|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Dómine, lábia mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Dómine, lábia mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
Psalmus 3 [0]
3:2 Dómine, quid multiplicáti sunt qui tríbulant me? * multi insúrgunt advérsum me.
3:3 Multi dicunt ánimæ meæ: * Non est salus ipsi in Deo ejus.
3:4 Tu autem, Dómine, suscéptor meus es, * glória mea, et exáltans caput meum.
3:5 Voce mea ad Dóminum clamávi: * et exaudívit me de monte sancto suo.
3:6 Ego dormívi, et soporátus sum: * et exsurréxi, quia Dóminus suscépit me.
3:7 Non timébo míllia pópuli circumdántis me: * exsúrge, Dómine, salvum me fac, Deus meus.
3:8 Quóniam tu percussísti omnes adversántes mihi sine causa: * dentes peccatórum contrivísti.
3:9 Dómini est salus: * et super pópulum tuum benedíctio tua.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Pane, rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Pane, rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Žalm 3 [0]
3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: „Ten u Boha spásu nenalezne.“
3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu.
3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.
3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Invitatorium {Antiphona Votiva}
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Veníte, adorémus.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Veníte, adorémus.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Veníte, adorémus.
Ant. Regem Mártyrum Dóminum, * Veníte, adorémus.
|
Invitatorium {Antifona votivní}
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy: předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy, neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Pojďte se poklonit.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako v hořkosti v den pokušení na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Pojďte se poklonit.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte se poklonit.
Ant. Králi Mučedníků Hospodinu, * Pojďte se poklonit.
|
Hymnus {Votiva}
Ætérna Christi múnera,
Et Mártyrum victórias,
Laudes canéntes débitas
Lætis canámus méntibus.
Terróre victo sǽculi,
Pœnísque spretis córporis,
Mortis sacræ compéndio
Vitam beátam póssident.
Tradúntur igni Mártyres,
Et bestiárum déntibus;
Armáta sævit úngulis
Tortóris insáni manus.
Nudáta pendent víscera,
Sanguis sacrátus fúnditur;
Sed pérmanent immóbiles,
Vitæ perénnis grátia.
Te nunc, Redémptor, quǽsumus,
Ut mártyrum consórtio
Jungas precántes sérvulos
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {votivní}
Dnes věčné dary Kristovy,
čest Mučedníků vítězných,
jich slávu v nebi dobytou,
velebme v písních líbezných!
Když přemohli strach ze světa
a zhrdli těla mukami,
po svaté smrti rozkvétá
jim sláva mezi hvězdami.
Jsou uvrženi v ohňů žár,
i rozzuřeným šelmám v chřtán
tu šílí v rukou katů spár,
jenž z ocele byl ukován.
Již vyhřezly jim vnitřnosti,
zem proudy krve smáčejí,
vše s neochvějnou tvrdostí
pro věčný život snášejí.
Tě, Spasiteli, prosíme,
v sbor mučedníků uveď nás,
ať svorně s nimi chválíme
tě jednou v říši věčných krás.
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ et Psalmi Votiva}
Nocturnus I
Ant. Secus decúrsus aquárum * plantávit víneam justórum, et in lege Dómini fuit volúntas eórum.
Psalmus 1 [1]
1:1 Beátus vir, qui non ábiit in consílio impiórum, et in via peccatórum non stetit, * et in cáthedra pestiléntiæ non sedit:
1:2 Sed in lege Dómini volúntas ejus, * et in lege ejus meditábitur die ac nocte.
1:3 Et erit tamquam lignum, quod plantátum est secus decúrsus aquárum, * quod fructum suum dabit in témpore suo:
1:3 Et fólium ejus non défluet: * et ómnia quæcúmque fáciet, prosperabúntur.
1:4 Non sic ímpii, non sic: * sed tamquam pulvis, quem próicit ventus a fácie terræ.
1:5 Ídeo non resúrgent ímpii in judício: * neque peccatóres in concílio justórum.
1:6 Quóniam novit Dóminus viam justórum: * et iter impiórum períbit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Secus decúrsus aquárum plantávit víneam justórum, et in lege Dómini fuit volúntas eórum.
|
Žalmy se čteními {Antifony a Žalmy votivní}
Nokturn I
Ant. Podél proudů vod * zasadil vinici spravedlivých, a v zákoně Páně byla jejich vůle.
Žalm 1 [1]
1:1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
1:2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
1:3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
1:4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
1:5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
1:6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Podél proudů vod zasadil vinici spravedlivých, a v zákoně Páně byla jejich vůle.
|
Ant. Tamquam aurum * in fornáce probávit eléctos Dóminus: et quasi holocáusta accépit eos in ætérnum.
Psalmus 2 [2]
2:1 Quare fremuérunt gentes: * et pópuli meditáti sunt inánia?
2:2 Astitérunt reges terræ, et príncipes convenérunt in unum * advérsus Dóminum, et advérsus Christum ejus.
2:3 Dirumpámus víncula eórum: * et proiciámus a nobis jugum ipsórum.
2:4 Qui hábitat in cælis, irridébit eos: * et Dóminus subsannábit eos.
2:5 Tunc loquétur ad eos in ira sua, * et in furóre suo conturbábit eos.
2:6 Ego autem constitútus sum Rex ab eo super Sion montem sanctum ejus, * prǽdicans præcéptum ejus.
2:7 Dóminus dixit ad me: * Fílius meus es tu, ego hódie génui te.
2:8 Póstula a me, et dabo tibi gentes hereditátem tuam, * et possessiónem tuam términos terræ.
2:9 Reges eos in virga férrea, * et tamquam vas fíguli confrínges eos.
2:10 Et nunc, reges, intellégite: * erudímini, qui judicátis terram.
2:11 Servíte Dómino in timóre: * et exsultáte ei cum tremóre.
2:12 Apprehéndite disciplínam, nequándo irascátur Dóminus, * et pereátis de via justa.
2:13 Cum exárserit in brevi ira ejus: * beáti omnes qui confídunt in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Tamquam aurum in fornáce probávit eléctos Dóminus: et quasi holocáusta accépit eos in ætérnum.
|
Ant. Jako zlato * v peci přetavil vyvolené Hospodin: a jako celopal je přijal na věčnost.
Žalm 2 [2]
2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány ?
2:2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
2:3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“
2:4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
2:5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
2:6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“
2:7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
2:9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“
2:10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
2:11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
2:12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Jako zlato v peci přetavil vyvolené Hospodin: a jako celopal je přijal na věčnost.
|
Ant. Oculi Dómini * respexérunt in páuperes, † cum peccatóres arcus suos in eos inténderent.
Psalmus 10 [3]
10:2 In Dómino confído: quómodo dícitis ánimæ meæ: * Tránsmigra in montem sicut passer?
10:3 Quóniam ecce peccatóres intendérunt arcum, paravérunt sagíttas suas in pháretra, * ut sagíttent in obscúro rectos corde.
10:4 Quóniam quæ perfecísti, destruxérunt: * justus autem quid fecit?
10:5 Dóminus in templo sancto suo, * Dóminus in cælo sedes ejus.
10:5 Óculi ejus in páuperem respíciunt: * pálpebræ ejus intérrogant fílios hóminum.
10:6 Dóminus intérrogat justum et ímpium: * qui autem díligit iniquitátem, odit ánimam suam.
10:7 Pluet super peccatóres láqueos: * ignis, et sulphur, et spíritus procellárum pars cálicis eórum.
10:8 Quóniam justus Dóminus, et justítias diléxit: * æquitátem vidit vultus ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Oculi Dómini respexérunt in páuperes, † cum peccatóres arcus suos in eos inténderent.
|
Ant. Oculi Dómini * respexérunt in páuperes, † cum peccatóres arcus suos in eos inténderent.
Žalm 10 [3]
10:1 Utíkám se k Hospodinu. Pročpak mi říkáte: „Jen si lítej, ptáče, po té vaší hoře!
10:2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce.
10:3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?“
10:4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny.
10:5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí.
10:6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhoucí vichr.
10:7 Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Oculi Dómini respexérunt in páuperes, † cum peccatóres arcus suos in eos inténderent.
|
Ant. Dabo Sanctis meis * locum nominátum in regno Patris mei, dicit Dóminus.
Psalmus 14 [4]
14:1 Dómine, quis habitábit in tabernáculo tuo? * aut quis requiéscet in monte sancto tuo?
14:2 Qui ingréditur sine mácula, * et operátur justítiam:
14:3 Qui lóquitur veritátem in corde suo, * qui non egit dolum in lingua sua:
14:3 Nec fecit próximo suo malum, * et oppróbrium non accépit advérsus próximos suos.
14:4 Ad níhilum dedúctus est in conspéctu ejus malígnus: * timéntes autem Dóminum gloríficat:
14:4 Qui jurat próximo suo, et non décipit, * qui pecúniam suam non dedit ad usúram, et múnera super innocéntem non accépit.
14:5 Qui facit hæc: * non movébitur in ætérnum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dabo Sanctis meis locum nominátum in regno Patris mei, dicit Dóminus.
|
Ant. Dám svým Svatým * určené místo v království svého Otce, praví Pán.
Žalm 14 [4]
14:1 Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?
14:2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě,
14:3 Ten, kdo ze srdce zastává pravdu,nemá pomlouvačný jazyk,
14:3 druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu,
14:4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina,
14:5 nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému.
14:5 Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Dám svým Svatým určené místo v království svého Otce, praví Pán.
|
Ant. Sanctis, qui in terra sunt ejus, * mirificávit omnes voluntátes meas inter illos.
Psalmus 15 [5]
15:1 Consérva me, Dómine, quóniam sperávi in te. * Dixi Dómino: Deus meus es tu, quóniam bonórum meórum non eges.
15:3 Sanctis, qui sunt in terra ejus, * mirificávit omnes voluntátes meas in eis.
15:4 Multiplicátæ sunt infirmitátes eórum: * póstea acceleravérunt.
15:4 Non congregábo conventícula eórum de sanguínibus, * nec memor ero nóminum eórum per lábia mea.
15:5 Dóminus pars hereditátis meæ, et cálicis mei: * tu es, qui restítues hereditátem meam mihi.
15:6 Funes cecidérunt mihi in præcláris: * étenim heréditas mea præclára est mihi.
15:7 Benedícam Dóminum, qui tríbuit mihi intelléctum: * ínsuper et usque ad noctem increpuérunt me renes mei.
15:8 Providébam Dóminum in conspéctu meo semper: * quóniam a dextris est mihi, ne commóvear.
15:9 Propter hoc lætátum est cor meum, et exsultávit lingua mea: * ínsuper et caro mea requiéscet in spe.
15:10 Quóniam non derelínques ánimam meam in inférno: * nec dabis sanctum tuum vidére corruptiónem.
15:11 Notas mihi fecísti vias vitæ, adimplébis me lætítia cum vultu tuo: * delectatiónes in déxtera tua usque in finem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Sanctis, qui in terra sunt ejus, mirificávit omnes voluntátes meas inter illos.
|
Ant. Svatým, kteří jsou na jeho zemi, * ukázal všechny své podivuhodné záměry mezi nimi.
Žalm 15 [5]
15:1 Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“
15:3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím , těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno:
15:4 „Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy .
15:4 Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“
15:5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine.
15:6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé!
15:7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná.
15:8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.
15:9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo,
15:10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.
15:11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Svatým, kteří jsou na jeho zemi, ukázal všechny své podivuhodné záměry mezi nimi.
|
Ant. Sancti qui sperant in Dómino, * habébunt fortitúdinem, assúment pennas ut áquilæ, volábunt, et non defícient.
Psalmus 23 [6]
23:1 Dómini est terra, et plenitúdo ejus: * orbis terrárum, et univérsi qui hábitant in eo.
23:2 Quia ipse super mária fundávit eum: * et super flúmina præparávit eum.
23:3 Quis ascéndet in montem Dómini? * aut quis stabit in loco sancto ejus?
23:4 Ínnocens mánibus et mundo corde, * qui non accépit in vano ánimam suam, nec jurávit in dolo próximo suo.
23:5 Hic accípiet benedictiónem a Dómino: * et misericórdiam a Deo, salutári suo.
23:6 Hæc est generátio quæréntium eum, * quæréntium fáciem Dei Jacob.
23:7 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:8 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus fortis et potens: Dóminus potens in prǽlio.
23:9 Attóllite portas, príncipes, vestras, et elevámini, portæ æternáles: * et introíbit Rex glóriæ.
23:10 Quis est iste Rex glóriæ? * Dóminus virtútum ipse est Rex glóriæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Sancti qui sperant in Dómino, habébunt fortitúdinem, assúment pennas ut áquilæ, volábunt, et non defícient.
|
Ant. Svatí, kteří doufají v Hospodina, * obdrží sílu, vezmou křídla jako orlové, poletí a nezemdlejí.
Žalm 23 [6]
23:1 Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
23:2 To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
23:3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
23:4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
23:5 Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
23:6 To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.
23:7 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:8 Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji.
23:9 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
23:10 Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Svatí, kteří doufají v Hospodina, obdrží sílu, vezmou křídla jako orlové, poletí a nezemdlejí.
|
℣. Lætámini in Dómino, et exsultáte justi.
℟. Et gloriámini omnes recti corde.
|
℣. Radujte se v Pánu a jásejte, spravedliví.
℟. A oslavujte, všichni pravého srdce.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 1
De Epístola beáti Pauli Apóstoli ad Romános
Rom 8:12-19
12 Fratres: Debitóres sumus non carni, ut secúndum carnem vivámus.
13 Si enim secúndum carnem vixéritis, moriémini: si autem spíritu facta carnis mortificavéritis, vivétis.
14 Quicúmque enim spíritu Dei agúntur, ii sunt fílii Dei.
15 Non enim accepístis spíritum servitútis íterum in timóre, sed accepístis spíritum adoptiónis filiórum, in quo clamámus: Abba (Pater).
16 Ipse enim Spíritus testimónium reddit spirítui nostro quod sumus fílii Dei.
17 Si autem fílii, et herédes: herédes, quidem Dei, coherédes autem Christi: si tamen compátimur ut et conglorificémur.
18 Exístimo enim quod non sunt condígnæ passiónes hujus témporis ad futúram glóriam, quæ revelábitur in nobis.
19 Nam exspectátio creatúræ revelatiónem filiórum Dei exspéctat.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Abstérget Deus omnem lácrimam ab óculis Sanctórum: et jam non erit ámplius neque luctus, neque clamor, sed nec ullus dolor:
* Quóniam prióra transiérunt.
℣. Non esúrient, neque sítient ámplius, neque cadet super illos sol, neque ullus æstus.
℟. Quóniam prióra transiérunt.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 1
Čtení z listu svatého Apoštola Pavla Římanům
Rom 8:12-19
12 Bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo.
13 Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít.
14 Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové.
15 Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: „Abba, Otče!“
16 Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch (svatý), že jsme Boží děti.
17 Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
18 Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
19 Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Bůh setře každou slzu z očí Svatých; a již více nebude ani pláč, ani nářek, ale ani žádná bolest;
* Neboť dřívější věci přejdou.
℣. Nebudou více hladovět ani žíznit, ani na ně nedopadne sluneční žár, ani žádné vedro.
℟. Neboť dřívější věci přejdou.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 2
Rom 8:28-30
28 Scimus autem quóniam diligéntibus Deum ómnia cooperántur in bonum iis qui secúndum propósitum vocáti sunt sancti.
29 Nam quos præscívit et prædestinávit confórmes fíeri imáginis Fílii sui ut sit ipse primogénitus in multis frátribus.
30 Quos autem prædestinávit, hos et vocávit: et quos vocávit, hos et justificávit: quos autem justificávit, illos et glorificávit.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Viri sancti gloriósum sánguinem fudérunt pro Dómino, amavérunt Christum in vita sua, imitáti sunt eum in morte sua:
* Et ídeo corónas triumpháles meruérunt.
℣. Unus spíritus, et una fides erat in eis.
℟. Et ídeo corónas triumpháles meruérunt.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 2
Rom 8:28-30
28 Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni.
29 Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří.
30 A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Svatí muži prolil slavnou krev pro Pána, zamilovali si Krista ve svém životě, a následovali jej i ve své smrti;
* A proto si zasloužili slavné koruny.
℣. Jeden duch a jedna víra byly v nich.
℟. A proto si zasloužili slavné koruny.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 3
Rom 8:31-34
31 Quid ergo dicémus ad hæc? Si Deus pro nobis, quis contra nos?
32 Qui étiam próprio Fílio suo non pepércit, sed pro nobis ómnibus trádidit illum, quómodo non étiam cum illo ómnia nobis donávit?
33 Quis accusábit advérsus eléctos Dei? Deus qui justíficat,
34 Quis est qui condémnet? Christus Jesus, qui mórtuus est, immo qui et resurréxit, qui est ad déxteram Dei, qui étiam interpéllat pro nobis.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Tradidérunt córpora sua propter Deum ad supplícia:
* Et meruérunt habére corónas perpétuas.
℣. Isti sunt qui venérunt ex magna tribulatióne, et lavérunt stolas suas in sánguine Agni.
℟. Et meruérunt habére corónas perpétuas.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Et meruérunt habére corónas perpétuas.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 3
Rom 8:31-34
31 Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?
32 Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky,jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní?
33 Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje!
34 Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Vydali svá těla pro Boha na hrdelní tresty;
* A zasloužili si míti věčné koruny.
℣. Oni jsou ti, kteří přišli z velikého soužení, a vyprali si své oděvy v krvi Beránkově.
℟. A zasloužili si míti věčné koruny.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. A zasloužili si míti věčné koruny.
|
Nocturnus II
Ant. Justi autem * in perpétuum vivent, et apud Dóminum est merces eórum.
Psalmus 32 [7]
32:1 Exsultáte, justi, in Dómino: * rectos decet collaudátio.
32:2 Confitémini Dómino in cíthara: * in psaltério decem chordárum psállite illi.
32:3 Cantáte ei cánticum novum: * bene psállite ei in vociferatióne.
32:4 Quia rectum est verbum Dómini, * et ómnia ópera ejus in fide.
32:5 Díligit misericórdiam et judícium: * misericórdia Dómini plena est terra.
32:6 Verbo Dómini cæli firmáti sunt: * et spíritu oris ejus omnis virtus eórum.
32:7 Cóngregans sicut in utre aquas maris: * ponens in thesáuris abýssos.
32:8 Tímeat Dóminum omnis terra: * ab eo autem commoveántur omnes inhabitántes orbem.
32:9 Quóniam ipse dixit, et facta sunt: * ipse mandávit, et creáta sunt.
32:10 Dóminus díssipat consília géntium: * réprobat autem cogitatiónes populórum, et réprobat consília príncipum.
32:11 Consílium autem Dómini in ætérnum manet: * cogitatiónes cordis ejus in generatióne et generatiónem.
32:12 Beáta gens, cujus est Dóminus, Deus ejus: * pópulus, quem elégit in hereditátem sibi.
32:13 De cælo respéxit Dóminus: * vidit omnes fílios hóminum.
32:14 De præparáto habitáculo suo * respéxit super omnes, qui hábitant terram.
32:15 Qui finxit sigillátim corda eórum: * qui intéllegit ómnia ópera eórum.
32:16 Non salvátur rex per multam virtútem: * et gigas non salvábitur in multitúdine virtútis suæ.
32:17 Fallax equus ad salútem: * in abundántia autem virtútis suæ non salvábitur.
32:18 Ecce, óculi Dómini super metuéntes eum: * et in eis, qui sperant super misericórdia ejus:
32:19 Ut éruat a morte ánimas eórum: * et alat eos in fame.
32:20 Ánima nostra sústinet Dóminum: * quóniam adjútor et protéctor noster est.
32:21 Quia in eo lætábitur cor nostrum: * et in nómine sancto ejus sperávimus.
32:22 Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos: * quemádmodum sperávimus in te.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Justi autem in perpétuum vivent, et apud Dóminum est merces eórum.
|
Nokturn II
Ant. Spravedliví však * budou žít navěky, a u Hospodina je jejich odměna.
Žalm 32 [7]
32:1 Radujte se, spravedliví, z Hospodina, sluší se, aby ho dobří chválili.
32:2 Citerou oslavujte Hospodina, hrejte mu na desetistrunné harfě.
32:3 Zpívejte mu píseň novou, dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!
32:4 Neboť Hospodinovo slovo je správné, spolehlivé je celé jeho dílo.
32:5 Miluje spravedlnost a právo, země je plná Hospodinovy milosti.
32:6 Jeho slovem vznikla nebesa, dechem jeho úst všechen jejich zástup.
32:7 Vodstva moří shrnuje jako do měchu, do nádrží slévá oceány.
32:8 Nechť se bojí Hospodina celá země, všichni obyvatelé světa ať se před ním děsí.
32:9 On totiž řekl – a stalo se, on poručil – a vše povstalo.
32:10 Plány pohanů Hospodin maří, v nic uvádí myšlení národů.
32:11 Hospodinův úmysl trvá navěky, myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
32:12 Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
32:13 Z nebe shlíží Hospodin, vidí všechny smrtelníky.
32:14 Z místa, kde sídlí, dívá se na všechny obyvatele země.
32:15 Každému z nich uhnětl srdce, uvažuje o všech jejich skutcích.
32:16 Nezvítězí král početným vojskem, ani silák se nezachrání velkou udatností.
32:17 Zklame kůň, když jde o vítězství, nezachrání svou velikou silou.
32:18 Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
32:19 aby jejich duše vyrval ze smrti, aby jim život zachoval za hladu.
32:20 Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je naše pomoc a štít.
32:21 V něm se raduje naše srdce, důvěřujeme v jeho svaté jméno.
32:22 Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Spravedliví však budou žít navěky, a u Hospodina je jejich odměna.
|
Ant. Tradidérunt * córpora sua in mortem, ne servírent idólis: ídeo coronáti póssident palmam.
Psalmus 33 [8]
33:2 Benedícam Dóminum in omni témpore: * semper laus ejus in ore meo.
33:3 In Dómino laudábitur ánima mea: * áudiant mansuéti, et læténtur.
33:4 Magnificáte Dóminum mecum: * et exaltémus nomen ejus in idípsum.
33:5 Exquisívi Dóminum, et exaudívit me: * et ex ómnibus tribulatiónibus meis erípuit me.
33:6 Accédite ad eum, et illuminámini: * et fácies vestræ non confundéntur.
33:7 Iste pauper clamávit, et Dóminus exaudívit eum: * et de ómnibus tribulatiónibus ejus salvávit eum.
33:8 Immíttet Ángelus Dómini in circúitu timéntium eum: * et erípiet eos.
33:9 Gustáte, et vidéte quóniam suávis est Dóminus: * beátus vir, qui sperat in eo.
33:10 Timéte Dóminum, omnes sancti ejus: * quóniam non est inópia timéntibus eum.
33:11 Dívites eguérunt et esuriérunt: * inquiréntes autem Dóminum non minuéntur omni bono.
33:12 Veníte, fílii, audíte me: * timórem Dómini docébo vos.
33:13 Quis est homo qui vult vitam: * díligit dies vidére bonos?
33:14 Próhibe linguam tuam a malo: * et lábia tua ne loquántur dolum.
33:15 Divérte a malo, et fac bonum: * inquíre pacem, et perséquere eam.
33:16 Óculi Dómini super justos: * et aures ejus in preces eórum.
33:17 Vultus autem Dómini super faciéntes mala: * ut perdat de terra memóriam eórum.
33:18 Clamavérunt justi, et Dóminus exaudívit eos: * et ex ómnibus tribulatiónibus eórum liberávit eos.
33:19 Juxta est Dóminus iis, qui tribuláto sunt corde: * et húmiles spíritu salvábit.
33:20 Multæ tribulatiónes justórum: * et de ómnibus his liberábit eos Dóminus.
33:21 Custódit Dóminus ómnia ossa eórum: * unum ex his non conterétur.
33:22 Mors peccatórum péssima: * et qui odérunt justum, delínquent.
33:23 Rédimet Dóminus ánimas servórum suórum: * et non delínquent omnes qui sperant in eo.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Tradidérunt córpora sua in mortem, ne servírent idólis: ídeo coronáti póssident palmam.
|
Ant. Odevzdali * svá těla na smrt, aby nesloužili modlám: proto, korunováni, mají slavnou palmu.
Žalm 33 [8]
33:2 Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých ústech jeho chvála.
33:3 V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, ať to slyší pokorní a radují se.
33:4 Velebte se mnou Hospodina, oslavujme spolu jeho jméno!
33:5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, vysvobodil mě ze všech mých obav.
33:6 Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
33:7 Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, pomohl mu ve všech jeho strastech.
33:8 Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
33:9 Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, blaze člověku, který se k němu utíká.
33:10 Bojte se Hospodina, jeho svatí! Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
33:11 Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
33:12 Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina.
33:13 Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí?
33:14 Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od falešných slov.
33:15 Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!
33:16 Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, k jejich volání se kloní jeho sluch.
33:17 Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, aby vyhladil ze země vzpomínku na ně.
33:18 Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, vysvobodil je z každé jejich tísně.
33:19 Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, na duchu zlomené zachraňuje.
33:20 Spravedlivý mívá mnoho soužení, Hospodin ho však ze všech vyprostí.
33:21 Chrání všechny jeho kosti, ani jedna z nich nebude zlomena.
33:22 Zloba uštve bezbožníka k smrti, kdo nenávidí spravedlivého, budou potrestáni.
33:23 Hospodin zachraňuje duše svých služebníků, nebudou pykat, kdo k němu utíkají.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Odevzdali svá těla na smrt, aby nesloužili modlám: proto, korunováni, mají slavnou palmu.
|
Ant. Ecce merces * Sanctórum copiósa est apud Deum: ipsi vero mórtui sunt pro Christo, et vivent in ætérnum.
Psalmus 45 [9]
45:2 Deus noster refúgium, et virtus: * adjútor in tribulatiónibus, quæ invenérunt nos nimis.
45:3 Proptérea non timébimus dum turbábitur terra: * et transferéntur montes in cor maris.
45:4 Sonuérunt, et turbátæ sunt aquæ eórum: * conturbáti sunt montes in fortitúdine ejus.
45:5 Flúminis ímpetus lætíficat civitátem Dei: * sanctificávit tabernáculum suum Altíssimus.
45:6 Deus in médio ejus, non commovébitur: * adjuvábit eam Deus mane dilúculo.
45:7 Conturbátæ sunt gentes, et inclináta sunt regna: * dedit vocem suam, mota est terra.
45:8 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Jacob.
45:9 Veníte, et vidéte ópera Dómini, quæ pósuit prodígia super terram: * áuferens bella usque ad finem terræ.
45:10 Arcum cónteret, et confrínget arma: * et scuta combúret igni.
45:11 Vacáte, et vidéte quóniam ego sum Deus: * exaltábor in géntibus, et exaltábor in terra.
45:12 Dóminus virtútum nobíscum: * suscéptor noster Deus Jacob.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ecce merces Sanctórum copiósa est apud Deum: ipsi vero mórtui sunt pro Christo, et vivent in ætérnum.
|
Ant. Hle, odměna * Svatých je hojná u Boha: neboť zemřeli pro Krista, a budou žít navěky.
Žalm 45 [9]
45:2 Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
45:3 Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
45:4 Ať se bouří moře, pění jeho vody, ať se třesou hory, když se moře vzdouvá, s námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:5 Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího,
45:6 Bůh je v jeho středu, nepohne se, od časného jitra ho Bůh bude chránit.
45:7 Národy se bouřily, říše se bortily; tu zahřměl svým hlasem, země se rozplynula.
45:8 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
45:9 Pojďte, pozorujte Boží skutky, které učinil k úžasu země.
45:10 Zamezuje války až po samé hranice světa, láme luky, přeráží oštěpy, a štíty pálí ohněm.
45:11 Přestaňte a uznejte, že já jsem Bůh, převyšuji národy, převyšuji svět.
45:12 S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Hle, odměna Svatých je hojná u Boha: neboť zemřeli pro Krista, a budou žít navěky.
|
Ant. Istórum est enim * regnum cælórum, qui contempsérunt vitam mundi, et pervenérunt ad premia regni, et lavérunt stolas suas in sanguine Agni.
Psalmus 60 [10]
60:2 Exáudi, Deus, deprecatiónem meam: * inténde oratióni meæ.
60:3 A fínibus terræ ad te clamávi: * dum anxiarétur cor meum, in petra exaltásti me.
60:4 Deduxísti me, quia factus es spes mea: * turris fortitúdinis a fácie inimíci.
60:5 Inhabitábo in tabernáculo tuo in sǽcula: * prótegar in velaménto alárum tuárum.
60:6 Quóniam tu, Deus meus, exaudísti oratiónem meam: * dedísti hereditátem timéntibus nomen tuum.
60:7 Dies super dies regis adícies: * annos ejus usque in diem generatiónis et generatiónis.
60:8 Pérmanet in ætérnum in conspéctu Dei: * misericórdiam et veritátem ejus quis requíret?
60:9 Sic psalmum dicam nómini tuo in sǽculum sǽculi: * ut reddam vota mea de die in diem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Istórum est enim regnum cælórum, qui contempsérunt vitam mundi, et pervenérunt ad premia regni, et lavérunt stolas suas in sanguine Agni.
|
Ant. For theirs is the Kingdom of heaven * who love not their lives in this world, and have attained unto the reward of the Kingdom, and have washed their robes in the blood of the Lamb.
Žalm 60 [10]
60:2 Slyš, Bože, můj nářek, všimni si mé prosby!
60:3 Od končin země volám k tobě, když chřadne mé srdce. Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu,
60:4 vždyť jsi mé útočiště, pevná věž proti nepříteli.
60:5 Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, skrýt se pod ochranu tvých křídel!
60:6 Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno.
60:7 Přidej králi k jeho dnům dny další, ať jeho léta trvají přes mnohá pokolení.
60:8 Před Bohem nechť trůní navěky, uděl milost a věrnost, ať ho opatrují.
60:9 Tak navěky budou opěvovat tvé jméno, den ze dne plnit své sliby.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. For theirs is the Kingdom of heaven who love not their lives in this world, and have attained unto the reward of the Kingdom, and have washed their robes in the blood of the Lamb.
|
Ant. Sanguis sanctórum mártyrum * pro Christo effúsus est in terra; ideo adépti sunt munera sempitérna.
Psalmus 63 [11]
63:2 Exáudi, Deus, oratiónem meam cum déprecor: * a timóre inimíci éripe ánimam meam.
63:3 Protexísti me a convéntu malignántium: * a multitúdine operántium iniquitátem.
63:4 Quia exacuérunt ut gládium linguas suas: * intendérunt arcum rem amáram, ut sagíttent in occúltis immaculátum.
63:6 Súbito sagittábunt eum, et non timébunt: * firmavérunt sibi sermónem nequam.
63:6 Narravérunt ut abscónderent láqueos: * dixérunt: Quis vidébit eos?
63:7 Scrutáti sunt iniquitátes: * defecérunt scrutántes scrutínio.
63:7 Accédet homo ad cor altum: * et exaltábitur Deus.
63:8 Sagíttæ parvulórum factæ sunt plagæ eórum: * et infirmátæ sunt contra eos linguæ eórum.
63:9 Conturbáti sunt omnes qui vidébant eos: * et tímuit omnis homo.
63:10 Et annuntiavérunt ópera Dei, * et facta ejus intellexérunt.
63:11 Lætábitur justus in Dómino, et sperábit in eo, * et laudabúntur omnes recti corde.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Sanguis sanctórum mártyrum pro Christo effúsus est in terra; ideo adépti sunt munera sempitérna.
|
Ant. The blood * of the holy Martyrs was poured for Christ on earth, therefore they have obtained eternal rewards.
Žalm 63 [11]
63:2 Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, chraň můj život před strachem z nepřítele.
63:3 Ukryj mě před smečkou zločinců, před tlupou pachatelů nepravosti.
63:4 Ostří si jazyk jako meč, vrhají jedovatá slova jako šípy, aby z úkrytu zasáhli nevinného,
63:6 aby ho náhle zasáhli bez ohledu. Rozhodli se pro hanebný plán,
63:6 smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, říkají si: „Kdo nás uzří?„
63:7 Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány,
63:7 nitro i srdce každého je nepřístupné. Ale Bůh je zasáhne šípy,
63:8 náhle budou ranami probodáni. Vlastní jazyk je přivede k pádu,
63:9 smějí se jim všichni, kteří je vidí. Kdekdo cítí bázeň,
63:10 rozhlašuje, co Bůh činí, a uvažuje o jeho skutcích.
63:11 Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, jásají všichni lidé upřímného srdce.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. The blood of the holy Martyrs was poured for Christ on earth, therefore they have obtained eternal rewards.
|
Ant. Víndica Domine * sánguinem Sanctórum tuórum, qui effúsus est super terram.
Psalmus 78 [12]
78:1 Deus, venérunt gentes in hereditátem tuam, polluérunt templum sanctum tuum: * posuérunt Jerúsalem in pomórum custódiam.
78:2 Posuérunt morticína servórum tuórum, escas volatílibus cæli: * carnes sanctórum tuórum béstiis terræ.
78:3 Effudérunt sánguinem eórum tamquam aquam in circúitu Jerúsalem: * et non erat qui sepelíret.
78:4 Facti sumus oppróbrium vicínis nostris: * subsannátio et illúsio his, qui in circúitu nostro sunt.
78:5 Úsquequo, Dómine, irascéris in finem: * accendétur velut ignis zelus tuus?
78:6 Effúnde iram tuam in gentes, quæ te non novérunt: * et in regna quæ nomen tuum non invocavérunt:
78:7 Quia comedérunt Jacob: * et locum ejus desolavérunt.
78:8 Ne memíneris iniquitátum nostrárum antiquárum, cito antícipent nos misericórdiæ tuæ: * quia páuperes facti sumus nimis.
78:9 Ádjuva nos, Deus, salutáris noster: et propter glóriam nóminis tui, Dómine, líbera nos: * et propítius esto peccátis nostris, propter nomen tuum:
78:10 Ne forte dicant in géntibus: Ubi est Deus eórum? * et innotéscat in natiónibus coram óculis nostris.
78:10 Últio sánguinis servórum tuórum, qui effúsus est: * intróeat in conspéctu tuo gémitus compeditórum.
78:11 Secúndum magnitúdinem brácchii tui, * pósside fílios mortificatórum.
78:12 Et redde vicínis nostris séptuplum in sinu eórum: * impropérium ipsórum, quod exprobravérunt tibi, Dómine.
78:13 Nos autem pópulus tuus, et oves páscuæ tuæ, * confitébimur tibi in sǽculum.
78:13 In generatiónem et generatiónem * annuntiábimus laudem tuam.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Víndica Domine sánguinem Sanctórum tuórum, qui effúsus est super terram.
|
Ant. Avenge, O Lord, the blood of thy saints, which is shed over the Earth.
Žalm 78 [12]
78:1 Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, poskvrnili tvůj svatý chrám, Jeruzalém proměnili v trosky.
78:2 Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, těla tvých zbožných divoké zvěři.
78:3 Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, nebylo, kdo by je pohřbil.
78:4 Jsme vydáni pohaně svých sousedů, na potupu a výsměch svému okolí.
78:5 Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat? Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?
78:6 Na pohany, kteří tě neznají, vylij svůj hněv, na království, jež nevzývají tvé jméno,
78:7 neboť zhltali Jakuba, zpustošili jeho sídla.
78:8 Nepřipomínej nám viny předků, tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc, vždyť jsme tak zbědovaní!
78:9 Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.
78:10 Proč mají říkat pohané: „Kdepak je ten jejich Bůh?“ Ať se ukáže na pohanech – před našima očima –
78:10 pomsta za vylitou krev tvých služebníků. Ať k tobě přijde vzdychání zajatých,
78:11 mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.
78:12 Sedmkrát odplať našim sousedům do klína pohanu, kterou tě stihli, Pane!
78:13 My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, budem tě chválit navěky,
78:13 po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Avenge, O Lord, the blood of thy saints, which is shed over the Earth.
|
℣. Exsúltent justi in conspéctu Dei.
℟. Et delecténtur in lætítia.
|
℣. Spravedliví budou jásat před tváří Boží.
℟. A těšit se budou v radosti.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 4
Rom 8:35-39
35 Quis ergo nos separábit a caritáte Christi? tribulátio? an angústia? an fames? an núditas? an perículum? an persecútio? an gládius?
36 (sicut scriptum est: Quia propter te mortificámur tota die: æstimáti sumus sicut oves occisiónis.)
37 Sed in his ómnibus superámus propter eum qui diléxit nos.
38 Certus sum enim quia neque mors, neque vita, neque Ángeli, neque Principátus, neque Virtútes, neque instántia, neque futúra, neque fortitúdo,
39 Neque altitúdo, neque profúndum, neque creatúra ália póterit nos separáre a caritáte Dei, quæ est in Christo Jesu Dómino nostro.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Sancti per fidem vicérunt regna, operáti sunt justítiam, adépti sunt promissiónes, et fortes facti sunt in bello:
* Omnes testimónio fídei probáti.
℣. Castra vertérunt exterórum, effugavérunt áciem gládii.
℟. Omnes testimónio fídei probáti.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 4
Rom 8:35-39
35 Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití?
36 Stojí přece v Písmu: 'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'
37 Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
38 A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti,
39 Ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Svatí skrze víru přemohli království, vykonali spravedlivé skutky, dosáhli vyplnění zaslíbení, a stali se silnými ve válce;
* A všichni vydali svědectvím víry.
℣. Tábory cizinců vyplenili, unikli ostří meče.
℟. A všichni vydali svědectvím víry.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 5
Sermo sancti Augustíni Epíscopi
Serm. 47. de Sanctis.
Quotiescúmque fratres caríssimi, sanctórum Mártyrum solémnia celebrámus, ita, ipsis intercedéntibus, exspectémus a Dómino cónsequi temporália benefícia, ut ipsos Mártyres imitándo accípere mereámur ætérna. Ab ipsis enim sanctórum Mártyrum in veritáte festivitátum gáudia celebrántur, qui ipsórum Mártyrum exémpla sequúntur.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Sancti tui, Dómine, mirábile consecúti sunt iter, serviéntes præcéptis tuis, ut inveniréntur illǽsi in aquis válidis:
* Terra appáruit árida: et in Mari Rubro via sine impediménto.
℣. Quóniam percússit petram, et fluxérunt aquæ, et torréntes inundavérunt.
℟. Terra appáruit árida: et in Mari Rubro via sine impediménto.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 5
Řeč svatého Augustina Biskupa.
Řeč 47. o Svatých.
Nejdražší bratři, kdykoliv slavíme svátky svatých Mučedníků,* na jejich přímluvu očekávejme, že od Pána obdržíme časná dobra, abychom si pak napodobováním těchto Mučedníků zasloužili přijmouti ta věčná. Pravdivě totiž tyto radostné svátky svatých Mučedníků oslavují pouze ti, kteří příklady těchto Mučedníků následují.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Tvoji Svatí, Hospodine, podivuhodně došli na konec cesty, zachovali tvá přikázání, aby shledáni byli nezranění v mocných vodách.
* Objevila se suchá země; a v Rudém moři cesta bez překážek.
℣. Neboť udeřil do skály, a proudily vody, a potoky přetékaly.
℟. Objevila se suchá země; a v Rudém moři cesta bez překážek.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 6
Solemnitátes enim Mártyrum exhortatiónes sunt martyriórum: ut imitári non pígeat, quod celebráre deléctat. Sed nos vólumus gaudére cum Sanctis: et tribulatiónem mundi nólumus sustinére cum ipsis. Qui enim sanctos Mártyres, in quantum potúerit, imitári nolúerit; ad eórum beatitúdinem non póterit perveníre.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Vérbera carníficum non timuérunt Sancti Dei, moriéntes pro Christi nómine:
* Ut herédes fíerent in domo Dómini.
℣. Tradidérunt córpora sua propter Deum ad supplícia.
℟. Ut herédes fíerent in domo Dómini.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Ut herédes fíerent in domo Dómini.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 6
Svátky Mučedníků jsou totiž povzbuzením v utrpení, abychom se nezdráhali napodobovat to, co nám činí radost oslavovat. My se sice chceme radovat se Svatými, avšak utrpení světa s nimi už snášet nechceme. Kdo tedy nechce svaté Mučedníky napodobovat ze všech sil, nemůže dojít ani jejich blaženosti.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Bití katanů se nezalekli Svatí Boží, když umírali pro Kristovo jméno;
* Aby se stali dědici v domě Páně.
℣. Vydali svá těla krutým trestům pro Boha.
℟. Aby se stali dědici v domě Páně.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Aby se stali dědici v domě Páně.
|
Nocturnus III
Ant. Beáti, * qui persecutiónem patiúntur propter justítiam, quóniam ipsórum est regnum cælórum.
Canticum Sapientiæ [13]
Sap 3:1-6
3:1 Justórum autem ánimæ in manu Dei sunt, * et non tangent illos torméntum mortis.
3:2 Visi sunt óculis insipiéntium mori, * et æstimáta est afflíctio éxitus illórum,
3:3 Et quod a nobis est iter extermínium; * illi autem sunt in pace:
3:4 Etsi coram homínibus torménta passi sunt, * spes illórum immortalitáte plena est.
3:5 In paucis vexáti, in multis bene disponéntur, * quóniam Deus tentávit eos, et invénit illos dignos se.
3:6 Tamquam aurum in fornáce probávit illos, et quasi holocáusti hóstiam accépit illos, * et in témpore erit respéctus illórum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Nokturn III
Ant. Beati, * qui persecutionem patiuntur propter iustitiam, quoniam ipsorum est regnum coelorum.
Kantikum Moudrosti [13]
Mdr 3:1-6
3:1 Duše spravedlivých však jsou v Boží ruce a nedotknou se jich útrapy smrti.
3:2 Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých, jejich smrt se pokládala za neštěstí,
3:3 za záhubu jejich odchod od nás, v pokoji však přebývají.
3:4 I když se lidem zdálo, že jsou utrpěli mučení, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
3:5 Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní, vždyť Bůh je pouze zkoušel a shledal, že ho jsou hodni.
3:6 V tavícím kelímku je zkoušel jak zlato, jako dokonalou oběť je přijal, a časem dojdou uznání.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Canticum [14]
Sap 3:7-9
3:7 Fulgébunt justi, * et tamquam scintíllæ in arundinéto discúrrent.
3:8 Judicábunt natiónes, et dominabúntur pópulis, * et regnábit Dóminus illórum in perpétuum.
3:9 Qui confídunt in illo, intélligent veritátem, * et fidéles in dilectióne acquiéscent illi:
3:9 Quóniam donum * et pax est eléctis ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Kantikum [14]
Moudrost 3:7-9
3:7 Zazáří spravedliví, a jako jiskry proběhnou obilnými stébly.
3:8 Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
3:9 Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce.
3:9 Protože jeho vyvolení najdou dar a smilování.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Canticum [15]
Ibid. 10:17-21
10:17 Réddidit Deus justis mercédem labórum suórum, * et dedúxit illos in via mirábili:
10:17 Et fuit illis in velaménto diéi, * et in luce stellárum per noctem;
10:18 Tránstulit illos per mare Rubrum, * et transvéxit illos per aquam nímiam.
10:19 Inimícos autem illórum demérsit in mare, * et ab altitúdine inferórum edúxit illos.
10:20 Ideo justi tulérunt spólia impiórum, * et decantavérunt, Dómine, nomen sanctum tuum,
10:21 Et victrícem manum tuam laudavérunt páriter: quóniam sapiéntia apéruit os mutórum, * et línguas infántium fecit disértas.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Beáti, qui persecutiónem patiúntur propter justítiam, quóniam ipsórum est regnum cælórum.
|
Kantikum [15]
Moudrost 10:17-21
10:17 Svatým odevzdala mzdu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou.
10:17 Halila je stínem ve dne a jako hvězda zářila jim v noci.
10:18 Převedla je Rudým mořem a provedla je spoustami vod.
10:19 Zaplavila jejich nepřátele a znovu je vyvrhla z propastných hlubin.
10:20 Proto spravedliví oloupili bezbožníky a velebili, Pane, tvé svaté jméno;
10:21 A svorně chválili tvou ochrannou ruku, protože moudrost otevřela ústa němých a jazykům nemluvňat dala mluvit.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Beati, qui persecutionem patiuntur propter iustitiam, quoniam ipsorum est regnum coelorum.
|
℣. Justi autem in perpétuum vivent.
℟. Et apud Dóminum est merces eórum.
|
℣. Spravedliví však budou žít navěky
℟. A u Hospodina je jejich odměna.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Ipsíus píetas et misericórdia nos ádjuvet, qui cum Patre et Spíritu Sancto vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Jeho laskavost a milosrdenství nechť nám přijde na pomoc, jenž s Otcem a Duchem svatým žije a kraluje na věky věků.
℟. Amen.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Deus Pater omnípotens sit nobis propítius et clemens.
℟. Amen.
Lectio 7
Sed et Paulus Apóstolus prǽdicat dicens: Si fuérimus sócii passiónum, érimus et consolatiónum. Et Dóminus in Evangélio: Si mundus vos odit, scitóte quia me priórem vobis ódio hábuit. Recúsat esse in córpore, qui ódium non vult sustinére cum cápite.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Tamquam aurum in fornáce probávit eléctos Dóminus, et quasi holocáusti hóstiam accépit illos: et in témpore erit respéctus illórum:
* Quóniam donum et pax est eléctis Dei.
℣. Qui confídunt in illum, intélligent veritátem, et fidéles in dilectióne acquiéscent illi.
℟. Quóniam donum et pax est eléctis Dei.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Bůh Otec všemohoucí budiž k nám laskav a milostiv.
℟. Amen.
Čtení 7
Avšak i Apoštol Pavel v kázání říká: „Budeme-li účastni utrpení, budeme účastni i veškeré útěchy“ 2 Kor. 1, 7.. A Pán praví v Evangeliu: „Jestliže svět vás nenávidí, vězte, že mne nenáviděl dříve nežli vás“ Jan 15, 18.. V těle Církve tedy odmítá být ten, kdo nechce snášet nenávist spolu s jeho hlavou.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Jako zlato ve výhni vyzkoušel vyvolené Hospodin, a jako oběť celopalu je přijal; a časem dojdou uznání;
* Neboť dar a pokoj náleží Božím vyvoleným.
℣. Kdo v něj důvěřují, poznají pravdu, a věrní spočinou v jeho lásce.
℟. Neboť dar a pokoj náleží Božím vyvoleným.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Christus perpétuæ det nobis gáudia vitæ.
℟. Amen.
Lectio 8
Sed dicit áliquis: Et quis est qui possit beatórum Mártyrum vestígia sequi? Huic ego respóndeo, quia non solum Mártyres, sed étiam ipsum Dóminum cum ipsíus adjutório, si vólumus, póssumus imitári. Audi non me, sed ipsum Dóminum géneri humáno clamántem: Díscite a me, quia mitis sum et húmilis corde. Audi et Petrum Apóstolum admonéntem: Christus passus est pro nobis, relínquens nobis exémplum ut sequámur vestígia ejus.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Certámen magnum habuérunt Sancti Dei: transiérunt per ignem at aquam, et salvi facti sunt:
* Et corónas accepérunt a Dómino Deo.
℣. Immánia enim pro Christo in suis corpóribus pertulérunt torménta.
℟. Et corónas accepérunt a Dómino Deo.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Kristus nechť nám udílí radost života věčného.
℟. Amen.
Čtení 8
Někdo by však mohl říct: „A kdo je takový, že by dokázal kráčet ve šlépějích svatých Mučedníků?“ Takovému člověk odpovídám, že pokud chceme, můžeme napodobovat nejen Mučedníky, ale též samotného Pána, dokonce s jeho pomocí. Slyš nikoliv mne, nýbrž samotného Pána, jak volá k lidskému rodu: „Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorného srdce.“ Slyš i Apoštola Petra, kterak nás napomíná: „Kristus za nás trpěl a tím nám zanechal příklad, abychom mohli kráčet v jeho šlépějích.“ 1 Pet. 2, 21.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Certámen magnum habuérunt Sancti Dei: transiérunt per ignem at aquam, et salvi facti sunt:
* Et corónas accepérunt a Dómino Deo.
℣. Immánia enim pro Christo in suis corpóribus pertulérunt torménta.
℟. Et corónas accepérunt a Dómino Deo.
|
Extra Chorum, quando ab uno tantum recitatur Officium dicitur: Jube, Dómine, benedícere; et subjungitur congruens Benedictio.
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Ignem sui amóris accéndat Deus in córdibus nostris.
℟. Amen.
Lectio 9
Léctio sancti Evangélii secúndum Lucam
Luc 21:9-19
In illo témpore: Dixit Jesus discípulis suis: Cum audiéritis prǽlia, et seditiónes, nolíte terréri: opórtet primum hæc fíeri, sed nondum statim finis. Et réliqua.
Homilía sancti Gregórii Papæ
Homilia 35 in Evangel.
Dóminus ac Redémptor noster peritúri mundi præcurréntia mala denúntiat, ut eo minus pertúrbent veniéntia, quo fúerint præscíta. Minus enim jácula fériunt, quæ prævidéntur: et nos tolerabílius mundi mala suscípimus, si contra hæc per præsciéntiæ clípeum munímur. Ecce enim dicit: Cum audiéritis prǽlia et seditiónes, nolíte terréri: opórtet enim primum hæc fíeri, sed nondum statim finis.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Propter testaméntum Dómini, et leges patérnas, Sancti Dei perstitérunt in amóre fraternitátis:
* Quia unus fuit semper spíritus in eis, et una fides.
℣. Ecce quam bonum et quam jucúndum habitáre fratres in unum.
℟. Quia unus fuit semper spíritus in eis, et una fides.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Quia unus fuit semper spíritus in eis, et una fides.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Oheň své lásky nechť rozhoří Bůh v srdcích našich.
℟. Amen.
Čtení 9
Čtení svatého Evangelia podle Lukáše.
Lukáš 21:9-19
Za onoho času řekl Ježíš svým učedníkům: „Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude to hned ještě konec.“ A ostatní.
Homilie svatého Řehoře Papeže.
Homilie 35. na Evangelia.
Náš Pán a Vykupitel nám oznamuje zla, která budou předcházet zkázu světa, abychom se o to méně zneklidňovali tím, co přijde, neboť o tom budeme vědět. Nejspíš nás totiž nezraní kopí, pokud je vidíme; a i my spíše dokážeme snášet zla ve světě, pokud proti nim budeme vyzbrojeni štítem proroctví. Proto Pán říká: „Až uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se nejdříve musí stát, ale nebude to hned ještě konec.“
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Kvůli svědectví Pánu a otcovských zákonech, Svatí Boží vytrvali v lásce k bratrství;
* Neboť jeden duch byl vždy v nich, a jedna víra.
℣. Hle, jak je dobré a radostné, když bratři žijí spolu.
℟. Neboť jeden duch byl vždy v nich, a jedna víra.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Neboť jeden duch byl vždy v nich, a jedna víra.
|
Sequéntia + sancti Evangélii secúndum Lucam
Luc 21:9-19
℟. Glória tibi, Dómine.
In illo témpore: Dixit Jesus discípulis suis: Cum audiéritis prǽlia et seditiónes, nolíte terréri: opórtet primum hæc fíeri, sed nondum statim finis. Tunc dicébat illis: Surget gens contra gentem, et regnum advérsus regnum. Et terræmótus magni erunt per loca, et pestiléntiæ, et fames, terrorésque de coelo, et signa magna erunt. Sed ante hæc ómnia injícient vobis manus suas, et persequéntur tradéntes in synagógas et custódias, trahéntes ad reges et praesides propter nomen meum: contínget autem vobis in testimónium. Pónite ergo in córdibus vestris non præmeditári, quemádmodum respondeátis. Ego enim dabo vobis os et sapiéntiam, cui non potérunt resístere et contradícere omnes adversárii vestri. Tradémini autem a paréntibus, et frátribus, et cognátis, et amícis, et morte affícient ex vobis: et éritis ódio ómnibus propter nomen meum: et capíllus de cápite vestro non períbit. In patiéntia vestra possidébitis ánimas vestras.
℟. Amen
Te decet laus, ✠ te decet hymnus: tibi glória Deo Patri, et Fílio, cum Spíritu Sancto in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Pokračování + sv. Evangelia podle Lukáše.
Lk 21:9-19
℟. Sláva tobě, Pane.
Za onoho času řekl Pán, Ježíš učedníkům svým: „Když uslyšíte o válkách a rozbrojích, nelekejte se: neboť musí to prve nastati, nebude však ihned konec.“ Nato pravil k nim: „Povstane národ proti národu a království proti království, a budou zemětřesení veliká po místech a hlad i mor, budou i hrůzy a znamení s nebe veliká. Ale přede všemi věcmi těmi vztáhnou na vás ruce své a budou vás pronásledovati, vydávajíce vás do synagog a do žalářů a vodice vás ke králům a vladařům pro jméno mé. Přihodí se vám to na svědectví. Vložte si tedy v srdce své, že nebudete přemýšleti napřed, kterak byste se hájili; neboť já vám dám výmluvnost a moudrost, které veškeří protivníci vaši nebudou moci odolati ani odmlouvati. Budou pak vás vydávati rodiče a bratři a příbuzní a přátelé; i usmrtí některé z vás, a budete v nenávisti u všech pro jméno mé; ale ani vlas s hlavy vaší nezahyne. Vytrvalostí svou získáte duše své.“
℟. Amen
Tobě patří chvála, tobě patří chvalozpěv, tobě patří sláva Boha Otce, a Syna, s Duchem Svatým na věky věkův. Amen.
|
Oratio {Votiva}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Beatórum Mártyrum paritérque Pontíficum N. et N. nos, quǽsumus, Dómine, festa tueántur: et eórum comméndet orátio veneránda.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Slavnost svatých Mučedníků a Biskupů N. a N., prosíme, Pane, nechť nás ochrání a jejich ctihodná modlitba ať nás doporučí.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Reliqua omittuntur in Officium duodecim Lectionum, quando immediatæ subsequuntur Laudes. Sed in Festi Simplicis, et in Officio Ferialis tam trium, quam unius Lectionis semper dicuntur ut sequitur.
|
Reliqua omittuntur in Officium duodecim Lectionum, quando immediatæ subsequuntur Laudes. Sed in Festi Simplicis, et in Officio Ferialis tam trium, quam unius Lectionis semper dicuntur ut sequitur.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater Noster dicitur totum secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Pater Noster se říká celé potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
|
Post Divinum officium |