|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus
Jam lucis orto sídere,
Deum precémur súpplices,
Ut in diúrnis áctibus
Nos servet a nocéntibus.
Linguam refrénans témperet,
Ne litis horror ínsonet:
Visum fovéndo cóntegat,
Ne vanitátes háuriat.
Sint pura cordis íntima,
Absístat et vecórdia;
Carnis terat supérbiam
Potus cibíque párcitas.
Ut, cum dies abscésserit,
Noctémque sors redúxerit,
Mundi per abstinéntiam
Ipsi canámus glóriam.
Deo Patri sit glória,
Ejúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Et nunc et in perpétuum.
Amen.
|
Hymnus
Již vzešla jasná denice,
i prosme Boha pokorně,
ať ve všem denním konání
nás od úkladů ochrání.
Dej uzdu, mírnost jazyku,
nechť nezazní hrůza sváru,
nechť také náš zrak ochrání,
že po marnostech nebaží.
Nechť čistá jsou nitra srdcí,
a bláznivost vždy v dáli dlí,
nechť pýchu těla zkrocuje
nám střídmost jídla, nápoje.
Až den pak tento odejde
a noční čas zas nastane,
my, kdož se světa zříkáme,
nechť chválu Bohu zpíváme.
Buď sláva, čest Otci Bohu
též Synu jeho Jednomu
i s Duchem Utěšitelem
dnes, od věků s celým světem.
Amen.
|
Psalmi {Psalmi Dominica & antiphonæ Votiva}
Ant. Ecce sacérdos magnus.
Psalmus 15 [1]
15:1 Consérva me, Dómine, quóniam sperávi in te. * Dixi Dómino: Deus meus es tu, quóniam bonórum meórum non eges.
15:3 Sanctis, qui sunt in terra ejus, * mirificávit omnes voluntátes meas in eis.
15:4 Multiplicátæ sunt infirmitátes eórum: * póstea acceleravérunt.
15:4 Non congregábo conventícula eórum de sanguínibus, * nec memor ero nóminum eórum per lábia mea.
15:5 Dóminus pars hereditátis meæ, et cálicis mei: * tu es, qui restítues hereditátem meam mihi.
15:6 Funes cecidérunt mihi in præcláris: * étenim heréditas mea præclára est mihi.
15:7 Benedícam Dóminum, qui tríbuit mihi intelléctum: * ínsuper et usque ad noctem increpuérunt me renes mei.
15:8 Providébam Dóminum in conspéctu meo semper: * quóniam a dextris est mihi, ne commóvear.
15:9 Propter hoc lætátum est cor meum, et exsultávit lingua mea: * ínsuper et caro mea requiéscet in spe.
15:10 Quóniam non derelínques ánimam meam in inférno: * nec dabis sanctum tuum vidére corruptiónem.
15:11 Notas mihi fecísti vias vitæ, adimplébis me lætítia cum vultu tuo: * delectatiónes in déxtera tua usque in finem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Nedělní Žalmy a antifony votivní}
Ant. Ejhle kněz veliký.
Žalm 15 [1]
15:1 Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“
15:3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím , těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno:
15:4 „Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy .
15:4 Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“
15:5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine.
15:6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé!
15:7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná.
15:8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.
15:9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo,
15:10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.
15:11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 16 [2]
16:1 Exáudi, Dómine, justítiam meam: * inténde deprecatiónem meam.
16:1 Áuribus pércipe oratiónem meam, * non in lábiis dolósis.
16:2 De vultu tuo judícium meum pródeat: * óculi tui vídeant æquitátes.
16:3 Probásti cor meum, et visitásti nocte: * igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.
16:4 Ut non loquátur os meum ópera hóminum: * propter verba labiórum tuórum ego custodívi vias duras.
16:5 Pérfice gressus meos in sémitis tuis: * ut non moveántur vestígia mea.
16:6 Ego clamávi, quóniam exaudísti me, Deus: * inclína aurem tuam mihi, et exáudi verba mea.
16:7 Mirífica misericórdias tuas, * qui salvos facis sperántes in te.
16:8 A resisténtibus déxteræ tuæ custódi me, * ut pupíllam óculi.
16:8 Sub umbra alárum tuárum prótege me: * a fácie impiórum qui me afflixérunt.
16:9 Inimíci mei ánimam meam circumdedérunt, ádipem suum conclusérunt: * os eórum locútum est supérbiam.
16:11 Proiciéntes me nunc circumdedérunt me: * óculos suos statuérunt declináre in terram.
16:12 Suscepérunt me sicut leo parátus ad prædam: * et sicut cátulus leónis hábitans in ábditis.
16:13 Exsúrge, Dómine, prǽveni eum, et supplánta eum: * éripe ánimam meam ab ímpio, frámeam tuam ab inimícis manus tuæ.
16:14 Dómine, a paucis de terra dívide eos in vita eórum: * de abscónditis tuis adimplétus est venter eórum.
16:14 Saturáti sunt fíliis: * et dimisérunt relíquias suas párvulis suis.
16:15 Ego autem in justítia apparébo conspéctui tuo: * satiábor cum apparúerit glória tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 16 [2]
16:1 Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování,
16:1 dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.
16:2 Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo.
16:3 Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.
16:4 Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka.
16:5 Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.
16:6 K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.
16:7 Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají.
16:8 Před těmi, kdo odporují tvé ruce, ochraňuj mě jako zřítelnici oka,
16:9 skryj mě ve stínu svých křídel před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí,
16:10 před úhlavními nepřáteli, když mě obkličují. Tukem obrostlo jim srdce , jejich ústa mluví zpupně.
16:11 Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak mě dostat k zemi.
16:12 Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu.
16:13 Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka
16:14 a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho,
16:14 sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům.
16:15 Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 17(2-25) [3]
17:2 Díligam te, Dómine, fortitúdo mea: * Dóminus firmaméntum meum, et refúgium meum, et liberátor meus.
17:3 Deus meus adjútor meus, * et sperábo in eum.
17:3 Protéctor meus, et cornu salútis meæ, * et suscéptor meus.
17:4 Laudans invocábo Dóminum: * et ab inimícis meis salvus ero.
17:5 Circumdedérunt me dolóres mortis: * et torréntes iniquitátis conturbavérunt me.
17:6 Dolóres inférni circumdedérunt me: * præoccupavérunt me láquei mortis.
17:7 In tribulatióne mea invocávi Dóminum, * et ad Deum meum clamávi.
17:7 Et exaudívit de templo sancto suo vocem meam: * et clamor meus in conspéctu ejus, introívit in aures ejus.
17:8 Commóta est, et contrémuit terra: * fundaménta móntium conturbáta sunt, et commóta sunt, quóniam irátus est eis.
17:9 Ascéndit fumus in ira ejus: et ignis a fácie ejus exársit: * carbónes succénsi sunt ab eo.
17:10 Inclinávit cælos, et descéndit: * et calígo sub pédibus ejus.
17:11 Et ascéndit super Chérubim, et volávit: * volávit super pennas ventórum.
17:12 Et pósuit ténebras latíbulum suum, in circúitu ejus tabernáculum ejus: * tenebrósa aqua in núbibus áëris.
17:13 Præ fulgóre in conspéctu ejus nubes transiérunt, * grando et carbónes ignis.
17:14 Et intónuit de cælo Dóminus, et Altíssimus dedit vocem suam: * grando et carbónes ignis.
17:15 Et misit sagíttas suas, et dissipávit eos: * fúlgura multiplicávit, et conturbávit eos.
17:16 Et apparuérunt fontes aquárum, * et reveláta sunt fundaménta orbis terrárum:
17:16 Ab increpatióne tua, Dómine, * ab inspiratióne spíritus iræ tuæ.
17:17 Misit de summo, et accépit me: * et assúmpsit me de aquis multis.
17:18 Erípuit me de inimícis meis fortíssimis, et ab his qui odérunt me: * quóniam confortáti sunt super me.
17:19 Prævenérunt me in die afflictiónis meæ: * et factus est Dóminus protéctor meus.
17:20 Et edúxit me in latitúdinem: * salvum me fecit, quóniam vóluit me.
17:21 Et retríbuet mihi Dóminus secúndum justítiam meam: * et secúndum puritátem mánuum meárum retríbuet mihi:
17:22 Quia custodívi vias Dómini, * nec ímpie gessi a Deo meo.
17:23 Quóniam ómnia judícia ejus in conspéctu meo: * et justítias ejus non répuli a me.
17:24 Et ero immaculátus cum eo: * et observábo me ab iniquitáte mea.
17:25 Et retríbuet mihi Dóminus secúndum justítiam meam: * et secúndum puritátem mánuum meárum in conspéctu oculórum ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ecce sacérdos magnus, qui in diébus suis plácuit Deo, et invéntus est justus.
|
Žalm 17(2-25) [3]
17:2 Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli,
17:3 Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade!
17:4 Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli.
17:5 Ovinuly mě provazy smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka,
17:6 provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti.
17:7 V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu.
17:8 Země se zachvěla, roztřásla se, hory v základech se hnuly, chvěly se před jeho plamenným hněvem.
17:9 Z chřípí se mu valil dým, z úst sžírající oheň, planoucí řeřavé uhlí.
17:10 Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama černé mračno.
17:11 Na cheruba usedl a letěl a vznášel se na perutích větru.
17:12 Temno učinil svou skrýší, stánkem kolem sebe, temné vodstvo, mračna prachu.
17:13 Mračna se hnala před jeho jasem, krupobití a hořící uhlí.
17:14 Hospodin na nebi zaburácel, Nejvyšší vydal svůj hlas, krupobití a hořící uhlí.
17:15 Vyslal své šípy a rozehnal mračna , množstvím blesků je uvedl v zmatek.
17:16 Tu se objevila koryta vod, základy světa se obnažily, když jsi, Hospodine, zaútočil, když jsi zadul svým hněvivým dechem.
17:17 Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva.
17:18 Nepříteli mocnému mě vyrval, těm, kdo nenáviděli mě, kdo zdatnější byli.
17:19 Přepadli mě v den mých běd, ale Hospodin mě podepíral,
17:20 učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil.
17:21 Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou,
17:22 neboť jsem dbal na Hospodinovy cesty, neodvrátil jsem se svévolně od svého Boha.
17:23 Všechny jeho řády jsem měl na zřeteli, neodvrhl jeho nařízení.
17:24 Jeho jsem se dokonale držel, varoval se nepravosti.
17:25 Podle mé spravedlnosti mě Hospodin odměňoval, podle čistoty mých rukou, tak jak jevila se jemu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ejhle kněz veliký, jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým.
|
Capitulum Versus {Votiva}
1 Tim. 1:17
Regi sæculórum immortáli et invisíbili, soli Deo honor et glória in sǽcula sæculórum. Amen.
℟. Deo grátias.
℣. Exsúrge, Christe, ádjuva nos.
℟. Et líbera nos propter nomen tuum.
|
Krátké čtení a Verš {votivní}
1 Tim. 1:17
Králi všech věků nesmrtelnému a neviditelnému, samotnému Bohu buď čest a sláva na věky věkův. Amen.
℟. Bohu díky.
℣. Povstaň, Kriste, a pomoz nám.
℟. A vysvoboď nás pro své jméno.
|
Preces Dominicales{omittitur}
|
Nedělní přímluvy{vynechává se}
|
Oratio
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Dómine Deus omnípotens, qui ad princípium hujus diéi nos perveníre fecísti: tua nos hódie salva virtúte; ut in hac die ad nullum declinémus peccátum, sed semper ad tuam justítiam faciéndam nostra procédant elóquia, dirigántur cogitatiónes et ópera.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
Deinde in Choro legitur Martyrologium, quod laudabiliter fit etiam extra Chorum.
|
Modlitba
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Pane, všemohoucí Bože, jenž jsi nás přivedl na začátek tohoto dne: zachraňuj nás dnes svou mocí, abychom se dnešního dne nesnížili k žádnému hříchu, avšak ke konání tvé spravedlnosti vždy směřovaly naše slova, myšlenky i skutky.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
Poté se v Chóru čte Martyrologium, což je chvályhodné činit i mimo Chór.
|
Martyrologium {anticip.}
Quinto Idus Júnii Luna vicésima quinta Anno Dómini 2018
Noménti, in Sabínis, natális sanctórum Mártyrum Primi et Feliciáni fratrum, sub Diocletiáno et Maximiáno Imperatóribus. Hi gloriósi Mártyres, cum longǽvam in Dómino vitam duxíssent, et nunc simul pária, nunc singillátim divérsa et exquisíta pertulíssent torménta, ambo tandem felícis pugnæ cursum, a Nomentáno Prǽside Promóto animadvérsi gládio, consummavérunt. Ipsórum autem Mártyrum córpora, póstea Romam transláta, in Ecclésia sancti Stéphani Protomártyris, in monte Cǽlio, honorífice collocáta sunt.
Agénni, in Gállia, pássio sancti Vincéntii, Levítæ et Mártyris, qui, ob Christi fidem, verbéribus diríssime cæsus et gládio decollátus est.
Apud Antiochíam sanctæ Pelágiæ, Vírginis et Mártyris, quam sancti Ambrósius et Joánnes Chrysostómus magnis éfferunt láudibus.
Syracúsis, in Sicília, sancti Maximiáni Epíscopi, cujus sanctus Gregórius Papa sǽpius méminit.
Andriæ, in Apúlia, sancti Richárdi, qui fuit primus ejúsdem civitátis Epíscopus, et miráculis cláruit.
In Ióna, Scótiæ ínsula, sancti Colúmbæ, Presbýteri et Abbátis.
Edéssæ, in Sýria, sancti Juliáni Mónachi, cujus præclára gesta sanctus Ephræm Diáconus scripsit.
℣. Et álibi aliórum plurimórum sanctórum Mártyrum et Confessórum, atque sanctárum Vírginum.
℟. Deo grátias.
|
Martyrologium {anticip.}
Léta Páně 2018, 9. června, 25. dne věku měsíce.
Na Mons Caelius v Římě uložení ostatků svatých mučedníků Prima a jeho bratra Feliciána * za časů císařů Diokleciána a Maximiána. ✠ Tito slavní mučedníci dlouhou dobu sloužili Pánu a vytrpěli zčásti společně, zčásti jednotlivě rozličné muky. * Nakonec byli zabiti mečem, a tak završili svůj šťastný boj. †
V Agen ve Francii utrpení svatého levity a mučedníka Vincentia. †
V Niceji svatý Diomedes. †
V Pontigny přenesení ostatků svatého Edmunda, biskupa canterburského. †
Na skotském ostrově Jona svatý opat a kněz Columba, * muž obdivuhodně velkých ctností. †
℣. A jinde mnoho svatých mučedníků, vyznavačů a svatých panen.
℟. Bohu díky.
|
℣. Pretiósa in conspéctu Dómini.
℟. Mors Sanctórum ejus.
Sancta María et omnes Sancti intercédant pro nobis ad Dóminum, ut nos mereámur ab eo adjuvári et salvári, qui vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Předrahá je v Hospodinových očích.
℟. Smrt jeho Svatých.
Panna Maria a všichni Svatí ať se za nás přimlouvají u Pána, abychom si zasloužili pomoci i spásy od toho, jenž žije a kraluje na věky věkův.
℟. Amen.
|
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Réspice in servos tuos, Dómine, et in ópera tua, et dírige fílios eórum.
℟. Et sit splendor Dómini Dei nostri super nos, et ópera mánuum nostrárum dírige super nos, et opus mánuum nostrárum dírige.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Orémus.
Dirígere et sanctificáre, régere et gubernáre dignáre, Dómine Deus, Rex cæli et terræ, hódie corda et córpora nostra, sensus, sermónes et actus nostros in lege tua, et in opéribus mandatórum tuórum: ut hic et in ætérnum, te auxiliánte, salvi et líberi esse mereámur, Salvátor mundi: Qui vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pohlédni na své služebníky, Pane‚ a na své dílo, a veď jejich syny.
℟. A budiž jas Pána našeho Boha nad námi, a skutky našich rukou řiď nad námi: a dílo našich rukou řiď.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Modleme se.
Říditi a posvěcovati‚ ovládati a vésti rač, Pane Bože, Králi nebe a země, dnes srdce i těla naše, smysly, slova i skutky naše ve svém zákoně, a ve vykonávání tvých přikázání: abychom nyní i navěky, s tvou pomocí zdrávi a svobodni býti si zasloužili, Spasiteli světa; Jenž žiješ a kraluješ na věky věkův.
℟. Amen.
|
Regula (vel Lectio brevis)
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Dies et actus nostros in sua pace dispónat Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
Ex Cápite 7 Régulæ Sancti Patri Nostri Benedícti: De humilitáte
Décimus humilitátis gradus est, si non sit fácilis ac promptus in risu, quia scriptum est: Stultus in risu exáltat vocem suam.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
Extra Chorum etiam laudabiliter dicitur lectio ex S. Regulæ; secus dicitur Lectio brevis.
Sir 45:19-20
Fungi sacerdótio, et habére laudem in nómine ipsíus, et offérre illi incénsum dignum in odórem suavitátis.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Rule (or Short reading)
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Dny a skutky naše ať zřídí ve svém pokoji všemohoucí Hospodin.
℟. Amen.
The Rule of our Holy Father Benedict. Chapter 7: Concerning Humility. Continued.
The tenth step in humility is if he be not easily and quickly moved to laughter, because it is written: “The fool lifts up his voice in laughter.”
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
Mimo Chór je též chvályhodné čísti ze Svaté Řehole; a spolu s ním se říká Krátké čtení.
Sir 45:19-20
Aby vykonával kněžský úřad a měl chválu v jeho jménu, a obětoval mu náležité kadidlo se sladkou vůní.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
Conclusio
℣. Adjutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
℣. Benedícite.
℟. Deus.
Benedictio. Dóminus nos benedícat, ✠ et ab omni malo deféndat, et ad vitam perdúcat ætérnam. Et fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
℣. Požehnejte mi.
℟. Bůh ti požehnej.
Požehnání. Hospodin nám požehnej, ✠ a ode všeho zlého ochraňuj, a do věčného života nás doveď. A duše věrných zemřelých pro slitování Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Commemoratio defunctorum
℟.br. Commemorátio ómnium fratrum, familiárum Órdinis nostri, atque benefactórum nostrórum.
℣. Requiéscant in pace.
℟. Amen.
Psalmus 129 [4]
129:1 De profúndis clamávi ad te, Dómine: * Dómine, exáudi vocem meam:
129:2 Fiant aures tuæ intendéntes, * in vocem deprecatiónis meæ.
129:3 Si iniquitátes observáveris, Dómine: * Dómine, quis sustinébit?
129:4 Quia apud te propitiátio est: * et propter legem tuam sustínui te, Dómine.
129:5 Sustínuit ánima mea in verbo ejus: * sperávit ánima mea in Dómino.
129:6 A custódia matutína usque ad noctem: * speret Israël in Dómino.
129:7 Quia apud Dóminum misericórdia: * et copiósa apud eum redémptio.
129:8 Et ipse rédimet Israël, * ex ómnibus iniquitátibus ejus.
℣. Réquiem ætérnam * dona eis, Dómine.
℟. Et lux perpétua * lúceat eis.
℣. A porta ínferi.
℟. Erue, Dómine, ánimas eórum.
℣. Requiéscant in pace.
℟. Amen.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
secunda Domine, exaudi omittitur
Orémus.
Deus véniæ largítor et humánæ salútis amátor: quǽsumus cleméntiam tuam: ut nostræ congregatiónis fratres, propínquos et benefactóres, qui ex hoc sǽculo transiérunt, beáta María semper vírgine intercedénte cum ómnibus sanctis tuis ad perpétuæ beatitúdinis consórtium perveníre concédas.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
℣. Réquiem ætérnam dona eis, Dómine.
℟. Et lux perpétua lúceat eis.
℣. Requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Připomínka za zemřelé
℟.br. Vzpomínka na všechny zemřelé bratry, familiáře našeho Řádu i dobrodince.
℣. Ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
Žalm 129 [4]
129:1 Z hlubin volám k tobě, Hospodine; Pane, vyslyš můj hlas!
129:2 Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.
129:3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, Pane, kdo obstojí?
129:4 Ale u tebe je odpuštění; pro tvůj zákon v tebe skládám naději, Hospodine.
129:5 Skládá má duše naději jeho slovo, duše má doufá v Hospodina.
129:6 Od ranní stráže až do noci; doufej, Israeli, v Hospodina!
129:7 U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení.
129:8 A on vykoupí Israele ze všech jeho nepravostí.
℣. Odpočinutí věčné * dej jim, ó Pane.
℟. A světlo věčné * ať jim svítí.
℣. Od brány pekelné.
℟. Vysvoboď Pane jejich duše.
℣. Ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
druhé Pane, slyš modlitbu mou se vynechává
Modleme se.
Bože, jenž udílíš odpuštění, a miluješ lidskou spásu, žádáme tvou slitovnost, abys udělil bratrům naší kongregace, našim blízkým a dobrodincům, kteří z tohoto světa odešli, na přímluvu blahoslavené Marie vždy Panny se všemi tvými Svatými, aby k přebývání ve věčné blaženosti došli.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
℣. Odpočinutí věčné dej jim, ó Pane.
℟. A světlo věčné ať jim svítí.
℣. Ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
|
Post Divinum officium |