numerári.
Salvum fac pópulum tuum, Dómine, * et bénedic hereditáti tuæ.
Et rege eos, * et extólle illos usque in ætérnum.
Per síngulos dies * benedícimus te.
Fit reverentia, secundum consuetudinem Et laudámus nomen tuum in sǽculum, * et in sǽculum sǽculi.
Dignáre, Dómine, die isto * sine peccáto nos custodíre.
Miserére nostri, Dómine, * miserére nostri.
Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos, * quemádmodum sperávimus in te.
In te, Dómine, sperávi: * non confúndar in ætérnum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 3
Sir 34:14-20
14 Duch těch, kdo se bojí Boha, bude chráněn, Bůh na něj shlédne a požehná mu.
15 Neboť naděje jejich se opírá o toho, který je vysvobozuje, a Boží oči hledí na ty, kdož milují ho.
16 Kdo se bojí Pána, tomu netřeba se strachovati, ani děsiti se, neboť on jest naděje jeho.
17 Duše toho, kdo se bojí Pána je blahoslavená.
18 Na koho upírá oči a kdo jest opora jeho?
19 Oči Páně hledí na ty, kteří se ho bojí; obrana mocná, opora silná, záštita proti vedru, a stínidlo proti polednímu žáru, ochrana před úrazem, a pomoc proti pádu
20 Je ten, který povznáší duše, osvěcuje oči, dává zdraví a život a požehnání.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
Te Deum
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají:
ukloníme se Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.;
Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě sbor tvých Apoštolů,
chválí tě velký počet Proroků,
vydává o tobě svědectví zástup Mučedníků
a po celém světě vyznává tě tvá Církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý.
Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
Ukloníme se Ty, abys člověka vykoupil, stal ses člověkem a nepohrdl jsi panenským lůnem;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme:
Při následujícím verši klečíme přispěj na pomoc svým služebníkům, vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými Svatými ve věčné slávě.
Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
Během následujícího verše se hluboce ukloníme, pokud je to místní zvyk. a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky.
|
Reliqua omittuntur, nisi Laudes separandæ sint.
|
Zbytek se vynechává, pokud se Laudy neříkají oddělení.
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Intercéssio nos, quǽsumus, Dómine, beáti N. Abbátis comméndet: ut, quod nostris méritis non valémus, ejus patrocínio assequámur.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Přímluva svatého N., Opata, prosíme, Pane, nechť nás doporoučí, abychom toho, čeho svými zásluhami nejsme schopni, s jeho pomocí dosáhli.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|