|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Dómine, lábia mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Dómine, lábia mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
Psalmus 3 [0]
3:2 Dómine, quid multiplicáti sunt qui tríbulant me? * multi insúrgunt advérsum me.
3:3 Multi dicunt ánimæ meæ: * Non est salus ipsi in Deo ejus.
3:4 Tu autem, Dómine, suscéptor meus es, * glória mea, et exáltans caput meum.
3:5 Voce mea ad Dóminum clamávi: * et exaudívit me de monte sancto suo.
3:6 Ego dormívi, et soporátus sum: * et exsurréxi, quia Dóminus suscépit me.
3:7 Non timébo míllia pópuli circumdántis me: * exsúrge, Dómine, salvum me fac, Deus meus.
3:8 Quóniam tu percussísti omnes adversántes mihi sine causa: * dentes peccatórum contrivísti.
3:9 Dómini est salus: * et super pópulum tuum benedíctio tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Pane, rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Pane, rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Žalm 3 [0]
3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: „Ten u Boha spásu nenalezne.“
3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu.
3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.
3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Invitatorium {Antiphona Votiva}
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. In confessióne beatárum N. et N..
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. In confessióne beatárum N. et N..
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. In confessióne beatárum N. et N..
Ant. Laudémus Deum nostrum * In confessióne beatárum N. et N..
|
Invitatorium {Antifona votivní}
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy: předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy, neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Ku chvále blažené N. and N..
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako v hořkosti v den pokušení na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Ku chvále blažené N. and N..
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ku chvále blažené N. and N..
Ant. Chvalme svého Boha * Ku chvále blažené N. and N..
|
Hymnus {Votiva}
Hujus obténtu, Deus alme, nostris
Parce jam culpis, vítia remíttens,
Quo tibi puri resonémus almum
Péctoris hymnum.
Glória Patri genitǽque Proli,
Et tibi compar utriúsque semper
Spíritus alme, Deus unus, omni
Témpore sæcli.
Amen.
|
Hymnus {votivní}
Na její prosby, Bože trojjediný,
rač odpustit nám všechny naše viny,
ať z hrudi čisté zpěvy zvroucnělými
pějem ti slávu.
Ať Boha Otce, také Syna jeho,
i tebe, Ducha, stejně nadšeného
zpěvu ať ohlas, Boha jediného,
na věky slaví.
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ et Psalmi Votiva}
Nocturnus I
Ant. O quam pulchra * est casta generátio cum claritáte!
Psalmus 8 [1]
8:2 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
8:2 Quóniam eleváta est magnificéntia tua, * super cælos.
8:3 Ex ore infántium et lacténtium perfecísti laudem propter inimícos tuos, * ut déstruas inimícum et ultórem.
8:4 Quóniam vidébo cælos tuos, ópera digitórum tuórum: * lunam et stellas, quæ tu fundásti.
8:5 Quid est homo quod memor es ejus? * aut fílius hóminis, quóniam vísitas eum?
8:6 Minuísti eum paulo minus ab Ángelis, glória et honóre coronásti eum: * et constituísti eum super ópera mánuum tuárum.
8:8 Ómnia subjecísti sub pédibus ejus, * oves et boves univérsas: ínsuper et pécora campi.
8:9 Vólucres cæli, et pisces maris, * qui perámbulant sémitas maris.
8:10 Dómine, Dóminus noster, * quam admirábile est nomen tuum in univérsa terra!
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. O quam pulchra est casta generátio cum claritáte!
|
Žalmy se čteními {Antifony a Žalmy votivní}
Nokturn I
Ant. Ó jak krásné * je čisté pokolení s jasností!
Žalm 8 [1]
8:2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
8:3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
8:4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
8:5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
8:6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
8:7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
8:8 všechen brav a skot a také polní zvířata
8:9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora , který se prohání po mořských stezkách.
8:10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ó jak krásné je čisté pokolení s jasností!
|
Ant. Læva ejus * sub cápite meo, et déxtera illíus amplexábitur me.
Psalmus 18 [2]
18:2 Cæli enárrant glóriam Dei: * et ópera mánuum ejus annúntiat firmaméntum.
18:3 Dies diéi erúctat verbum, * et nox nocti índicat sciéntiam.
18:4 Non sunt loquélæ, neque sermónes, * quorum non audiántur voces eórum.
18:5 In omnem terram exívit sonus eórum: * et in fines orbis terræ verba eórum.
18:6 In sole pósuit tabernáculum suum: * et ipse tamquam sponsus procédens de thálamo suo:
18:6 Exsultávit ut gigas ad curréndam viam, * a summo cælo egréssio ejus:
18:7 Et occúrsus ejus usque ad summum ejus: * nec est qui se abscóndat a calóre ejus.
18:8 Lex Dómini immaculáta, convértens ánimas: * testimónium Dómini fidéle, sapiéntiam præstans párvulis.
18:9 Justítiæ Dómini rectæ, lætificántes corda: * præcéptum Dómini lúcidum, illúminans óculos.
18:10 Timor Dómini sanctus, pérmanens in sǽculum sǽculi: * judícia Dómini vera, justificáta in semetípsa.
18:11 Desiderabília super aurum et lápidem pretiósum multum: * et dulcióra super mel et favum.
18:12 Étenim servus tuus custódit ea, * in custodiéndis illis retribútio multa.
18:13 Delícta quis intéllegit? ab occúltis meis munda me: * et ab aliénis parce servo tuo.
18:14 Si mei non fúerint domináti, tunc immaculátus ero: * et emundábor a delícto máximo.
18:15 Et erunt ut compláceant elóquia oris mei: * et meditátio cordis mei in conspéctu tuo semper.
18:15 Dómine, adjútor meus, * et redémptor meus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Læva ejus sub cápite meo, et déxtera illíus amplexábitur me.
|
Ant. His left hand is under my head, * and his right hand doth embrace me.
Žalm 18 [2]
18:2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
18:3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky.
18:4 Není to řeč lidská , nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.
18:5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě.
18:6 Bůh slunci na nebi postavil stan. Jaka ženich z komnaty vyjde,
18:6 vesele jako rek, když běží k cíli. Vychází na jednom okraji nebes,
18:7 probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.
18:8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří.
18:9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.
18:10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé,
18:11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.
18:12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou.
18:13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin , jež jsou mi skryty.
18:14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností.
18:15 Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci,
18:15 Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. His left hand is under my head, and his right hand doth embrace me.
|
Ant. Revértere, * revértere, Sunamítis; revértere, ut intueámur te.
Psalmus 23 [3]
23:1 Dómini est terra, et plenitúdo ejus: * orbis terrárum, et univérsi qui hábitant in eo.
23:2 Quia ipse super mária fundávit eum: * et super flúmina præparávit eum.
23:3 Quis ascéndet in montem Dómini? * aut quis stabit in loco sancto ejus?
23:4 Ínnocens mánibus et mundo corde, * qui non accépit in vano ánimam suam, nec jurávit in dolo próximo suo.
23:5 Hic accípiet benedictiónem a Dómino: * et misericórdiam a Deo, salutári suo.
23:6 Hæc est generátio quæréntium eum, * quæréntium fáciem Dei Jacob.
23:7 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:8 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus fortis et potens: Dóminus potens in prǽlio.
23:9 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:10 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus virtútum ipse est Rex glóriæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Revértere, revértere, Sunamítis; revértere, ut intueámur te.
|
Ant. Navrať se, * navrať se, Šulamítko; navrať se, abychom tě spatřili.
Žalm 23 [3]
23:1 Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
23:2 To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
23:3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
23:4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
23:5 Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
23:6 To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.
23:7 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:8 Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji.
23:9 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:10 Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Navrať se, navrať se, Šulamítko; navrať se, abychom tě spatřili.
|
Ant. Spécie tua * et pulchritúdine tua inténde, próspere procéde, et regna.
Psalmus 44 [4]
44:2 Eructávit cor meum verbum bonum: * dico ego ópera mea Regi.
44:2 Lingua mea cálamus scribæ: * velóciter scribéntis.
44:3 Speciósus forma præ fíliis hóminum, diffúsa est grátia in lábiis tuis: * proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
44:4 Accíngere gládio tuo super femur tuum, * potentíssime.
44:5 Spécie tua et pulchritúdine tua: * inténde, próspere procéde, et regna.
44:5 Propter veritátem, et mansuetúdinem, et justítiam: * et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
44:6 Sagíttæ tuæ acútæ, pópuli sub te cadent: * in corda inimicórum Regis.
44:7 Sedes tua, Deus, in sǽculum sǽculi: * virga directiónis virga regni tui.
44:8 Dilexísti justítiam, et odísti iniquitátem: * proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ præ consórtibus tuis.
44:9 Myrrha, et gutta, et cásia a vestiméntis tuis, a dómibus ebúrneis: * ex quibus delectavérunt te fíliæ regum in honóre tuo.
44:10 Ástitit regína a dextris tuis in vestítu deauráto: * circúmdata varietáte.
44:11 Audi fília, et vide, et inclína aurem tuam: * et oblivíscere pópulum tuum et domum patris tui.
44:12 Et concupíscet Rex decórem tuum: * quóniam ipse est Dóminus Deus tuus, et adorábunt eum.
44:13 Et fíliæ Tyri in munéribus * vultum tuum deprecabúntur: omnes dívites plebis.
44:14 Omnis glória ejus fíliæ Regis ab intus, * in fímbriis áureis circumamícta varietátibus.
44:15 Adducéntur Regi vírgines post eam: * próximæ ejus afferéntur tibi.
44:16 Afferéntur in lætítia et exsultatióne: * adducéntur in templum Regis.
44:17 Pro pátribus tuis nati sunt tibi fílii: * constítues eos príncipes super omnem terram.
44:18 Mémores erunt nóminis tui: * in omni generatióne et generatiónem.
44:18 Proptérea pópuli confitebúntur tibi in ætérnum: * et in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Spécie tua et pulchritúdine tua inténde, próspere procéde, et regna.
|
Ant. Ve své zdobnosti * a kráse pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
Žalm 44 [4]
44:2 Srdce mi překypuje radostnými slovy, přednáším králi svou báseň;
44:2 rydlem zručného písaře je můj jazyk.
44:3 Krásou vynikáš nad lidské syny, půvab se rozlévá po tvých rtech, proto ti Bůh požehnal navěky.
44:4 Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, svou nádherou a vznešeností!
44:5 Ve spanilosti své a kráse své povstaň, šťastně pokračuj a vládni.
44:5 Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, ať tě proslaví tvá pravice!
44:6 Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, odvaha králových nepřátel klesá.
44:7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
44:8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost; proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal olejem radosti před tvými druhy.
44:9 Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, blaží tě zvuk strunných nástrojů v paláci ze slonové kosti.
44:10 Vstříc ti vycházejí dcery králů, po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem.
44:11 Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
44:12 Sám král touží po tvé kráse: vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
44:13 Tyrský lid přichází s dary, velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
44:14 V plné kráse vstupuje královská dcera, její šat je protkán zlatem.
44:15 V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní přicházejí panny, její družky.
44:16 Provázeny radostným jásotem, vstupují v královský palác.
44:17 Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, ustanovíš je za knížata po celé zemi.
44:18 Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením,
44:18 proto tě národy oslaví na věčné věky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ve své zdobnosti a kráse pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
|
Ant. Adjuvábit eam * Deus vultu suo: Deus in médio ejus, non commovébitur.
Psalmus 45 [5]
45:2 Deus noster refúgium, et virtus: * adjútor in tribulatiónibus, quæ invenérunt nos nimis.
45:3 Proptérea non timébimus dum turbábitur terra: * et transferéntur montes in cor maris.
45:4 Sonuérunt, et turbátæ sunt aquæ eórum: * conturbáti sunt montes in fortitúdine ejus.
45:5 Flúminis ímpetus lætíficat civitátem Dei: * sanctificávit tabernáculum suum Altíssimus.
45:6 Deus in médio ejus, non commovébitur: * adjuvábit eam Deus mane dilúculo.
45:7 Conturbátæ sunt gentes, et inclináta sunt regna: * dedit vocem suam, mota est terra.
45:8 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Jacob.
45:9 Veníte, et vidéte ópera Dómini, quæ pósuit prodígia super terram: * áuferens bella usque ad finem terræ.
45:10 Arcum cónteret, et confrínget arma: * et scuta combúret igni.
45:11 Vacáte, et vidéte quóniam ego sum Deus: * exaltábor in géntibus, et exaltábor in terra.
45:12 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Jacob.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Adjuvábit eam Deus vultu suo: Deus in médio ejus, non commovébitur.
|
Ant. Bůh jí pomůže * svou tváří: Bůh je v jejím nitru, nezakolísá.
Žalm 45 [5]
45:2 Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
45:3 Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
45:4 Ať se bouří moře, pění jeho vody, ať se třesou hory, když se moře vzdouvá, s námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:5 Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího,
45:6 Bůh je v jeho středu, nepohne se, od časného jitra ho Bůh bude chránit.
45:7 Národy se bouřily, říše se bortily; tu zahřměl svým hlasem, země se rozplynula.
45:8 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:9 Pojďte, pozorujte Boží skutky, které učinil k úžasu země.
45:10 Zamezuje války až po samé hranice světa, láme luky, přeráží oštěpy, a štíty pálí ohněm.
45:11 Přestaňte a uznejte, že já jsem Bůh, převyšuji národy, převyšuji svět.
45:12 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh jí pomůže svou tváří: Bůh je v jejím nitru, nezakolísá.
|
Ant. Aquæ multæ * non potuérunt exstínguere caritátem.
Psalmus 47 [6]
47:2 Magnus Dóminus, et laudábilis nimis * in civitáte Dei nostri, in monte sancto ejus.
47:3 Fundátur exsultatióne univérsæ terræ mons Sion, * látera Aquilónis, cívitas Regis magni.
47:4 Deus in dómibus ejus cognoscétur: * cum suscípiet eam.
47:5 Quóniam ecce reges terræ congregáti sunt: * convenérunt in unum.
47:6 Ipsi vidéntes sic admiráti sunt, conturbáti sunt, commóti sunt: * tremor apprehéndit eos.
47:7 Ibi dolóres ut parturiéntis: * in spíritu veheménti cónteres naves Tharsis.
47:9 Sicut audívimus, sic vídimus in civitáte Dómini virtútum, in civitáte Dei nostri: * Deus fundávit eam in ætérnum.
47:10 Suscépimus, Deus, misericórdiam tuam, * in médio templi tui.
47:11 Secúndum nomen tuum, Deus, sic et laus tua in fines terræ: * justítia plena est déxtera tua.
47:12 Lætétur mons Sion, et exsúltent fíliæ Judæ: * propter judícia tua, Dómine.
47:13 Circúmdate Sion, et complectímini eam: * narráte in túrribus ejus.
47:14 Pónite corda vestra in virtúte ejus: * et distribúite domos ejus, ut enarrétis in progénie áltera.
47:15 Quóniam hic est Deus, Deus noster in ætérnum et in sǽculum sǽculi: * ipse reget nos in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Aquæ multæ non potuérunt exstínguere caritátem.
|
Ant. Mnohé vody * nedokázaly uhasit lásku.
Žalm 47 [6]
47:2 Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.
47:3 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, je radostí celé země. Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, je městem velikého krále.
47:4 Bůh se ukázal v jejích pevnostech jako jistá ochrana.
47:5 Neboť hle, sešli se králové, spolu učinili útok.
47:6 Jen však se podívali, užasli, ve zděšení prchli.
47:7 Hrůza je tam zachvátila, křeč jak ženu, která rodí, jako když východní vítr rozbíjí taršíšské lodi.
47:9 Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli v městě Hospodina zástupů, v městě našeho Boha: Bůh mu dává věčné trvání.
47:10 Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě.
47:11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země. Tvá pravice oplývá spravedlností,
47:12 ať se raduje siónská hora, ať jásají judská města nad tvými rozsudky.
47:13 Jděte kolem Siónu, obejděte jej, spočítejte jeho věže!
47:14 Všimněte si jeho hradeb, prohlédněte jeho paláce, abyste mohli vyprávět příštím pokolením:
47:15 Tak veliký je Bůh, Bůh náš navěky, navždy. On bude naším vůdcem!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Mnohé vody nedokázaly uhasit lásku.
|
℣. Spécie tua et pulchritúdine tua.
℟. Inténde, próspere procéde, et regna.
|
℣. Ve své zdobnosti a kráse.
℟. Pohlédni, s nadějí přistup, a kraluj.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 1
De libro Ecclesiástici
Sir 51:1-3
1 Confitébor tibi, Dómine, Rex, et collaudábo te Deum Salvatórem meum.
2 Confitébor nómini tuo: quóniam adjútor et protéctor factus es mihi,
3 Et liberásti corpus meum a perditióne, a láqueo linguæ iníquæ et a lábiis operántium mendácium, et in conspéctu astántium factus es mihi adjútor.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Veni Sponsa Christi, áccipe corónam, quam tibi Dóminus præparávit in ætérnum; pro cujus amóre sánguinem tuum fudísti,
* Et cum Ángelis in paradísum introísti.
℣. Veni, elécta mea, et ponam in te thronum meum; quia concupívit Rex spéciem tuam.
℟. Et cum Ángelis in paradísum introísti.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 1
Z knihy Sírachovcovy
Sir 51:1-3
1 Chci ti poděkovat, Pane, králi, chválit tě, Bože, můj Spasiteli.
2 Chci velebit tvé jméno, neboť ses stal mým ochráncem a pomocníkem.
3 A vysvobodil jsi mé tělo ze zkázy, z léčky pomlouvačného jazyka, ze rtů, které vymýšlejí lež. Před mými protivníky ses mě zastal.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Přijď, Nevěsto Kristova, přijmi korunu, kterou ti Bůh připravil navěky; pro lásku k němu jsi prolila svou krev,
* A s Anděly vstoupila do ráje.
℣. Přistup, má vyvolená, a ustanovím v tobě svůj trůn, neboť zatoužil Král po tvé kráse.
℟. A s Anděly vstoupila do ráje.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 2
Sir 51:4-7
4 Et liberásti me secúndum multitúdinem misericórdiæ nóminis tui a rugiéntibus, præparátis ad escam:
5 De mánibus quæréntium ánimam meam, et de portis tribulatiónum, quæ circumdedérunt me;
6 A pressúra flammæ, quæ circúmdedit me, et in médio ignis non sum æstuáta;
7 De altitúdine ventris ínferi, et a lingua coinquináta, et a verbo mendácii, a rege iníquo, et a lingua injústa.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Diffúsa est grátia in lábiis tuis,
* Proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
℣. Spécie tua et pulchritúdine tua inténde, próspere procéde, et regna.
℟. Proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 2
Sir 51:4-7
4 A vysvobodil jsi mě podle hojnosti svého slitování a pro slávu svého jména ze zubů těch, kdo mě chtěli pozřít;
5 Z rukou těch, kdo mi ukládali o život, z mnoha soužení, která jsem zažil;
6 Z plamene, který mě kol dokola dusil, ze středu ohně, který jsem nezapálil;
7 Z hlubokého lůna podsvětí, z nečistého jazyka a lživých řečí, od krále nespravedlivého, a od pomlouvačného jazyka.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Milost je rozlita na tvých rtech,
* Proto ti Bůh požehnal navěky.
℣. Ve své zdobnosti a kráse pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
℟. Proto ti Bůh požehnal navěky.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 3
Sir 51:8-12
8 Laudábit usque ad mortem ánima mea Dóminum,
9 Et vita mea appropínquans erat in inférno deórsum.
10 Circumdedérunt me úndique, et non erat qui adjuváret. Respíciens eram ad adjutórium hóminum, et non erat.
11 Memoráta sum misericórdiæ tuæ, Dómine, et operatiónis tuæ, quæ a sǽculo sunt:
12 Quóniam éruis sustinéntes te, Dómine, et líberas eos de mánibus géntium.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Spécie tua et pulchritúdine tua
* Inténde, próspere procéde, et regna.
℣. Diffúsa est grátia in lábiis tuis, proptérea benedíxit te Deus in ætérnum.
℟. Inténde, próspere procéde, et regna.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Inténde, próspere procéde, et regna.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 3
Sir 51:8-12
8 Má duše bude až do smrti velebit Hospodina;
9 Avšak můj život se přiblížil hlubinám podsvětí.
10 Obklíčili mne odevšad, a nebyl, kdo by mi pomohl. Doufal jsem v pomoc lidí, ale nepřišla.
11 Rozpomněla jsem se na tvé milosrdenství, Hospodine, a tvé skutky, které jsou od věků.
12 Neboť vysvobozuješ ty, kteří v tebe doufají, Hospodine, a osvobozuješ je z rukou pohanů.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Ve své zdobnosti a kráse;
* Pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
℣. Milost je rozlita na tvých rtech, proto ti Bůh požehnal navěky.
℟. Pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
|
Nocturnus II
Ant. Nigra sum, * sed formósa, fíliæ Jerúsalem; ídeo diléxit me Rex, et introdúxit me in cubículum suum.
Psalmus 95 [7]
95:1 Cantáte Dómino cánticum novum: * cantáte Dómino, omnis terra.
95:2 Cantáte Dómino, et benedícite nómini ejus: * annuntiáte de die in diem salutáre ejus.
95:3 Annuntiáte inter gentes glóriam ejus, * in ómnibus pópulis mirabília ejus.
95:4 Quóniam magnus Dóminus, et laudábilis nimis: * terríbilis est super omnes deos.
95:5 Quóniam omnes dii géntium dæmónia: * Dóminus autem cælos fecit.
95:6 Conféssio, et pulchritúdo in conspéctu ejus: * sanctimónia et magnificéntia in sanctificatióne ejus.
95:7 Afférte Dómino, pátriæ géntium, afférte Dómino glóriam et honórem: * afférte Dómino glóriam nómini ejus.
95:8 Tóllite hóstias, et introíte in átria ejus: * adoráte Dóminum in átrio sancto ejus.
95:9 Commoveátur a fácie ejus univérsa terra: * dícite in géntibus quia Dóminus regnávit.
95:10 Étenim corréxit orbem terræ qui non commovébitur: * judicábit pópulos in æquitáte.
95:11 Læténtur cæli, et exsúltet terra: commoveátur mare, et plenitúdo ejus: * gaudébunt campi, et ómnia quæ in eis sunt.
95:12 Tunc exsultábunt ómnia ligna silvárum a fácie Dómini, quia venit: * quóniam venit judicáre terram.
95:13 Judicábit orbem terræ in æquitáte, * et pópulos in veritáte sua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Nigra sum, sed formósa, fíliæ Jerúsalem; ídeo diléxit me Rex, et introdúxit me in cubículum suum.
|
Nokturn II
Ant. Jsem černá, * ale krásná, dcery jerusalémské; proto si mě Král zamiloval a uvedl mě do své komnaty.
Žalm 95 [7]
95:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země!
95:2 Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, rozhlašujte den po dni jeho spásu!
95:3 Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech.
95:4 Neboť Hospodin je veliký a velmi hodný chvály, je třeba se ho bát více nežli všech bohů.
95:5 Neboť všichni bohové pohanů jsou výmysly, Hospodin však stvořil nebe.
95:6 Velebnost a vznešenost ho předcházejí, moc a nádhera jsou v jeho svatyni.
95:7 Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, vzdejte Hospodinu slávu a moc,
95:8 vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména. Přineste oběť a vstupte do jeho nádvoří;
95:9 v posvátném rouchu klaňte se Hospodinu! Třeste se před ním, všechny země!
95:10 Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje. Upevnil svět, aby nekolísal: národy řídí podle práva.
95:11 Radujte se, nebesa, zajásej, země, zahuč, moře a vše, co je naplňuje;
95:12 zaplesej, pole a vše, co je na něm. Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy
95:13 před Hospodinem, že přichází, že přichází řídit zemi. Bude řídit svět spravedlivě, národy bude spravovat věrně.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Jsem černá, ale krásná, dcery jerusalémské; proto si mě Král zamiloval a uvedl mě do své komnaty.
|
Ant. Trahe me post te, * in odórem currémus unguentórum tuórum: óleum effúsum nomen tuum.
Psalmus 96 [8]
96:1 Dóminus regnávit, exsúltet terra: * læténtur ínsulæ multæ.
96:2 Nubes, et calígo in circúitu ejus: * justítia, et judícium corréctio sedis ejus.
96:3 Ignis ante ipsum præcédet, * et inflammábit in circúitu inimícos ejus.
96:4 Illuxérunt fúlgura ejus orbi terræ: * vidit, et commóta est terra.
96:5 Montes, sicut cera fluxérunt a fácie Dómini: * a fácie Dómini omnis terra.
96:6 Annuntiavérunt cæli justítiam ejus: * et vidérunt omnes pópuli glóriam ejus.
96:7 Confundántur omnes, qui adórant sculptília: * et qui gloriántur in simulácris suis.
96:7 Adoráte eum, omnes Ángeli ejus: * audívit, et lætáta est Sion.
96:8 Et exsultavérunt fíliæ Judæ, * propter judícia tua, Dómine:
96:9 Quóniam tu Dóminus Altíssimus super omnem terram: * nimis exaltátus es super omnes deos.
96:10 Qui dilígitis Dóminum, odíte malum: * custódit Dóminus ánimas sanctórum suórum, de manu peccatóris liberábit eos.
96:11 Lux orta est justo, * et rectis corde lætítia.
96:12 Lætámini, justi, in Dómino: * et confitémini memóriæ sanctificatiónis ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Trahe me post te, in odórem currémus unguentórum tuórum: óleum effúsum nomen tuum.
|
Ant. Táhni mě za sebou, * poběžíme ve vůni tvých mastí: tvé jméno je jako rozlitý vonný olej.
Žalm 96 [8]
96:1 Hospodin kraluje, ať zajásá země, ať se radují četné ostrovy!
96:2 Mrak a temnota ho obklopují, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
96:3 Předchází jej oheň a kolem dokola spaluje protivníky.
96:4 Jeho blesky ozařují svět, země to vidí a chvěje se.
96:5 Jako vosk se taví hory před Hospodinem, před vladařem celé země.
96:6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
96:7 Ať se hanbí všichni ctitelé model, kteří se chlubí svými bůžky.
96:7 Klanějte se mu, všichni jeho Andělé; Sión to slyší a raduje se.
96:8 A judská města jásají pro tvé rozsudky, Hospodine!
96:9 Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
96:10 Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, chrání život svých svatých, z ruky bezbožníků je vytrhuje.
96:11 Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost.
96:12 Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a oslavujte jeho svaté jméno!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Táhni mě za sebou, poběžíme ve vůni tvých mastí: tvé jméno je jako rozlitý vonný olej.
|
Ant. Veni, Sponsa Christi, * áccipe corónam, quam tibi Dóminus præparávit in ætérnum.
Psalmus 97 [9]
97:1 Cantáte Dómino cánticum novum: * quia mirabília fecit.
97:1 Salvávit sibi déxtera ejus: * et brácchium sanctum ejus.
97:2 Notum fecit Dóminus salutáre suum: * in conspéctu géntium revelávit justítiam suam.
97:3 Recordátus est misericórdiæ suæ, * et veritátis suæ dómui Israël.
97:3 Vidérunt omnes términi terræ * salutáre Dei nostri.
97:4 Jubiláte Deo, omnis terra: * cantáte, et exsultáte, et psállite.
97:5 Psállite Dómino in cíthara, in cíthara et voce psalmi: * in tubis ductílibus, et voce tubæ córneæ.
97:6 Jubiláte in conspéctu regis Dómini: * moveátur mare, et plenitúdo ejus: orbis terrárum, et qui hábitant in eo.
97:8 Flúmina plaudent manu, simul montes exsultábunt a conspéctu Dómini: * quóniam venit judicáre terram.
97:9 Judicábit orbem terrárum in justítia, * et pópulos in æquitáte.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veni, Sponsa Christi, áccipe corónam, quam tibi Dóminus præparávit in ætérnum.
|
Ant. Přijď, Nevěsto Kristova, * přijmi korunu, kterou ti Pán připravil na věčnost.
Žalm 97 [9]
97:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci.
97:1 Vítězství je dílem jeho pravice, jeho svatého ramene.
97:2 Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
97:3 Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Israelovu domu;
97:3 Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.
97:4 Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte!
97:5 Hrejte Hospodinu na citeru, na citeru a s doprovodem zpěvu,
97:6 za hlaholu trub a rohů, jásejte před králem Hospodinem! Zahuč, moře a vše, co je naplňuje, svět i všichni, kdo jej obývají.
97:8 Řeky, tleskejte rukama, hory, spolu zajásejte před Hospodinem, že přišel, že přišel, aby soudil zemi.
97:9 Aby soudil svět ve spravedlnosti a národy podle práva.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Přijď, Nevěsto Kristova, přijmi korunu, kterou ti Pán připravil na věčnost.
|
Ant. Unguéntum effúsum * nomen tuum; ideo adolescéntulæ dilexérunt te nimis.
Psalmus 96 [10]
96:1 Dóminus regnávit, exsúltet terra: * læténtur ínsulæ multæ.
96:2 Nubes, et calígo in circúitu ejus: * justítia, et judícium corréctio sedis ejus.
96:3 Ignis ante ipsum præcédet, * et inflammábit in circúitu inimícos ejus.
96:4 Illuxérunt fúlgura ejus orbi terræ: * vidit, et commóta est terra.
96:5 Montes, sicut cera fluxérunt a fácie Dómini: * a fácie Dómini omnis terra.
96:6 Annuntiavérunt cæli justítiam ejus: * et vidérunt omnes pópuli glóriam ejus.
96:7 Confundántur omnes, qui adórant sculptília: * et qui gloriántur in simulácris suis.
96:7 Adoráte eum, omnes Ángeli ejus: * audívit, et lætáta est Sion.
96:8 Et exsultavérunt fíliæ Judæ, * propter judícia tua, Dómine:
96:9 Quóniam tu Dóminus Altíssimus super omnem terram: * nimis exaltátus es super omnes deos.
96:10 Qui dilígitis Dóminum, odíte malum: * custódit Dóminus ánimas sanctórum suórum, de manu peccatóris liberábit eos.
96:11 Lux orta est justo, * et rectis corde lætítia.
96:12 Lætámini, justi, in Dómino: * et confitémini memóriæ sanctificatiónis ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Unguéntum effúsum nomen tuum; ideo adolescéntulæ dilexérunt te nimis.
|
Ant. Rozlitý olej * je tvé jméno; proto si tě mladičké dívky velmi zamilovaly.
Žalm 96 [10]
96:1 Hospodin kraluje, ať zajásá země, ať se radují četné ostrovy!
96:2 Mrak a temnota ho obklopují, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
96:3 Předchází jej oheň a kolem dokola spaluje protivníky.
96:4 Jeho blesky ozařují svět, země to vidí a chvěje se.
96:5 Jako vosk se taví hory před Hospodinem, před vladařem celé země.
96:6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
96:7 Ať se hanbí všichni ctitelé model, kteří se chlubí svými bůžky.
96:7 Klanějte se mu, všichni jeho Andělé; Sión to slyší a raduje se.
96:8 A judská města jásají pro tvé rozsudky, Hospodine!
96:9 Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
96:10 Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, chrání život svých svatých, z ruky bezbožníků je vytrhuje.
96:11 Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost.
96:12 Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a oslavujte jeho svaté jméno!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Rozlitý olej je tvé jméno; proto si tě mladičké dívky velmi zamilovaly.
|
Ant. Pulchra es * et decóra fília Jerúsalem, terríbilis ut castrórum ácies ordináta.
Psalmus 97 [11]
97:1 Cantáte Dómino cánticum novum: * quia mirabília fecit.
97:1 Salvávit sibi déxtera ejus: * et brácchium sanctum ejus.
97:2 Notum fecit Dóminus salutáre suum: * in conspéctu géntium revelávit justítiam suam.
97:3 Recordátus est misericórdiæ suæ, * et veritátis suæ dómui Israël.
97:3 Vidérunt omnes términi terræ * salutáre Dei nostri.
97:4 Jubiláte Deo, omnis terra: * cantáte, et exsultáte, et psállite.
97:5 Psállite Dómino in cíthara, in cíthara et voce psalmi: * in tubis ductílibus, et voce tubæ córneæ.
97:6 Jubiláte in conspéctu regis Dómini: * moveátur mare, et plenitúdo ejus: orbis terrárum, et qui hábitant in eo.
97:8 Flúmina plaudent manu, simul montes exsultábunt a conspéctu Dómini: * quóniam venit judicáre terram.
97:9 Judicábit orbem terrárum in justítia, * et pópulos in æquitáte.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Pulchra es et decóra fília Jerúsalem, terríbilis ut castrórum ácies ordináta.
|
Ant. Krásná jsi a zdobná, * dcero Jerusalémská, hrozná jako seřazená šik vojska.
Žalm 97 [11]
97:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci.
97:1 Vítězství je dílem jeho pravice, jeho svatého ramene.
97:2 Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
97:3 Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Israelovu domu;
97:3 Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.
97:4 Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte!
97:5 Hrejte Hospodinu na citeru, na citeru a s doprovodem zpěvu,
97:6 za hlaholu trub a rohů, jásejte před králem Hospodinem! Zahuč, moře a vše, co je naplňuje, svět i všichni, kdo jej obývají.
97:8 Řeky, tleskejte rukama, hory, spolu zajásejte před Hospodinem, že přišel, že přišel, aby soudil zemi.
97:9 Aby soudil svět ve spravedlnosti a národy podle práva.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Krásná jsi a zdobná, dcero Jerusalémská, hrozná jako seřazená šik vojska.
|
Ant. Accínxit * fortitúdine lumbos suos, et roborávit bráchium suum; ideóque lucérna ejus non exstinguétur in sempitérnum.
Psalmus 98 [12]
98:1 Dóminus regnávit, irascántur pópuli: * qui sedet super Chérubim, moveátur terra.
98:2 Dóminus in Sion magnus: * et excélsus super omnes pópulos.
98:3 Confiteántur nómini tuo magno: quóniam terríbile, et sanctum est: * et honor regis judícium díligit.
98:4 Tu parásti directiónes: * judícium et justítiam in Jacob tu fecísti.
98:5 Exaltáte Dóminum, Deum nostrum, et adoráte scabéllum pedum ejus: * quóniam sanctum est.
98:6 Móyses et Aaron in sacerdótibus ejus: * et Sámuel inter eos, qui ínvocant nomen ejus:
98:6 Invocábant Dóminum, et ipse exaudiébat eos: * in colúmna nubis loquebátur ad eos.
98:7 Custodiébant testimónia ejus, * et præcéptum quod dedit illis.
98:8 Dómine, Deus noster, tu exaudiébas eos: * Deus, tu propítius fuísti eis, et ulcíscens in omnes adinventiónes eórum.
98:9 Exaltáte Dóminum, Deum nostrum, et adoráte in monte sancto ejus: * quóniam sanctus Dóminus, Deus noster.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Accínxit fortitúdine lumbos suos, et roborávit bráchium suum; ideóque lucérna ejus non exstinguétur in sempitérnum.
|
Ant. Opásala * silou svá bedra, a upevnila svou ruku; a proto její svítilna nikdy nevyhasne.
Žalm 98 [12]
98:1 Hospodin kraluje: třesou se národy; trůní nad Cheruby: chvěje se země.
98:2 Hospodin na Siónu je veliký a nade všemi národy vyvýšený.
98:3 Ať chválí tvé veliké a hrozné jméno, neboť je svaté. Pevně vládne ten, kdo miluje právo.
98:4 Tys určil, co je správné, právo a spravedlnost vykonáváš v Jakubovi.
98:5 Oslavujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se u podnože jeho nohou, neboť je svatá.
98:6 Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími a Samuel mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno:
98:6 Vzývali Hospodina, a on je vyslýchal. Mluvíval k nim v oblačném sloupu.
98:7 Zachovávali jeho příkazy, zákon, který jim dal.
98:8 Hospodine, náš Bože, tys je vyslyšel, Bože, byls k nim milostivý, ale také jsi trestal jejich přestupky.
98:9 Oslavujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se na jeho svaté hoře, neboť svatý je Hospodin, náš Bůh!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Opásala silou svá bedra, a upevnila svou ruku; a proto její svítilna nikdy nevyhasne.
|
℣. Adjuvábit eam Deus vultu suo.
℟. Deus in médio ejus, non commovébitur.
|
℣. Bůh jí pomůže úsměvem své tváře.
℟. Bůh s ní bude, a nikdy nezakolísá.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 4
Sir 51:13-17
13 Exaltásti super terram habitatiónem meam, et pro morte defluénte deprecáta sum.
14 Invocávi Dóminum, Patrem Dómini mei, ut non derelínquat me in die tribulatiónis meæ, et in témpore superbórum, sine adjutório.
15 Laudábo nomen tuum assídue, et collaudábo illud in confessióne, et exaudíta est orátio mea.
16 Et liberásti me de perditióne, et eripuísti me de témpore iníquo.
17 Proptérea confitébor, et laudem dicam tibi, et benedícam nómini Dómini.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Pulchra fácie, sed púlchrior fide, beáta es, réspuens mundum, lætáberis cum Angelis:
* Intercéde pro ómnibus nobis.
℣. Spécie tua et pulchritúdine tua inténde, próspere procéde, et regna.
℟. Intercéde pro ómnibus nobis.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 4
Sir 51:13-17
13 Pozdvihl jsi nad zemi mé přebývání, a smrt aby mne minula, jsem prosila.
14 Vzývala jsem Boha, Otce mého Pána, aby mne neopouštěl v den mého soužení, a v čase pyšných mě nenechal bez pomoci.
15 Chválit budu jméno tvé ustavičně, budu je oslavovat v díkůvzdání, že má prosba byla vyslyšena.
16 Neb jsi mne vysvobodil ze záhuby, vytrhl jsi mne ze zlovolných časů;
17 Proto tě budu vyznávat a chválu tobě vzdávat, a dobrořečit budu jménu Hospodinovu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Krásná v tváři, ještě krásnější ve víře, blažená jsi, když jsi zavrhla svět a raduješ se s Anděly;
* Přimlouvej se za nás za všechny.
℣. Ve své zdobnosti a kráse pohlédni, s nadějí přistup, a kraluj.
℟. Přimlouvej se za nás za všechny.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 5
Ex Libro Sancti Ambrósii Epíscopi de Víduis
Prope finem
Agrum hunc Ecclésiæ fértilem cerno, nunc integritátis flore vernántem, nunc viduitátis gravitáte polléntem, nunc étiam conjúgii frúctibus redundántem. Nam, etsi divérsi, uníus tamen agri fructus sunt; nec tanta hortórum lília, quantæ arístæ ségetum, méssium spicæ; compluriúmque spátia campórum recipiéndis aptántur semínibus, quam rédditis nováles frúctibus feriántur. Bona ergo vidúitas, quæ tóties apostólico judício prædicátur. Hæc enim magístra fídei, magístra est castitátis.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Propter veritátem, et mansuetúdinem, et justítiam:
* Et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
℣. Spécie tua et pulchritúdine tua inténde, próspere procéde, et regna.
℟. Et dedúcet te mirabíliter déxtera tua.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 5
Z knihy svatého Ambrože Biskupa o Vdovách.
Poblíž konce
Toto pole Církve považuji za plodné, nejdříve rozpučí květem nevinnosti, nyní je v plné síle, pak zase přetéká plody manželství. Třebaže se jedná o plody různé, stále jsou to plody jednoho pole; a není tolik zahradních lilií, kolik je vyseto obilí, sklizených klasů, jak velké plochy polí se připravuje k přijetí setby, když zem ležící ladem protne pluh, aby mohla přinést plody. Dobré je tedy vdovství, o němž tolikrát Apoštolové usoudili, že je vhodné kázat. Je totiž učitelem víry, též učitelem cudnosti.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Pro pravdu, a mírnost, a spravedlnost;
* A tvá pravice tě podivuhodně povede.
℣. Ve své zdobnosti a kráse pohleď, šťastně vyjdi a kraluj.
℟. A tvá pravice tě podivuhodně povede.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 6
Unde et illi qui deórum suórum adultéria et probra venerántur, cælibátus et viduitátis statuére pœnas; ut, ǽmuli críminum, mulctárent stúdia virtútum, spécie quidem qua fœcunditátem quǽrerent, sed stúdio quo propósitum castitátis abolérent. Nam conféctis et miles stipéndiis arma depónit, et relícto offício quod gerébat, ad própria veteránus rura dimíttitur; ut et ipse exércitæ labóribus vitæ réquiem consequátur et álios spes futúræ quiétis subeúndis fáciat opéribus promptióres.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Dilexísti justítiam, et odísti iniquitátem:
* Proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ.
℣. Propter veritátem, et mansuetúdinem, et justítiam.
℟. Proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Proptérea unxit te Deus, Deus tuus, óleo lætítiæ.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 6
Proto i ti, kteří uctívali cizoložství a nemravnosti svých bohů, ustanovili tresty za celibát a vdovství, aby tak milovníci hříchu potrestali ctnostné snahy, sice způsobem, kterým podporovali plodnost, ale snahou, kterou zmařili rozhodnutí k čistotě. Neboť po vyplacení žoldu i voják zbraně odloží, a když opustí funkci, kterou vykonával, jako veterán se vrátí na svůj statek na venkově, aby i on po životních útrapách dosáhl odpočinku, a ostatní vyhlídka na budoucí odpočinek učiní ochotnějšími k dílu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Zamilovala sis spravedlnost a v nenávisti máš nepravost;
* Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti.
℣. Pro pravdu, a mírnost, a spravedlnost.
℟. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti.
|
Nocturnus III
Ant. Invénta bona margaríta * dedit ómnia sua, et comparávit eam.
Canticum Ecclesiasticæ [13]
Eccli 39:17-21
39:17 Obaudíte me, divíni fructus, * et quasi rosa plantáta super rivos aquárum fructificáte.
39:18 Quasi Líbanus * odórem suavitátis habéte.
39:19 Floréte flores, quasi lílium, et date odórem, et frondéte in grátiam; et collaudáte cánticum, * et benedícite Dóminum in opéribus suis.
39:20 Date nómini ejus magnificéntiam, et confitémini illi in voce labiórum vestrórum, * et in cánticis labiórum, et cítharis;
39:21 Et sic dicétis in confessióne: * Opera Dómini univérsa bona valde.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Nokturn III
Ant. Invénta bona margaríta * dedit ómnia sua, et comparávit eam.
Sírachovcovo Kantikum [13]
Eccli 39:17-21
39:17 Poslyšte mne, zbožní synové, a rozkvetete jako růže, která roste u tekoucí vody.
39:18 Vydejte příjemnou vůni jako kadidlo.
39:19 Rozvijte se jako květ lilie. Šiřte svou vůni a zpívejte píseň chvály, dobrořečte Hospodinu za všechny jeho skutky!
39:20 Přiznejte velikost jeho jménu a velebte ho chválami, zpěvem rtů a citerami.
39:21 Velebte ho těmito slovy: „Všechna díla Hospodinova jsou velmi krásná.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Canticum Isaiæ [14]
Isa 61:10-11; 62:1-3
61:10 Gaudens gaudébo in Dómino, * et exsultábit ánima mea in Deo meo:
61:10 Quia índuit me vestiméntis salútis, * et induménto justítiæ circúmdedit me,
61:10 Quasi sponsum decorátum coróna, * et quasi sponsam ornátam monílibus suis.
61:11 Sicut enim terra profert germen suum, et sicut hortus semen suum gérminat, * sic Dóminus Deus germinábit justítiam et laudem coram univérsis géntibus.
62:1 Propter Sion non tacébo, et propter Jerúsalem non quiéscam, donec egrediátur ut splendor justus ejus, * et salvátor ejus ut lampas accendátur.
62:2 Et vidébunt gentes justum tuum, * et cuncti reges ínclitum tuum;
62:2 Et vocábitur tibi nomen novum, * quod os Dómini nominábit.
62:3 Et eris coróna glóriæ in manu Dómini, * et diadéma regni in manu Dei tui.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Isajášovo Kantikum [14]
Isa 61:10-11; 62:1-3
61:10 Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu.
61:10 Neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti.
61:10 Jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky.
61:11 Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.
62:1 Kvůli Siónu neumlknu, kvůli Jeruzalému neutichnu, dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
62:2 Tu národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu.
62:2 Obdaří tě novým jménem, které určí Hospodinova ústa.
62:3 Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Canticum Isaiæ [15]
Isa 62:4-7
62:4 Non vocáberis ultra Derelícta, * et terra tua non vocábitur ámplius Desoláta:
62:4 Sed vocáberis, Volúntas mea in ea, * et terra tua inhabitáta:
62:4 Quia complácuit Dómino in te: * et terra tua inhabitábitur.
62:5 Habitábit enim júvenis cum vírgine, * et habitábunt in te fílii tui:
62:5 Et gaudébit sponsus super sponsam, * et gaudébit super te Deus tuus.
62:6 Super muros tuos, Jerúsalem, constítui custódes; * tota die et tota nocte in perpétuum non tacébunt.
62:6 Qui reminiscímini Dómini, ne taceátis, et ne detis siléntium ei, * donec stabíliat et donec ponat Jerúsalem laudem in terra.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Invénta bona margaríta dedit ómnia sua, et comparávit eam.
|
Isajášovo Kantikum [15]
Isa 62:4-7
62:4 Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ a tvá zem „Osamělá“.
62:4 Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ a jméno tvé země „V manželství daná“.
62:4 Neboť si v tobě zalíbil Hospodin a tvá země dostane muže.
62:5 Jako se jinoch snoubí s pannou, tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
62:5 Jako se raduje z nevěsty ženich, tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
62:6 Na tvých hradbách, Jerusaléme, jsem ustanovil strážné; ani ve dne, ani v noci nikdy nesmějí mlčet.
62:6 Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj, nedejte pokoj jemu, dokud nezaloží Jerusalém, dokud ho neučiní slavným na zemi!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Invénta bona margaríta dedit ómnia sua, et comparávit eam.
|
℣. Elégit eam Deus, et præelégit eam.
℟. In tabernáculo suo habitáre facit eam.
|
℣. Vyvolil si ji Bůh, již dávno si ji vyvolil.
℟. Ve svém stánku jí učinil příbytek.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 7
Agrícola quoque matúrior torquéndam áliis stivam commíttit, et juveníli gravátus ópere, providéntiam curæ senílis explórat: vitem facílius tondére quam prémere, ut juvenescéntem luxúriam réprimat, et adolescéntem lascíviam falce succídat; parcórum quamdam pártuum castitátem docens étiam in vítibus expeténdam.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Fallax grátia, et vana est pulchritúdo:
* Múlier timens Dóminum, ipsa laudábitur.
℣. Date ei de fructu mánuum suárum, et laudent eam in portis ópera ejus.
℟. Múlier timens Dóminum, ipsa laudábitur.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 7
Starší rolník totiž také přenechá pluh jiným, aby orali, a zatížen prací pro mladé zkoumá prozřetelnost zkušené péče staršího věku; révu je snazší prořezat než lisovat, aby mladickou poživačnost pokáral, a mladický chtíč odsekl srpem; čímž nás učí, že určitá míra čistoty bez plození se má požadovat i na vinné révě.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Favour is deceitful, and beauty is vain
* A woman that feareth God she shall be praised.
℣. Give her of the fruit of her hands, and let her own works praise her in the gates.
℟. A woman that feareth God she shall be praised.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 8
Símilis huic vídua, velut eméritis veterána stipéndiis castitátis, et si conjúgii arma depónat, domus tamen totíus pacem gubérnat; et si vehéndis onéribus otiósa, maritándis tamen junióribus próvida, ubi cultus utílior, ubi fructus ubérior sit, quarum cópulam aptiórem seníli gravitáte dispónit. Itaque, si maturióribus quam junióribus commítitur ager, cur putes utiliórem nuptam esse quam víduam? Quod, si persecutóres fídei persecutóres fuérunt étiam viduitátis; útique fidem sequéntibus vidúitas non pro supplício fugiénda est, sed tenénda pro prǽmio.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Quam pulchra es, amíca mea, quam pulchra es et suávis! óculi tui columbárum:
* Absque eo quod intrínsecus latet.
℣. Astitit regína a dextris tuis in vestítu deauráto, circúmdata varietáte.
℟. Absque eo quod intrínsecus latet.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 8
Těmto podobná vdova jako veteránka zasloužených žoldů čistoty, třebaže odloží zbraně manželství, přece vládne pohodě v celém domě, a i třebaže již nenosí břemeno práce, přece pečlivě dohlíží na mladší, jež mají vstoupit do manželství, a rozhoduje dle zkušenosti stáří, kde bude služba užitečnější, kde ovoce hojnější, a spojuje ty, jejichž svazek se lépe hodí. Tak tedy, pokud je lepší svěřit pole zralejším spíše než mladším, proč myslíš, že je pro ženu užitečnější být vdaná než vdova? Co když pronásledovatelé víry budou pronásledovat i vdovství? V každém případě by se věřící neměli vyhýbat vdovství, protože je náročné, ale měli by je zachovávat pro jeho odměnu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Jak jsi krásná, má přítelkyně, jak jsi krásná a sladká! Tvé oči jsou jak oči holubice;
* A co se ještě skrývá uvnitř!
℣. Královna stojí po tvé pravici ve zlatém rouchu, bohatě ozdobená.
℟. A co se ještě skrývá uvnitř!
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 9
Léctio sancti Evangélii secúndum Matthǽum
Matt 13:44-52
In illo témpore: Dixit Jesus discípulis suis parábolam hanc: Simile est regnum cælórum thesáuro abscóndito in agro. Et réliqua.
Homilía sancti Gregórii Papæ
Homilia 11 in Evangelia
Cælórum regnum, fratres caríssimi, idcírco terrénis rebus símile dícitur, ut, ex his quæ ánimus novit, surgat ad incógnita, quæ non novit: quátenus exémplo visibílium se ad invisibília rápiat, et, per ea quæ usu dídicit quasi confricátus incaléscat; ut per hoc, quod scit notum dilígere, discat et incógnita amáre. Ecce enim cælórum regnum thesáuro abscóndito in agro comparátur; quem, qui invénit homo, abscóndit, et præ gáudio illíus vadit, et vendit univérsa quæ habet, et emit agrum illum.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Os suum apéruit sapiéntiæ, et lex cleméntiæ in lingua ejus: considerávit sémitas domus suæ,
* Et panem otiósa non comédit.
℣. Gustávit et vidit quia bona est negotiátio ejus: non exstinguétur in nocte lucérna ejus.
℟. Et panem otiósa non comédit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et panem otiósa non comédit.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 9
Čtení svatého Evangelia podle Matouše.
Mat 13:44-52
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům toto podobenství: podobné jest království nebeské pokladu skrytému v poli. A ostatní.
Homilie svatého Řehoře Papeže.
Homilie 11. na Evangelia.
Nebeské království, nejdražší bratři, se proto proto přirovnává k věcem pozemským, neboť náš duch skrze to, co již zná, stoupá k věcem neznámým, které ještě nepoznal. Takže příkladem věcí viditelných se unáší k těm neviditelným a skrze to, co se používáním naučí, jako by oheň postupně vykřesal. A pomocí toho, co zná a má rád, si i neznámé zamiluje. Hle, zde je nebeské království přirovnáváno k pokladu skrytému v poli. Když jej člověk najde, opět jej ukryje, a s velikou radostí jde, prodá vše, co má, a koupí to pole.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. She openeth her mouth with wisdom, and in her tongue is the law of kindness. She looketh well to the ways of her household
* And eateth not the bread of idleness.
℣. She tasteth and perceiveth that her merchandise is good. Her candle goeth not out by night.
℟. And she eateth not the bread of idleness.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. And she eateth not the bread of idleness.
|
Sequéntia + sancti Evangélii secúndum Matthǽum
Matt 13:44-52
℟. Glória tibi, Dómine.
In illo témpore: Dixit Jesus discípulis suis parábolam hanc: Símile est regnum cœlórum thesáuro abscóndito in agro: quem qui invénit homo, abscóndit, et præ gáudio illíus vadit, et vendit univérsa, quæ habet, et emit agrum illum. Íterum símile est regnum cœlórum hómini negotiatóri, quærénti bonas margarítas. Invénta autem una pretiósa margaríta, ábiit, et véndidit ómnia, quæ hábuit, et emit eam. Íterum símile est regnum cœlórum sagénæ missæ in mare et ex omni génere píscium congregánti. Quam, cum impléta esset, educéntes, et secus litus sedéntes, elegérunt bonos in vasa, malos autem foras misérunt. Sic erit in consummatióne sǽculi: exíbunt Angeli, et separábunt malos de médio justórum, et mittent eos in camínum ignis: ibi erit fletus et stridor déntium. Intellexístis hæc ómnia? Dicunt ei: Etiam. Ait illis: Ideo omnis scriba doctus in regno cœlórum símilis est hómini patrifamílias, qui profert de thesáuro suo nova et vétera.
℟. Amen
Te decet laus, ✠ te decet hymnus: tibi glória Deo Patri, et Fílio, cum Spíritu Sancto in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Slova + svatého Evangelia podle Matouše.
Mt 13,44-52
℟. Sláva tobě, Pane.
Za onoho času Pán Ježíš řekl učedníkům svým podobenství toto: „Podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, jejž člověk nalezna, zakryje a radostí nad ním jde a prodá všecko, co má, a koupí pole to. Opět podobno jest království nebeské kupci, jenž hledal dobrých perel, a když nalezl jednu perlu drahocennou, odešed prodal všecko, co měl, a koupil ji. Také podobno jest království nebeské sítí, která byvši spuštěna do moře, shromažďuje ze všeho rodu ryb, když pak se naplní, vytáhnou ji na břeh a posadíce se vyberou dobré do nádob, špatné však odvrhnou pryč. Tak bude při skonání světa: vyjdou andělé a oddělí zlé od spravedlivých a uvrhnou je do peci ohnivé; tam bude pláč a skřípot zubů. Srozuměli jste vše mu tomu?“ Řkou jemu: „Ano“. I dí jim: „Proto každý učitel vyučený v království nebeském podoben jest hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré.“
℟. Amen
Tobě patří chvála, tobě patří chvalozpěv, tobě patří sláva Boha Otce, a Syna, s Duchem Svatým na věky věkův. Amen.
|
Oratio {Votiva}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Da nobis, quǽsumus, Dómine Deus noster, sanctárum Mártyrum tuárum N. et N. palmas incessábili devotióne venerári: ut quas digna mente non póssumus celebráre, humílibus saltem frequentémus obséquiis.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Dej nám, prosíme, Pane náš Bože, v nepřestávající oddanosti uctívat palmy tvých svatých Mučednic N. a N.; abychom, když je náležitou myslí nedokážeme oslavovat, pokornými službami jim snad prokazovali úctu.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Reliqua omittuntur in Officium duodecim Lectionum, quando immediatæ subsequuntur Laudes. Sed in Festi Simplicis, et in Officio Ferialis tam trium, quam unius Lectionis semper dicuntur ut sequitur.
|
Reliqua omittuntur in Officium duodecim Lectionum, quando immediatæ subsequuntur Laudes. Sed in Festi Simplicis, et in Officio Ferialis tam trium, quam unius Lectionis semper dicuntur ut sequitur.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater Noster dicitur totum secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Pater Noster se říká celé potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
|
Post Divinum officium |