|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ Votiva}
Ant. Ecce sacérdos magnus, * qui in diébus suis plácuit Deo, et invéntus est justus, allelúja.
Psalmus 109 [1]
109:1 Dixit Dóminus Dómino meo: * Sede a dextris meis:
109:1 Donec ponam inimícos tuos, * scabéllum pedum tuórum.
109:2 Virgam virtútis tuæ emíttet Dóminus ex Sion: * domináre in médio inimicórum tuórum.
109:3 Tecum princípium in die virtútis tuæ in splendóribus sanctórum: * ex útero ante lucíferum génui te.
109:4 Jurávit Dóminus, et non pœnitébit eum: * Tu es sacérdos in ætérnum secúndum órdinem Melchísedech.
109:5 Dóminus a dextris tuis, * confrégit in die iræ suæ reges.
109:6 Judicábit in natiónibus, implébit ruínas: * conquassábit cápita in terra multórum.
109:7 De torrénte in via bibet: * proptérea exaltábit caput.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ecce sacérdos magnus, qui in diébus suis plácuit Deo, et invéntus est justus, allelúja.
|
Žalmy {Žalmy a antifony votivní}
Ant. Ejhle kněz veliký, * jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým, alleluja.
Žalm 109 [1]
109:1 Řekl Hospodin mému pánu: „Zasedni po mé pravici,
109:1 já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
109:2 Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!
109:3 Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš ; v nádheře svatyně jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo.
109:4 Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
109:5 Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále.
109:6 Bude soudit pronárody – plno mrtvol všude –, on rozdrtí hlavu velké země.
109:7 Cestou z potoka pít bude, proto vztyčí hlavu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ejhle kněz veliký, jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým, alleluja.
|
Ant. Non est invéntus * símilis illi, qui conserváret legem Excélsi, allelúja.
Psalmus 110 [2]
110:1 Confitébor tibi, Dómine, in toto corde meo: * in consílio justórum, et congregatióne.
110:2 Magna ópera Dómini: * exquisíta in omnes voluntátes ejus.
110:3 Conféssio et magnificéntia opus ejus: * et justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
110:4 Memóriam fecit mirabílium suórum, miséricors et miserátor Dóminus: * escam dedit timéntibus se.
110:5 Memor erit in sǽculum testaménti sui: * virtútem óperum suórum annuntiábit pópulo suo:
110:7 Ut det illis hereditátem géntium: * ópera mánuum ejus véritas, et judícium.
110:8 Fidélia ómnia mandáta ejus: confirmáta in sǽculum sǽculi, * facta in veritáte et æquitáte.
110:9 Redemptiónem misit pópulo suo: * mandávit in ætérnum testaméntum suum.
110:9 (fit reverentia) Sanctum, et terríbile nomen ejus: * inítium sapiéntiæ timor Dómini.
110:10 Intelléctus bonus ómnibus faciéntibus eum: * laudátio ejus manet in sǽculum sǽculi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Non est invéntus símilis illi, qui conserváret legem Excélsi, allelúja.
|
Ant. Nebyl nalezen jemu podobný, * kdo by zachovával zákon Nejvyššího, alleluja.
Žalm 110 [2]
110:1 Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, v kruhu přímých, v shromáždění.
110:2 Činy Hospodinovy jsou velké, vyhledávané všemi, kdo zálibu v nich našli.
110:3 Velebné a důstojné je jeho dílo, jeho spravedlnost trvá navždy.
110:4 On zajistil památku svým divům; Hospodin je milostivý, plný slitování.
110:5 Dal potravu těm, kdo se ho bojí, navěky je pamětliv své smlouvy.
110:7 Svému lidu ohlásil své mocné činy, že mu dá dědictví pronárodů.
110:8 Činy jeho rukou jsou pravda a právo, všechna jeho ustanovení jsou věrná,
110:9 spolehlivá navěky a navždy, pravdou a přímostí vytvořená.
110:9 Seslal svému lidu vykoupení, ustanovil navěky svou smlouvu; svaté, bázeň budící je jeho jméno.
110:10 Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Nebyl nalezen jemu podobný, kdo by zachovával zákon Nejvyššího, alleluja.
|
Ant. Ideo jurejurándo * fecit illum Dóminus créscere in plebem suam, allelúja.
Psalmus 111 [3]
111:1 Beátus vir, qui timet Dóminum: * in mandátis ejus volet nimis.
111:2 Potens in terra erit semen ejus: * generátio rectórum benedicétur.
111:3 Glória, et divítiæ in domo ejus: * et justítia ejus manet in sǽculum sǽculi.
111:4 Exórtum est in ténebris lumen rectis: * miséricors, et miserátor, et justus.
111:5 Jucúndus homo qui miserétur et cómmodat, dispónet sermónes suos in judício: * quia in ætérnum non commovébitur.
111:7 In memória ætérna erit justus: * ab auditióne mala non timébit.
111:7 Parátum cor ejus speráre in Dómino, confirmátum est cor ejus: * non commovébitur donec despíciat inimícos suos.
111:9 Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus manet in sǽculum sǽculi, * cornu ejus exaltábitur in glória.
111:10 Peccátor vidébit, et irascétur, déntibus suis fremet et tabéscet: * desidérium peccatórum períbit.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ideo jurejurándo fecit illum Dóminus créscere in plebem suam, allelúja.
|
Ant. A proto Pán slavnostně přísahal, * že rozmnoží jeho sémě mezi jeho lidem, alleluja.
Žalm 111 [3]
111:1 Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních!
111:2 Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.
111:3 Jmění, bohatství má ve svém domě, jeho spravedlnost trvá navždy.
111:4 Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.
111:5 Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva: * nezhroutí se nikdy, spravedlivý zůstane v paměti věčně.
111:7 Nemusí se bát zlé zprávy, * jeho srdce pevně doufá v Hospodina.
111:7 Jeho srdce má oporu v Bohu , nebojí se, jednou spatří pád svých protivníků.
111:9 Rozděluje, dává ubožákům, jeho spravedlnost trvá navždy, * jeho roh se zvedne v slávě.
111:10 Svévolník na to zlostně hledí, skřípe zuby a odvahu ztrácí; * choutky svévolníků přijdou vniveč.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. A proto Pán slavnostně přísahal, že rozmnoží jeho sémě mezi jeho lidem, alleluja.
|
Ant. Sacerdótes Dei, * benedícite Dóminum: servi Dómini, hymnum dícite Deo. Allelúja.
Psalmus 112 [4]
112:1 Laudáte, púeri, Dóminum: * laudáte nomen Dómini.
112:2 (fit reverentia) Sit nomen Dómini benedíctum, * ex hoc nunc, et usque in sǽculum.
112:3 A solis ortu usque ad occásum, * laudábile nomen Dómini.
112:4 Excélsus super omnes gentes Dóminus, * et super cælos glória ejus.
112:5 Quis sicut Dóminus, Deus noster, qui in altis hábitat, * et humília réspicit in cælo et in terra?
112:7 Súscitans a terra ínopem, * et de stércore érigens páuperem:
112:8 Ut cóllocet eum cum princípibus, * cum princípibus pópuli sui.
112:9 Qui habitáre facit stérilem in domo, * matrem filiórum lætántem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Sacerdótes Dei, benedícite Dóminum: servi Dómini, hymnum dícite Deo. Allelúja.
|
Ant. Kněží Boží, * dobrořečte Pánu; služebníci Páně, chválu vzdávejte Bohu. Alleluja.
Žalm 112 [4]
112:1 Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina!
112:2 Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i navěky.
112:3 Od východu slunce až na západ chváleno buď jméno Hospodina.
112:4 Hospodin je vyvýšen nad všemi národy, nad nebesa strmí jeho sláva.
112:5 Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž tak vysoko trůní? * Sestupuje níže, aby viděl na nebesa a na zemi.
112:7 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka
112:8 a pak ho posadí vedle knížat, vedle knížat svého lidu.
112:9 Neplodnou usazuje v domě jako šťastnou matku synů.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Kněží Boží, dobrořečte Pánu; služebníci Páně, chválu vzdávejte Bohu. Alleluja.
|
Ant. Serve bone * et fidélis, intra in gáudium Dómini tui, allelúja.
Psalmus 131 [5]
131:1 Meménto, Dómine, David, * et omnis mansuetúdinis ejus:
131:2 Sicut jurávit Dómino, * votum vovit Deo Jacob:
131:3 Si introíero in tabernáculum domus meæ, * si ascéndero in lectum strati mei:
131:4 Si dédero somnum óculis meis, * et pálpebris meis dormitatiónem:
131:5 Et réquiem tempóribus meis: donec invéniam locum Dómino, * tabernáculum Deo Jacob.
131:6 Ecce, audívimus eam in Éphrata: * invénimus eam in campis silvæ.
131:7 Introíbimus in tabernáculum ejus: * adorábimus in loco, ubi stetérunt pedes ejus.
131:8 Surge, Dómine, in réquiem tuam, * tu et arca sanctificatiónis tuæ.
131:9 Sacerdótes tui induántur justítiam: * et sancti tui exsúltent.
131:10 Propter David, servum tuum, * non avértas fáciem Christi tui.
131:11 Jurávit Dóminus David veritátem, et non frustrábitur eam: * De fructu ventris tui ponam super sedem tuam.
131:12 Si custodíerint fílii tui testaméntum meum, * et testimónia mea hæc, quæ docébo eos:
131:12 Et fílii eórum usque in sǽculum, * sedébunt super sedem tuam.
131:13 Quóniam elégit Dóminus Sion: * elégit eam in habitatiónem sibi.
131:14 Hæc réquies mea in sǽculum sǽculi: * hic habitábo quóniam elégi eam.
131:15 Víduam ejus benedícens benedícam: * páuperes ejus saturábo pánibus.
131:16 Sacerdótes ejus índuam salutári: * et sancti ejus exsultatióne exsultábunt.
131:17 Illuc prodúcam cornu David, * parávi lucérnam Christo meo.
131:18 Inimícos ejus índuam confusióne: * super ipsum autem efflorébit sanctificátio mea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Serve bone et fidélis, intra in gáudium Dómini tui, allelúja.
|
Ant. Služebníku dobrý * a věrný, vstup do radosti svého Pána, alleluja.
Žalm 131 [5]
131:1 Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
131:2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
131:3 „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
131:4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
131:5 nebo spočinutí své skráni, dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“
131:6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
131:7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
131:8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
131:9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
131:10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
131:11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
131:12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit,
131:12 navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“
131:13 Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej mít za sídlo:
131:14 „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
131:15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
131:16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
131:17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
131:18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Služebníku dobrý a věrný, vstup do radosti svého Pána, alleluja.
|
Capitulum Hymnus Versus {Votiva}
Sir 44:16-17
Ecce sacérdos magnus, qui in diébus suis plácuit Deo, et invéntus est justus: et in témpore iracúndiæ factus est reconciliátio.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Iste Conféssor Dómini, coléntes
Quem pie laudant pópuli per orbem,
Hac die lætus méruit beátas
Scándere sedes.
Qui pius, prudens, húmilis, pudícus,
Sóbriam duxit sine labe vitam,
Donec humános animávit auræ
Spíritus artus.
Cujus ob præstans méritum, frequénter,
Ægra quæ passim jacuére membra,
Víribus morbi dómitis, salúti
Restituúntur.
Noster hinc illi chorus obsequéntem
Cóncinit laudem celebrésque palmas,
Ut piis ejus précibus juvémur
Omne per ævum.
Sit salus illi, decus atque virtus,
Qui, super cæli sólio corúscans,
Tótius mundi sériem gubérnat,
Trinus et unus.
Amen.
℣. Justum dedúxit Dóminus per vias rectas, allelúja.
℟. Et osténdit illi regnum Dei, allelúja.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {votivní}
Sir 44:16-17
Ejhle kněz veliký, jenž za svých dnů zalíbil se Bohu, a shledán byl spravedlivým; a v čase hněvu stal se smířením.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Vyznavač Páně, kterého tak zbožně
Po celé zemi chválí uctivý lid,
V tento den šťastně zasloužil si vkročit
V blažený stánek.
Byl zbožný, moudrý, čistý, ponížený
Žil zdrženlivě, zcela bez poskvrny,
Zatím dech jeho duše oživoval
Tělesnou schránku.
Pro jeho známé zásluhy jak často
Údy, jež churavěly tu a tam, když
Násilí chorob přemohly už, znovu
Získaly spásu.
A proto náš chór rád ho vychvaluje
A o vítězstvích jeho skvostných zpívá,
By jeho prosby skýtaly nám pomoc
Na večné časy.
Tomu buď sláva, čest a síla stálá,
Neb Trojjediný na nebeském trůně
Nádherně skvěje sa a řídí celý,
Celičký vesmír.
℣. Spravedlivého povede Hospodin po správných cestách, alleluja.
℟. A ukáže mu království Boží, alleluja.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona Votiva}
Ant. O Doctor óptime, * Ecclésiæ sanctæ lumen, beáte N., divínæ legis amátor, deprecáre pro nobis Fílium Dei, allelúja.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen ejus.
1:50 Et misericórdia ejus, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini ejus in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. O Doctor óptime, Ecclésiæ sanctæ lumen, beáte N., divínæ legis amátor, deprecáre pro nobis Fílium Dei, allelúja.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona votivní}
Ant. Ó, nejlepší Učiteli, * světlo svaté Církve, svatý N., milovníku Božího zákona, pros za nás Syna Božího, alleluja.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Israele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Ó, nejlepší Učiteli, světlo svaté Církve, svatý N., milovníku Božího zákona, pros za nás Syna Božího, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Deus, qui pópulo tuo ætérnæ salútis beátum N. minístrum tribuísti: præsta, quǽsumus; ut, quem Doctórem vitæ habúimus in terris, intercessórem habére mereámur in cœlis.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Bože, jenž jsi svému lidu udělil svatého N. za přisluhovatele věčné spásy, popřej, prosíme, abychom toho, jehož jsme učitelem života na zemi měli, zasloužili si přímluvcem na nebi míti.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium{omittitur}
|
Suffragium{vynechává se}
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Et si tunc terminetur Officium, dicitur tantum Pater Noster secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
A pokud se takto zakončí Officium, řekne se pouze Pater Noster potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
|
Post Divinum officium |