Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus {Doxology: Nat}
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane ínstruis,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Iesu, tibi sit glória,
Qui natus es de Vírgine,
Cum Patre et almo Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: Nat}
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
All honour, laud, and glory be,
O Jesu, Virgin-Born, to thee;
Whom with the Father we adore,
And Holy Ghost, for evermore.
Amen.
|
Psalmi {Psalmi Dominica & antiphonæ Votiva}
Ant. Allelúia, * tuus sum ego, salvum me fac, Dómine, allelúia, allelúia.
Psalmus 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Defécit in salutáre tuum ánima mea: * et in verbum tuum supersperávi.
118:82 Defecérunt óculi mei in elóquium tuum, * dicéntes: Quando consoláberis me?
118:83 Quia factus sum sicut uter in pruína: * iustificatiónes tuas non sum oblítus.
118:84 Quot sunt dies servi tui? * quando fácies de persequéntibus me iudícium?
118:85 Narravérunt mihi iníqui fabulatiónes: * sed non ut lex tua.
118:86 Ómnia mandáta tua véritas: * iníque persecúti sunt me, ádiuva me.
118:87 Paulo minus consummavérunt me in terra: * ego autem non derelíqui mandáta tua.
118:88 Secúndum misericórdiam tuam vivífica me: * et custódiam testimónia oris tui.
118:89 (Lamed) In ætérnum, Dómine, * verbum tuum pérmanet in cælo.
118:90 In generatiónem et generatiónem véritas tua: * fundásti terram, et pérmanet.
118:91 Ordinatióne tua persevérat dies: * quóniam ómnia sérviunt tibi.
118:92 Nisi quod lex tua meditátio mea est: * tunc forte periíssem in humilitáte mea.
118:93 In ætérnum non oblivíscar iustificatiónes tuas: * quia in ipsis vivificásti me.
118:94 Tuus sum ego, salvum me fac: * quóniam iustificatiónes tuas exquisívi.
118:95 Me exspectavérunt peccatóres ut pérderent me: * testimónia tua intelléxi.
118:96 Omnis consummatiónis vidi finem: * latum mandátum tuum nimis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Nedělní Žalmy a antifony votivní}
Ant. Alleluia, * I am thine, save thou me, O Lord, alleluia, alleluia.
Žalm 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.
118:82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?
118:83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl .
118:84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?
118:85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.
118:86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!
118:87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.
118:88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.
118:89 (Lamed) Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.
118:90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
118:91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
118:92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.
118:93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.
118:94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.
118:96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Quómodo diléxi legem tuam, Dómine? * tota die meditátio mea est.
118:98 Super inimícos meos prudéntem me fecísti mandáto tuo: * quia in ætérnum mihi est.
118:99 Super omnes docéntes me intelléxi: * quia testimónia tua meditátio mea est.
118:100 Super senes intelléxi: * quia mandáta tua quæsívi.
118:101 Ab omni via mala prohíbui pedes meos: * ut custódiam verba tua.
118:102 A iudíciis tuis non declinávi: * quia tu legem posuísti mihi.
118:103 Quam dúlcia fáucibus meis elóquia tua, * super mel ori meo!
118:104 A mandátis tuis intelléxi: * proptérea odívi omnem viam iniquitátis.
118:105 (Nun) Lucérna pédibus meis verbum tuum, * et lumen sémitis meis.
118:106 Iurávi, et státui * custodíre iudícia iustítiæ tuæ.
118:107 Humiliátus sum usquequáque, Dómine: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:108 Voluntária oris mei beneplácita fac, Dómine: * et iudícia tua doce me.
118:109 Ánima mea in mánibus meis semper: * et legem tuam non sum oblítus.
118:110 Posuérunt peccatóres láqueum mihi: * et de mandátis tuis non errávi.
118:111 Hereditáte acquisívi testimónia tua in ætérnum: * quia exsultátio cordis mei sunt.
118:112 Inclinávi cor meum ad faciéndas iustificatiónes tuas in ætérnum, * propter retributiónem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.
118:98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.
118:99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.
118:100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.
118:101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.
118:102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu .
118:103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.
118:104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.
118:105 (Nun) Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.
118:106 Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.
118:107 Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.
118:108 Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.
118:109 Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:110 Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
118:111 Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.
118:112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Iníquos ódio hábui: * et legem tuam diléxi.
118:114 Adiútor et suscéptor meus es tu: * et in verbum tuum supersperávi.
118:115 Declináte a me, malígni: * et scrutábor mandáta Dei mei.
118:116 Súscipe me secúndum elóquium tuum, et vivam: * et non confúndas me ab exspectatióne mea.
118:117 Ádiuva me, et salvus ero: * et meditábor in iustificatiónibus tuis semper.
118:118 Sprevísti omnes discedéntes a iudíciis tuis: * quia iniústa cogitátio eórum.
118:119 Prævaricántes reputávi omnes peccatóres terræ: * ídeo diléxi testimónia tua.
118:120 Confíge timóre tuo carnes meas: * a iudíciis enim tuis tímui.
118:121 (Ain) Feci iudícium et iustítiam: * non tradas me calumniántibus me.
118:122 Súscipe servum tuum in bonum: * non calumniéntur me supérbi.
118:123 Óculi mei defecérunt in salutáre tuum: * et in elóquium iustítiæ tuæ.
118:124 Fac cum servo tuo secúndum misericórdiam tuam: * et iustificatiónes tuas doce me.
118:125 Servus tuus sum ego: * da mihi intelléctum, ut sciam testimónia tua.
118:126 Tempus faciéndi, Dómine: * dissipavérunt legem tuam.
118:127 Ídeo diléxi mandáta tua, * super aurum et topázion.
118:128 Proptérea ad ómnia mandáta tua dirigébar: * omnem viam iníquam ódio hábui.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúia, tuus sum ego, salvum me fac, Dómine, allelúia, allelúia.
|
Žalm 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
118:114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.
118:115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.
118:116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.
118:117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.
118:118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.
118:119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
118:120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.
118:121 (Ain) Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.
118:122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.
118:123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.
118:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.
118:126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.
118:127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.
118:128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluia, I am thine, save thou me, O Lord, alleluia, alleluia.
|
Capitulum Responsorium Versus {Votiva}
Sir 24:15-16
Et sic in Sion firmáta sum, et in civitáte sanctificáta simíliter requiévi, et in Ierúsalem potéstas mea. Et radicávi in pópulo honorificáto, et in parte Dei mei heréditas illíus, et in plenitúdine sanctórum deténtio mea.
℟. Deo grátias.
℟.br. Adiuvábit eam * Deus vultu suo.
℟. Adiuvábit eam * Deus vultu suo.
℣. Deus in médio eius, non commovébitur.
℟. Deus vultu suo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Adiuvábit eam * Deus vultu suo.
℣. Elégit eam Deus, et præelégit eam.
℟. In tabernáculo suo habitáre facit eam.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {votivní}
Sir 24:15-16
A tak jsem na Siónu obdržela sídlo. Usadil mě v městě, které miloval jako mě, v Jerusalémě vykonávám svou moc. V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v Pánově údělu je jeho dědictví, a v plnosti svatých se zdržuji.
℟. Bohu díky.
℟.br. Bůh jí pomůže * úsměvem své tváře.
℟. Bůh jí pomůže * úsměvem své tváře.
℣. Bůh s ní bude, a nikdy nezakolísá.
℟. Úsměvem své tváře.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Bůh jí pomůže * úsměvem své tváře.
℣. Vyvolil si ji Bůh, již dávno si ji vyvolil.
℟. Ve svém stánku jí učinil příbytek.
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Concéde nos fámulos tuos, quǽsumus, Dómine Deus, perpétua mentis et córporis sanitáte gaudére: et, gloriósa beátæ Maríæ semper Vírginis intercessióne, a præsénti liberári tristítia, et ætérna pérfrui lætítia.
Per Dóminum nostrum Iesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl nám, svým služebníkům, prosíme, Pane Bože, stálé zdraví duše i těla, a na slavnou přímluvu blahoslavené a neporušené Panny Marie vysvoboď nás z nynější strasti a dej nám dojíti věčně blaženosti.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|