Incipit
℣. Deus ✠ in adiutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adiuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúia.
|
Začátek
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ Votiva}
Ant. Iurávit Dóminus, * et non pœnitébit eum: Tu es sacérdos in ætérnum, allelúia.
Psalmus 109 [1]
109:1 Dixit Dóminus Dómino meo: * Sede a dextris meis:
109:1 Donec ponam inimícos tuos, * scabéllum pedum tuórum.
109:2 Virgam virtútis tuæ emíttet Dóminus ex Sion: * domináre in médio inimicórum tuórum.
109:3 Tecum princípium in die virtútis tuæ in splendóribus sanctórum: * ex útero ante lucíferum génui te.
109:4 Iurávit Dóminus, et non pœnitébit eum: * Tu es sacérdos in ætérnum secúndum órdinem Melchísedech.
109:5 Dóminus a dextris tuis, * confrégit in die iræ suæ reges.
109:6 Iudicábit in natiónibus, implébit ruínas: * conquassábit cápita in terra multórum.
109:7 De torrénte in via bibet: * proptérea exaltábit caput.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Iurávit Dóminus, et non pœnitébit eum: Tu es sacérdos in ætérnum, allelúia.
|
Žalmy {Žalmy a antifony votivní}
Ant. Hospodin přísahal * a nebude litovat; Ty jsi kněz navěky, alleluja.
Žalm 109 [1]
109:1 Řekl Hospodin mému pánu: „Zasedni po mé pravici,
109:1 já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
109:2 Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!
109:3 Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš ; v nádheře svatyně jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo.
109:4 Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.
109:5 Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále.
109:6 Bude soudit pronárody – plno mrtvol všude –, on rozdrtí hlavu velké země.
109:7 Cestou z potoka pít bude, proto vztyčí hlavu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin přísahal a nebude litovat; Ty jsi kněz navěky, alleluja.
|
Ant. Cóllocet eum * Dóminus cum princípibus pópuli sui, allelúia.
Psalmus 112 [2]
112:1 Laudáte, púeri, Dóminum: * laudáte nomen Dómini.
112:2 (fit reverentia) Sit nomen Dómini benedíctum, * ex hoc nunc, et usque in sǽculum.
112:3 A solis ortu usque ad occásum, * laudábile nomen Dómini.
112:4 Excélsus super omnes gentes Dóminus, * et super cælos glória eius.
112:5 Quis sicut Dóminus, Deus noster, qui in altis hábitat, * et humília réspicit in cælo et in terra?
112:7 Súscitans a terra ínopem, * et de stércore érigens páuperem:
112:8 Ut cóllocet eum cum princípibus, * cum princípibus pópuli sui.
112:9 Qui habitáre facit stérilem in domo, * matrem filiórum lætántem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Cóllocet eum Dóminus cum princípibus pópuli sui, allelúia.
|
Ant. Místo mu dá * Hospodin s knížaty svého lidu, alleluja.
Žalm 112 [2]
112:1 Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina!
112:2 Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i navěky.
112:3 Od východu slunce až na západ chváleno buď jméno Hospodina.
112:4 Hospodin je vyvýšen nad všemi národy, nad nebesa strmí jeho sláva.
112:5 Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž tak vysoko trůní? * Sestupuje níže, aby viděl na nebesa a na zemi.
112:7 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka
112:8 a pak ho posadí vedle knížat, vedle knížat svého lidu.
112:9 Neplodnou usazuje v domě jako šťastnou matku synů.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Místo mu dá Hospodin s knížaty svého lidu, alleluja.
|
Ant. Dirupísti, Dómine, * víncula mea: tibi sacrificábo hóstiam laudis, allelúia.
Psalmus 115 [3]
115:1 Crédidi, propter quod locútus sum: * ego autem humiliátus sum nimis.
115:2 Ego dixi in excéssu meo: * Omnis homo mendax.
115:3 Quid retríbuam Dómino, * pro ómnibus, quæ retríbuit mihi?
115:4 Cálicem salutáris accípiam: * et nomen Dómini invocábo.
115:5 Vota mea Dómino reddam coram omni pópulo eius: * pretiósa in conspéctu Dómini mors sanctórum eius:
115:7 O Dómine, quia ego servus tuus: * ego servus tuus, et fílius ancíllæ tuæ.
115:7 Dirupísti víncula mea: * tibi sacrificábo hóstiam laudis, et nomen Dómini invocábo.
115:9 Vota mea Dómino reddam in conspéctu omnis pópuli eius: * in átriis domus Dómini, in médio tui, Ierúsalem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Dirupísti, Dómine, víncula mea: tibi sacrificábo hóstiam laudis, allelúia.
|
Ant. Přetrhal jsi, Hospodina, * má pouta; přinesu ti oběť chvály, alleluja.
Žalm 115 [3]
115:1 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený.
115:2 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář.
115:3 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?
115:4 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno.
115:5 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. * Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti.
115:7 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice.
115:7 Ty jsi mi rozvázal pouta. * Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno.
115:9 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, * v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Přetrhal jsi, Hospodina, má pouta; přinesu ti oběť chvály, alleluja.
|
Ant. Eúntes ibant * et flebant, mitténtes sémina sua, allelúia.
Psalmus 125 [4]
125:1 In converténdo Dóminus captivitátem Sion: * facti sumus sicut consoláti:
125:2 Tunc replétum est gáudio os nostrum: * et lingua nostra exsultatióne.
125:2 Tunc dicent inter gentes: * Magnificávit Dóminus fácere cum eis.
125:3 Magnificávit Dóminus fácere nobíscum: * facti sumus lætántes.
125:4 Convérte, Dómine, captivitátem nostram, * sicut torrens in Austro.
125:5 Qui séminant in lácrimis, * in exsultatióne metent.
125:6 Eúntes ibant et flebant, * mitténtes sémina sua.
125:6 Veniéntes autem vénient cum exsultatióne, * portántes manípulos suos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Eúntes ibant et flebant, mitténtes sémina sua, allelúia.
|
Ant. Když vycházeli, * plakali, a zasévali svá semena, alleluja.
Žalm 125 [4]
125:1 Když Hospodin přivedl zpět zajatce na Sión, byli jsme jako ve snách.
125:2 Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal.
125:2 Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil velké věci.“
125:3 Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se.
125:4 Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země!
125:5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet.
125:6 S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá,
125:6 s plesáním však přijde, až ponese snopy.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Když vycházeli, plakali, a zasévali svá semena, alleluja.
|
Ant. Confortátus est * principátus eórum, et honoráti sunt amíci tui, Deus, allelúia.
Psalmus 138 [5]
138:1 Dómine, probásti me, et cognovísti me: * tu cognovísti sessiónem meam, et resurrectiónem meam.
138:3 Intellexísti cogitatiónes meas de longe: * sémitam meam, et funículum meum investigásti.
138:4 Et omnes vias meas prævidísti: * quia non est sermo in lingua mea.
138:5 Ecce, Dómine, tu cognovísti ómnia novíssima, et antíqua: * tu formásti me, et posuísti super me manum tuam.
138:6 Mirábilis facta est sciéntia tua ex me: * confortáta est, et non pótero ad eam.
138:7 Quo ibo a spíritu tuo? * et quo a fácie tua fúgiam?
138:8 Si ascéndero in cælum, tu illic es: * si descéndero in inférnum, ades.
138:9 Si súmpsero pennas meas dilúculo, * et habitávero in extrémis maris:
138:10 Étenim illuc manus tua dedúcet me: * et tenébit me déxtera tua.
138:11 Et dixi: Fórsitan ténebræ conculcábunt me: * et nox illuminátio mea in delíciis meis.
138:12 Quia ténebræ non obscurabúntur a te, et nox sicut dies illuminábitur: * sicut ténebræ eius, ita et lumen eius.
138:13 Quia tu possedísti renes meos: * suscepísti me de útero matris meæ.
138:14 Confitébor tibi quia terribíliter magnificátus es: * mirabília ópera tua, et ánima mea cognóscit nimis.
138:15 Non est occultátum os meum a te, quod fecísti in occúlto: * et substántia mea in inferióribus terræ.
138:16 Imperféctum meum vidérunt óculi tui, et in libro tuo omnes scribéntur: * dies formabúntur, et nemo in eis.
138:17 Mihi autem nimis honorificáti sunt amíci tui, Deus: * nimis confortátus est principátus eórum.
138:18 Dinumerábo eos, et super arénam multiplicabúntur: * exsurréxi, et adhuc sum tecum.
138:19 Si occíderis, Deus, peccatóres: * viri sánguinum, declináte a me:
138:20 Quia dícitis in cogitatióne: * Accípient in vanitáte civitátes tuas.
138:21 Nonne qui odérunt te, Dómine, óderam? * et super inimícos tuos tabescébam?
138:22 Perfécto ódio óderam illos: * et inimíci facti sunt mihi.
138:23 Proba me, Deus, et scito cor meum: * intérroga me, et cognósce sémitas meas.
138:24 Et vide, si via iniquitátis in me est: * et deduc me in via ætérna.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Confortátus est principátus eórum, et honoráti sunt amíci tui, Deus, allelúia.
|
Ant. Upevněn byl * jejich knížecí úřad, a poctěni byli tví přátele, Bože, alleluja.
Žalm 138 [5]
138:1 Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, ty víš, když sedám i když vstávám.
138:3 Poznáváš mé myšlenky již zdálky; ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
138:4 všímáš si všech mých cest. Slovo ještě nemám na jazyku:
138:5 hle, už je znáš, Hospodine, celé. Obklopuješ mě zezadu i zpředu a kladeš na mě svou dlaň.
138:6 Podivuhodná je pro mě tvá znalost, vznešená a nepochopitelná.
138:7 Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, kam až utéci před tvou tváří?
138:8 I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!
138:9 I kdybych si připjal křídla jitřenky a spočinul na nejzazším moři,
138:10 i tam mě povede tvá ruka a uchopí mě tvá pravice.
138:11 I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje a noc mě obklopí místo světla“,
138:12 ani tma ti nebude tmavá: noc jako den se rozjasní, temno je pro tebe tak jako světlo.
138:13 Tys přece stvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky.
138:14 Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, úžasná jsou tvoje díla. Dokonale znáš mou duši,
138:15 má podstata ti nezůstala utajena, když jsem byl tvořen v skrytu, spřádán v hlubinách země.
138:16 Tvé oči viděly mé skutky a v tvé knize jsou zapsány všechny; dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.
138:17 Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, jak nesmírné je jejich množství!
138:18 Kdybych je měl sečíst – je jich víc než písku, dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.
138:19 Kéž bys, Bože, zabil bezbožníka: Vrahové ať se ode mě vzdálí!
138:20 Neboť se záludně bouří proti tobě, zpupně se vyvyšují tvoji protivníci.
138:21 Což nemám, Hospodine, v nenávisti ty, kdo nenávidí tebe, k tvým odpůrcům necítím odpor?
138:22 Z celého srdce je nenávidím, stali se mými nepřáteli.
138:23 Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
138:24 Pohleď, zda jdu cestou špatnou, a veď mě cestou odvěkou!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Upevněn byl jejich knížecí úřad, a poctěni byli tví přátele, Bože, alleluja.
|
Capitulum Hymnus Versus {Votiva}
Eph 2:19-20
Fratres: Iam non estis hóspites et ádvenæ: sed estis cives Sanctórum et doméstici Dei: superædificáti super fundaméntum Apostolórum, et Prophetárum, ipso summo angulári lápide Christo Iesu.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Exsúltet cælum láudibus,
Resúltet terra gáudiis:
Apostolórum glóriam
Sacra canunt solémnia.
Vos sæcli iusti iúdices,
Et vera mundi lúmina,
Votis precámur córdium,
Audíte preces súpplicum.
Qui cælum verbo cláuditis,
Serásque eius sólvitis:
Nos a peccátis ómnibus
Sólvite iussu, quǽsumus.
Quorum præcépto súbditur,
Salus, et languor ómnium:
Sanáte ægros móribus,
Nos reddéntes virtútibus.
Ut, cum Iudex advénerit
Christus in fine sǽculi,
Nos sempitérni gáudii
Fáciat esse cómpotes.
Deo Patri sit glória,
Eiúsque soli Fílio,
Cum Spíritu Paráclito,
Et nunc, et in perpétuum.
Amen.
℣. Annuntiavérunt ópera Dei, allelúia.
℟. Et facta eius intellexérunt, allelúia.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {votivní}
Ef 2:19-20
Bratři: Již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané Svatých a členové Boží rodiny; jste postaveni na základech Apoštolů a Proroků, a Kristus Ježíš je ten největší nárožní kvádr.
℟. Bohu díky.
Hymnus
Nebe chválami zajásej,
země radostí zaplesej,
posvátné slavnosti slávu
opěvují Apoštolů.
Na vás, soudci spravedliví,
proudy světla pro svět praví,
upřímně se obracíme:
na prosby lkajících slyšte.
Nebe slovem zavíráte,
a také jej otvíráte,
vás prosíme: zasáhněte,
ať od všech hříchů čisti jsme.
Vy, kterým tedy podléhá
všech zavržení i spása,
nás, mravy choré, uzdravte
když nás ctnosti navrátíte.
Aby Kristus jako soudce,
až na konci časů přijde,
nás učinil účastnými
na radosti bez ustání.
Buď Bohu Otci sláva, čest
i Synu, který z mrtvých vstal,
i Duchu Utěšiteli
bud chvála všechen věků věk.
Amen.
℣. Rozhlašovali skutky Boží, alleluja.
℟. A díla jeho poznávali, alleluja.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona Votiva}
Ant. Estóte fortes * in bello, et pugnáte cum antíquo serpénte: et accipiétis regnum ætérnum, allelúia.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen eius.
1:50 Et misericórdia eius, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini eius in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Estóte fortes in bello, et pugnáte cum antíquo serpénte: et accipiétis regnum ætérnum, allelúia.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona votivní}
Ant. Buďte silní * ve válce, a bojujte s prastarým hadem; a přijmete věčné království, alleluja.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Israele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Buďte silní ve válce, a bojujte s prastarým hadem; a přijmete věčné království, alleluja.
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Oratio propria.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Oratio propria.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|