|
Ante Divinum officium |
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Laus tibi, Dómine, Rex ætérnæ glóriæ.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Chvála tobě, Pane, králi věčné slávy.
|
Hymnus
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane illúminas,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Præsta, Pater piíssime,
Patríque compar Únice,
Cum Spíritu Paráclito
Regnans per omne sǽculum.
Amen.
|
Hymnus
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
To uděl, Otče přesvatý
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás
nad světem vládneš v každý čas.
Amen.
|
Psalmi {Votiva}
Ant. Hæc est domus Dómini.
Psalmus 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Defécit in salutáre tuum ánima mea: * et in verbum tuum supersperávi.
118:82 Defecérunt óculi mei in elóquium tuum, * dicéntes: Quando consoláberis me?
118:83 Quia factus sum sicut uter in pruína: * justificatiónes tuas non sum oblítus.
118:84 Quot sunt dies servi tui? * quando fácies de persequéntibus me judícium?
118:85 Narravérunt mihi iníqui fabulatiónes: * sed non ut lex tua.
118:86 Ómnia mandáta tua véritas: * iníque persecúti sunt me, ádjuva me.
118:87 Paulo minus consummavérunt me in terra: * ego autem non derelíqui mandáta tua.
118:88 Secúndum misericórdiam tuam vivífica me: * et custódiam testimónia oris tui.
118:89 (Lamed) In ætérnum, Dómine, * verbum tuum pérmanet in cælo.
118:90 In generatiónem et generatiónem véritas tua: * fundásti terram, et pérmanet.
118:91 Ordinatióne tua persevérat dies: * quóniam ómnia sérviunt tibi.
118:92 Nisi quod lex tua meditátio mea est: * tunc forte periíssem in humilitáte mea.
118:93 In ætérnum non oblivíscar justificatiónes tuas: * quia in ipsis vivificásti me.
118:94 Tuus sum ego, salvum me fac: * quóniam justificatiónes tuas exquisívi.
118:95 Me exspectavérunt peccatóres ut pérderent me: * testimónia tua intelléxi.
118:96 Omnis consummatiónis vidi finem: * latum mandátum tuum nimis.
Gloria omittitur
|
Žalmy {votivní}
Ant. Toto je dům Páně.
Žalm 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.
118:82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?
118:83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl .
118:84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?
118:85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.
118:86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!
118:87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.
118:88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.
118:89 (Lamed) Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.
118:90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
118:91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
118:92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.
118:93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.
118:94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.
118:96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
Sláva Otci se vynechává
|
Psalmus 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Quómodo diléxi legem tuam, Dómine? * tota die meditátio mea est.
118:98 Super inimícos meos prudéntem me fecísti mandáto tuo: * quia in ætérnum mihi est.
118:99 Super omnes docéntes me intelléxi: * quia testimónia tua meditátio mea est.
118:100 Super senes intelléxi: * quia mandáta tua quæsívi.
118:101 Ab omni via mala prohíbui pedes meos: * ut custódiam verba tua.
118:102 A judíciis tuis non declinávi: * quia tu legem posuísti mihi.
118:103 Quam dúlcia fáucibus meis elóquia tua, * super mel ori meo!
118:104 A mandátis tuis intelléxi: * proptérea odívi omnem viam iniquitátis.
118:105 (Nun) Lucérna pédibus meis verbum tuum, * et lumen sémitis meis.
118:106 Jurávi, et státui * custodíre judícia justítiæ tuæ.
118:107 Humiliátus sum usquequáque, Dómine: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:108 Voluntária oris mei beneplácita fac, Dómine: * et judícia tua doce me.
118:109 Ánima mea in mánibus meis semper: * et legem tuam non sum oblítus.
118:110 Posuérunt peccatóres láqueum mihi: * et de mandátis tuis non errávi.
118:111 Hereditáte acquisívi testimónia tua in ætérnum: * quia exsultátio cordis mei sunt.
118:112 Inclinávi cor meum ad faciéndas justificatiónes tuas in ætérnum, * propter retributiónem.
Gloria omittitur
|
Žalm 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.
118:98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.
118:99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.
118:100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.
118:101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.
118:102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu .
118:103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.
118:104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.
118:105 (Nun) Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.
118:106 Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.
118:107 Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.
118:108 Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.
118:109 Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:110 Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
118:111 Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.
118:112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
Sláva Otci se vynechává
|
Psalmus 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Iníquos ódio hábui: * et legem tuam diléxi.
118:114 Adjútor et suscéptor meus es tu: * et in verbum tuum supersperávi.
118:115 Declináte a me, malígni: * et scrutábor mandáta Dei mei.
118:116 Súscipe me secúndum elóquium tuum, et vivam: * et non confúndas me ab exspectatióne mea.
118:117 Ádjuva me, et salvus ero: * et meditábor in justificatiónibus tuis semper.
118:118 Sprevísti omnes discedéntes a judíciis tuis: * quia injústa cogitátio eórum.
118:119 Prævaricántes reputávi omnes peccatóres terræ: * ídeo diléxi testimónia tua.
118:120 Confíge timóre tuo carnes meas: * a judíciis enim tuis tímui.
118:121 (Ain) Feci judícium et justítiam: * non tradas me calumniántibus me.
118:122 Súscipe servum tuum in bonum: * non calumniéntur me supérbi.
118:123 Óculi mei defecérunt in salutáre tuum: * et in elóquium justítiæ tuæ.
118:124 Fac cum servo tuo secúndum misericórdiam tuam: * et justificatiónes tuas doce me.
118:125 Servus tuus sum ego: * da mihi intelléctum, ut sciam testimónia tua.
118:126 Tempus faciéndi, Dómine: * dissipavérunt legem tuam.
118:127 Ídeo diléxi mandáta tua, * super aurum et topázion.
118:128 Proptérea ad ómnia mandáta tua dirigébar: * omnem viam iníquam ódio hábui.
Gloria omittitur
Ant. Hæc est domus Dómini fírmiter ædificáta, bene fundáta est supra firmam petram.
|
Žalm 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
118:114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.
118:115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.
118:116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.
118:117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.
118:118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.
118:119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
118:120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.
118:121 (Ain) Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.
118:122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.
118:123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.
118:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.
118:126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.
118:127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.
118:128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.
Sláva Otci se vynechává
Ant. Toto je dům Páně pevně ustanoven, s dobrými základy na pevné skále.
|
Capitulum Responsorium Versus {Votiva}
Apo 21:3
Et audívi vocem magnam de throno dicéntem: Ecce tabernáculum Dei cum homínibus, et habitábit cum eis; et ipsi pópulus ejus erunt, et ipse Deus cum eis erit eórum Deus.
℟. Deo grátias.
℟.br. Locus iste sanctus est, * In quo orat sacérdos.
℟. Locus iste sanctus est, * In quo orat sacérdos.
℣. Pro delíctis et peccátis pópuli.
℟. In quo orat sacérdos.
Gloria omittitur
℟. Locus iste sanctus est, * In quo orat sacérdos.
℣. Hæc est domus Dómini fírmiter ædificáta.
℟. Bene fundáta est supra firmam petram.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {votivní}
Zjevení 21:3
Pak jsem uslyšel veliký hlas od trůnu, který pravil: „Hle stánek Boží s lidmi, a Bůh s nimi přebývá; a oni jsou jeho lidem, i sám Bůh s nimi jim bude Bohem.“
℟. Bohu díky.
℟.br. This place is holy, * wherein the Priest prayeth.
℟. This place is holy, * wherein the Priest prayeth
℣. For the pardon of the transgressions and offences of the people.
℟. The Priest prayeth.
Sláva Otci se vynechává
℟. This place is holy, * wherein the Priest prayeth.
℣. Toto je dům Páně, poctivě vystavěný.
℟. S dobrými základy na pevné skále.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {Votiva}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
In Anniversario Dedicationis Ecclesiæ
Deus, qui nobis per síngulos annos hujus sancti templi tui consecratiónis réparas diem, et sacris semper mystériis repræséntas incólumes: exáudi preces pópuli tui, et præsta; ut quisquis hoc templum benefícia petitúrus ingréditur, cuncta se impetrásse lætétur.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {votivní}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Bože, jenž nám každý rok znovu přinášíš den posvěcení tohoto tvého svatého chrámu, a svatými tajemstvími nás vždy zachováváš v bezpečí; vyslyš prosby svého lidu a dej, aby kdokoliv, kdo vkročí do tohoto chrámu, aby prosil o tvá dobrodiní, se radoval z tvého vyslyšení.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur tantum Pater Noster secreto, nisi sequatur alia Hora.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Poté se říká pouze Pater Noster potichu, nenásleduje-li jiná Hodinka.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
|
Post Divinum officium |