Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Psalterio secundum diem}
Ant. Allelúja.
Psalmus 131 [1]
131:1 Meménto, Dómine, David, * et omnis mansuetúdinis ejus:
131:2 Sicut jurávit Dómino, * votum vovit Deo Jacob:
131:3 Si introíero in tabernáculum domus meæ, * si ascéndero in lectum strati mei:
131:4 Si dédero somnum óculis meis, * et pálpebris meis dormitatiónem:
131:5 Et réquiem tempóribus meis: donec invéniam locum Dómino, * tabernáculum Deo Jacob.
131:6 Ecce, audívimus eam in Éphrata: * invénimus eam in campis silvæ.
131:7 Introíbimus in tabernáculum ejus: * adorábimus in loco, ubi stetérunt pedes ejus.
131:8 Surge, Dómine, in réquiem tuam, * tu et arca sanctificatiónis tuæ.
131:9 Sacerdótes tui induántur justítiam: * et sancti tui exsúltent.
131:10 Propter David, servum tuum, * non avértas fáciem Christi tui.
131:11 Jurávit Dóminus David veritátem, et non frustrábitur eam: * De fructu ventris tui ponam super sedem tuam.
131:12 Si custodíerint fílii tui testaméntum meum, * et testimónia mea hæc, quæ docébo eos:
131:12 Et fílii eórum usque in sǽculum, * sedébunt super sedem tuam.
131:13 Quóniam elégit Dóminus Sion: * elégit eam in habitatiónem sibi.
131:14 Hæc réquies mea in sǽculum sǽculi: * hic habitábo quóniam elégi eam.
131:15 Víduam ejus benedícens benedícam: * páuperes ejus saturábo pánibus.
131:16 Sacerdótes ejus índuam salutári: * et sancti ejus exsultatióne exsultábunt.
131:17 Illuc prodúcam cornu David, * parávi lucérnam Christo meo.
131:18 Inimícos ejus índuam confusióne: * super ipsum autem efflorébit sanctificátio mea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Žalmy a antifony ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Alleluja.
Žalm 131 [1]
131:1 Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
131:2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
131:3 „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
131:4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
131:5 nebo spočinutí své skráni, dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“
131:6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
131:7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
131:8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
131:9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
131:10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
131:11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
131:12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit,
131:12 navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“
131:13 Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej mít za sídlo:
131:14 „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
131:15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
131:16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
131:17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
131:18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 132 [2]
132:1 Ecce quam bonum et quam jucúndum, * habitáre fratres in unum:
132:2 Sicut unguéntum in cápite, * quod descéndit in barbam, barbam Aaron,
132:2 Quod descéndit in oram vestiménti ejus: * sicut ros Hermon, qui descéndit in montem Sion.
132:3 Quóniam illic mandávit Dóminus benedictiónem, * et vitam usque in sǽculum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 132 [2]
132:1 Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
132:2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi,
132:2 kane mu na výstřih roucha. Jak chermónská rosa, která kane na siónské hory.
132:3 Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 134 [3]
134:1 Laudáte nomen Dómini, * laudáte, servi, Dóminum.
134:2 Qui statis in domo Dómini, * in átriis domus Dei nostri.
134:3 Laudáte Dóminum, quia bonus Dóminus: * psállite nómini ejus, quóniam suáve.
134:4 Quóniam Jacob elégit sibi Dóminus, * Israël in possessiónem sibi.
134:5 Quia ego cognóvi quod magnus est Dóminus, * et Deus noster præ ómnibus diis.
134:6 Ómnia quæcúmque vóluit, Dóminus fecit in cælo, et in terra, * in mari, et in ómnibus abýssis.
134:7 Edúcens nubes ab extrémo terræ: * fúlgura in plúviam fecit.
134:8 Qui prodúcit ventos de thesáuris suis: * qui percússit primogénita Ægýpti ab hómine usque ad pecus.
134:9 Et misit signa, et prodígia in médio tui, Ægýpte: * in Pharaónem, et in omnes servos ejus.
134:10 Qui percússit gentes multas: * et occídit reges fortes:
134:11 Sehon, regem Amorrhæórum, et Og, regem Basan, * et ómnia regna Chánaan.
134:12 Et dedit terram eórum hereditátem, * hereditátem Israël, pópulo suo.
134:13 Dómine, nomen tuum in ætérnum: * Dómine, memoriále tuum in generatiónem et generatiónem.
134:14 Quia judicábit Dóminus pópulum suum: * et in servis suis deprecábitur.
134:15 Simulácra géntium argéntum, et aurum, * ópera mánuum hóminum.
134:16 Os habent, et non loquéntur: * óculos habent, et non vidébunt.
134:17 Aures habent, et non áudient: * neque enim est spíritus in ore ipsórum.
134:18 Símiles illis fiant qui fáciunt ea: * et omnes qui confídunt in eis.
134:19 Domus Israël, benedícite Dómino: * domus Aaron, benedícite Dómino.
134:20 Domus Levi, benedícite Dómino: * qui timétis Dóminum, benedícite Dómino.
134:21 Benedíctus Dóminus ex Sion, * qui hábitat in Jerúsalem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 134 [3]
134:1 Chvalte jméno Hospodinovo; chvalte, Hospodinovi služebníci,
134:2 kteří sloužíte v Hospodinově domě, v nádvořích domu našeho Boha.
134:3 Chvalte Hospodina, protože dobrý je Hospodin, opěvujte jeho jméno, protože je sladké.
134:4 Neboť Hospodin si vyvolil Jakuba, Israele za svůj majetek.
134:5 Vždyť já vím: velký je Hospodin a náš Pán je nade všemi bohy.
134:6 Cokoli chce Hospodin, činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech hlubinách vod.
134:7 Přivádí mraky od končin země, blesky vyvolává déšť, ze svých komor vyvádí větry.
134:8 Pobil egyptské prvorozence, lidi i dobytek.
134:9 Seslal divy a zázraky uprostřed tebe, Egypte, na faraona a všechny jeho služebníky.
134:10 Potřel mnohé národy a zabil mocné krále:
134:11 Sichona, krále amoritského, Oga, krále bašanského, a všechny krále kananejské.
134:12 Jejich zemi dal do majetku, do majetku Israeli, svému lidu.
134:13 Hospodine, tvé jméno trvá navěky, Hospodine, tvá památka od pokolení do pokolení.
134:14 Neboť Hospodin brání svůj národ a smilovává se nad svými služebníky.
134:15 Modly pohanů jsou stříbro a zlato, díla lidských rukou.
134:16 Mají ústa, ale nemluví, mají oči, ale nevidí.
134:17 Mají uši, ale neslyší, a není dechu v jejich ústech.
134:18 Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá.
134:19 Dome Israelův, velebte Hospodina, dome Árónův, velebte Hospodina,
134:20 dome Leviho, velebte Hospodina, vy, kteří se bojíte Hospodina, velebte Hospodina!
134:21 Buď veleben Hospodin ze Siónu, on přebývá v Jeruzalémě.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 135 [4]
135:1 Confitémini Dómino quóniam bonus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:2 Confitémini Deo deórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:3 Confitémini Dómino dominórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:4 Qui facit mirabília magna solus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:5 Qui fecit cælos in intelléctu: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:6 Qui firmávit terram super aquas: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:7 Qui fecit luminária magna: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:8 Solem in potestátem diéi: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:9 Lunam, et stellas in potestátem noctis: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:10 Qui percússit Ægýptum cum primogénitis eórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:11 Qui edúxit Israël de médio eórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:12 In manu poténti, et brácchio excélso: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:13 Qui divísit Mare Rubrum in divisiónes: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:14 Et edúxit Israël per médium ejus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:15 Et excússit Pharaónem, et virtútem ejus in Mari Rubro: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:16 Qui tradúxit pópulum suum per desértum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:17 Qui percússit reges magnos: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:18 Et occídit reges fortes: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:19 Sehon, regem Amorrhæórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:20 Et Og, regem Basan: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:21 Et dedit terram eórum hereditátem: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:22 Hereditátem Israël, servo suo: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:23 Quia in humilitáte nostra memor fuit nostri: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:24 Et redémit nos ab inimícis nostris: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:25 Qui dat escam omni carni: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:26 Confitémini Deo cæli: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:26 Confitémini Dómino dominórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 135 [4]
135:1 Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:2 Oslavujte Boha bohů, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:3 Oslavujte Pána pánů, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:4 On sám učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:5 On moudře učinil nebe, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:6 On rozprostřel na vodách zemi, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:7 On učinil veliká světla, jeho milosrdenství trvá navěky:
135:8 slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:9 měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:10 On pobil Egypťany v jejich prvorozencích, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:11 On vyvedl Israele z jejich středu, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:12 mocnou rukou a napřaženým ramenem, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:13 On rozdělil Rudé moře, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:14 a převedl Israele jeho středem, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:15 On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:16 On vedl svůj národ na poušti, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:17 On potřel veliké krále, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:18 On zabil mocné krále, jeho milosrdenství trvá navěky:
135:19 Sichona, krále amoritského, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:20 a Oga, krále bašanského, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:21 a dal jejich zem do majetku, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:22 do majetku Israeli, svému služebníku, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:23 On si vzpomněl na nás v našem ponížení, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:24 a vysvobodil nás od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:25 On dává pokrm každému tvoru, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:26 Oslavujte Boha nebes, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:26 Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 136 [5]
136:1 Super flúmina Babylónis, illic sédimus et flévimus: * cum recordarémur Sion:
136:2 In salícibus in médio ejus, * suspéndimus órgana nostra.
136:3 Quia illic interrogavérunt nos, qui captívos duxérunt nos, * verba cantiónum:
136:3 Et qui abduxérunt nos: * Hymnum cantáte nobis de cánticis Sion.
136:4 Quómodo cantábimus cánticum Dómini * in terra aliéna?
136:5 Si oblítus fúero tui, Jerúsalem, * oblivióni detur déxtera mea.
136:6 Adhǽreat lingua mea fáucibus meis, * si non memínero tui:
136:6 Si non proposúero Jerúsalem, * in princípio lætítiæ meæ.
136:7 Memor esto, Dómine, filiórum Edom, * in die Jerúsalem:
136:7 Qui dicunt: Exinaníte, exinaníte * usque ad fundaméntum in ea.
136:8 Fília Babylónis mísera: * beátus, qui retríbuet tibi retributiónem tuam, quam retribuísti nobis.
136:9 Beátus, qui tenébit, * et allídet párvulos tuos ad petram.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 136 [5]
136:1 U babylonských řek, tam jsme sedali a plakali, když jsme vzpomínali na Sión.
136:2 Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery.
136:3 Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli,
136:3 kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: „Zpívejte nám ze siónských písní!“
136:4 Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi?
136:5 Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, ať mi zchromne pravice!
136:6 Ať se mi jazyk přilepí k patru, když na tebe nevzpomenu,
136:6 když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.
136:7 Hospodine, nezapomeň Edomitům osudný den Jeruzaléma,
136:7 kdy křičeli: „Zbořte ho, zbořte až do základů!“
136:8 Babylonská dcero, ničitelko, šťasten, kdo ti odplatí zlo, které jsi nám způsobila!
136:9 Šťasten, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Psalterio secundum diem}
Rom 6:9-10
Christus resúrgens ex mórtuis jam non móritur, mors illi ultra non dominábitur. Quod enim mórtuus est peccáto, mórtuus est semel: quod autem vivit, vivit Deo.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Ad cenam Agni próvidi,
Et stolis albis cándidi,
Post tránsitum maris Rubri,
Christo canámus Príncipi.
Cujus corpus sanctíssimum,
In ara crucis tórridum,
Cruóre ejus róseo
Gustándo vívimus Deo.
Protécti Paschæ véspere
A devastánte Angelo,
Erépti de duríssimo
Pharaónis império.
Jam Pascha nostrum Christus est,
Qui immolátus agnus est:
Sinceritátis ázyma,
Caro ejus obláta est.
O vere digna hóstia,
Per quam fracta sunt tártara,
Redémpta plebs captiváta,
Réddita vitæ prǽmia.
Consúrgit Christus túmulo,
Victor redit de bárathro,
Tyránnum trudens vínculo,
Et Paradísum réserans.
Quǽsumus, Auctor ómnium,
In hoc pascháli gáudio,
Ab omni mortis ímpetu
Tuum defénde pópulum.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
℣. Mane nobíscum, Dómine, allelúja.
℟. Quóniam advesperáscit, allelúja.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
Rom 6:9-10
Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.
℟. Bohu díky.
Hymnus {Doxology: PaschT}
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem prošli jsme,
Vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší Paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své Tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
℣. Zůstaň s námi, Pane, alleluia.
℟. Neboť se připozdívá, alleluia.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona ex Proprio de Tempore}
Ant. Misi dígitum meum.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen ejus.
1:50 Et misericórdia ejus, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini ejus in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Misi dígitum meum in fixúras clavórum, et manum meam in latus ejus, et dixi: Dóminus meus, et Deus meus, allelúja.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona z vlastních textů období}
Ant. Vložil jsem svůj prst.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Israele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Vložil jsem svůj prst do otvorů po hřebech, a svou ruku do jeho boku, a řekl jsem: Pán můj a Bůh můj, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentinum}
Ant. Crucem sanctam súbiit, qui inférnum confrégit; accínctus est poténtia, surréxit die tértia, allelúja.
℣. Dícite in natiónibus, allelúja.
℟. Quia Dóminus regnávit a ligno, allelúja.
Orémus.
Deus qui pro nobis Fílium tuum Crucis patíbulum subíre voluísti, ut inimíci a nobis expélleres potestátem: concéde nobis fámulis tuis; ut resurrectiónis grátiam consequámur.
Per eúmdem Dóminum nostrum Jesum Christum Fílium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentská}
Ant. Kříž svatý podstoupil ten, který zničil podsvětí; mocí se opásal, jenž třetí den z mrtvých vstal, alleluja.
℣. Rozhlašujte mezi národy, alleluja.
℟. Že Pán vládl ze dřeva kříže, alleluja.
Modleme se.
Bože, jenž jsi chtěl, aby tvůj Syn pro nás podstoupil utrpení Kříže, abys z nás vyhnal moc nepřítele; uděl nám, svým služebníkům, abychom obdrželi milost vzkříšení.
Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Et si tunc terminetur Officium, dicitur tantum Pater Noster secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
A pokud se takto zakončí Officium, řekne se pouze Pater Noster potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|