Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Dómine, lábia + mea apéries.
℟. Et os meum annuntiábit laudem tuam.
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Pane, + rty mé otevři.
℟. Aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Invitatorium {Antiphona ex Psalterio secundum tempora}
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
Veníte, exsultémus Dómino, jubilémus Deo, salutári nostro: præoccupémus fáciem ejus in confessióne, et in psalmis jubilémus ei.
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
Quóniam Deus magnus Dóminus, et Rex magnus super omnes deos, quóniam non repéllet Dóminus plebem suam: quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitúdines móntium ipse cónspicit.
Ant. Allelúja.
Quóniam ipsíus est mare, et ipse fecit illud, et áridam fundavérunt manus ejus (genuflectitur) veníte, adorémus, et procidámus ante Deum: plorémus coram Dómino, qui fecit nos, quia ipse est Dóminus, Deus noster; nos autem pópulus ejus, et oves páscuæ ejus.
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
Hódie, si vocem ejus audiéritis, nolíte obduráre corda vestra, sicut in exacerbatióne secúndum diem tentatiónis in desérto: ubi tentavérunt me patres vestri, probavérunt et vidérunt ópera mea.
Ant. Allelúja.
Quadragínta annis próximus fui generatióni huic, et dixi: Semper hi errant corde, ipsi vero non cognovérunt vias meas: quibus jurávi in ira mea: Si introíbunt in réquiem meam.
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja.
Ant. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja.
|
Invitatorium {Antifona ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
Neboť veliký Bůh je Hospodin a veliký Král nade všemi bohy. Neboť Hospodin nezavrhne svůj lid. V jeho ruce jsou hlubiny země a jemu patří výšiny hor.
Ant. Alleluja.
Jeho je moře, vždyť on je učinil, i souš, kterou zhnětly jeho ruce. (poklekneme) Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Ant. Alleluja.
Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. Proto jsem přísahal ve svém hněvu: Nepřijdou na místo mého klidu!“
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja.
Ant. Pán vpravdě vstal z mrtvých, * Alleluja.
|
Hymnus {ex Psalterio secundum tempora}
Rex sempitérne Dómine,
Rerum Creátor ómnium,
Qui eras ante sǽcula
Semper cum Patre Fílius:
Qui mundi in primórdio
Adam plásmasti hóminem:
Cui tuæ imágini
Vultum dedísti símilem.
Quem diábolus decéperat,
Hostis humáni géneris,
Cujus tu formam córporis
Assúmere dignátus es:
Ut hóminem redímeres,
Quem ante jam plasmáveras:
Et nos Deo conjúngeres,
Per carnis contubérnium.
Quem éditum ex Vírgine
Pavéscit omnis ánima:
Per quem et nos resúrgere
Devóta mente crédimus.
Qui nobis in Baptísmate
Donásti indulgéntiam,
Qui tenebámur vínculis
Ligáti consciéntiæ.
Qui Crucem propter hóminem
Suscípere dignátus es:
Dedísti tuum sánguinem
Nostræ salútis prétium.
Quǽsumus Auctor ómnium,
In hoc Pascháli gáudio,
Ab omni mortis ímpetu
Tuum defénde pópulum.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
O thou, the heavens' eternal King,
Creator, unto thee we sing,
With God the Father ever One,
Co-equal, co-eternal Son.
Thy hand, when first the world began,
Made in thine own pure image man,
And linked to Adam, sprung from earth,
A living soul of heavenly birth.
And when by craft the envious foe
Had marred thy noblest work below,
Clothed in our flesh, thou didst restore
The image thou hadst made before.
So that thou might redeem man
Whom thou hadst made
And us to God might thou wouldst unite
Through thy union with the flesh.
Once wast thou born of Mary's womb;
And now, new-born from out the tomb,
O Christ, thou bidd'st us rise with thee
From death to immortality.
Eternal Shepherd, thou dost lave
Thy flock in pure baptismal wave,
That mystic bath, that grave of sin,
Where ransomed souls new life begin.
Redeemer, thou for us didst deign
To hang upon the Cross of pain,
And give for us the lavish price
Of thine own blood in sacrifice.
Grant, Lord, in thee each faithful mind
Unceasing paschal joy may find;
And from the death of sin set free
Souls newly born to life by thee.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Psalmi cum lectionibus {Antiphonæ ex Psalterio secundum tempora}
Nocturnus I.
Ant. Allelúja.
Psalmus 68 [1]
68:2 Salvum me fac, Deus: * quóniam intravérunt aquæ usque ad ánimam meam.
68:3 Infíxus sum in limo profúndi: * et non est substántia.
68:3 Veni in altitúdinem maris: * et tempéstas demérsit me.
68:4 Laborávi clamans, raucæ factæ sunt fauces meæ: * defecérunt óculi mei, dum spero in Deum meum.
68:5 Multiplicáti sunt super capíllos cápitis mei, * qui odérunt me gratis.
68:5 Confortáti sunt qui persecúti sunt me inimíci mei injúste: * quæ non rápui, tunc exsolvébam.
68:6 Deus, tu scis insipiéntiam meam: * et delícta mea a te non sunt abscóndita.
68:7 Non erubéscant in me qui exspéctant te, Dómine, * Dómine virtútum.
68:7 Non confundántur super me * qui quærunt te, Deus Israël.
68:8 Quóniam propter te sustínui oppróbrium: * opéruit confúsio fáciem meam.
68:9 Extráneus factus sum frátribus meis, * et peregrínus fíliis matris meæ.
68:10 Quóniam zelus domus tuæ comédit me: * et oppróbria exprobrántium tibi cecidérunt super me.
68:11 Et opérui in jejúnio ánimam meam: * et factum est in oppróbrium mihi.
68:12 Et pósui vestiméntum meum cilícium: * et factus sum illis in parábolam.
68:13 Advérsum me loquebántur, qui sedébant in porta: * et in me psallébant qui bibébant vinum.
68:13 Ego vero oratiónem meam ad te, Dómine: * tempus benepláciti, Deus.
68:14 In multitúdine misericórdiæ tuæ exáudi me, * in veritáte salútis tuæ:
68:15 Éripe me de luto, ut non infígar: * líbera me ab iis, qui odérunt me, et de profúndis aquárum.
68:16 Non me demérgat tempéstas aquæ, neque absórbeat me profúndum: * neque úrgeat super me púteus os suum.
68:17 Exáudi me, Dómine, quóniam benígna est misericórdia tua: * secúndum multitúdinem miseratiónum tuárum réspice in me.
68:18 Et ne avértas fáciem tuam a púero tuo: * quóniam tríbulor, velóciter exáudi me.
68:19 Inténde ánimæ meæ, et líbera eam: * propter inimícos meos éripe me.
68:20 Tu scis impropérium meum, et confusiónem meam, * et reveréntiam meam.
68:21 In conspéctu tuo sunt omnes qui tríbulant me: * impropérium exspectávit cor meum, et misériam.
68:21 Et sustínui qui simul contristarétur, et non fuit: * et qui consolarétur, et non invéni.
68:22 Et dedérunt in escam meam fel: * et in siti mea potavérunt me acéto.
68:23 Fiat mensa eórum coram ipsis in láqueum, * et in retributiónes, et in scándalum.
68:24 Obscuréntur óculi eórum ne vídeant: * et dorsum eórum semper incúrva.
68:25 Effúnde super eos iram tuam: * et furor iræ tuæ comprehéndat eos.
68:26 Fiat habitátio eórum desérta: * et in tabernáculis eórum non sit qui inhábitet.
68:27 Quóniam quem tu percussísti, persecúti sunt: * et super dolórem vúlnerum meórum addidérunt.
68:28 Appóne iniquitátem super iniquitátem eórum: * et non intrent in justítiam tuam.
68:29 Deleántur de libro vivéntium: * et cum justis non scribántur.
68:30 Ego sum pauper et dolens: * salus tua, Deus, suscépit me.
68:31 Laudábo nomen Dei cum cántico: * et magnificábo eum in laude:
68:32 Et placébit Deo super vítulum novéllum: * córnua producéntem et úngulas.
68:33 Vídeant páuperes et læténtur: * quǽrite Deum, et vivet ánima vestra.
68:34 Quóniam exaudívit páuperes Dóminus: * et vinctos suos non despéxit.
68:35 Laudent illum cæli et terra, * mare et ómnia reptília in eis.
68:36 Quóniam Deus salvam fáciet Sion: * et ædificabúntur civitátes Juda.
68:36 Et inhabitábunt ibi, * et hereditáte acquírent eam.
68:37 Et semen servórum ejus possidébit eam: * et qui díligunt nomen ejus, habitábunt in ea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy se čteními {Antifony ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Nokturn I.
Ant. Alleluja.
Žalm 68 [1]
68:2 Zachraň mě, Bože, neboť vody mi sahají až k hrdlu.
68:3 Zapadl jsem do hlubokého bahna a nemám, oč bych opřel nohu;
68:3 dostal jsem se do hluboké vody a proud mě zaplavuje.
68:4 Unaven jsem již voláním, hrdlo mi ochraptělo; oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.
68:5 Více než mám vlasů na hlavě, je těch, kteří mě bez důvodů nenávidí,
68:5 silnější než mé kosti jsou ti, kteří mě stíhají bez příčiny. Co jsem neuloupil, to mám vrátit?
68:6 Bože, ty znáš mou pošetilost, mé poklesky nejsou před tebou skryty.
68:7 Nechť nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, Pane, Hospodine zástupů,
68:7 nechť kvůli mně nejsou zbaveni naděje, kdo hledají tebe, Bože Israele!
68:8 Vždyť pro tebe jsem snášel potupu, pohana pokryla mou tvář.
68:9 Svým bratrům stal jsem se cizincem, synům své matky neznámým.
68:10 Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
68:11 Postem jsem zkrušil svou duši, i to mi bylo na potupu.
68:12 Místo šatů jsem si oblékl žínici a byl jsem jim k smíchu.
68:13 Tlachají o mně ti, kteří sedí u brány, posměšně o mně zpívají opilci.
68:14 Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě v čas milosti, Bože!
68:14 Vyslyš mě ve své veliké lásce, věrně mi pomoz!
68:15 Vyprosť mě z bahna, abych neutonul, vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí, vytáhni mě z hluboké vody!
68:16 Ať mě nezaplaví vodní příboj, ať mě nepohltí hlubina, ať propast nade mnou nezavře jícen!
68:17 Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
68:18 Neskrývej svou tvář před svým služebníkem; vždyť jsem v úzkostech, rychle mě vyslyš!
68:19 Přibliž se ke mně, vysvoboď mě, kvůli mým nepřátelům mě zachraň!
68:20 Ty znáš mou potupu, hanbu a zneuctění,
68:21 před tebou jsou všichni moji protivníci. Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu,
68:21 čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel.
68:22 Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.
68:23 Ať je jim jejich stůl nástrahou a pro jejich přátele léčkou.
68:24 Nechť se jim oči zakalí, aby neviděli, učiň, aby se jim bedra stále chvěla.
68:25 Vylej na ně své rozhorlení, ať je zachvátí žár tvého hněvu!
68:26 Ať jim zpustne domov, v jejich stanech ať nikdo nebydlí,
68:27 neboť stíhali toho, jehož jsi zasáhl, a rozmnožili bolest toho, koho jsi zranil.
68:28 Přidej jim na vinách, ať nejsou uznáni u tebe za spravedlivé!
68:29 Kéž jsou vymazáni z knihy živých a mezi spravedlivé ať nejsou zapsáni!
68:30 Já však jsem ubohý a plný bolesti, ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
68:31 Písní budu slavit Boží jméno, velebit je budu zpěvem chvály.
68:32 To bude Hospodinu milejší než obětovat býka, než obětovat dobytče s kopyty a rohy.
68:33 Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
68:34 Neboť Hospodin slyší chudáky, nepohrdá svými vězni.
68:35 Nechť ho chválí nebe a země, moře a vše, co se v nich hýbe.
68:36 Neboť Bůh pomůže Siónu a vystaví judská města:
68:36 budou tam bydlit a obsadí je.
68:37 Zdědí je potomci jeho služebníků, budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 69 [2]
69:2 Deus, in adjutórium meum inténde: * Dómine, ad adjuvándum me festína.
69:3 Confundántur et revereántur, * qui quærunt ánimam meam.
69:4 Avertántur retrórsum, et erubéscant, * qui volunt mihi mala.
69:4 Avertántur statim erubescéntes, * qui dicunt mihi: Euge, euge.
69:5 Exsúltent et læténtur in te omnes qui quærunt te, * et dicant semper: Magnificétur Dóminus: qui díligunt salutáre tuum.
69:6 Ego vero egénus, et pauper sum: * Deus, ádjuva me.
69:6 Adjútor meus, et liberátor meus es tu: * Dómine, ne moréris.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 69 [2]
69:2 Bože, prosím, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš!
69:3 Nechť se zardí hanbou, kdo mě touží zničit;
69:3 nechť ustoupí s pohanou, kdo se těší z mého neštěstí.
69:4 Ať couvnou k vlastní potupě, kdo se mi posmívají!
69:5 Nechť jásají, v tobě se radují všichni, kdo tě hledají, ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“ kdo touží po tvé pomoci.
69:6 Já jsem jen chudák a ubožák, Bože, na pomoc mi pospěš!
69:6 Tys můj pomocník, můj zachránce: Hospodine, neprodlévej!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 70 [3]
70:1 In te, Dómine, sperávi, non confúndar in ætérnum: * in justítia tua líbera me, et éripe me.
70:2 Inclína ad me aurem tuam, * et salva me.
70:3 Esto mihi in Deum protectórem, et in locum munítum: * ut salvum me fácias,
70:3 Quóniam firmaméntum meum, * et refúgium meum es tu.
70:4 Deus meus, éripe me de manu peccatóris, * et de manu contra legem agéntis et iníqui:
70:5 Quóniam tu es patiéntia mea, Dómine: * Dómine, spes mea a juventúte mea.
70:6 In te confirmátus sum ex útero: * de ventre matris meæ tu es protéctor meus.
70:7 In te cantátio mea semper: * tamquam prodígium factus sum multis: et tu adjútor fortis.
70:8 Repleátur os meum laude, ut cantem glóriam tuam: * tota die magnitúdinem tuam.
70:9 Ne proícias me in témpore senectútis: * cum defécerit virtus mea, ne derelínquas me.
70:10 Quia dixérunt inimíci mei mihi: * et qui custodiébant ánimam meam, consílium fecérunt in unum.
70:11 Dicéntes: Deus derelíquit eum, persequímini, et comprehéndite eum: * quia non est qui erípiat.
70:12 Deus, ne elongéris a me: * Deus meus, in auxílium meum réspice.
70:13 Confundántur, et defíciant detrahéntes ánimæ meæ: * operiántur confusióne, et pudóre qui quærunt mala mihi.
70:14 Ego autem semper sperábo: * et adíciam super omnem laudem tuam.
70:15 Os meum annuntiábit justítiam tuam: * tota die salutáre tuum.
70:16 Quóniam non cognóvi litteratúram, introíbo in poténtias Dómini: * Dómine, memorábor justítiæ tuæ solíus.
70:17 Deus, docuísti me a juventúte mea: * et usque nunc pronuntiábo mirabília tua.
70:18 Et usque in senéctam et sénium: * Deus, ne derelínquas me,
70:18 Donec annúntiem brácchium tuum * generatióni omni, quæ ventúra est:
70:19 Poténtiam tuam, et justítiam tuam, Deus, usque in altíssima, quæ fecísti magnália: * Deus, quis símilis tibi?
70:20 Quantas ostendísti mihi tribulatiónes multas et malas: et convérsus vivificásti me: * et de abýssis terræ íterum reduxísti me:
70:21 Multiplicásti magnificéntiam tuam: * et convérsus consolátus es me.
70:22 Nam et ego confitébor tibi in vasis psalmi veritátem tuam: * Deus, psallam tibi in cíthara, Sanctus Israël.
70:23 Exsultábunt lábia mea cum cantávero tibi: * et ánima mea, quam redemísti.
70:24 Sed et lingua mea tota die meditábitur justítiam tuam: * cum confúsi et revériti fúerint, qui quærunt mala mihi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 70 [3]
70:1 K tobě se utíkám, Hospodine, nechť nejsem zahanben navěky!
70:2 Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď, nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!
70:3 Buď mi ochrannou skálou, pevností k mé záchraně,
70:3 neboť tys moje skála a tvrz.
70:4 Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného, z pěsti neurvalého utlačovatele.
70:5 Vždyť tys má naděje, Pane, má důvěra od mého mládí, Hospodine!
70:6 V tobě jsem měl oporu od matčina lůna, od klína mé matky byls mým ochráncem, v tebe jsem vždy doufal.
70:7 Mnohým jsem se jevil jako zázrak; tys mi byl vpravdě mocným pomocníkem.
70:8 Má ústa oplývala tvou chválou, po celý den pěla tvou slávu.
70:9 Nezavrhuj mě v čas stáří, neopouštěj mě, až ochabnou síly!
70:10 Vždyť moji nepřátelé o mně mluví, ti, kdo na mě číhají, spolu se umlouvají.
70:11 říkají: Bůh ho opustil, pronásledujte ho a chopte se ho, už ho nikdo nezachrání.
70:12 Bože, nevzdaluj se ode mě, Bože můj, na pomoc mi pospěš!
70:13 Ať se zastydí a zahynou moji protivníci, ať se odějí hanbou a potupou, kdo hledají mou zkázu.
70:14 Já však budu stále doufat, všude šířit tvoji chválu.
70:15 Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti, po celý den budu vyprávět o tvé pomoci, neboť ji nemohu spočítat.
70:16 Opěvovat budu tvou moc, Bože, Hospodine, budu hlásat jedině tvou spravedlnost.
70:17 Bože, učils mě od mého mládí, až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.
70:18 Ani v stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj,
70:18 dokud neoznámím tvoji moc tomuto pokolení, všem, kteří přijdou,
70:19 tvoji sílu i tvou spravedlnost, Bože, jež se dotýká nebe, kterou jsi vykonal veliké věci; Bože, kdo se ti vyrovná?
70:20 Dals mi prožít mnoho zlých útrap, ale opět mě vzkřísíš a znovu vyzdvihneš z hlubin země.
70:21 Rozmnož mou důstojnost a znovu mě potěš!
70:22 I já budu na harfě chválit tvou věrnost, Bože, budu tě opěvovat na citeře, tebe, Svatý Israele!
70:23 Jásat budou moje rty, když ti budu zpívat, i má duše, kterou jsi vykoupil.
70:24 I můj jazyk po celý den bude chválit tvou spravedlnost, neboť se hanbí a stydí ti, kdo hledají mou zkázu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 71 [4]
71:2 Deus, judícium tuum regi da: * et justítiam tuam fílio regis:
71:2 Judicáre pópulum tuum in justítia, * et páuperes tuos in judício.
71:3 Suscípiant montes pacem pópulo: * et colles justítiam.
71:4 Judicábit páuperes pópuli, et salvos fáciet fílios páuperum: * et humiliábit calumniatórem.
71:5 Et permanébit cum sole, et ante lunam, * in generatióne et generatiónem.
71:6 Descéndet sicut plúvia in vellus: * et sicut stillicídia stillántia super terram.
71:7 Oriétur in diébus ejus justítia, et abundántia pacis: * donec auferátur luna.
71:8 Et dominábitur a mari usque ad mare: * et a flúmine usque ad términos orbis terrárum.
71:9 Coram illo prócident Æthíopes: * et inimíci ejus terram lingent.
71:10 Reges Tharsis, et ínsulæ múnera ófferent: * reges Árabum et Saba dona addúcent.
71:11 Et adorábunt eum omnes reges terræ: * omnes gentes sérvient ei:
71:12 Quia liberábit páuperem a poténte: * et páuperem, cui non erat adjútor.
71:13 Parcet páuperi et ínopi: * et ánimas páuperum salvas fáciet.
71:14 Ex usúris et iniquitáte rédimet ánimas eórum: * et honorábile nomen eórum coram illo.
71:15 Et vivet, et dábitur ei de auro Arábiæ, et adorábunt de ipso semper: * tota die benedícent ei.
71:16 Et erit firmaméntum in terra in summis móntium, superextollétur super Líbanum fructus ejus: * et florébunt de civitáte sicut fænum terræ.
71:17 Sit nomen ejus benedíctum in sǽcula: * ante solem pérmanet nomen ejus.
71:17 Et benedicéntur in ipso omnes tribus terræ: * omnes gentes magnificábunt eum.
71:18 Benedíctus Dóminus, Deus Israël, * qui facit mirabília solus:
71:19 Et benedíctum nomen majestátis ejus in ætérnum: * et replébitur majestáte ejus omnis terra: fiat, fiat.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 71 [4]
71:1 Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost královskému synu.
71:2 Ať vládne tvému lidu spravedlivě, nestranně tvým ubohým.
71:3 Hory přinesou lidu pokoj, pahorky spravedlnost.
71:4 Zjedná právo ubohým z lidu, pomůže chudákům, rozdrtí utlačovatele.
71:5 Žít bude dlouho jak slunce, jak luna po všechna pokolení.
71:6 Sestoupí jako déšť na trávu, jako vláha, která napájí zemi.
71:7 V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, dokud nezanikne luna.
71:8 Bude vládnout od moře k moři, od Řeky až do končin země.
71:9 Jemu se budou klanět nepřátelé, jeho protivníci prach budou lízat.
71:10 Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, králové Arábie a Sáby zaplatí daně.
71:11 Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
71:12 On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
71:13 Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život.
71:14 Vymaní je z křivdy a násilí, neboť jejich krev je drahá v jeho očích.
71:15 Proto bude žít a dostane se mu z arabského zlata, stále se budou za něho modlit, ustavičně mu budou žehnat.
71:16 Země bude oplývat obilím, jeho úroda bude šumět až ve vrcholcích hor jak Libanon, obyvatelé měst rozkvetou jak polní tráva.
71:17 Jeho jménu se bude žehnat navěky, pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno.
71:17 A v něm budou požehnána všechna plemena země, blahoslavit ho budou všechny národy.
71:18 Požehnaný Hospodin, Bůh Israele, on sám koná divy.
71:19 A požehnané jeho slavné jméno navěky, jeho slávou ať je naplněna celá země! Staň se! Staň se!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 72 [5]
72:1 Quam bonus Israël Deus, * his, qui recto sunt corde!
72:2 Mei autem pæne moti sunt pedes: * pæne effúsi sunt gressus mei.
72:3 Quia zelávi super iníquos, * pacem peccatórum videns.
72:4 Quia non est respéctus morti eórum: * et firmaméntum in plaga eórum.
72:5 In labóre hóminum non sunt, * et cum homínibus non flagellabúntur:
72:6 Ídeo ténuit eos supérbia, * opérti sunt iniquitáte et impietáte sua.
72:7 Pródiit quasi ex ádipe iníquitas eórum: * transiérunt in afféctum cordis.
72:8 Cogitavérunt, et locúti sunt nequítiam: * iniquitátem in excélso locúti sunt.
72:9 Posuérunt in cælum os suum: * et lingua eórum transívit in terra.
72:10 Ídeo convertétur pópulus meus hic: * et dies pleni inveniéntur in eis.
72:11 Et dixérunt: Quómodo scit Deus, * et si est sciéntia in excélso?
72:12 Ecce, ipsi peccatóres, et abundántes in sǽculo, * obtinuérunt divítias.
72:13 Et dixi: Ergo sine causa justificávi cor meum, * et lavi inter innocéntes manus meas:
72:14 Et fui flagellátus tota die, * et castigátio mea in matutínis.
72:15 Si dicébam: Narrábo sic: * ecce, natiónem filiórum tuórum reprobávi.
72:16 Existimábam ut cognóscerem hoc, * labor est ante me:
72:17 Donec intrem in Sanctuárium Dei: * et intéllegam in novíssimis eórum.
72:18 Verúmtamen propter dolos posuísti eis: * dejecísti eos dum allevaréntur.
72:19 Quómodo facti sunt in desolatiónem, súbito defecérunt: * periérunt propter iniquitátem suam.
72:20 Velut sómnium surgéntium, Dómine, * in civitáte tua imáginem ipsórum ad níhilum rédiges.
72:21 Quia inflammátum est cor meum, et renes mei commutáti sunt: * et ego ad níhilum redáctus sum, et nescívi.
72:23 Ut juméntum factus sum apud te: * et ego semper tecum.
72:24 Tenuísti manum déxteram meam: et in voluntáte tua deduxísti me, * et cum glória suscepísti me.
72:25 Quid enim mihi est in cælo? * et a te quid vólui super terram?
72:26 Defécit caro mea, et cor meum: * Deus cordis mei, et pars mea Deus in ætérnum.
72:27 Quia ecce, qui elóngant se a te, períbunt: * perdidísti omnes, qui fornicántur abs te.
72:28 Mihi autem adhærére Deo bonum est: * pónere in Dómino Deo spem meam:
72:28 Ut annúntiem omnes prædicatiónes tuas, * in portis fíliæ Sion.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 72 [5]
72:1 Jak dobrý je Bůh k upřímným lidem, jak dobrý je Pán k těm, kdo mají čisté srdce!
72:2 Téměř již zakolísaly mé nohy, málem již uklouzly mé kroky,
72:3 neboť jsem záviděl bezbožným, když jsem pozoroval blahobyt hříšných.
72:4 Opravdu, nemají nesnáze, jejich tělo je zdravé a dobře živené.
72:5 Netrápí je lidské strasti, nemají soužení jak ostatní lidé.
72:6 Proto je obepíná pýcha jako náhrdelník, násilnictví je přikrývá jakoby šatem.
72:7 Z dobrého bydla vychází jejich nepravost, prýští výmysly srdce.
72:8 Posmívají se, vedou zlé řeči, z povýšenosti hrozí útlakem.
72:9 Svými ústy míří do nebe, jejich jazyk rejdí po zemi.
72:10 Proto se k nim obrací můj lid, jako by se chtěl hodně nalokat vody,
72:11 a praví: „Jak by to mohl Bůh vědět, má o tom Nejvyšší znalost?„
72:12 Hle, takoví jsou hříšníci, klidně si žijí, hromadí bohatství.
72:13 Marně jsem tedy zachoval své srdce bez úhony a v nevinnosti myl své ruce?
72:14 Stále jsem v soužení a den co den v trestu.
72:15 Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni“, zradil bych rod tvých synů.
72:16 Hloubal jsem, jak bych to poznal, ale zdálo se mi to obtížné,
72:17 až jsem vnikl do Božích tajemství a přihlédl k jejich konci.
72:18 Věru, stavíš je na kluzkou cestu, do zhouby je vrháš.
72:19 Jak se zhroutili v mžiku, zhynuli, pominuli se hrůzou!
72:20 Jako člověk pohrdá snem, když se probudí, tak, Pane, až povstaneš, pohrdneš jejich výmysly.
72:21 Když se mé srdce jitřilo a bolest bodala v ledví, byl jsem nerozumný a nechápal jsem,
72:23 byl jsem před tebou podobný němé tváři. Já však chci stále být u tebe:
72:24 uchopils mě za pravici, povedeš mě svou radou a potom mě vezmeš do slávy.
72:25 Koho mám na nebi kromě tebe? Když jsem u tebe, nevábí mě země.
72:26 Touhou hyne mé tělo i duše, Bůh je navždy skála mého srdce a můj podíl.
72:27 Vždyť hle, kdo se od tebe vzdaluje, zahyne, zahubíš všechny, kdo jsou ti nevěrní.
72:28 Mé štěstí však je být nablízku Bohu, mít útočiště v Pánu, Hospodinu.
72:28 O všech tvých skutcích budu vypravovat v branách siónské dcery.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 73 [6]
73:1 Ut quid, Deus, repulísti in finem: * irátus est furor tuus super oves páscuæ tuæ?
73:2 Memor esto congregatiónis tuæ, * quam possedísti ab inítio.
73:2 Redemísti virgam hereditátis tuæ: * mons Sion, in quo habitásti in eo.
73:3 Leva manus tuas in supérbias eórum in finem: * quanta malignátus est inimícus in sancto!
73:4 Et gloriáti sunt qui odérunt te: * in médio solemnitátis tuæ.
73:5 Posuérunt signa sua, signa: * et non cognovérunt sicut in éxitu super summum.
73:6 Quasi in silva lignórum secúribus excidérunt jánuas ejus in idípsum: * in secúri et áscia dejecérunt eam.
73:7 Incendérunt igni Sanctuárium tuum: * in terra polluérunt tabernáculum nóminis tui.
73:8 Dixérunt in corde suo cognátio eórum simul: * Quiéscere faciámus omnes dies festos Dei a terra.
73:9 Signa nostra non vídimus, jam non est prophéta: * et nos non cognóscet ámplius.
73:10 Úsquequo, Deus, improperábit inimícus: * irrítat adversárius nomen tuum in finem?
73:11 Ut quid avértis manum tuam, et déxteram tuam, * de médio sinu tuo in finem?
73:12 Deus autem Rex noster ante sǽcula: * operátus est salútem in médio terræ.
73:13 Tu confirmásti in virtúte tua mare: * contribulásti cápita dracónum in aquis.
73:14 Tu confregísti cápita dracónis: * dedísti eum escam pópulis Æthíopum.
73:15 Tu dirupísti fontes, et torréntes: * tu siccásti flúvios Ethan.
73:16 Tuus est dies, et tua est nox: * tu fabricátus es auróram et solem.
73:17 Tu fecísti omnes términos terræ: * æstátem et ver tu plasmásti ea.
73:18 Memor esto hujus, inimícus improperávit Dómino: * et pópulus insípiens incitávit nomen tuum.
73:19 Ne tradas béstiis ánimas confiténtes tibi, * et ánimas páuperum tuórum ne obliviscáris in finem.
73:20 Réspice in testaméntum tuum: * quia repléti sunt, qui obscuráti sunt terræ dómibus iniquitátum.
73:21 Ne avertátur húmilis factus confúsus: * pauper et inops laudábunt nomen tuum.
73:22 Exsúrge, Deus, júdica causam tuam: * memor esto improperiórum tuórum, eórum quæ ab insipiénte sunt tota die.
73:23 Ne obliviscáris voces inimicórum tuórum: * supérbia eórum, qui te odérunt, ascéndit semper.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 73 [6]
73:1 Proč jsi nás, Bože, nadobro zavrhl, proč dýmá tvůj hněv proti ovcím, které paseš?
73:2 Pamatuj na svou obec, kterou sis kdysi získal,
73:2 na svůj kmen, který sis vykoupil do vlastnictví, na horu Sión, kde ses usídlil.
73:3 Zaměř své kroky k dávným troskám: nepřítel ve svatyni všechno zničil.
73:4 Tvoji protivníci hučeli uvnitř svatého místa, své korouhve tam vztyčili na vítězství.
73:5 Jsou podobni těm, kdo v houštině mávají sekyrou,
73:6 hned širočinou a kladivem rozbíjejí všechny její brány.
73:7 Tvou svatyni vydali ohni, až do základů znesvětili příbytek tvého jména.
73:8 Řekli si v srdci: „Vyhubme je naráz, spalte všechny Boží svatyně v zemi!“
73:9 Už nevidíme svá znamení, nemáme proroka a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě.
73:10 Jak dlouho se bude, Bože, protivník rouhat, jak dlouho bude nepřítel neustále tupit tvé jméno?
73:11 Proč odtahuješ svou ruku a svou pravici necháváš ležet v klíně?
73:12 Bůh však je mým králem od pradávna, tolikrát popřál vítězství v zemi.
73:13 Ty jsi svou mocí rozdělil moře, ve vodách jsi zdrtil hlavy oblud.
73:14 Tys roztříštil leviatanovy hlavy, hodils ho za pokrm netvorům moře.
73:15 Tys dal vytrysknout pramenům a potokům, tys vysušil mohutné řeky.
73:16 Tvůj je den a tvá je noc, tys učinil měsíc i slunce.
73:17 Tys vymezil všechny hranice země, ustanovil jsi léto a zimu.
73:18 Pamatuj na to: nepřítel se ti rouhal, Hospodine, pošetilý národ tupil tvé jméno.
73:19 Nevydávej supovi život své hrdličky, nezapomínej natrvalo na život svých chudých!
73:20 Shlédni na svou smlouvu, vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí.
73:21 Ať se ponížený nevrací zklamán, ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!
73:22 Povstaň, Bože, ujmi se své věci, mysli na potupu, kterou tě den co den stíhá blázen.
73:23 Nezapomínej na křik svých protivníků, povyk tvých odpůrců stále se vzmáhá.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 74 [7]
74:2 Confitébimur tibi, Deus: * confitébimur, et invocábimus nomen tuum.
74:3 Narrábimus mirabília tua: * cum accépero tempus, ego justítias judicábo.
74:4 Liquefácta est terra, et omnes qui hábitant in ea: * ego confirmávi colúmnas ejus.
74:5 Dixi iníquis: Nolíte iníque ágere: * et delinquéntibus: Nolíte exaltáre cornu:
74:6 Nolíte extóllere in altum cornu vestrum: * nolíte loqui advérsus Deum iniquitátem.
74:7 Quia neque ab Oriénte, neque ab Occidénte, neque a desértis móntibus: * quóniam Deus judex est.
74:8 Hunc humíliat, et hunc exáltat: * quia calix in manu Dómini vini meri plenus misto.
74:9 Et inclinávit ex hoc in hoc: verúmtamen fæx ejus non est exinaníta: * bibent omnes peccatóres terræ.
74:10 Ego autem annuntiábo in sǽculum: * cantábo Deo Jacob.
74:11 Et ómnia córnua peccatórum confríngam: * et exaltabúntur córnua justi.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 74 [7]
74:2 Velebíme tě, Bože, velebíme a vzýváme tvé jméno, vypravujeme o tvých divech.
74:3 „Až stanovím vhodnou dobu, já sám budu soudit spravedlivě.
74:4 I kdyby se země třásla, i všichni, kdo ji obývají, já pevně držím její sloupy.
74:5 říkám vzdorným: 'Zanechte vzdoru', říkám bezbožným: 'Nezdvihejte pyšně hlavu.'
74:6 Nezdvihejte pyšně hlavu proti Nejvyššímu, nemluvte drze proti Bohu!
74:7 Spravedlnost nepřijde od východu ani od západu, z pustiny ani z hor,
74:8 ale Bůh je soudce, jednoho ponižuje, druhého povyšuje.
74:9 Neboť Hospodin má v ruce číši, v ní šumí víno silně kořeněné. Dává z ní napít: vylokají je až po kvasnice, pít musí všichni bezbožníci země!“
74:10 Já však budu navždy jásat, zpívat Jakubovu Bohu.
74:11 Rozdrtím úplně pýchu bezbožníků, vynikne moc spravedlivých.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 75 [8]
75:2 Notus in Judǽa Deus: * in Israël magnum nomen ejus.
75:3 Et factus est in pace locus ejus: * et habitátio ejus in Sion.
75:4 Ibi confrégit poténtias árcuum, * scutum, gládium, et bellum.
75:5 Illúminans tu mirabíliter a móntibus ætérnis: * turbáti sunt omnes insipiéntes corde.
75:6 Dormiérunt somnum suum: * et nihil invenérunt omnes viri divitiárum in mánibus suis.
75:7 Ab increpatióne tua, Deus Jacob, * dormitavérunt qui ascendérunt equos.
75:8 Tu terríbilis es, et quis resístet tibi? * ex tunc ira tua.
75:9 De cælo audítum fecísti judícium: * terra trémuit et quiévit,
75:10 Cum exsúrgeret in judícium Deus, * ut salvos fáceret omnes mansuétos terræ.
75:11 Quóniam cogitátio hóminis confitébitur tibi: * et relíquiæ cogitatiónis diem festum agent tibi.
75:12 Vovéte, et réddite Dómino, Deo vestro: * omnes, qui in circúitu ejus affértis múnera.
75:13 Terríbili et ei qui aufert spíritum príncipum, * terríbili apud reges terræ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 75 [8]
75:2 Slavný je Bůh v Judsku, v Israeli má veliké jméno.
75:3 Jeho stánek je v Salemu, jeho příbytek na Siónu.
75:4 Tam zlomil blesky luku, štít, meč a válečné zbraně.
75:5 Přišels, Přemocný, v záři světla z odvěkých hor.
75:6 Odvážní byli oloupeni, spí svým spánkem, zemdlely ruce všem rekům.
75:7 Na tvou hrozbu, Jakubův Bože, strnuly vozy i koně.
75:8 Tys hrozný. Kdo může před tebou obstát, když vzplane tvůj hněv?
75:9 Z nebe jsi vynesl rozsudek; země se zděsila a zmlkla,
75:10 když Bůh povstal k soudu, aby pomohl všem poníženým v zemi.
75:11 Vždyť zuřivé Edomsko bude tě chválit, kdo zbyli v Ematu, budou tě slavit.
75:12 Čiňte sliby a plňte je Hospodinu, svému Bohu, všichni, kdo jste kolem něho,
75:13 přineste dary Hroznému! On krotí pýchu knížat a děsí pozemské krále.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 76 [9]
76:2 Voce mea ad Dóminum clamávi: * voce mea ad Deum, et inténdit mihi.
76:3 In die tribulatiónis meæ Deum exquisívi, mánibus meis nocte contra eum: * et non sum decéptus.
76:4 Rénuit consolári ánima mea, * memor fui Dei, et delectátus sum, et exercitátus sum: et defécit spíritus meus.
76:5 Anticipavérunt vigílias óculi mei: * turbátus sum, et non sum locútus.
76:6 Cogitávi dies antíquos: * et annos ætérnos in mente hábui.
76:7 Et meditátus sum nocte cum corde meo, * et exercitábar, et scopébam spíritum meum.
76:8 Numquid in ætérnum proíciet Deus: * aut non appónet ut complacítior sit adhuc?
76:9 Aut in finem misericórdiam suam abscíndet, * a generatióne in generatiónem?
76:10 Aut obliviscétur miseréri Deus? * aut continébit in ira sua misericórdias suas?
76:11 Et dixi: Nunc cœpi: * hæc mutátio déxteræ Excélsi.
76:12 Memor fui óperum Dómini: * quia memor ero ab inítio mirabílium tuórum.
76:13 Et meditábor in ómnibus opéribus tuis: * et in adinventiónibus tuis exercébor.
76:14 Deus, in sancto via tua: quis Deus magnus sicut Deus noster? * tu es Deus qui facis mirabília.
76:15 Notam fecísti in pópulis virtútem tuam: * redemísti in brácchio tuo pópulum tuum, fílios Jacob et Joseph.
76:17 Vidérunt te aquæ, Deus, vidérunt te aquæ: * et timuérunt, et turbátæ sunt abýssi.
76:18 Multitúdo sónitus aquárum: * vocem dedérunt nubes.
76:18 Étenim sagíttæ tuæ tránseunt: * vox tonítrui tui in rota.
76:19 Illuxérunt coruscatiónes tuæ orbi terræ: * commóta est, et contrémuit terra.
76:20 In mari via tua, et sémitæ tuæ in aquis multis: * et vestígia tua non cognoscéntur.
76:21 Deduxísti sicut oves pópulum tuum, * in manu Móysi et Aaron.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 76 [9]
76:2 Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.
76:3 V den svého soužení hledám Pána, má ruka se v noci vzpíná bez únavy, nedá se utěšit má duše.
76:4 Když na Boha vzpomínám, vzdychám, když uvažuji, můj duch malátní.
76:5 Beze spánku držíš mé oči, jsem zmaten a neschopný slova.
76:6 Přemýšlím o dávných dnech, na zašlá léta si vzpomínám.
76:7 V noci uvažuji ve svém srdci, přemítám a můj duch hloubá:
76:8 „Může Pán zavrhnout navěky, už nám neukáže svou milost?
76:9 Navždy už ustane jeho přízeň, zrušen je slib pro všechna pokolení?
76:10 Zapomněl se Bůh smilovat, či v hněvu zadržel své slitování?“
76:11 Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: změnila se pravice Nejvyššího.“
76:12 Vzpomínám na Hospodinovy činy, ano, vzpomínám na dávné tvé divy.
76:13 Rozvažuji všechna tvá díla, přemítám o tvých skutcích.
76:14 Bože, svaté je tvé chování: který bůh je veliký jako Bůh náš?
76:15 Ty jsi Bůh, který činí divy, národům jsi dal poznat svou moc. Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, Jakubovy a Josefovy syny.
76:17 Uzřely tě vody, Bože, uzřely tě vody, a zděsily se, i hlubiny se rozbouřily.
76:18 Mraky vylily vodu, oblaka zaduněla hromem
76:18 a tvé šípy šlehaly kolem. Tvůj hrom burácel v bouři,
76:19 blesky ozařovaly obzor: zatřásla a zachvěla se země.
76:20 Mořem vedla tvá cesta, tvá stezka spoustami vod, tvé šlépěje však nebylo vidět.
76:21 Jak stádo jsi vedl svůj národ, Mojžíšovou a Árónovou rukou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 77 [10]
77:1 Atténdite, pópule meus, legem meam: * inclináte aurem vestram in verba oris mei.
77:2 Apériam in parábolis os meum: * loquar propositiónes ab inítio.
77:3 Quanta audívimus et cognóvimus ea: * et patres nostri narravérunt nobis.
77:4 Non sunt occultáta a fíliis eórum: * in generatióne áltera.
77:4 Narrántes laudes Dómini, et virtútes ejus: * et mirabília ejus, quæ fecit.
77:5 Et suscitávit testimónium in Jacob: * et legem pósuit in Israël.
77:5 Quanta mandávit pátribus nostris nota fácere ea fíliis suis: * ut cognóscat generátio áltera.
77:6 Fílii qui nascéntur, et exsúrgent, * et narrábunt fíliis suis.
77:7 Ut ponant in Deo spem suam, et non obliviscántur óperum Dei: * et mandáta ejus exquírant.
77:8 Ne fiant sicut patres eórum: * generátio prava et exásperans.
77:8 Generátio, quæ non diréxit cor suum: * et non est créditus cum Deo spíritus ejus.
77:9 Fílii Ephrem intendéntes et mitténtes arcum: * convérsi sunt in die belli.
77:10 Non custodiérunt testaméntum Dei: * et in lege ejus noluérunt ambuláre.
77:11 Et oblíti sunt benefactórum ejus: * et mirabílium ejus quæ osténdit eis.
77:12 Coram pátribus eórum fecit mirabília in terra Ægýpti: * in campo Táneos.
77:13 Interrúpit mare, et perdúxit eos: * et státuit aquas quasi in utre.
77:14 Et dedúxit eos in nube diéi: * et tota nocte in illuminatióne ignis.
77:15 Interrúpit petram in erémo: * et adaquávit eos velut in abýsso multa.
77:16 Et edúxit aquam de petra: * et dedúxit tamquam flúmina aquas.
77:17 Et apposuérunt adhuc peccáre ei: * in iram excitavérunt Excélsum in inaquóso.
77:18 Et tentavérunt Deum in córdibus suis, * ut péterent escas animábus suis.
77:19 Et male locúti sunt de Deo: * dixérunt: Numquid póterit Deus paráre mensam in desérto?
77:20 Quóniam percússit petram, et fluxérunt aquæ: * et torréntes inundavérunt.
77:20 Numquid et panem póterit dare, * aut paráre mensam pópulo suo?
77:21 Ídeo audívit Dóminus, et dístulit: * et ignis accénsus est in Jacob, et ira ascéndit in Israël.
77:22 Quia non credidérunt in Deo: * nec speravérunt in salutári ejus:
77:23 Et mandávit núbibus désuper: * et jánuas cæli apéruit.
77:24 Et pluit illis manna ad manducándum: * et panem cæli dedit eis.
77:25 Panem Angelórum manducávit homo, * cibária misit eis in abundántia.
77:26 Tránstulit Austrum de cælo: * et indúxit in virtúte sua Áfricum.
77:27 Et pluit super eos sicut púlverem carnes: * et sicut arénam maris volatília pennáta.
77:28 Et cecidérunt in médio castrórum eórum: * circa tabernácula eórum.
77:29 Et manducavérunt, et saturáti sunt nimis, et desidérium eórum áttulit eis: * non sunt fraudáti a desidério suo.
77:30 Adhuc escæ eórum erant in ore ipsórum: * et ira Dei ascéndit super eos.
77:31 Et occídit pingues eórum, * et eléctos Israël impedívit.
77:32 In ómnibus his peccavérunt adhuc: * et non credidérunt in mirabílibus ejus.
77:33 Et defecérunt in vanitáte dies eórum: * et anni eórum cum festinatióne.
77:34 Cum occíderet eos, quærébant eum: * et revertebántur, et dilúculo veniébant ad eum.
77:35 Et rememoráti sunt quia Deus adjútor est eórum: * et Deus excélsus redémptor eórum est.
77:36 Et dilexérunt eum in ore suo, * et lingua sua mentíti sunt ei.
77:37 Cor autem eórum non erat rectum cum eo: * nec fidéles hábiti sunt in testaménto ejus.
77:38 Ipse autem est miséricors, et propítius fiet peccátis eórum: * et non dispérdet eos.
77:38 Et abundávit ut avérteret iram suam: * et non accéndit omnem iram suam:
77:39 Et recordátus est quia caro sunt: * spíritus vadens et non rédiens.
77:40 Quóties exacerbavérunt eum in desérto, * in iram concitavérunt eum in inaquóso?
77:41 Et convérsi sunt, et tentavérunt Deum: * et Sanctum Israël exacerbavérunt.
77:42 Non sunt recordáti manus ejus, * die qua redémit eos de manu tribulántis.
77:43 Sicut pósuit in Ægýpto signa sua, * et prodígia sua in campo Táneos.
77:44 Et convértit in sánguinem flúmina eórum: * et imbres eórum, ne bíberent.
77:45 Misit in eos cœnomyíam, et comédit eos: * et ranam, et dispérdidit eos.
77:46 Et dedit ærúgini fructus eórum: * et labóres eórum locústæ.
77:47 Et occídit in grándine víneas eórum: * et moros eórum in pruína.
77:48 Et trádidit grándini juménta eórum: * et possessiónem eórum igni.
77:49 Misit in eos iram indignatiónis suæ: * indignatiónem, et iram, et tribulatiónem: immissiónes per ángelos malos.
77:50 Viam fecit sémitæ iræ suæ, non pepércit a morte animábus eórum: * et juménta eórum in morte conclúsit.
77:51 Et percússit omne primogénitum in terra Ægýpti: * primítias omnis labóris eórum in tabernáculis Cham.
77:52 Et ábstulit sicut oves pópulum suum: * et perdúxit eos tamquam gregem in desérto.
77:53 Et dedúxit eos in spe, et non timuérunt: * et inimícos eórum opéruit mare.
77:54 Et indúxit eos in montem sanctificatiónis suæ: * montem, quem acquisívit déxtera ejus.
77:54 Et ejécit a fácie eórum gentes: * et sorte divísit eis terram in funículo distributiónis.
77:55 Et habitáre fecit in tabernáculis eórum: * tribus Israël.
77:56 Et tentavérunt, et exacerbavérunt Deum excélsum: * et testimónia ejus non custodiérunt.
77:57 Et avertérunt se, et non servavérunt pactum: * quemádmodum patres eórum convérsi sunt in arcum pravum.
77:58 In iram concitavérunt eum in cóllibus suis: * et in sculptílibus suis ad æmulatiónem eum provocavérunt.
77:59 Audívit Deus, et sprevit: * et ad níhilum redégit valde Israël.
77:60 Et répulit tabernáculum Silo: * tabernáculum suum, ubi habitávit in homínibus.
77:61 Et trádidit in captivitátem virtútem eórum: * et pulchritúdinem eórum in manus inimíci.
77:62 Et conclúsit in gládio pópulum suum: * et hereditátem suam sprevit.
77:63 Júvenes eórum comédit ignis: * et vírgines eórum non sunt lamentátæ.
77:64 Sacerdótes eórum in gládio cecidérunt: * et víduæ eórum non plorabántur.
77:65 Et excitátus est tamquam dórmiens Dóminus: * tamquam potens crapulátus a vino.
77:66 Et percússit inimícos suos in posterióra: * oppróbrium sempitérnum dedit illis.
77:67 Et répulit tabernáculum Joseph: * et tribum Éphraim non elégit.
77:68 Sed elégit tribum Juda, * montem Sion quem diléxit.
77:69 Et ædificávit sicut unicórnium sanctifícium suum in terra, * quam fundávit in sǽcula.
77:70 Et elégit David, servum suum, et sústulit eum de grégibus óvium: * de post fœtántes accépit eum,
77:71 Páscere Jacob, servum suum, * et Israël, hereditátem suam:
77:72 Et pavit eos in innocéntia cordis sui: * et in intelléctibus mánuum suárum dedúxit eos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 77 [10]
77:1 Slyš, můj lide, mé naučení, nastav uši slovům mých úst!
77:2 Otevřu k průpovědi svá ústa, vyložím tajemné události z pradávných dob.
77:3 Co jsme slyšeli a poznali, co nám otcové vyprávěli,
77:4 nezatajíme jejich synům, příštímu pokolení
77:4 budeme vypravovat slavné Hospodinovy činy i jeho moc, podivuhodné skutky jím vykonané.
77:5 Dal totiž Jakubovi nařízení a stanovil příkaz pro Israele,
77:5 aby o tom, co poručil našim otcům, poučili své syny. Má to znát příští pokolení,
77:6 synové, kteří se narodí, mají to vyprávět svým dětem,
77:7 aby vložili svou důvěru v Boha, aby nezapomněli na Boží skutky a zachovávali jeho nařízení.
77:8 Aby nebyli jako jejich otcové, vzpurné a zatvrzelé pokolení,
77:8 pokolení nestálého srdce, jehož duch nebyl věrný Bohu.
77:9 Efraimovci, dovední lukostřelci, dali se na útěk v den bitvy.
77:10 Nezachovali Boží smlouvu, odmítli jednat podle jeho zákona.
77:11 Zapomněli na jeho skutky, na podivuhodné činy, které jim ukázal.
77:12 Před jejich otci způsobil divy v egyptské zemi na taniské pláni.
77:13 Rozdělil moře a převedl je, postavil vody jako násep.
77:14 Za dne je vedl oblakem, po celou noc světlem ohně.
77:15 Rozštěpil skály na poušti a hojně je naplnil proudem vody.
77:16 Potokům dal vytrysknout ze skály a vodě dal téci jak řekám.
77:17 Přece však proti němu hřešili dále, nepřestali na poušti urážet Nejvyššího.
77:18 Pokoušeli Boha ve svém srdci, když žádali pokrm podle své choutky.
77:19 Pohrdlivě mluvili proti Bohu, řekli: „Dokáže Bůh prostřít stůl zde na poušti?
77:20 Ano, udeřil do skály, že vytekla voda a potoky se rozlily:
77:20 ale dovede dát i chléb či opatřit maso svému lidu?„
77:21 Proto se Hospodin rozhněval, když to slyšel, a oheň vzplanul proti Jakubovi, i hněv vzkypěl proti Israeli,
77:22 že nevěřili v Boha, nedůvěřovali v jeho pomoc.
77:23 Poručil tedy mrakům nahoře a otevřel brány nebes,
77:24 seslal na ně déšť many, aby se najedli, a dal jim nebeský pokrm.
77:25 Člověk jedl chléb silných, pokrm jim poslal do sytosti.
77:26 Východnímu větru dal vanout z nebe a svou mocí přivedl vítr od jihu.
77:27 Jak by to prach byl, seslal na ně déšť masa, jak by to byl mořský písek, dal jim pernaté ptáky.
77:28 Padli do jejich tábora, kolem jejich stanů.
77:29 Jedli a důkladně se nasytili, po čem toužili, jim splnil.
77:30 Neukojili ještě svou choutku, ještě měli pokrm ve svých ústech,
77:31 když proti nim vzkypěl Boží hněv: pobil jejich siláky, zahubil israelské jinochy.
77:32 Přes to vše hřešili dál a nechtěli věřit jeho divům.
77:33 Tu náhle ukončil jejich dny, jejich léta nenadálou zhoubou.
77:34 Když je hubil, hledali ho, obraceli se a sháněli se po Bohu.
77:35 Vzpomínali si, že Bůh je jim skálou, že Nejvyšší, Bůh, je ji zachráncem.
77:36 Lísali se k němu ústy, ale svým jazykem mu lhali,
77:37 neboť jejich srdce nebylo k němu upřímné a nebyli věrni jeho smlouvě.
77:38 On však milostivě odpouštěl vinu a nehubil je,
77:38 často potlačoval svůj hněv a nedal zcela vzplát své nevoli.
77:39 Pamatoval na to, že jsou jen tělo, jen vánek, který se rozplyne bez návratu.
77:40 Kolikrát ho popouzeli na poušti, urazili na stepi!
77:41 A znovu pokoušeli Boha a Israelova Svatého rozhořčili.
77:42 Neměli na paměti jeho pomoc, den, kdy je vykoupil od protivníka,
77:43 když v Egyptě ukazoval své divy, své zázraky na taniské pláni:
77:44 V krev změnil jejich řeky a jejich potoky, že neměli co pít.
77:45 Poslal na ně ovády, kteří je štípali, a žáby, které je soužily.
77:46 Sarančím dal jejich úrodu a kobylkám výtěžek jejich námahy.
77:47 Vinice jim potloukl krupobitím a jejich smokvoně zničil mrazem.
77:48 Jejich dobytek vydal napospas moru a bleskům jejich stáda.
77:49 Rozpoutal proti nim žár svého hněvu, rozhořčení, nevoli a soužení, smečku poslů zhouby.
77:50 Dal průchod svému hněvu: neochránil je před smrtí, i jejich dobytek vydal moru.
77:51 Pobil všechny prvorozence v Egyptě, prvotiny mužské síly v Chámových stanech.
77:52 Pak vyvedl svůj lid jak ovce, jak stádo je vedl na poušti.
77:53 Vodil je bezpečně, že neměli strachu, jejich nepřátele však přikrylo moře.
77:54 Přivedl je do své svaté země, k horám, které získala jeho pravice.
77:55 Před nimi vyhnal pohany a losem jim určil dědictví,
77:55 v jejich stanech usídlil israelské kmeny.
77:56 Pokoušeli však a dráždili Boha, Nejvyššího, a nedbali na jeho přikázání.
77:57 Odpadli a byli nevěrní jako jejich otcové, zklamali jak zrádný luk.
77:58 Do hněvu ho přiváděli svými oběťmi na výšinách, svými modlami vzbudili jeho žárlivost.
77:59 Bůh to slyšel a rozhněval se, ostře odmítl Israele:
77:60 Opustil příbytek v Silo, stan, kde přebýval mezi lidmi.
77:61 Vydal do zajetí svou sílu, svou slávu v moc protivníka.
77:62 Odevzdal svůj národ meči, proti svému dědictví vzplanul hněvem.
77:63 Jeho jinochy zhltal oheň, jeho panny se neprovdaly.
77:64 Jeho kněží padli mečem, jejich vdovy nemohly plakat.
77:65 Tu se však probudil Pán jako ze sna, jako rek rozjařený vínem.
77:66 Zezadu bil své nepřátele, stihl je věčnou potupu.
77:67 Zavrhl však Josefův stánek a Efraimův kmen si nevyvolil,
77:68 ale vyvolil si Judovo plémě, horu Sión, kterou si zamiloval.
77:69 Zbudoval si svatyni jak nebe, jak zemi, kterou založil navěky.
77:70 Vyvolil si Davida, svého služebníka, povolal ho z ovčích ohrad.
77:71 Když chodil za ovcemi s jehňaty, přivedl ho, aby pásl Jakuba, jeho národ, Israele, jeho dědictví.
77:72 Pásl je svým bezúhonným srdcem, vodil je svou rozvážnou rukou.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 78 [11]
78:1 Deus, venérunt gentes in hereditátem tuam, polluérunt templum sanctum tuum: * posuérunt Jerúsalem in pomórum custódiam.
78:2 Posuérunt morticína servórum tuórum, escas volatílibus cæli: * carnes sanctórum tuórum béstiis terræ.
78:3 Effudérunt sánguinem eórum tamquam aquam in circúitu Jerúsalem: * et non erat qui sepelíret.
78:4 Facti sumus oppróbrium vicínis nostris: * subsannátio et illúsio his, qui in circúitu nostro sunt.
78:5 Úsquequo, Dómine, irascéris in finem: * accendétur velut ignis zelus tuus?
78:6 Effúnde iram tuam in gentes, quæ te non novérunt: * et in regna quæ nomen tuum non invocavérunt:
78:7 Quia comedérunt Jacob: * et locum ejus desolavérunt.
78:8 Ne memíneris iniquitátum nostrárum antiquárum, cito antícipent nos misericórdiæ tuæ: * quia páuperes facti sumus nimis.
78:9 Ádjuva nos, Deus, salutáris noster: et propter glóriam nóminis tui, Dómine, líbera nos: * et propítius esto peccátis nostris, propter nomen tuum:
78:10 Ne forte dicant in géntibus: Ubi est Deus eórum? * et innotéscat in natiónibus coram óculis nostris.
78:10 Últio sánguinis servórum tuórum, qui effúsus est: * intróeat in conspéctu tuo gémitus compeditórum.
78:11 Secúndum magnitúdinem brácchii tui, * pósside fílios mortificatórum.
78:12 Et redde vicínis nostris séptuplum in sinu eórum: * impropérium ipsórum, quod exprobravérunt tibi, Dómine.
78:13 Nos autem pópulus tuus, et oves páscuæ tuæ, * confitébimur tibi in sǽculum.
78:13 In generatiónem et generatiónem * annuntiábimus laudem tuam.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 78 [11]
78:1 Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, poskvrnili tvůj svatý chrám, Jeruzalém proměnili v trosky.
78:2 Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, těla tvých zbožných divoké zvěři.
78:3 Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, nebylo, kdo by je pohřbil.
78:4 Jsme vydáni pohaně svých sousedů, na potupu a výsměch svému okolí.
78:5 Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat? Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?
78:6 Na pohany, kteří tě neznají, vylij svůj hněv, na království, jež nevzývají tvé jméno,
78:7 neboť zhltali Jakuba, zpustošili jeho sídla.
78:8 Nepřipomínej nám viny předků, tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc, vždyť jsme tak zbědovaní!
78:9 Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.
78:10 Proč mají říkat pohané: „Kdepak je ten jejich Bůh?“ Ať se ukáže na pohanech – před našima očima –
78:10 pomsta za vylitou krev tvých služebníků. Ať k tobě přijde vzdychání zajatých,
78:11 mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.
78:12 Sedmkrát odplať našim sousedům do klína pohanu, kterou tě stihli, Pane!
78:13 My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, budem tě chválit navěky,
78:13 po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 79 [12]
79:2 Qui regis Israël, inténde: * qui dedúcis velut ovem Joseph.
79:2 Qui sedes super Chérubim, * manifestáre coram Éphraim, Bénjamin, et Manásse.
79:3 Éxcita poténtiam tuam, et veni, * ut salvos fácias nos.
79:4 Deus, convérte nos: * et osténde fáciem tuam, et salvi érimus.
79:5 Dómine, Deus virtútum, * quoúsque irascéris super oratiónem servi tui?
79:6 Cibábis nos pane lacrimárum: * et potum dabis nobis in lácrimis in mensúra?
79:7 Posuísti nos in contradictiónem vicínis nostris: * et inimíci nostri subsannavérunt nos.
79:8 Deus virtútum, convérte nos: * et osténde fáciem tuam, et salvi érimus.
79:9 Víneam de Ægýpto transtulísti: * ejecísti gentes, et plantásti eam.
79:10 Dux itíneris fuísti in conspéctu ejus: * plantásti radíces ejus, et implévit terram.
79:11 Opéruit montes umbra ejus: * et arbústa ejus cedros Dei.
79:12 Exténdit pálmites suos usque ad mare: * et usque ad flumen propágines ejus.
79:13 Ut quid destruxísti macériam ejus: * et vindémiant eam omnes, qui prætergrediúntur viam?
79:14 Exterminávit eam aper de silva: * et singuláris ferus depástus est eam.
79:15 Deus virtútum, convértere: * réspice de cælo, et vide, et vísita víneam istam.
79:16 Et pérfice eam, quam plantávit déxtera tua: * et super fílium hóminis, quem confirmásti tibi.
79:17 Incénsa igni, et suffóssa * ab increpatióne vultus tui períbunt.
79:18 Fiat manus tua super virum déxteræ tuæ: * et super fílium hóminis, quem confirmásti tibi.
79:19 Et non discédimus a te, vivificábis nos: * et nomen tuum invocábimus.
79:20 Dómine, Deus virtútum, convérte nos: * et osténde fáciem tuam, et salvi érimus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 79 [12]
79:2 Slyš, Israelův pastýři, který vodíš Josefa jak ovce.
79:2 Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby,
79:3 před Efraimem, Benjamínem a Manassem, probuď svou sílu a přijď nás zachránit!
79:4 Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
79:5 Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, když se modlí tvůj lid?
79:6 Nasytils jej chlebem slz a slzami jsi ho napojil vrchovatě.
79:7 Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří a naši nepřátelé se nám posmívají.
79:8 Bože zástupů, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
79:9 Révu z Egypta jsi přenesl, vyhnals pohany a zasadils ji.
79:10 Připravils pro ni půdu, zapustila kořeny a naplnila zemi.
79:11 Přikryly se hory jejím stínem a jejím větvovím Boží cedry.
79:12 Vyhnala své ratolesti až k moři a své úponky až k Řece.
79:13 Proč jsi dal strhnout její ohradu? Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.
79:14 Pustoší ji kanec z lesa a polní zvěř ji spásá.
79:15 Bože zástupů, vrať se, shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!
79:16 Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, výhonek, který sis vypěstoval!
79:17 Kdo ji sežehli ohněm a posekali, ať zhynou hrozbou tvé tváře!
79:18 Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, nad člověkem, kterého sis vychoval.
79:19 Už od tebe neustoupíme, zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
79:20 Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja.
|
℣. Surréxit Dóminus de sepúlcro, allelúja.
℟. Qui pro nobis pepéndit in ligno, allelúja.
|
℣. Vstal Hospodin z hrobu, allelúja.
℟. On, který za nás visel na dřevě, allelúja.
|
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Absolutio. Exáudi, Dómine Jesu Christe, preces servórum tuórum, et miserére nobis: Qui cum Patre et Spíritu Sancto vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Rozhřešení. Vyslyš, Pane Ježíši Kriste, prosby svých služebníků a smiluj se nad námi, jenž s Otcem a Duchem svatým žiješ a kraluješ na věky věků.
℟. Amen.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Benedictióne perpétua benedícat nos Pater ætérnus.
℟. Amen.
Lectio 1
De Actibus Apostolórum
Act. 5:1-6
1 Vir autem quidam nómine Ananías, cum Saphíra uxóre suo véndidit agrum,
2 Et fraudávit de prétio agri, cónscia uxóre sua: et áfferens partem quamdam, ad pedes Apostolórum pósuit.
3 Dixit autem Petrus: Ananía, cur tentávit Sátanas cor tuum, mentíri te Spirítui Sancto, et fraudáre de prétio agri?
4 Nonne manens tibi manébat, et venúndatum in tua erat potestáte? quare posuísti in corde tuo hanc rem? non es mentítus homínibus, sed Deo.
5 Audiens autem Ananías hæc verba, cécidit, et expirávit. Et factus est timor magnus super omnes qui audiérunt.
6 Surgéntes autem júvenes amovérunt eum, et efferéntes sepeliérunt.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. Virtúte magna reddébant Apóstoli,
* Testimónium resurrectiónis Jesu Christi Dómini nostri, allelúja, allelúja.
℣. Repléti quidem Spíritu Sancto loquebántur cum fidúcia verbum Dei.
℟. Testimónium resurrectiónis Jesu Christi Dómini nostri, allelúja, allelúja.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Věčným požehnáním nechť nás požehná Otec věčný.
℟. Amen.
Čtení 1
Lesson from the Acts of the Apostles
Acts 5:1-6
1 But a certain man named Ananias, with Saphira his wife, sold a piece of land,
2 And by fraud kept back part of the price of the land, his wife being privy thereunto: and bringing a certain part of it, laid it at the feet of the apostles.
3 But Peter said: Ananias, why hath Satan tempted thy heart, that thou shouldst lie to the Holy Ghost, and by fraud keep part of the price of the land?
4 Whilst it remained, did it not remain to thee? and after it was sold, was it not in thy power? Why hast thou conceived this thing in thy heart? Thou hast not lied to men, but to God.
5 And Ananias hearing these words, fell down, and gave up the ghost. And there came great fear upon all that heard it.
6 And the young men rising up, removed him, and carrying him out, buried him.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. With great power gave the Apostles
* Witness of the Resurrection of our Lord Jesus Christ, alleluia, alleluia.
℣. They were all filled with the Holy Ghost, and they spoke the Word of God with boldness.
℟. Witness of the Resurrection of our Lord Jesus Christ, alleluia, alleluia.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Unigénitus Dei Fílius nos benedícere et adjuváre dignétur.
℟. Amen.
Lectio 2
Act. 5:7-11
7 Factum est autem quasi horárum trium spátium, et uxor ipsíus, nésciens quod factum fúerat, introívit.
8 Dixit autem ei Petrus: Dic mihi múlier, si tanti agrum vendidístis? At illa dixit: Etiam tanti.
9 Petrus autem ad eam: Quid útique convénit vobis tentáre Spíritum Dómini? Ecce pedes eórum qui sepeliérunt virum tuum ad óstium, et éfferent te.
10 Conféstim cécidit ante pedes ejus, et expirávit. Intrántes autem júvenes invenérunt illam mórtuam: et extulérunt, et sepeliérunt ad virum suum.
11 Et factus est timor magnus in univérsa ecclésia, et in omnes qui audiérunt hæc.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
℟. De ore prudéntis procédit mel, allelúja: dulcédo mellis est sub língua ejus, allelúja:
* Favus distíllans lábia ejus, allelúja, allelúja.
℣. Sapiéntia requiéscit in corde ejus, et prudéntia in sermóne oris illíus.
℟. Favus distíllans lábia ejus, allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Favus distíllans lábia ejus, allelúja, allelúja.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Jednorozený Syn Boží nechť nás ráčí požehnati a pomoci nám.
℟. Amen.
Čtení 2
Acts 5:7-11
7 And it was about the space of three hours after, when his wife, not knowing what had happened, came in.
8 And Peter said to her: Tell me, woman, whether you sold the land for so much? And she said: Yea, for so much.
9 And Peter said unto her: Why have you agreed together to tempt the Spirit of the Lord? Behold the feet of them who have buried thy husband are at the door, and they shall carry thee out.
10 Immediately she fell down before his feet, and gave up the ghost. And the young men coming in, found her dead: and carried her out, and buried her by her husband.
11 And there came great fear upon the whole church, and upon all that heard these things.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
℟. Z úst moudrého vychází med, alleluja: medová sladkost je pod jeho jazykem, alleluja.
* Plástev přetékající medem jsou jeho rty, alleluja, alleluja.
℣. Moudrost spočívá v jeho srdci, a prozíravost ve slovech jeho úst.
℟. Plástev přetékající medem jsou jeho rty, alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Plástev přetékající medem jsou jeho rty, alleluja, alleluja.
|
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Spíritus Sancti grátia illúminet sensus et corda nostra.
℟. Amen.
Lectio 3
Act. 5:12-16
12 Per manus autem Apostolórum fiébant signa et prodígia multa in plebe. Et erant unanímiter omnes in pórticu Salomónis.
13 Ceterórum autem nemo audébat se conjúngere illis: sed magnificábat eos pópulus.
14 Magis autem augebátur credéntium in Dómino multitúdo virórum ac mulíerum,
15 Ita ut in platéas eícerent infírmos, et pónerent in léctulis et grabátis, ut, veniénte Petro, saltem umbra illíus obumbráret quemquam illórum, et liberaréntur ab infirmitátibus suis.
16 Concurrébat autem et multitúdo vicinárum civitátum Jerúsalem, afferéntes ægros, et vexátos a spirítibus immúndis: qui curabántur omnes.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
Te Deum
Te Deum laudámus: * te Dóminum confitémur.
Te ætérnum Patrem * omnis terra venerátur.
Tibi omnes Ángeli, * tibi Cæli, et univérsæ Potestátes:
Tibi Chérubim et Séraphim * incessábili voce proclámant:
Fit reverentia Sanctus, Sanctus, Sanctus * Dóminus Deus Sábaoth.
Pleni sunt cæli et terra * majestátis glóriæ tuæ.
Te gloriósus * Apostolórum chorus,
Te Prophetárum * laudábilis númerus,
Te Mártyrum candidátus * laudat exércitus.
Te per orbem terrárum * sancta confitétur Ecclésia,
Patrem * imménsæ majestátis;
Venerándum tuum verum * et únicum Fílium;
Sanctum quoque * Paráclitum Spíritum.
Tu Rex glóriæ, * Christe.
Tu Patris * sempitérnus es Fílius.
Fit reverentia Tu, ad liberándum susceptúrus hóminem: * non horruísti Vírginis úterum.
Tu, devícto mortis acúleo, * aperuísti credéntibus regna cælórum.
Tu ad déxteram Dei sedes, * in glória Patris.
Judex créderis * esse ventúrus.
Sequens versus dicitur flexis genibus Te ergo quǽsumus, tuis fámulis súbveni, * quos pretióso sánguine redemísti.
Ætérna fac cum Sanctis tuis * in glória munerári.
Salvum fac pópulum tuum, Dómine, * et bénedic hereditáti tuæ.
Et rege eos, * et extólle illos usque in ætérnum.
Per síngulos dies * benedícimus te.
Fit reverentia, secundum consuetudinem Et laudámus nomen tuum in sǽculum, * et in sǽculum sǽculi.
Dignáre, Dómine, die isto * sine peccáto nos custodíre.
Miserére nostri, Dómine, * miserére nostri.
Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos, * quemádmodum sperávimus in te.
In te, Dómine, sperávi: * non confúndar in ætérnum.
|
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Milost Ducha Svatého nechť osvěcuje smysly i srdce naše.
℟. Amen.
Čtení 3
Acts 5:12-16
12 And by the hands of the apostles were many signs and wonders wrought among the people. And they were all with one accord in Solomon's porch.
13 But of the rest no man durst join himself unto them; but the people magnified them.
14 And the multitude of men and women who believed in the Lord, was more increased:
15 Insomuch that they brought forth the sick into the streets, and laid them on beds and couches, that when Peter came, his shadow at the least, might overshadow any of them, and they might be delivered from their infirmities.
16 And there came also together to Jerusalem a multitude out of the neighboring cities, bringing sick persons, and such as were troubled with unclean spirits; who were all healed.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
Te Deum
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají:
ukloníme se Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.;
Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě sbor tvých Apoštolů,
chválí tě velký počet Proroků,
vydává o tobě svědectví zástup Mučedníků
a po celém světě vyznává tě tvá Církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý.
Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
Ukloníme se Ty, abys člověka vykoupil, stal ses člověkem a nepohrdl jsi panenským lůnem;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme:
Při následujícím verši klečíme přispěj na pomoc svým služebníkům, vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými Svatými ve věčné slávě.
Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
Během následujícího verše se hluboce ukloníme, pokud je to místní zvyk. a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Dicto Hymno « Te Deum » aut nono vel tertio Responsorio ejus loco ponitur, statim inchoantur Laudes, præterquam in Nocte Nativitatis Domini; quia tunc dicitur Oratio, postea celebratur Missa, ut suo loco notatur.
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Incipit
Dicto Hymno Te Deum laudamus vel ultimo Responsorio, absolute dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
Dicto Hymno Te Deum laudamus vel ultimo Responsorio, absolute dicitur Versus:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Psalterio secundum diem}
Ant. Allelúja.
Psalmus 92 [1]
92:1 Dóminus regnávit, decórem indútus est: * indútus est Dóminus fortitúdinem, et præcínxit se.
92:1 Étenim firmávit orbem terræ, * qui non commovébitur.
92:2 Paráta sedes tua ex tunc: * a sǽculo tu es.
92:3 Elevavérunt flúmina, Dómine: * elevavérunt flúmina vocem suam.
92:3 Elevavérunt flúmina fluctus suos, * a vócibus aquárum multárum.
92:4 Mirábiles elatiónes maris: * mirábilis in altis Dóminus.
92:5 Testimónia tua credibília facta sunt nimis: * domum tuam decet sanctitúdo, Dómine, in longitúdinem diérum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Žalmy a antifony ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Alleluia.
Žalm 92 [1]
92:1 Hospodin kraluje, oděl se velebností, oděl se Hospodin, opásal se mocí.
92:1 Dal světu základ, že nezakolísá.
92:2 Pevný je tvůj trůn od pradávna, jsi od věčnosti.
92:3 Zdvihají řeky, Hospodine, zdvihají řeky svůj hlas,
92:3 zdvihají řeky svůj hukot. Mocnější než hukot mnohých vod,
92:4 mohutnější než mořský příboj, mocný je Hospodin na výsosti.
92:5 Tvé výroky jsou nejvýš spolehlivé, tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 99 [2]
99:2 Jubiláte Deo, omnis terra: * servíte Dómino in lætítia.
99:2 Introíte in conspéctu ejus, * in exsultatióne.
99:3 Scitóte quóniam Dóminus ipse est Deus: * ipse fecit nos, et non ipsi nos.
99:3 Pópulus ejus, et oves páscuæ ejus: * introíte portas ejus in confessióne, átria ejus in hymnis: confitémini illi.
99:4 Laudáte nomen ejus: quóniam suávis est Dóminus, in ætérnum misericórdia ejus, * et usque in generatiónem et generatiónem véritas ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 99 [2]
99:2 Plesejte Hospodinu, všechny země, služte Hospodinu s radostí,
99:2 vstupte před něho s jásotem!
99:3 Uznejte, že Hospodin je Bůh: on nás učinil, a my mu náležíme,
99:3 jsme jeho lid a stádce jeho pastvy. * Vstupte do jeho bran s díkem, do jeho nádvoří s chvalozpěvem
99:4 slavte ho, žehnejte jeho jménu! Neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, po všechna pokolení trvá jeho věrnost.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 62 [3]
62:2 Deus, Deus meus, * ad te de luce vígilo.
62:2 Sitívit in te ánima mea, * quam multiplíciter tibi caro mea.
62:3 In terra desérta, et ínvia, et inaquósa: * sic in sancto appárui tibi, ut vidérem virtútem tuam, et glóriam tuam.
62:4 Quóniam mélior est misericórdia tua super vitas: * lábia mea laudábunt te.
62:5 Sic benedícam te in vita mea: * et in nómine tuo levábo manus meas.
62:6 Sicut ádipe et pinguédine repleátur ánima mea: * et lábiis exsultatiónis laudábit os meum.
62:7 Si memor fui tui super stratum meum, in matutínis meditábor in te: * quia fuísti adjútor meus.
62:8 Et in velaménto alárum tuárum exsultábo, adhǽsit ánima mea post te: * me suscépit déxtera tua.
62:10 Ipsi vero in vanum quæsiérunt ánimam meam, introíbunt in inferióra terræ: * tradéntur in manus gládii, partes vúlpium erunt.
62:12 Rex vero lætábitur in Deo, laudabúntur omnes qui jurant in eo: * quia obstrúctum est os loquéntium iníqua.
|
Žalm 62 [3]
62:2 Bože, ty jsi můj Bůh, snažně tě hledám,
62:2 má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
62:3 Tak toužím tě spatřit ve svatyni, abych viděl tvou moc a slávu.
62:4 Vždyť tvá milost je lepší než život, mé rty tě budou chválit.
62:5 Tak tě budu velebit ve svém životě, v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
62:6 Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, plesajícími rty zajásají ústa,
62:7 kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, v nočních hodinách budu na tebe myslet.
62:8 Neboť stal ses mým pomocníkem a ve stínu tvých křídel jásám. Má duše lne k tobě, tvá pravice mě podpírá.
62:10 Ti však, kdo mi ukládají o život, dostanou se do hlubin země. Budou vydáni napospas meči, stanou se kořistí šakalů.
62:12 Král se však bude radovat v Bohu, bude se honosit každý, kdo při něm přísahá, neboť budou umlčena ústa těch, kdo lživě mluví.
|
Psalmus 66 [4]
66:2 Deus misereátur nostri, et benedícat nobis: * illúminet vultum suum super nos, et misereátur nostri.
66:3 Ut cognoscámus in terra viam tuam, * in ómnibus géntibus salutáre tuum.
66:4 Confiteántur tibi pópuli, Deus: * confiteántur tibi pópuli omnes.
66:5 Læténtur et exsúltent gentes: * quóniam júdicas pópulos in æquitáte, et gentes in terra dírigis.
66:6 Confiteántur tibi pópuli, Deus, confiteántur tibi pópuli omnes: * terra dedit fructum suum.
66:7 Benedícat nos Deus, Deus noster, benedícat nos Deus: * et métuant eum omnes fines terræ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja, allelúja, allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 66 [4]
66:2 Bože, buď milostiv a žehnej nám, ukaž nám svou jasnou tvář,
66:3 kéž se pozná na zemi, jak jednáš, kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
66:4 Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!
66:5 Nechť se lidé radují a jásají, že soudíš národy spravedlivě a lidi na zemi řídíš.
66:6 Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ! Země vydala svou úrodu, Bůh, náš Bůh, nám požehnal.
66:7 Kéž nám Bůh žehná, ať ho ctí všechny končiny země!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluia, alleluia, alleluia, alleluia, alleluia, alleluia, alleluia, alleluia, alleluia.
|
Ant. Surréxit Christus.
Canticum Trium Puerorum [5]
Dan 3:57-88,56
3:57 Benedícite, ómnia ópera Dómini, Dómino: * laudáte et superexaltáte eum in sǽcula.
3:58 Benedícite, Ángeli Dómini, Dómino: * benedícite, cæli, Dómino.
3:59 Benedícite, aquæ omnes, quæ super cælos sunt, Dómino: * benedícite, omnes virtútes Dómini, Dómino.
3:60 Benedícite, sol et luna, Dómino: * benedícite, stellæ cæli, Dómino.
3:61 Benedícite, omnis imber et ros, Dómino: * benedícite, omnes spíritus Dei, Dómino.
3:62 Benedícite, ignis et æstus, Dómino: * benedícite, frigus et æstus, Dómino.
3:63 Benedícite, rores et pruína, Dómino: * benedícite, gelu et frigus, Dómino.
3:64 Benedícite, glácies et nives, Dómino: * benedícite, noctes et dies, Dómino.
3:65 Benedícite, lux et ténebræ, Dómino: * benedícite, fúlgura et nubes, Dómino.
3:66 Benedícat terra Dóminum: * laudet et superexáltet eum in sǽcula.
3:67 Benedícite, montes et colles, Dómino: * benedícite, univérsa germinántia in terra, Dómino.
3:68 Benedícite, fontes, Dómino: * benedícite, mária et flúmina, Dómino.
3:69 Benedícite, cete, et ómnia, quæ movéntur in aquis, Dómino: * benedícite, omnes vólucres cæli, Dómino.
3:70 Benedícite, omnes béstiæ et pécora, Dómino: * benedícite, fílii hóminum, Dómino.
3:71 Benedícat Israël Dóminum: * laudet et superexáltet eum in sǽcula.
3:72 Benedícite, sacerdótes Dómini, Dómino: * benedícite, servi Dómini, Dómino.
3:73 Benedícite, spíritus, et ánimæ justórum, Dómino: * benedícite, sancti, et húmiles corde, Dómino.
3:74 Benedícite, Ananía, Azaría, Mísaël, Dómino: * laudáte et superexaltáte eum in sǽcula.
3:75 (Fit reverentia:) Benedicámus Patrem et Fílium cum Sancto Spíritu: * laudémus et superexaltémus eum in sǽcula.
3:56 Benedíctus es, Dómine, in firmaménto cæli: * et laudábilis, et gloriósus, et superexaltátus in sǽcula.
Ant. Surréxit Christus de sepúlcro, qui liberávit tres púeros de camino ignis ardéntis, allelúja.
|
Ant. Risen is Christ.
Chvalozpěv třech mládenců v ohnivé peci [5]
Dan 3:57-88,56
3:57 Všechna díla Páně, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:58 Andělé Páně, velebte Pána, Nebesa, velebte Pána,
3:59 Všechny vody nad nebem, velebte Pána, Všechny mocnosti Páně, velebte Pána,
3:60 Slunce a měsíci, velebte Pána, Nebeské hvězdy, velebte Pána,
3:61 Všechny deště a roso, velebte Pána, Všechny větry, velebte Pána,
3:62 Ohni a žáre, velebte Pána, Studeno a teplo, velebte Pána,
3:63 Roso a jíní, velebte Pána, Zimo a chlade, velebte Pána,
3:64 Ledy a sněhy, velebte Pána, Noci a dni, velebte Pána,
3:65 Světlo a temno, velebte Pána, Blesky a mraky, velebte Pána,
3:66 Země, veleb Pána, chval a oslavuj ho navěky.
3:67 Hory a vrchy, velebte Pána, Vše, co na zemi roste, veleb Pána,
3:68 Prameny, velebte Pána, Moře a řeky, velebte Pána,
3:69 Velké a malé ryby, které plují ve vodě, velebte Pána, Všichni nebeští ptáci, velebte Pána,
3:70 Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, Lidé, velebte Pána,
3:71 Israeli, veleb Pána, chval a oslavuj ho navěky.
3:72 Kněží Páně, velebte Pána, Služebníci Páně, velebte Pána,
3:73 Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána, Svatí a pokorní srdcem, velebte Pána,
3:74 Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:75 Dobrořečme Otci, Synu i s Duchem Svatým, chvalte a oslavujte ho navěky.
3:56 Požehnaný jsi ty na klenbě nebes a velebený a plný slávy navěky.
Ant. Risen is Christ from the grave, who freed the three young men from the burning furnace of fire, alleluia.
|
Ant. Allelúja.
Psalmus 148 [6]
148:1 Laudáte Dóminum de cælis: * laudáte eum in excélsis.
148:2 Laudáte eum, omnes Ángeli ejus: * laudáte eum, omnes virtútes ejus.
148:3 Laudáte eum, sol et luna: * laudáte eum, omnes stellæ et lumen.
148:4 Laudáte eum, cæli cælórum: * et aquæ omnes, quæ super cælos sunt, laudent nomen Dómini.
148:5 Quia ipse dixit, et facta sunt: * ipse mandávit, et creáta sunt.
148:6 Státuit ea in ætérnum, et in sǽculum sǽculi: * præcéptum pósuit, et non præteríbit.
148:7 Laudáte Dóminum de terra, * dracónes, et omnes abýssi.
148:8 Ignis, grando, nix, glácies, spíritus procellárum: * quæ fáciunt verbum ejus:
148:9 Montes, et omnes colles: * ligna fructífera, et omnes cedri.
148:10 Béstiæ, et univérsa pécora: * serpéntes, et vólucres pennátæ:
148:11 Reges terræ, et omnes pópuli: * príncipes, et omnes júdices terræ.
148:12 Júvenes, et vírgines: senes cum junióribus laudent nomen Dómini: * quia exaltátum est nomen ejus solíus.
148:14 Conféssio ejus super cælum et terram: * et exaltávit cornu pópuli sui.
148:14 Hymnus ómnibus sanctis ejus: * fíliis Israël, pópulo appropinquánti sibi.
|
Ant. Alleluia.
Žalm 148 [6]
148:1 Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho na výsostech!
148:2 Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy!
148:3 Chvalte ho, slunce a měsíci, chvalte ho, všechny zářící hvězdy!
148:4 Chvalte ho, nebesa nebes a vody, které jsou nad nebesy!
148:5 Ať chválí Hospodinovo jméno, neboť on rozkázal, a byly stvořeny!
148:6 Umístil je na věčné časy, vydal zákon, který nepomine.
148:7 Hospodinu vzdejte ze země chválu, obludy moře a všechny jeho hlubiny!
148:8 Oheň, krupobití, sníh a dým, bouřný vítr, který plní jeho slovo,
148:9 hory a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry,
148:10 všechna zvířata, divoká i krotká, plazi a okřídlené ptactvo,
148:11 králové země a všechny národy, knížata a všichni soudcové země,
148:12 jinoši a s nimi panny, starci spolu s dětmi
148:13 ať chválí jméno Hospodinovo, neboť jen jeho jméno je vznešené. Jeho velebnost převyšuje zemi i nebe
148:14 a velikou moc dal svému lidu. Chválou je všem svým svatým, synům Israele, lidu, který je mu blízký.
|
Psalmus 149 [7]
149:1 Cantáte Dómino cánticum novum: * laus ejus in ecclésia sanctórum.
149:2 Lætétur Israël in eo, qui fecit eum: * et fílii Sion exsúltent in rege suo.
149:3 Laudent nomen ejus in choro: * in týmpano, et psaltério psallant ei:
149:4 Quia beneplácitum est Dómino in pópulo suo: * et exaltábit mansuétos in salútem.
149:5 Exsultábunt sancti in glória: * lætabúntur in cubílibus suis.
149:6 Exaltatiónes Dei in gútture eórum: * et gládii ancípites in mánibus eórum.
149:7 Ad faciéndam vindíctam in natiónibus: * increpatiónes in pópulis.
149:8 Ad alligándos reges eórum in compédibus: * et nóbiles eórum in mánicis férreis.
149:9 Ut fáciant in eis judícium conscríptum: * glória hæc est ómnibus sanctis ejus.
|
Žalm 149 [7]
149:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
149:2 Ať se raduje Israel ze svého tvůrce, synové Siónu ať jásají nad svým králem.
149:3 Ať chválí jeho jméno tancem, ať mu hrají na buben a na citeru,
149:4 neboť Hospodin miluje svůj národ a pokorné zdobí vítězstvím.
149:5 Ať svatí jásají chvalozpěvem, ať se veselí na svých ložích.
149:6 Boží chválu ať mají v hrdlech a dvojsečný meč v rukou,
149:7 aby vykonali pomstu na pohanech, tresty na národech,
149:8 aby spoutali jejich krále řetězy a železnými okovy jejich velmože,
149:9 aby na nich vykonali určený soud. Všem jeho svatým bude to ke cti.
|
Psalmus 150 [8]
150:1 Laudáte Dóminum in sanctis ejus: * laudáte eum in firmaménto virtútis ejus.
150:2 Laudáte eum in virtútibus ejus: * laudáte eum secúndum multitúdinem magnitúdinis ejus.
150:3 Laudáte eum in sono tubæ: * laudáte eum in psaltério, et cíthara.
150:4 Laudáte eum in týmpano, et choro: * laudáte eum in chordis, et órgano.
150:5 Laudáte eum in cýmbalis benesonántibus: laudáte eum in cýmbalis jubilatiónis: * omnis spíritus laudet Dóminum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 150 [8]
150:1 Chvalte Hospodina v jeho svatyni, chvalte ho na jeho vznešené obloze!
150:2 Chvalte ho pro jeho mocná díla, chvalte ho pro jeho svrchovanou velebnost!
150:3 Chvalte ho hlaholem trouby, chvalte ho harfou a citerou!
150:4 Chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunnými nástroji a flétnou!
150:5 Chvalte ho zvučnými cimbály, chvalte ho cimbály hlučnými! Všechno, co dýchá, ať chválí Hospodina!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluia, alleluia, alleluia.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Psalterio secundum diem}
Rom 6:9-10
Christus resúrgens ex mórtuis jam non móritur, mors illi ultra non dominábitur. Quod enim mórtuus est peccáto, mórtuus est semel: quod autem vivit, vivit Deo.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Auróra lucis rútilat,
Cælum láudibus íntonat,
Mundus exsúltans júbilat,
Gemens inférnus úlulat:
Cum Rex ille fortíssimus,
Mortis confráctis víribus,
Pede concúlcans tártara,
Solvit a pœna míseros.
Ille qui clausus lápide
Custodítur sub mílite,
Triúmphans pompa nóbili,
Victor surgit de fúnere.
Solútis jam gemítibus,
Et inférni dolóribus,
Quia surréxit Dóminus,
Respléndens clamat Ángelus.
Quǽsumus, Auctor ómnium,
In hoc pascháli gáudio,
Ab omni mortis ímpetu
Tuum defénde pópulum.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
℣. In resurrectióne tua, Christe, allelúja.
℟. Cæli et terra læténtur, allelúja.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
Rom 6:9-10
Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.
℟. Bohu díky.
Hymnus {Doxology: PaschT}
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný Král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný Anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním Velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
℣. Kriste, ve tvém zmrtvýchvstání, alleluia.
℟. Ať zajásá nebe i země, alleluia.
|
Canticum: Benedictus {Antiphona ex Proprio de Tempore}
Ant. Ardens est cor meum.
Canticum Zachariæ
Luc. 1:68-79
1:68 Benedíctus ✠ Dóminus, Deus Israël: * quia visitávit, et fecit redemptiónem plebis suæ:
1:69 Et eréxit cornu salútis nobis: * in domo David, púeri sui.
1:70 Sicut locútus est per os sanctórum, * qui a sǽculo sunt, prophetárum ejus:
1:71 Salútem ex inimícis nostris, * et de manu ómnium, qui odérunt nos.
1:72 Ad faciéndam misericórdiam cum pátribus nostris: * et memorári testaménti sui sancti.
1:73 Jusjurándum, quod jurávit ad Ábraham patrem nostrum, * datúrum se nobis:
1:74 Ut sine timóre, de manu inimicórum nostrórum liberáti, * serviámus illi.
1:75 In sanctitáte, et justítia coram ipso, * ómnibus diébus nostris.
1:76 Et tu, puer, Prophéta Altíssimi vocáberis: * præíbis enim ante fáciem Dómini, paráre vias ejus:
1:77 Ad dandam sciéntiam salútis plebi ejus: * in remissiónem peccatórum eórum:
1:78 Per víscera misericórdiæ Dei nostri: * in quibus visitávit nos, óriens ex alto:
1:79 Illumináre his, qui in ténebris, et in umbra mortis sedent: * ad dirigéndos pedes nostros in viam pacis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Ardens est cor meum, desídero vidére Dóminum meum: quæro, et non invénio, ubi posuérunt eum, allelúja, allelúja.
|
Kantikum: Benedictus {Antifona z vlastních textů období}
Ant. Mé srdce hoří.
Zachariášův chvalozpěv
Lukáš 1:68-79
1:68 Pochválen ✠ buď Hospodin, Bůh Israele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
1:69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
1:70 jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
1:71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
1:72 slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
1:73 na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
1:74 abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
1:75 jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
1:76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
1:77 a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
1:78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
1:79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Mé srdce hoří, toužím spatřit svého Pána; hledám, a nemohu najít, kam jej položili, alleluja, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentinum}
Ant. Crucifíxus surréxit a mórtuis, et redémit nos, allelúja, allelúja.
℣. Dícite in natiónibus, allelúja.
℟. Quia Dóminus regnávit a ligno, allelúja.
Orémus.
Deus qui pro nobis Fílium tuum Crucis patíbulum subíre voluísti, ut inimíci a nobis expélleres potestátem: concéde nobis fámulis tuis; ut resurrectiónis grátiam consequámur.
Per eúmdem Dóminum nostrum Jesum Christum Fílium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentská}
Ant. Ukřižovaný vstal z mrtvých, a vykoupil nás, alleluja, alleluja.
℣. Rozhlašujte mezi národy, alleluja.
℟. Že Pán vládl ze dřeva kříže, alleluja.
Modleme se.
Bože, jenž jsi chtěl, aby tvůj Syn pro nás podstoupil utrpení Kříže, abys z nás vyhnal moc nepřítele; uděl nám, svým služebníkům, abychom obdrželi milost vzkříšení.
Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater Noster dicitur totum secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
℣. Dóminus det nobis suam pacem.
℟. Et vitam ætérnam. Amen.
|
Pater Noster se říká celé potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
℣. Pán nechť nám dá svůj mír.
℟. A život věčný. Amen.
|
Antiphona finalis B.M.V.
Regína cæli, lætáre, allelúja;
Quia quem meruísti portáre, allelúja,
Resurréxit, sicut dixit, allelúja:
Ora pro nobis Deum, allelúja.
℣. Gaude et lætáre, Virgo María, allelúja.
℟. Quia surréxit Dóminus vere, allelúja.
Orémus.
Deus, qui per resurrectiónem Fílii tui, Dómini nostri Jesu Christi, mundum lætificáre dignátus es: præsta, quǽsumus; ut, per ejus Genitrícem Vírginem Maríam, perpétuæ capiámus gáudia vitæ. Per eúmdem Christum Dóminum nostrum. Amen.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
|
Závěrečná mariánská antifona
Raduj se, Královno nebeská, aleluja,
protože splnil Pán slova svá, aleluja:
z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:
u něho za nás oroduj, aleluja.
℣. Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja,
℟. neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.
Modleme se.
Bože, vzkříšením svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jsi naplnil svět radostí; na přímluvu jeho Rodičky, Panny Marie, dej, ať dosáhneme radostí života věčného. Skrze Krista, našeho Pána.
℟. Amen
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Jam lucis orto sídere,
Deum precémur súpplices,
Ut in diúrnis áctibus
Nos servet a nocéntibus.
Linguam refrénans témperet,
Ne litis horror ínsonet:
Visum fovéndo cóntegat,
Ne vanitátes háuriat.
Sint pura cordis íntima,
Absístat et vecórdia;
Carnis terat supérbiam
Potus cibíque párcitas.
Ut, cum dies abscésserit,
Noctémque sors redúxerit,
Mundi per abstinéntiam
Ipsi canámus glóriam.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Již vzešla jasná denice,
i prosme Boha pokorně,
ať ve všem denním konání
nás od úkladů ochrání.
Dej uzdu, mírnost jazyku,
nechť nezazní hrůza sváru,
nechť také náš zrak ochrání,
že po marnostech nebaží.
Nechť čistá jsou nitra srdcí,
a bláznivost vždy v dáli dlí,
nechť pýchu těla zkrocuje
nám střídmost jídla, nápoje.
Až den pak tento odejde
a noční čas zas nastane,
my, kdož se světa zříkáme,
nechť chválu Bohu zpíváme.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum tempora}
Ant. Allelúja.
Psalmus 53 [1]
53:3 Deus, in nómine tuo salvum me fac: * et in virtúte tua júdica me.
53:4 Deus, exáudi oratiónem meam: * áuribus pércipe verba oris mei.
53:5 Quóniam aliéni insurrexérunt advérsum me, et fortes quæsiérunt ánimam meam: * et non proposuérunt Deum ante conspéctum suum.
53:6 Ecce enim, Deus ádjuvat me: * et Dóminus suscéptor est ánimæ meæ.
53:7 Avérte mala inimícis meis: * et in veritáte tua dispérde illos.
53:8 Voluntárie sacrificábo tibi, * et confitébor nómini tuo, Dómine: quóniam bonum est:
53:9 Quóniam ex omni tribulatióne eripuísti me: * et super inimícos meos despéxit óculus meus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Ant. Alleluja.
Žalm 53 [1]
53:3 Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo!
53:4 Bože, slyš moji modlitbu, popřej sluchu slovům mých úst!
53:5 Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali ohled.
53:6 Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu.
53:7 Obrať zlo proti mým odpůrcům, pro svoji věrnost je zahlaď!
53:8 Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré,
53:9 vždyť mě vyprostilo z každé tísně, na nepřátele vítězně pohlédlo mé oko.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(1-16) [2]
118:1 (Aleph) Beáti immaculáti in via: * qui ámbulant in lege Dómini.
118:2 Beáti, qui scrutántur testimónia ejus: * in toto corde exquírunt eum.
118:3 Non enim qui operántur iniquitátem, * in viis ejus ambulavérunt.
118:4 Tu mandásti * mandáta tua custodíri nimis.
118:5 Útinam dirigántur viæ meæ, * ad custodiéndas justificatiónes tuas!
118:6 Tunc non confúndar, * cum perspéxero in ómnibus mandátis tuis.
118:7 Confitébor tibi in directióne cordis: * in eo quod dídici judícia justítiæ tuæ.
118:8 Justificatiónes tuas custódiam: * non me derelínquas usquequáque.
118:9 (Beth) In quo córrigit adolescéntior viam suam? * In custodiéndo sermónes tuos.
118:10 In toto corde meo exquisívi te: * ne repéllas me a mandátis tuis.
118:11 In corde meo abscóndi elóquia tua: * ut non peccem tibi.
118:12 Benedíctus es, Dómine: * doce me justificatiónes tuas.
118:13 In lábiis meis, * pronuntiávi ómnia judícia oris tui.
118:14 In via testimoniórum tuórum delectátus sum, * sicut in ómnibus divítiis.
118:15 In mandátis tuis exercébor: * et considerábo vias tuas.
118:16 In justificatiónibus tuis meditábor: * non oblivíscar sermónes tuos.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(1-16) [2]
118:1 (Aleph) Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon.
118:2 Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem.
118:3 Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou.
118:4 Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala.
118:5 Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení.
118:6 Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání.
118:7 Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům.
118:8 Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj!
118:9 (Beth) Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.
118:10 Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání.
118:11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.
118:12 Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:13 Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst.
118:14 Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění.
118:15 O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky.
118:16 Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(17-32) [3]
118:17 (Ghimel) Retríbue servo tuo, vivífica me: * et custódiam sermónes tuos:
118:18 Revéla óculos meos: * et considerábo mirabília de lege tua.
118:19 Íncola ego sum in terra: * non abscóndas a me mandáta tua.
118:20 Concupívit ánima mea desideráre justificatiónes tuas, * in omni témpore.
118:21 Increpásti supérbos: * maledícti qui declínant a mandátis tuis.
118:22 Aufer a me oppróbrium, et contémptum: * quia testimónia tua exquisívi.
118:23 Étenim sedérunt príncipes, et advérsum me loquebántur: * servus autem tuus exercebátur in justificatiónibus tuis.
118:24 Nam et testimónia tua meditátio mea est: * et consílium meum justificatiónes tuæ.
118:25 (Daleth) Adhǽsit paviménto ánima mea: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:26 Vias meas enuntiávi, et exaudísti me: * doce me justificatiónes tuas.
118:27 Viam justificatiónum tuárum ínstrue me: * et exercébor in mirabílibus tuis.
118:28 Dormitávit ánima mea præ tǽdio: * confírma me in verbis tuis.
118:29 Viam iniquitátis ámove a me: * et de lege tua miserére mei.
118:30 Viam veritátis elégi: * judícia tua non sum oblítus.
118:31 Adhǽsi testimóniis tuis, Dómine: * noli me confúndere.
118:32 Viam mandatórum tuórum cucúrri, * cum dilatásti cor meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 118(17-32) [3]
118:17 (Ghimel) Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova.
118:18 Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.
118:19 Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání.
118:20 V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době.
118:21 Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání.
118:22 Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám.
118:23 I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních,
118:24 tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci.
118:25 (Daleth) Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova.
118:26 Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:27 Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech.
118:28 Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova.
118:29 Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj.
118:30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy.
118:31 Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!
118:32 Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum diem}
1 Tim. 1:17
Regi sæculórum immortáli et invisíbili, soli Deo honor et glória in sǽcula sæculórum. Amen.
℟. Deo grátias.
℟.br. Christe, Fili Dei vivi, miserére nobis, * Allelúja, allelúja.
℟. Christe, Fili Dei vivi, miserére nobis, * Allelúja, allelúja.
℣. Qui surrexísti a mórtuis.
℟. Allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Christe, Fili Dei vivi, miserére nobis, * Allelúja, allelúja.
℣. Exsúrge, Christe, ádjuva nos, allelúja.
℟. Et líbera nos propter nomen tuum, allelúja.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
1 Tim. 1:17
Králi všech věků nesmrtelnému a neviditelnému, samotnému Bohu buď čest a sláva na věky věkův. Amen.
℟. Bohu díky.
℟.br. Christ, Son of the living God, have mercy on us, * Alleluja, alleluja.
℟. Christ, Son of the living God, have mercy on us, * Alleluja, alleluja.
℣. Thou that arose from the dead.
℟. Alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Christ, Son of the living God, have mercy on us, * Alleluja, alleluja.
℣. Povstaň, Kriste, a pomoz nám, alleluja.
℟. A vysvoboď nás pro své jméno, alleluja.
|
Preces Dominicales et Feriales {habentur}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Credo dicitur secreto usque ad Carnis resurrectiónem.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum.
℣. Carnis resurrectiónem.
℟. Vitam ætérnam. Amen.
℣. Et ego ad te, Dómine, clamávi.
℟. Et mane orátio mea prævéniet te.
℣. Repleátur os meum laude.
℟. Ut cantem glóriam tuam, tota die magnitúdinem tuam.
℣. Dómine, avérte fáciem tuam a peccátis meis.
℟. Et omnes iniquitátes meas dele.
℣. Cor mundum crea in me, Deus.
℟. Et spíritum rectum ínnova in viscéribus meis.
℣. Ne projícias me a fácie tua.
℟. Et spíritum sanctum tuum ne áuferas a me.
℣. Redde mihi lætítiam salutáris tui.
℟. Et spíritu principáli confírma me.
|
Nedělní i feriální přímluvy {dělají se}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Credo se říká potichu až do Carnis resurrectiónem.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění.
℣. Těla vzkříšení.
℟. Život věčný. Amen.
℣. A já k tobě, Pane, volám.
℟. A ráno má modlitba předstoupí před tebe.
℣. Naplň má ústa chválou.
℟. Abych zpíval tvou slávu a celý den hlásal tvou velikost.
℣. Pane, odvrať svou tvář od mých hříchů.
℟. A vymaž všechny mé nepravosti.
℣. Stvoř ve mně čisté srdce, Bože.
℟. A obnov v mém nitru ducha pevného.
℣. Neodvrhuj mě od své tváře.
℟. A svého svatého Ducha mi neodnímej.
℣. Navrať mi radost ze své spásy.
℟. A upevni mě duchem vznešeným.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Preces Dominicales et Feriales {habentur}
℣. Adjutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Maríæ semper Vírgini, beáto Michaéli Archángelo, beáto Joánni Baptístæ, sanctis Apóstolis Petro et Paulo, et ómnibus Sanctis, quia peccávi nimis, cogitatióne, verbo et ópere: percutit sibi pectus mea culpa, mea culpa, mea máxima culpa. Ídeo precor beátam Maríam semper Vírginem, beátum Michaélem Archángelum, beátum Joánnem Baptístam, sanctos Apóstolos Petrum et Paulum, et omnes Sanctos, oráre pro me ad Dóminum Deum nostrum.
Misereátur nostri omnípotens Deus, et dimíssis peccátis nostris, perdúcat nos ad vitam ætérnam. Amen.
Indulgéntiam, ✠ absolutiónem et remissiónem peccatórum nostrórum tríbuat nobis omnípotens et miséricors Dóminus. Amen.
℣. Dignáre, Dómine, die isto.
℟. Sine peccáto nos custodíre.
℣. Miserére nostri, Dómine.
℟. Miserére nostri.
℣. Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos.
℟. Quemádmodum sperávimus in te.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
|
Nedělní i feriální přímluvy {dělají se}
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
Vyznávám se všemohoucímu Bohu, blahoslavené vždy Panně Marii, svatému Michaelu Archandělovi, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petrovi a Pavlovi, a všem svatým, že často hřeším myšlením, slovy a skutky: bije se v prsa je to má vina, má vina, má veliká vina. Proto prosím blahoslavenou Marii vždy Pannu, svatého Michaela Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, a všechny Svaté, abyste se za mě u Boha přimlouvali.
Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám naše hříchy, a doveď nás do života věčného. Amen.
Prominutí ✠ rozhřešení a odpuštění našich hříchů nechť udělí nám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
℣. Rač, Pane, v tento den.
℟. Bez hříchu nás uchovati.
℣. Smiluj se nad námi, Pane.
℟. Smiluj se nad námi.
℣. Ať je tvé milosrdenství, Pane, nad námi.
℟. Jako jsme doufali v tebe.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
|
Oratio
secunda Domine, exaudi omittitur
Orémus.
Dómine Deus omnípotens, qui ad princípium hujus diéi nos perveníre fecísti: tua nos hódie salva virtúte; ut in hac die ad nullum declinémus peccátum, sed semper ad tuam justítiam faciéndam nostra procédant elóquia, dirigántur cogitatiónes et ópera.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
|
Modlitba
druhé Pane, slyš modlitbu mou se vynechává
Modleme se.
Pane, všemohoucí Bože, jenž jsi nás přivedl na začátek tohoto dne: zachraňuj nás dnes svou mocí, abychom se dnešního dne nesnížili k žádnému hříchu, avšak ke konání tvé spravedlnosti vždy směřovaly naše slova, myšlenky i skutky.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
|
Martyrologium {anticip.}
Idibus Aprilis Luna vicésima séptima Anno Dómini 2018
Hispali, in Hispania, sancti Hermenegildi Martyris, qui fuit filius Leovigildi, Regis Visigothorum Ariani; atque ob catholicae fidei confessionem conjectus in carcerem, et, cum in solemnitate Paschali Communionem ab Episcopo Ariano accipere noluisset, perfidi patris jussu securi percussus est, ac regnum caeleste pro terreno Rex et Martyr intravit.
Romae, in persecutione Marci Antonini Veri et Lucii Aurelii Commodi, passio sancti Justini, Philosophi et Martyris; qui, cum secundum librum pro religionis nostrae defensione praefatis Imperatoribus porrexisset, eamque ibidem disputando strenue propugnasset, Crescentis Cynici, cujus vitam et mores nefarios redarguerat, insidiis accusatus quod Christianus esset, remunerationem linguae fidelis, martyrii munus accepit. Ipsius tamen festum sequenti die recolitur.
Pergami, in Asia, in eadem persecutione, natalis sanctorum Martyrum Carpi, Thyatirensis Episcopi; Papyli Diaconi, et Agathonicae, ejusdem Papyli sororis et optimae feminae, atque Agathodori, eorum famuli, aliorumque multorum. Hi omnes, post varios cruciatus, pro beatis confessionibus martyrio coronati sunt.
Dorostori, in Mysia inferiore, passio sanctorum Maximi, Quinctiliani et Dadae, in persecutione Diocletiani.
Ravennae sancti Ursi, Episcopi et Confessoris.
℣. Et álibi aliórum plurimórum sanctórum Mártyrum et Confessórum, atque sanctárum Vírginum.
℟. Deo grátias.
|
Martyrologium {anticip.}
Léta Páně 2018, 13. dubna, 27. dne věku měsíce.
V Seville ve Španělsku svatý mučedník Hermenegild. ✠ Protože statečně vyznal katolickou víru, byl sprovozen ze světa sekyrou. * Takto obdržel tento královský mučedník výměnou za pozemský trůn čestné místo v nebeské vlasti. †
V Pergamonu v Malé Asii došli na konec své pozemské pouti tito svatí mučedníci: ✠ biskup Karpus, diákon Papylus a jeho sestra Agathonika, * ctnostná paní, a mnoho dalších. ✠ Za vlády Marca Antonína Vera * a Lucia Aurelia Commoda obdrželi ti všichni výměnou za blažené vyznání víry korunu mučedníků. ✠ Spolu s nimi trpěl také slavný Justin Filosof, který věnoval mnoho námahy tomu, aby sepsal a vysvětlil učení Kristovo, * a odměnou za jeho statečná slova a svědectví víře mu byla milost mučednictví. †
℣. A jinde mnoho svatých mučedníků, vyznavačů a svatých panen.
℟. Bohu díky.
|
℣. Pretiósa in conspéctu Dómini.
℟. Mors Sanctórum ejus.
Sancta María et omnes Sancti intercédant pro nobis ad Dóminum, ut nos mereámur ab eo adjuvári et salvári, qui vivit et regnat in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Předrahá je v Hospodinových očích.
℟. Smrt jeho Svatých.
Panna Maria a všichni Svatí ať se za nás přimlouvají u Pána, abychom si zasloužili pomoci i spásy od toho, jenž žije a kraluje na věky věkův.
℟. Amen.
|
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Deus in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
℣. Réspice in servos tuos, Dómine, et in ópera tua, et dírige fílios eórum.
℟. Et sit splendor Dómini Dei nostri super nos, et ópera mánuum nostrárum dírige super nos, et opus mánuum nostrárum dírige.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Orémus.
Dirígere et sanctificáre, régere et gubernáre dignáre, Dómine Deus, Rex cæli et terræ, hódie corda et córpora nostra, sensus, sermónes et actus nostros in lege tua, et in opéribus mandatórum tuórum: ut hic et in ætérnum, te auxiliánte, salvi et líberi esse mereámur, Salvátor mundi: Qui vivis et regnas in sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Bože, k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
℣. Pohlédni na své služebníky, Pane‚ a na své dílo, a veď jejich syny.
℟. A budiž jas Pána našeho Boha nad námi, a skutky našich rukou řiď nad námi: a dílo našich rukou řiď.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Modleme se.
Říditi a posvěcovati‚ ovládati a vésti rač, Pane Bože, Králi nebe a země, dnes srdce i těla naše, smysly, slova i skutky naše ve svém zákoně, a ve vykonávání tvých přikázání: abychom nyní i navěky, s tvou pomocí zdrávi a svobodni býti si zasloužili, Spasiteli světa; Jenž žiješ a kraluješ na věky věkův.
℟. Amen.
|
Lectio brevis {ex Psalterio secundum tempora}
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Dies et actus nostros in sua pace dispónat Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
Col 3:1-2
Si consurrexístis cum Christo, quæ sursum sunt quǽrite, ubi Christus est in déxtera Dei sedens: quæ sursum sunt sápite, non quæ super terram.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Dny a skutky naše ať zřídí ve svém pokoji všemohoucí Hospodin.
℟. Amen.
Col 3:1-2
If you be risen with Christ, seek the things that are above; where Christ is sitting at the right hand of God: Mind the things that are above, not the things that are upon the earth.
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
Conclusio
℣. Adjutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
℣. Benedícite.
℟. Deus.
Benedictio. Dóminus nos benedícat, ✠ et ab omni malo deféndat, et ad vitam perdúcat ætérnam. Et fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
℣. Požehnejte mi.
℟. Bůh ti požehnej.
Požehnání. Hospodin nám požehnej, ✠ a ode všeho zlého ochraňuj, a do věčného života nás doveď. A duše věrných zemřelých pro slitování Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Nunc, Sancte, nobis, Spíritus,
Unum Patri cum Fílio,
Dignáre promptus íngeri
Nostro refúsus péctori.
Os, lingua, mens, sensus, vigor
Confessiónem pérsonent.
Flamméscat igne cáritas,
Accéndat ardor próximos.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Nuž nyní, Duchu přesvatý,
jenž s Otcem, Synem jedno jsi,
rač rychle v nás sestoupiti,
v našich hrudích se rozlíti.
Rty, jazyk, smysl, síly dar
nechť zazní jedním vyznáním.
Nechť ohněm plane láska v nás,
žár vznítí plamen i v bližním.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum tempora}
Ant. Allelúja.
Psalmus 118(33-48) [1]
118:33 (He) Legem pone mihi, Dómine, viam justificatiónum tuárum: * et exquíram eam semper.
118:34 Da mihi intelléctum, et scrutábor legem tuam: * et custódiam illam in toto corde meo.
118:35 Deduc me in sémitam mandatórum tuórum: * quia ipsam vólui.
118:36 Inclína cor meum in testimónia tua: * et non in avarítiam.
118:37 Avérte óculos meos ne vídeant vanitátem: * in via tua vivífica me.
118:38 Státue servo tuo elóquium tuum, * in timóre tuo.
118:39 Ámputa oppróbrium meum quod suspicátus sum: * quia judícia tua jucúnda.
118:40 Ecce, concupívi mandáta tua: * in æquitáte tua vivífica me.
118:41 (Vav) Et véniat super me misericórdia tua, Dómine: * salutáre tuum secúndum elóquium tuum.
118:42 Et respondébo exprobrántibus mihi verbum: * quia sperávi in sermónibus tuis.
118:43 Et ne áuferas de ore meo verbum veritátis usquequáque: * quia in judíciis tuis supersperávi.
118:44 Et custódiam legem tuam semper: * in sǽculum et in sǽculum sǽculi.
118:45 Et ambulábam in latitúdine: * quia mandáta tua exquisívi.
118:46 Et loquébar in testimóniis tuis in conspéctu regum: * et non confundébar.
118:47 Et meditábar in mandátis tuis, * quæ diléxi.
118:48 Et levávi manus meas ad mandáta tua, quæ diléxi: * et exercébar in justificatiónibus tuis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Ant. Alleluja.
Žalm 118(33-48) [1]
118:33 (He) Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat.
118:34 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem.
118:35 Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji.
118:36 Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.
118:37 Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.
118:38 Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni.
118:39 Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé.
118:40 Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život.
118:41 (Vau) Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl,
118:42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo.
118:43 Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud.
118:44 Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy.
118:45 Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:46 O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben.
118:47 Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval.
118:48 Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(49-64) [2]
118:49 (Zai) Memor esto verbi tui servo tuo, * in quo mihi spem dedísti.
118:50 Hæc me consoláta est in humilitáte mea: * quia elóquium tuum vivificávit me.
118:51 Supérbi iníque agébant usquequáque: * a lege autem tua non declinávi.
118:52 Memor fui judiciórum tuórum a sǽculo, Dómine: * et consolátus sum.
118:53 Deféctio ténuit me, * pro peccatóribus derelinquéntibus legem tuam.
118:54 Cantábiles mihi erant justificatiónes tuæ, * in loco peregrinatiónis meæ.
118:55 Memor fui nocte nóminis tui, Dómine: * et custodívi legem tuam.
118:56 Hæc facta est mihi: * quia justificatiónes tuas exquisívi.
118:57 (Heth) Pórtio mea, Dómine, * dixi custodíre legem tuam.
118:58 Deprecátus sum fáciem tuam in toto corde meo: * miserére mei secúndum elóquium tuum.
118:59 Cogitávi vias meas: * et convérti pedes meos in testimónia tua.
118:60 Parátus sum, et non sum turbátus: * ut custódiam mandáta tua.
118:61 Funes peccatórum circumpléxi sunt me: * et legem tuam non sum oblítus.
118:62 Média nocte surgébam ad confiténdum tibi, * super judícia justificatiónis tuæ.
118:63 Párticeps ego sum ómnium timéntium te: * et custodiéntium mandáta tua.
118:64 Misericórdia tua, Dómine, plena est terra: * justificatiónes tuas doce me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(49-64) [2]
118:49 (Zain) Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
118:50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
118:51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
118:52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
118:53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
118:54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
118:55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
118:56 Mně připadl tento úkol : ustanovení tvá zachovávat.
118:57 (Heth) Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
118:58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
118:59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
118:60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
118:61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
118:63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
118:64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Bonitátem fecísti cum servo tuo, Dómine, * secúndum verbum tuum.
118:66 Bonitátem, et disciplínam, et sciéntiam doce me: * quia mandátis tuis crédidi.
118:67 Priúsquam humiliárer ego delíqui: * proptérea elóquium tuum custodívi.
118:68 Bonus es tu: * et in bonitáte tua doce me justificatiónes tuas.
118:69 Multiplicáta est super me iníquitas superbórum: * ego autem in toto corde meo scrutábor mandáta tua.
118:70 Coagulátum est sicut lac cor eórum: * ego vero legem tuam meditátus sum.
118:71 Bonum mihi quia humiliásti me: * ut discam justificatiónes tuas.
118:72 Bonum mihi lex oris tui, * super míllia auri et argénti.
118:73 (Joth) Manus tuæ fecérunt me, et plasmavérunt me: * da mihi intelléctum, et discam mandáta tua.
118:74 Qui timent te vidébunt me, et lætabúntur: * quia in verba tua supersperávi.
118:75 Cognóvi, Dómine, quia ǽquitas judícia tua: * et in veritáte tua humiliásti me.
118:76 Fiat misericórdia tua ut consolétur me, * secúndum elóquium tuum servo tuo.
118:77 Véniant mihi miseratiónes tuæ, et vivam: * quia lex tua meditátio mea est.
118:78 Confundántur supérbi, quia injúste iniquitátem fecérunt in me: * ego autem exercébor in mandátis tuis.
118:79 Convertántur mihi timéntes te: * et qui novérunt testimónia tua.
118:80 Fiat cor meum immaculátum in justificatiónibus tuis, * ut non confúndar.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 118(65-80) [3]
118:65 (Teth) Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.
118:66 Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.
118:67 Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
118:68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:69 Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.
118:70 Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.
118:71 Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.
118:72 Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.
118:73 (Jod) Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním.
118:74 Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo.
118:75 Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou.
118:76 Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl.
118:77 Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
118:78 Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím.
118:79 Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají.
118:80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum tempora}
Rom 6:9-10
Christus resúrgens ex mórtuis jam non móritur, mors illi ultra non dominábitur. Quod enim mórtuus est peccáto, mórtuus est semel: quod autem vivit, vivit Deo.
℟. Deo grátias.
℟.br. Surréxit Dóminus de sepúlcro, * Allelúja, allelúja.
℟. Surréxit Dóminus de sepúlcro, * Allelúja, allelúja.
℣. Qui pro nobis pepéndit in ligno.
℟. Allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Surréxit Dóminus de sepúlcro, * Allelúja, allelúja.
℣. Surréxit Dóminus vere, allelúja.
℟. Et appáruit Simóni, allelúja.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Římanům 6:9-10
Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.
℟. Bohu díky.
℟.br. Pán vstal z hrobu, * alleluja, alleluja.
℟. Pán vstal z hrobu, * alleluja, alleluja.
℣. Jenž pro nás visel na dřevě kříže.
℟. Alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Pán vstal z hrobu, * alleluja, alleluja.
℣. Pán vpravdě zmrtvých vstal, alleluja.
℟. A ukázal se Šimonu Petrovi, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Rector potens, verax Deus,
Qui témperas rerum vices,
Splendóre mane ínstruis,
Et ígnibus merídiem:
Exstíngue flammas lítium,
Aufer calórem nóxium,
Confer salútem córporum,
Verámque pacem córdium.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Vládce mocný, pravý Bože,
jenž pořádáš síly v světě
rána šatíš svou nádherou,
poledne ohnivostí svou.
Uhas nesvárů plamennost,
žáru provinění zbavuj,
uděl zdraví těla hojnost,
srdcím pak pravou pokojnost.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum tempora}
Ant. Allelúja.
Psalmus 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Defécit in salutáre tuum ánima mea: * et in verbum tuum supersperávi.
118:82 Defecérunt óculi mei in elóquium tuum, * dicéntes: Quando consoláberis me?
118:83 Quia factus sum sicut uter in pruína: * justificatiónes tuas non sum oblítus.
118:84 Quot sunt dies servi tui? * quando fácies de persequéntibus me judícium?
118:85 Narravérunt mihi iníqui fabulatiónes: * sed non ut lex tua.
118:86 Ómnia mandáta tua véritas: * iníque persecúti sunt me, ádjuva me.
118:87 Paulo minus consummavérunt me in terra: * ego autem non derelíqui mandáta tua.
118:88 Secúndum misericórdiam tuam vivífica me: * et custódiam testimónia oris tui.
118:89 (Lamed) In ætérnum, Dómine, * verbum tuum pérmanet in cælo.
118:90 In generatiónem et generatiónem véritas tua: * fundásti terram, et pérmanet.
118:91 Ordinatióne tua persevérat dies: * quóniam ómnia sérviunt tibi.
118:92 Nisi quod lex tua meditátio mea est: * tunc forte periíssem in humilitáte mea.
118:93 In ætérnum non oblivíscar justificatiónes tuas: * quia in ipsis vivificásti me.
118:94 Tuus sum ego, salvum me fac: * quóniam justificatiónes tuas exquisívi.
118:95 Me exspectavérunt peccatóres ut pérderent me: * testimónia tua intelléxi.
118:96 Omnis consummatiónis vidi finem: * latum mandátum tuum nimis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Ant. Alleluja.
Žalm 118(81-96) [1]
118:81 (Caph) Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.
118:82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?
118:83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl .
118:84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?
118:85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.
118:86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!
118:87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.
118:88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.
118:89 (Lamed) Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.
118:90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
118:91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
118:92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.
118:93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.
118:94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.
118:95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.
118:96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Quómodo diléxi legem tuam, Dómine? * tota die meditátio mea est.
118:98 Super inimícos meos prudéntem me fecísti mandáto tuo: * quia in ætérnum mihi est.
118:99 Super omnes docéntes me intelléxi: * quia testimónia tua meditátio mea est.
118:100 Super senes intelléxi: * quia mandáta tua quæsívi.
118:101 Ab omni via mala prohíbui pedes meos: * ut custódiam verba tua.
118:102 A judíciis tuis non declinávi: * quia tu legem posuísti mihi.
118:103 Quam dúlcia fáucibus meis elóquia tua, * super mel ori meo!
118:104 A mandátis tuis intelléxi: * proptérea odívi omnem viam iniquitátis.
118:105 (Nun) Lucérna pédibus meis verbum tuum, * et lumen sémitis meis.
118:106 Jurávi, et státui * custodíre judícia justítiæ tuæ.
118:107 Humiliátus sum usquequáque, Dómine: * vivífica me secúndum verbum tuum.
118:108 Voluntária oris mei beneplácita fac, Dómine: * et judícia tua doce me.
118:109 Ánima mea in mánibus meis semper: * et legem tuam non sum oblítus.
118:110 Posuérunt peccatóres láqueum mihi: * et de mandátis tuis non errávi.
118:111 Hereditáte acquisívi testimónia tua in ætérnum: * quia exsultátio cordis mei sunt.
118:112 Inclinávi cor meum ad faciéndas justificatiónes tuas in ætérnum, * propter retributiónem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(97-112) [2]
118:97 (Mem) Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.
118:98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.
118:99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.
118:100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.
118:101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.
118:102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu .
118:103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.
118:104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.
118:105 (Nun) Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.
118:106 Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.
118:107 Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.
118:108 Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.
118:109 Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.
118:110 Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.
118:111 Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.
118:112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Iníquos ódio hábui: * et legem tuam diléxi.
118:114 Adjútor et suscéptor meus es tu: * et in verbum tuum supersperávi.
118:115 Declináte a me, malígni: * et scrutábor mandáta Dei mei.
118:116 Súscipe me secúndum elóquium tuum, et vivam: * et non confúndas me ab exspectatióne mea.
118:117 Ádjuva me, et salvus ero: * et meditábor in justificatiónibus tuis semper.
118:118 Sprevísti omnes discedéntes a judíciis tuis: * quia injústa cogitátio eórum.
118:119 Prævaricántes reputávi omnes peccatóres terræ: * ídeo diléxi testimónia tua.
118:120 Confíge timóre tuo carnes meas: * a judíciis enim tuis tímui.
118:121 (Ain) Feci judícium et justítiam: * non tradas me calumniántibus me.
118:122 Súscipe servum tuum in bonum: * non calumniéntur me supérbi.
118:123 Óculi mei defecérunt in salutáre tuum: * et in elóquium justítiæ tuæ.
118:124 Fac cum servo tuo secúndum misericórdiam tuam: * et justificatiónes tuas doce me.
118:125 Servus tuus sum ego: * da mihi intelléctum, ut sciam testimónia tua.
118:126 Tempus faciéndi, Dómine: * dissipavérunt legem tuam.
118:127 Ídeo diléxi mandáta tua, * super aurum et topázion.
118:128 Proptérea ad ómnia mandáta tua dirigébar: * omnem viam iníquam ódio hábui.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 118(113-128) [3]
118:113 (Samech) Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.
118:114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.
118:115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.
118:116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.
118:117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.
118:118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.
118:119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.
118:120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.
118:121 (Ain) Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.
118:122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.
118:123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.
118:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.
118:126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.
118:127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.
118:128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum tempora}
1 Cor 15:20-22
Christus resurréxit a mórtuis primítiæ dormiéntium: quóniam quidem per hóminem mors, et per hóminem resurréctio mortuórum. Et sicut in Adam omnes moriúntur, ita et in Christo omnes vivificabúntur.
℟. Deo grátias.
℟.br. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja, allelúja.
℟. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja, allelúja.
℣. Et appáruit Simóni.
℟. Allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Surréxit Dóminus vere, * Allelúja, allelúja.
℣. Gavísi sunt discípuli, allelúja.
℟. Viso Dómino, allelúja.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
1 Kor 15:20-22
Ale Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.
℟. Bohu díky.
℟.br. Pán vstal vpravdě z mrtvých, * alleluja, alleluja.
℟. Pán vstal vpravdě z mrtvých, * alleluja, alleluja.
℣. A ukázal se Šimonu Petrovi.
℟. Alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Pán vstal vpravdě z mrtvých, * alleluja, alleluja.
℣. Zaradovali se učedníci, alleluja.
℟. Když viděli Pána, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Rerum, Deus, tenax vigor,
Immótus in te pérmanens,
Lucis diúrnæ témpora
Succéssibus detérminans:
Largíre clarum véspere,
Quo vita nusquam décidat,
Sed prǽmium mortis sacræ
Perénnis instet glória.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám slunce oblohou vodíš,
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě,
nás do věčnosti vkročit nech.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Psalmi {ex Psalterio secundum tempora}
Ant. Allelúja.
Psalmus 118(129-144) [1]
118:129 (Phe) Mirabília testimónia tua: * ídeo scrutáta est ea ánima mea.
118:130 Declarátio sermónum tuórum illúminat: * et intelléctum dat párvulis.
118:131 Os meum apérui, et attráxi spíritum: * quia mandáta tua desiderábam.
118:132 Áspice in me, et miserére mei, * secúndum judícium diligéntium nomen tuum.
118:133 Gressus meos dírige secúndum elóquium tuum: * et non dominétur mei omnis injustítia.
118:134 Rédime me a calúmniis hóminum: * ut custódiam mandáta tua.
118:135 Fáciem tuam illúmina super servum tuum: * et doce me justificatiónes tuas.
118:136 Éxitus aquárum deduxérunt óculi mei: * quia non custodiérunt legem tuam.
118:137 (Sade) Justus es, Dómine: * et rectum judícium tuum.
118:138 Mandásti justítiam testimónia tua: * et veritátem tuam nimis.
118:139 Tabéscere me fecit zelus meus: * quia oblíti sunt verba tua inimíci mei.
118:140 Ignítum elóquium tuum veheménter: * et servus tuus diléxit illud.
118:141 Adolescéntulus sum ego et contémptus: * justificatiónes tuas non sum oblítus.
118:142 Justítia tua, justítia in ætérnum: * et lex tua véritas.
118:143 Tribulátio, et angústia invenérunt me: * mandáta tua meditátio mea est.
118:144 Ǽquitas testimónia tua in ætérnum: * intelléctum da mihi, et vivam.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
Ant. Alleluja.
Žalm 118(129-144) [1]
118:129 (Phe) Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává.
118:130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.
118:131 Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních.
118:132 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno.
118:133 Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne.
118:134 Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet.
118:135 Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
118:136 Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon.
118:137 (Tsade) Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech.
118:138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda.
118:139 Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova.
118:140 Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval.
118:141 Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk , avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl.
118:142 Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda.
118:143 Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením.
118:144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(145-160) [2]
118:145 (Coph) Clamávi in toto corde meo, exáudi me, Dómine: * justificatiónes tuas requíram.
118:146 Clamávi ad te, salvum me fac: * ut custódiam mandáta tua.
118:147 Prævéni in maturitáte, et clamávi: * quia in verba tua supersperávi.
118:148 Prævenérunt óculi mei ad te dilúculo: * ut meditárer elóquia tua.
118:149 Vocem meam audi secúndum misericórdiam tuam, Dómine: * et secúndum judícium tuum vivífica me.
118:150 Appropinquavérunt persequéntes me iniquitáti: * a lege autem tua longe facti sunt.
118:151 Prope es tu, Dómine: * et omnes viæ tuæ véritas.
118:152 Inítio cognóvi de testimóniis tuis: * quia in ætérnum fundásti ea.
118:153 (Res) Vide humilitátem meam, et éripe me: * quia legem tuam non sum oblítus.
118:154 Júdica judícium meum, et rédime me: * propter elóquium tuum vivífica me.
118:155 Longe a peccatóribus salus: * quia justificatiónes tuas non exquisiérunt.
118:156 Misericórdiæ tuæ multæ, Dómine: * secúndum judícium tuum vivífica me.
118:157 Multi qui persequúntur me, et tríbulant me: * a testimóniis tuis non declinávi.
118:158 Vidi prævaricántes, et tabescébam: * quia elóquia tua non custodiérunt.
118:159 Vide quóniam mandáta tua diléxi, Dómine: * in misericórdia tua vivífica me.
118:160 Princípium verbórum tuórum, véritas: * in ætérnum ómnia judícia justítiæ tuæ.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 118(145-160) [2]
118:145 (Coph) Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat.
118:146 Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet.
118:147 Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo.
118:148 Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl.
118:149 Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život.
118:150 Blíží se už , kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého.
118:151 Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda.
118:152 Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ.
118:153 (Reš) Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám.
118:154 Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl.
118:155 Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení.
118:156 Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život.
118:157 Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím.
118:158 Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl.
118:159 Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život.
118:160 To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 118(161-176) [3]
118:161 (Sin) Príncipes persecúti sunt me gratis: * et a verbis tuis formidávit cor meum.
118:162 Lætábor ego super elóquia tua: * sicut qui invénit spólia multa.
118:163 Iniquitátem ódio hábui, et abominátus sum: * legem autem tuam diléxi.
118:164 Sépties in die laudem dixi tibi, * super judícia justítiæ tuæ.
118:165 Pax multa diligéntibus legem tuam: * et non est illis scándalum.
118:166 Exspectábam salutáre tuum, Dómine: * et mandáta tua diléxi.
118:167 Custodívit ánima mea testimónia tua: * et diléxit ea veheménter.
118:168 Servávi mandáta tua, et testimónia tua: * quia omnes viæ meæ in conspéctu tuo.
118:169 (Thau) Appropínquet deprecátio mea in conspéctu tuo, Dómine: * juxta elóquium tuum da mihi intelléctum.
118:170 Intret postulátio mea in conspéctu tuo: * secúndum elóquium tuum éripe me.
118:171 Eructábunt lábia mea hymnum, * cum docúeris me justificatiónes tuas.
118:172 Pronuntiábit lingua mea elóquium tuum: * quia ómnia mandáta tua ǽquitas.
118:173 Fiat manus tua ut salvet me: * quóniam mandáta tua elégi.
118:174 Concupívi salutáre tuum, Dómine: * et lex tua meditátio mea est.
118:175 Vivet ánima mea, et laudábit te: * et judícia tua adjuvábunt me.
118:176 Errávi, sicut ovis, quæ périit: * quære servum tuum, quia mandáta tua non sum oblítus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 118(161-176) [3]
118:161 (Sin) Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova.
118:162 Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist.
118:163 Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon.
118:164 Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy.
118:165 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou.
118:166 S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním.
118:167 Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval.
118:168 Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty.
118:169 (Tau) Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova.
118:170 Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl.
118:171 Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš.
118:172 Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá.
118:173 Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil.
118:174 Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
118:175 Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy.
118:176 Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Responsorium Versus {ex Psalterio secundum tempora}
1 Pet 3:18
Christus semel pro peccátis nostris mórtuus est, justus pro injústis, ut nos offérret Deo, mortificátus quidem carne, vivificátus autem spíritu.
℟. Deo grátias.
℟.br. Gavísi sunt discípuli, * Allelúja, allelúja.
℟. Gavísi sunt discípuli, * Allelúja, allelúja.
℣. Viso Dómino.
℟. Allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Gavísi sunt discípuli, * Allelúja, allelúja.
℣. Mane nobíscum, Dómine, allelúja.
℟. Quóniam advesperáscit, allelúja.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš {ze Žaltáře pro období v církevním kalendáři}
1 Pet 3:18
Vždyť i Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život.
℟. Bohu díky.
℟.br. The disciples therefore were glad, * alleluia, alleluia.
℟. The disciples therefore were glad, * alleluia, alleluia.
℣. When they saw the Lord.
℟. Alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. The disciples therefore were glad, * alleluia, alleluia.
℣. Stay with us, O Lord, alleluia.
℟. Because it is towards evening, alleluia.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Deinde, clara voce, dicitur Versus:
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
Začátek
potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Poté se nahlas řekne Verš:
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi {Psalmi & antiphonæ ex Psalterio secundum diem}
Ant. Allelúja.
Psalmus 131 [1]
131:1 Meménto, Dómine, David, * et omnis mansuetúdinis ejus:
131:2 Sicut jurávit Dómino, * votum vovit Deo Jacob:
131:3 Si introíero in tabernáculum domus meæ, * si ascéndero in lectum strati mei:
131:4 Si dédero somnum óculis meis, * et pálpebris meis dormitatiónem:
131:5 Et réquiem tempóribus meis: donec invéniam locum Dómino, * tabernáculum Deo Jacob.
131:6 Ecce, audívimus eam in Éphrata: * invénimus eam in campis silvæ.
131:7 Introíbimus in tabernáculum ejus: * adorábimus in loco, ubi stetérunt pedes ejus.
131:8 Surge, Dómine, in réquiem tuam, * tu et arca sanctificatiónis tuæ.
131:9 Sacerdótes tui induántur justítiam: * et sancti tui exsúltent.
131:10 Propter David, servum tuum, * non avértas fáciem Christi tui.
131:11 Jurávit Dóminus David veritátem, et non frustrábitur eam: * De fructu ventris tui ponam super sedem tuam.
131:12 Si custodíerint fílii tui testaméntum meum, * et testimónia mea hæc, quæ docébo eos:
131:12 Et fílii eórum usque in sǽculum, * sedébunt super sedem tuam.
131:13 Quóniam elégit Dóminus Sion: * elégit eam in habitatiónem sibi.
131:14 Hæc réquies mea in sǽculum sǽculi: * hic habitábo quóniam elégi eam.
131:15 Víduam ejus benedícens benedícam: * páuperes ejus saturábo pánibus.
131:16 Sacerdótes ejus índuam salutári: * et sancti ejus exsultatióne exsultábunt.
131:17 Illuc prodúcam cornu David, * parávi lucérnam Christo meo.
131:18 Inimícos ejus índuam confusióne: * super ipsum autem efflorébit sanctificátio mea.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy {Žalmy a antifony ze Žaltáře pro všední den}
Ant. Alleluja.
Žalm 131 [1]
131:1 Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
131:2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
131:3 „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
131:4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
131:5 nebo spočinutí své skráni, dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“
131:6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
131:7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
131:8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
131:9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
131:10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
131:11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
131:12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit,
131:12 navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“
131:13 Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej mít za sídlo:
131:14 „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
131:15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
131:16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
131:17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
131:18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 132 [2]
132:1 Ecce quam bonum et quam jucúndum, * habitáre fratres in unum:
132:2 Sicut unguéntum in cápite, * quod descéndit in barbam, barbam Aaron,
132:2 Quod descéndit in oram vestiménti ejus: * sicut ros Hermon, qui descéndit in montem Sion.
132:3 Quóniam illic mandávit Dóminus benedictiónem, * et vitam usque in sǽculum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 132 [2]
132:1 Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
132:2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi,
132:2 kane mu na výstřih roucha. Jak chermónská rosa, která kane na siónské hory.
132:3 Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 134 [3]
134:1 Laudáte nomen Dómini, * laudáte, servi, Dóminum.
134:2 Qui statis in domo Dómini, * in átriis domus Dei nostri.
134:3 Laudáte Dóminum, quia bonus Dóminus: * psállite nómini ejus, quóniam suáve.
134:4 Quóniam Jacob elégit sibi Dóminus, * Israël in possessiónem sibi.
134:5 Quia ego cognóvi quod magnus est Dóminus, * et Deus noster præ ómnibus diis.
134:6 Ómnia quæcúmque vóluit, Dóminus fecit in cælo, et in terra, * in mari, et in ómnibus abýssis.
134:7 Edúcens nubes ab extrémo terræ: * fúlgura in plúviam fecit.
134:8 Qui prodúcit ventos de thesáuris suis: * qui percússit primogénita Ægýpti ab hómine usque ad pecus.
134:9 Et misit signa, et prodígia in médio tui, Ægýpte: * in Pharaónem, et in omnes servos ejus.
134:10 Qui percússit gentes multas: * et occídit reges fortes:
134:11 Sehon, regem Amorrhæórum, et Og, regem Basan, * et ómnia regna Chánaan.
134:12 Et dedit terram eórum hereditátem, * hereditátem Israël, pópulo suo.
134:13 Dómine, nomen tuum in ætérnum: * Dómine, memoriále tuum in generatiónem et generatiónem.
134:14 Quia judicábit Dóminus pópulum suum: * et in servis suis deprecábitur.
134:15 Simulácra géntium argéntum, et aurum, * ópera mánuum hóminum.
134:16 Os habent, et non loquéntur: * óculos habent, et non vidébunt.
134:17 Aures habent, et non áudient: * neque enim est spíritus in ore ipsórum.
134:18 Símiles illis fiant qui fáciunt ea: * et omnes qui confídunt in eis.
134:19 Domus Israël, benedícite Dómino: * domus Aaron, benedícite Dómino.
134:20 Domus Levi, benedícite Dómino: * qui timétis Dóminum, benedícite Dómino.
134:21 Benedíctus Dóminus ex Sion, * qui hábitat in Jerúsalem.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 134 [3]
134:1 Chvalte jméno Hospodinovo; chvalte, Hospodinovi služebníci,
134:2 kteří sloužíte v Hospodinově domě, v nádvořích domu našeho Boha.
134:3 Chvalte Hospodina, protože dobrý je Hospodin, opěvujte jeho jméno, protože je sladké.
134:4 Neboť Hospodin si vyvolil Jakuba, Israele za svůj majetek.
134:5 Vždyť já vím: velký je Hospodin a náš Pán je nade všemi bohy.
134:6 Cokoli chce Hospodin, činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech hlubinách vod.
134:7 Přivádí mraky od končin země, blesky vyvolává déšť, ze svých komor vyvádí větry.
134:8 Pobil egyptské prvorozence, lidi i dobytek.
134:9 Seslal divy a zázraky uprostřed tebe, Egypte, na faraona a všechny jeho služebníky.
134:10 Potřel mnohé národy a zabil mocné krále:
134:11 Sichona, krále amoritského, Oga, krále bašanského, a všechny krále kananejské.
134:12 Jejich zemi dal do majetku, do majetku Israeli, svému lidu.
134:13 Hospodine, tvé jméno trvá navěky, Hospodine, tvá památka od pokolení do pokolení.
134:14 Neboť Hospodin brání svůj národ a smilovává se nad svými služebníky.
134:15 Modly pohanů jsou stříbro a zlato, díla lidských rukou.
134:16 Mají ústa, ale nemluví, mají oči, ale nevidí.
134:17 Mají uši, ale neslyší, a není dechu v jejich ústech.
134:18 Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá.
134:19 Dome Israelův, velebte Hospodina, dome Árónův, velebte Hospodina,
134:20 dome Leviho, velebte Hospodina, vy, kteří se bojíte Hospodina, velebte Hospodina!
134:21 Buď veleben Hospodin ze Siónu, on přebývá v Jeruzalémě.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 135 [4]
135:1 Confitémini Dómino quóniam bonus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:2 Confitémini Deo deórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:3 Confitémini Dómino dominórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:4 Qui facit mirabília magna solus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:5 Qui fecit cælos in intelléctu: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:6 Qui firmávit terram super aquas: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:7 Qui fecit luminária magna: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:8 Solem in potestátem diéi: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:9 Lunam, et stellas in potestátem noctis: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:10 Qui percússit Ægýptum cum primogénitis eórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:11 Qui edúxit Israël de médio eórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:12 In manu poténti, et brácchio excélso: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:13 Qui divísit Mare Rubrum in divisiónes: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:14 Et edúxit Israël per médium ejus: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:15 Et excússit Pharaónem, et virtútem ejus in Mari Rubro: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:16 Qui tradúxit pópulum suum per desértum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:17 Qui percússit reges magnos: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:18 Et occídit reges fortes: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:19 Sehon, regem Amorrhæórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:20 Et Og, regem Basan: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:21 Et dedit terram eórum hereditátem: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:22 Hereditátem Israël, servo suo: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:23 Quia in humilitáte nostra memor fuit nostri: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:24 Et redémit nos ab inimícis nostris: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:25 Qui dat escam omni carni: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:26 Confitémini Deo cæli: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
135:26 Confitémini Dómino dominórum: * quóniam in ætérnum misericórdia ejus.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 135 [4]
135:1 Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:2 Oslavujte Boha bohů, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:3 Oslavujte Pána pánů, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:4 On sám učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:5 On moudře učinil nebe, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:6 On rozprostřel na vodách zemi, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:7 On učinil veliká světla, jeho milosrdenství trvá navěky:
135:8 slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:9 měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:10 On pobil Egypťany v jejich prvorozencích, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:11 On vyvedl Israele z jejich středu, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:12 mocnou rukou a napřaženým ramenem, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:13 On rozdělil Rudé moře, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:14 a převedl Israele jeho středem, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:15 On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:16 On vedl svůj národ na poušti, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:17 On potřel veliké krále, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:18 On zabil mocné krále, jeho milosrdenství trvá navěky:
135:19 Sichona, krále amoritského, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:20 a Oga, krále bašanského, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:21 a dal jejich zem do majetku, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:22 do majetku Israeli, svému služebníku, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:23 On si vzpomněl na nás v našem ponížení, jeho milosrdenství trvá navěky,
135:24 a vysvobodil nás od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:25 On dává pokrm každému tvoru, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:26 Oslavujte Boha nebes, jeho milosrdenství trvá navěky.
135:26 Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 136 [5]
136:1 Super flúmina Babylónis, illic sédimus et flévimus: * cum recordarémur Sion:
136:2 In salícibus in médio ejus, * suspéndimus órgana nostra.
136:3 Quia illic interrogavérunt nos, qui captívos duxérunt nos, * verba cantiónum:
136:3 Et qui abduxérunt nos: * Hymnum cantáte nobis de cánticis Sion.
136:4 Quómodo cantábimus cánticum Dómini * in terra aliéna?
136:5 Si oblítus fúero tui, Jerúsalem, * oblivióni detur déxtera mea.
136:6 Adhǽreat lingua mea fáucibus meis, * si non memínero tui:
136:6 Si non proposúero Jerúsalem, * in princípio lætítiæ meæ.
136:7 Memor esto, Dómine, filiórum Edom, * in die Jerúsalem:
136:7 Qui dicunt: Exinaníte, exinaníte * usque ad fundaméntum in ea.
136:8 Fília Babylónis mísera: * beátus, qui retríbuet tibi retributiónem tuam, quam retribuísti nobis.
136:9 Beátus, qui tenébit, * et allídet párvulos tuos ad petram.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 136 [5]
136:1 U babylonských řek, tam jsme sedali a plakali, když jsme vzpomínali na Sión.
136:2 Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery.
136:3 Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli,
136:3 kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: „Zpívejte nám ze siónských písní!“
136:4 Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi?
136:5 Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, ať mi zchromne pravice!
136:6 Ať se mi jazyk přilepí k patru, když na tebe nevzpomenu,
136:6 když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.
136:7 Hospodine, nezapomeň Edomitům osudný den Jeruzaléma,
136:7 kdy křičeli: „Zbořte ho, zbořte až do základů!“
136:8 Babylonská dcero, ničitelko, šťasten, kdo ti odplatí zlo, které jsi nám způsobila!
136:9 Šťasten, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu!
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja.
|
Capitulum Hymnus Versus {ex Psalterio secundum diem}
Rom 6:9-10
Christus resúrgens ex mórtuis jam non móritur, mors illi ultra non dominábitur. Quod enim mórtuus est peccáto, mórtuus est semel: quod autem vivit, vivit Deo.
℟. Deo grátias.
Hymnus
Ad cenam Agni próvidi,
Et stolis albis cándidi,
Post tránsitum maris Rubri,
Christo canámus Príncipi.
Cujus corpus sanctíssimum,
In ara crucis tórridum,
Cruóre ejus róseo
Gustándo vívimus Deo.
Protécti Paschæ véspere
A devastánte Angelo,
Erépti de duríssimo
Pharaónis império.
Jam Pascha nostrum Christus est,
Qui immolátus agnus est:
Sinceritátis ázyma,
Caro ejus obláta est.
O vere digna hóstia,
Per quam fracta sunt tártara,
Redémpta plebs captiváta,
Réddita vitæ prǽmia.
Consúrgit Christus túmulo,
Victor redit de bárathro,
Tyránnum trudens vínculo,
Et Paradísum réserans.
Quǽsumus, Auctor ómnium,
In hoc pascháli gáudio,
Ab omni mortis ímpetu
Tuum defénde pópulum.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
℣. Mane nobíscum, Dómine, allelúja.
℟. Quóniam advesperáscit, allelúja.
|
Krátké čtením Hymnus a Verš {ze Žaltáře pro všední den}
Rom 6:9-10
Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.
℟. Bohu díky.
Hymnus {Doxology: PaschT}
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem prošli jsme,
Vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší Paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své Tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
℣. Zůstaň s námi, Pane, alleluia.
℟. Neboť se připozdívá, alleluia.
|
Canticum: Magnificat {Antiphona ex Proprio de Tempore}
Ant. Misi dígitum meum.
Canticum B. Mariæ Virginis
Luc. 1:46-55
1:46 Magníficat ✠ * ánima mea Dóminum.
1:47 Et exsultávit spíritus meus: * in Deo, salutári meo.
1:48 Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: * ecce enim ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes.
1:49 Quia fecit mihi magna qui potens est: * et sanctum nomen ejus.
1:50 Et misericórdia ejus, a progénie in progénies: * timéntibus eum.
1:51 Fecit poténtiam in brácchio suo: * dispérsit supérbos mente cordis sui.
1:52 Depósuit poténtes de sede: * et exaltávit húmiles.
1:53 Esuriéntes implévit bonis: * et dívites dimísit inánes.
1:54 Suscépit Israël púerum suum: * recordátus misericórdiæ suæ.
1:55 Sicut locútus est ad patres nostros: * Ábraham, et sémini ejus in sǽcula.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Misi dígitum meum in fixúras clavórum, et manum meam in latus ejus, et dixi: Dóminus meus, et Deus meus, allelúja.
|
Kantikum: Magnificat {Antifona z vlastních textů období}
Ant. Vložil jsem svůj prst.
Chvalozpěv Panny Marie
Lukáš 1:46-55
1:46 Velebí ✠ duše má Hospodina
1:47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
1:48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
1:49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
1:50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
1:51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
1:52 vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
1:53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
1:54 Ujal se svého služebníka Israele, pamětliv svého milosrdenství,
1:55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Vložil jsem svůj prst do otvorů po hřebech, a svou ruku do jeho boku, a řekl jsem: Pán můj a Bůh můj, alleluja.
|
Preces Feriales{omittitur}
|
Feriální přímluvy{vynechává se}
|
Oratio {ex Proprio de Tempore}
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
Orémus.
Præsta, quǽsumus, omnípotens Deus: ut qui paschália festa perégimus, hæc, te largiénte, móribus et vita teneámus.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba {z vlastních textů období}
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
Modleme se.
Uděl, prosíme, všemohoucí Bože; abychom, když slavíme velikonoční svátky, toto, s tvou štědrou pomocí, udržovali ve svých mravech i životech.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentinum}
Ant. Crucem sanctam súbiit, qui inférnum confrégit; accínctus est poténtia, surréxit die tértia, allelúja.
℣. Dícite in natiónibus, allelúja.
℟. Quia Dóminus regnávit a ligno, allelúja.
Orémus.
Deus qui pro nobis Fílium tuum Crucis patíbulum subíre voluísti, ut inimíci a nobis expélleres potestátem: concéde nobis fámulis tuis; ut resurrectiónis grátiam consequámur.
Per eúmdem Dóminum nostrum Jesum Christum Fílium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Suffragium {Tridentská}
Ant. Kříž svatý podstoupil ten, který zničil podsvětí; mocí se opásal, jenž třetí den z mrtvých vstal, alleluja.
℣. Rozhlašujte mezi národy, alleluja.
℟. Že Pán vládl ze dřeva kříže, alleluja.
Modleme se.
Bože, jenž jsi chtěl, aby tvůj Syn pro nás podstoupil utrpení Kříže, abys z nás vyhnal moc nepřítele; uděl nám, svým služebníkům, abychom obdrželi milost vzkříšení.
Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všecky věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
℣. Fidélium ánimæ per misericórdiam Dei requiéscant in pace.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
℣. Duše věrných zemřelých pro milosrdenství Boží ať odpočívají v pokoji.
℟. Amen.
|
Et si tunc terminetur Officium, dicitur tantum Pater Noster secreto.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
|
A pokud se takto zakončí Officium, řekne se pouze Pater Noster potichu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
|
Incipit
℣. Jube, domne, benedícere.
Benedictio. Noctem quiétam et finem perféctum concédat nobis Dóminus omnípotens.
℟. Amen.
|
Začátek
℣. Přikaž, pane, a požehnej.
Požehnání. Klidnou noc a dobrý konec ať nám udělí všemohoucí Hospodin. Amen.
℟. Amen.
|
Lectio brevis
1 Pet 5:8-9
Fratres: Sóbrii estóte, et vigiláte: quia adversárius vester diábolus tamquam leo rúgiens círcuit, quærens quem dévoret: cui resístite fortes in fide.
℣. Tu autem, Dómine, miserére nobis.
℟. Deo grátias.
|
Krátké čtení
1 Petr 5:8-9
Bratři, buďte střízliví a bděte, neboť váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Jemu se braňte, jsouce silní ve víře!
℣. Ty však, Pane, smiluj se nad námi.
℟. Bohu díky.
|
℣. Adjutórium nostrum ✠ in nómine Dómini.
℟. Qui fecit cælum et terram.
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Maríæ semper Vírgini, beáto Michaéli Archángelo, beáto Joánni Baptístæ, sanctis Apóstolis Petro et Paulo, et ómnibus Sanctis, quia peccávi nimis, cogitatióne, verbo et ópere: percutit sibi pectus mea culpa, mea culpa, mea máxima culpa. Ídeo precor beátam Maríam semper Vírginem, beátum Michaélem Archángelum, beátum Joánnem Baptístam, sanctos Apóstolos Petrum et Paulum, et omnes Sanctos, oráre pro me ad Dóminum Deum nostrum.
Misereátur nostri omnípotens Deus, et dimíssis peccátis nostris, perdúcat nos ad vitam ætérnam. Amen.
Indulgéntiam, ✠ absolutiónem et remissiónem peccatórum nostrórum tríbuat nobis omnípotens et miséricors Dóminus. Amen.
℣. Convérte nos ✙︎ Deus, salutáris noster.
℟. Et avérte iram tuam a nobis.
|
℣. Naše pomoc ✠ ve jménu Pána.
℟. Který stvořil nebe i zemi.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Vyznávám se všemohoucímu Bohu, blahoslavené vždy Panně Marii, svatému Michaelu Archandělovi, svatému Janu Křtiteli, svatým Apoštolům Petrovi a Pavlovi, a všem svatým, že často hřeším myšlením, slovy a skutky: bije se v prsa je to má vina, má vina, má veliká vina. Proto prosím blahoslavenou Marii vždy Pannu, svatého Michaela Archanděla, svatého Jana Křtitele, svaté Apoštoly Petra a Pavla, a všechny Svaté, abyste se za mě u Boha přimlouvali.
Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám naše hříchy, a doveď nás do života věčného. Amen.
Prominutí ✠ rozhřešení a odpuštění našich hříchů nechť udělí nám všemohoucí a milosrdný Hospodin.
℣. Obrať nás, ✙︎ Bože, náš spasiteli.
℟. A odvrať od nás svůj hněv.
|
℣. Deus ✠ in adjutórium meum inténde.
℟. Dómine, ad adjuvándum me festína.
Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Allelúja.
|
℣. Bože, ✠ k pomoci mé shlédni;
℟. Pane, přispěš k mé pomoci.
Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Alleluja.
|
Psalmi
Ant. Allelúja.
Psalmus 4 [1]
4:2 Cum invocárem exaudívit me Deus justítiæ meæ: * in tribulatióne dilatásti mihi.
4:2 Miserére mei, * et exáudi oratiónem meam.
4:3 Fílii hóminum, úsquequo gravi corde? * ut quid dilígitis vanitátem, et quǽritis mendácium?
4:4 Et scitóte quóniam mirificávit Dóminus sanctum suum: * Dóminus exáudiet me cum clamávero ad eum.
4:5 Irascímini, et nolíte peccáre: * quæ dícitis in córdibus vestris, in cubílibus vestris compungímini.
4:6 Sacrificáte sacrifícium justítiæ, et speráte in Dómino. * Multi dicunt: Quis osténdit nobis bona?
4:7 Signátum est super nos lumen vultus tui, Dómine: * dedísti lætítiam in corde meo.
4:8 A fructu fruménti, vini, et ólei sui * multiplicáti sunt.
4:9 In pace in idípsum * dórmiam, et requiéscam;
4:10 Quóniam tu, Dómine, singuláriter in spe * constituísti me.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalmy
Ant. Alleluja.
Žalm 4 [1]
4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost.
4:3 Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
4:4 „Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
4:5 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
4:6 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
4:7 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu.“
4:8 Mnozí říkají: „Kdo nám dá užít dobrých věcí?“ Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
4:9 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
4:10 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 30(2-6) [2]
30:2 In te, Dómine, sperávi, non confúndar in ætérnum: * in justítia tua líbera me.
30:3 Inclína ad me aurem tuam, * accélera ut éruas me.
30:3 Esto mihi in Deum protectórem, et in domum refúgii: * ut salvum me fácias.
30:4 Quóniam fortitúdo mea, et refúgium meum es tu: * et propter nomen tuum dedúces me, et enútries me.
30:5 Edúces me de láqueo hoc, quem abscondérunt mihi: * quóniam tu es protéctor meus.
30:6 In manus tuas comméndo spíritum meum: * redemísti me, Dómine, Deus veritátis.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 30(2-6) [2]
30:2 K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben na věky, vysvoboď mě, jsi spravedlivý!
30:3 Popřej mi sluchu, rychle mě zachraň!
30:3 Buď mi ochrannou skálou, opevněnou tvrzí k mé záchraně,
30:4 vždyť ty jsi má skála a má tvrz, pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
30:5 Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, neboť ty jsi mé útočiště.
30:6 Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 90 [3]
90:1 Qui hábitat in adjutório Altíssimi, * in protectióne Dei cæli commorábitur.
90:2 Dicet Dómino: Suscéptor meus es tu, et refúgium meum: * Deus meus sperábo in eum.
90:3 Quóniam ipse liberávit me de láqueo venántium, * et a verbo áspero.
90:4 Scápulis suis obumbrábit tibi: * et sub pennis ejus sperábis.
90:5 Scuto circúmdabit te véritas ejus: * non timébis a timóre noctúrno,
90:6 A sagítta volánte in die, a negótio perambulánte in ténebris: * ab incúrsu, et dæmónio meridiáno.
90:7 Cadent a látere tuo mille, et decem míllia a dextris tuis: * ad te autem non appropinquábit.
90:8 Verúmtamen óculis tuis considerábis: * et retributiónem peccatórum vidébis.
90:9 Quóniam tu es, Dómine, spes mea: * Altíssimum posuísti refúgium tuum.
90:10 Non accédet ad te malum: * et flagéllum non appropinquábit tabernáculo tuo.
90:11 Quóniam Ángelis suis mandávit de te: * ut custódiant te in ómnibus viis tuis.
90:12 In mánibus portábunt te: * ne forte offéndas ad lápidem pedem tuum.
90:13 Super áspidem, et basilíscum ambulábis: * et conculcábis leónem et dracónem.
90:14 Quóniam in me sperávit, liberábo eum: * prótegam eum, quóniam cognóvit nomen meum.
90:15 Clamábit ad me, et ego exáudiam eum: * cum ipso sum in tribulatióne: erípiam eum et glorificábo eum.
90:16 Longitúdine diérum replébo eum: * et osténdam illi salutáre meum.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
|
Žalm 90 [3]
90:1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.
90:2 Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“
90:3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.
90:4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
90:5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,
90:6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
90:7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového .
90:8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
90:9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
90:10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.
90:11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.
90:12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;
90:13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
90:14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
90:15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
90:16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
|
Psalmus 133 [4]
133:1 Ecce nunc benedícite Dóminum, * omnes servi Dómini:
133:1 Qui statis in domo Dómini, * in átriis domus Dei nostri.
133:2 In nóctibus extóllite manus vestras in sancta, * et benedícite Dóminum.
133:3 Benedícat te Dóminus ex Sion, * qui fecit cælum et terram.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Allelúja, allelúja, allelúja, allelúja.
|
Žalm 133 [4]
133:1 Nuž dobrořečte Hospodinu, všichni Hospodinovi služebníci,
133:1 kteří stojíte v Hospodinově domě za nočního času.
133:2 Pozvedejte ruce ke svatyni, dobrořečte Hospodinu!
133:3 Hospodin ti žehnej ze Sijónu; on učinil nebesa i zemi.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Alleluja, alleluja, alleluja, alleluja.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Te lucis ante términum,
Rerum Creátor, póscimus,
Ut sólita cleméntia
Sis præsul ad custódiam.
Procul recédant sómnia,
Et nóctium phantásmata;
Hostémque nostrum cómprime,
Ne polluántur córpora.
Glória tibi Dómine,
Qui surrexísti a mórtuis,
Cum Patre et Sancto Spíritu,
In sempitérna sǽcula.
Amen.
|
Hymnus {Doxology: PaschT}
Na konci dne tě prosíme,
ty, jenž vše tvoříš, laskavý,
ať i dnes, jako obvykle,
nás tvoje ruka ochrání.
Ať daleko sny ustoupí
i hrozné noci přeludy,
když nepřítele zaženeš,
aby těla neposkvrnil.
Bohu Otci nechť sláva zní,
Též Synu jeho, jenž z mrtvých
dnes vstal, i Duchu svatému,
s nímž vládneš vždy věku všemu.
Amen.
|
Capitulum Responsorium Versus
Jer 14:9
Tu autem in nobis es, Dómine, et nomen sanctum tuum invocátum est super nos: ne derelínquas nos, Dómine, Deus noster.
℟. Deo grátias.
℟.br. In manus tuas, Dómine, comméndo spíritum meum, * Allelúja, allelúja.
℟. In manus tuas, Dómine, comméndo spíritum meum, * Allelúja, allelúja.
℣. Redemísti nos, Dómine, Deus veritátis.
℟. Allelúja, allelúja.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. In manus tuas, Dómine, comméndo spíritum meum, * Allelúja, allelúja.
℣. Custódi nos, Dómine, ut pupíllam óculi, allelúja.
℟. Sub umbra alárum tuárum prótege nos, allelúja.
|
Krátké čtení, Responsorium a Verš
Jer 14:9
Ty jsi, Hospodine, uprostřed nás a nazývají nás tvým jménem. Nezříkej se nás, Pane náš Bože!
℟. Bohu díky, alleluja.
℟.br. Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha, * Alleluja, alleluja.
℟. Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha, * Alleluja, alleluja.
℣. Vykoupil si nás, Pane, Bože pravdy.
℟. Alleluja, alleluja.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha, * Alleluja, alleluja.
℣. Střez nás, Hospodine, jako zřítelnici svého oka, alleluja.
℟. Ve stínu tvých křídel nás ochraňuj, alleluja.
|
Canticum: Nunc dimittis
Ant. Salva nos.
Canticum Simeonis
Luc. 2:29-32
2:29 Nunc dimíttis ✠ servum tuum, Dómine, * secúndum verbum tuum in pace:
2:30 Quia vidérunt óculi mei * salutáre tuum,
2:31 Quod parásti * ante fáciem ómnium populórum,
2:32 Lumen ad revelatiónem géntium, * et glóriam plebis tuæ Israël.
℣. Glória Patri, et Fílio, * et Spirítui Sancto.
℟. Sicut erat in princípio, et nunc, et semper, * et in sǽcula sæculórum. Amen.
Ant. Salva nos, Dómine, vigilántes, custódi nos dormiéntes; ut vigilémus cum Christo, et requiescámus in pace, allelúja.
|
Kantikum: Nyní propouštíš
Ant. Zachraň nás.
Canticle of Simeon
Luke 2:29-32
2:29 Now thou dost dismiss thy servant, O Lord, ✠ * according to thy word in peace;
2:30 Because my eyes have seen * thy salvation,
2:31 Which thou hast prepared * before the face of all peoples:
2:32 A light to the revelation of the Gentiles, * and the glory of thy people Israel.
℣. Sláva Otci, i Synu, * i Duchu svatému.
℟. Jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.
Ant. Zachraň nás, Pane, když bdíme, a střez nás, když spíme; abychom bděli s Kristem, a odpočívali v pokoji, alleluja.
|
Preces Dominicales {habentur}
Kýrie, eléison. Christe, eléison. Kýrie, eléison.
Pater Noster dicitur secreto usque ad Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris:
℣. Et ne nos indúcas in tentatiónem:
℟. Sed líbera nos a malo.
Credo dicitur secreto usque ad Carnis resurrectiónem.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum.
℣. Carnis resurrectiónem.
℟. Vitam ætérnam. Amen.
℣. Benedíctus es, Dómine, Deus patrum nostrórum.
℟. Et laudábilis et gloriósus in sǽcula.
℣. Benedicámus Patrem et Fílium cum Sancto Spíritu.
℟. Laudémus, et superexaltémus eum in sǽcula.
℣. Benedíctus es, Dómine, in firmaménto cæli.
℟. Et laudábilis, et gloriósus, et superexaltátus in sǽcula.
℣. Benedícat et custódiat nos omnípotens et miséricors Dóminus.
℟. Amen.
℣. Dignáre, Dómine, nocte ista.
℟. Sine peccáto nos custodíre.
℣. Miserére nostri, Dómine.
℟. Miserére nostri.
℣. Fiat misericórdia tua, Dómine, super nos.
℟. Quemádmodum sperávimus in te.
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
|
Nedělní přímluvy {dělají se}
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Pater Noster se říká potichu až do Et ne nos indúcas in tentatiónem:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
℣. A neuveď nás v pokušení:
℟. ale zbav nás od zlého.
Credo se říká potichu až do Carnis resurrectiónem.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění.
℣. Těla vzkříšení.
℟. Život věčný. Amen.
℣. Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců.
℟. A chvályhodný a slavný na věky.
℣. Dobrořečme Otci i Synu se Svatým Duchem.
℟. Chvalme a vyvyšujme ho na věky.
℣. Požehnaný jsi, Pane, na nebeské klenbě.
℟. A chvályhodný a slavný a vyvýšený na věky.
℣. Ať nás požehná a ochrání všemohoucí a milosrdný Pán.
℟. Amen.
℣. Rač, Pane, tuto noc.
℟. Bez hříchu nás uchovat.
℣. Smiluj se nad námi, Pane.
℟. Smiluj se nad námi.
℣. Ať je tvé milosrdenství, Pane, nad námi.
℟. Jako jsme v tebe doufali.
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
|
Oratio
secunda Domine, exaudi omittitur
Orémus.
Vísita, quǽsumus, Dómine, habitatiónem istam, et omnes insídias inimíci ab ea longe repélle: Ángeli tui sancti hábitent in ea, qui nos in pace custódiant; et benedíctio tua sit super nos semper.
Per Dóminum nostrum Jesum Christum, Fílium tuum: qui tecum vivit et regnat in unitáte Spíritus Sancti, Deus, per ómnia sǽcula sæculórum.
℟. Amen.
|
Modlitba
druhé Pane, slyš modlitbu mou se vynechává
Modleme se.
Navštiv, Pane, prosíme tě, tento příbytek, a veškeré úklady nepřítele od něj daleko odežeň; Tvoji svatí Andělé nechť se v něm zabydlí, aby nás v míru zachovali; a tvé požehnání ať s nám zůstává navždy.
Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého Bůh, po všechny věky věkův.
℟. Amen.
|
Conclusio
℣. Dómine, exáudi oratiónem meam.
℟. Et clamor meus ad te véniat.
℣. Benedicámus Dómino.
℟. Deo grátias.
Benedictio. Benedícat et custódiat nos omnípotens et miséricors Dóminus, ✠ Pater, et Fílius, et Spíritus Sanctus.
℟. Amen.
|
Závěr
℣. Pane, slyš modlitbu mou.
℟. A volání mé k tobě přijď.
℣. Dobrořečme Pánu.
℟. Bohu díky.
Požehnání. Ať nám žehná a chrání nás všemohoucí a milosrdný Pán, ✠ Otec, i Syn, i Duch Svatý.
℟. Amen.
|
Antiphona finalis B.M.V.
Regína cæli, lætáre, allelúja;
Quia quem meruísti portáre, allelúja,
Resurréxit, sicut dixit, allelúja:
Ora pro nobis Deum, allelúja.
℣. Gaude et lætáre, Virgo María, allelúja.
℟. Quia surréxit Dóminus vere, allelúja.
Orémus.
Deus, qui per resurrectiónem Fílii tui, Dómini nostri Jesu Christi, mundum lætificáre dignátus es: præsta, quǽsumus; ut, per ejus Genitrícem Vírginem Maríam, perpétuæ capiámus gáudia vitæ. Per eúmdem Christum Dóminum nostrum. Amen.
℣. Divínum auxílium ✠ máneat semper nobíscum.
℟. Amen.
|
Závěrečná mariánská antifona
Raduj se, Královno nebeská, aleluja,
protože splnil Pán slova svá, aleluja:
z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:
u něho za nás oroduj, aleluja.
℣. Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja,
℟. neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.
Modleme se.
Bože, vzkříšením svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jsi naplnil svět radostí; na přímluvu jeho Rodičky, Panny Marie, dej, ať dosáhneme radostí života věčného. Skrze Krista, našeho Pána.
℟. Amen
℣. Božská pomoc ✠ ať s námi zůstává navždy.
℟. Amen.
|
Deinde dicitur secreto
Pater noster, qui es in cælis, sanctificétur nomen tuum: advéniat regnum tuum: fiat volúntas tua, sicut in cælo et in terra. Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie: et dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris: et ne nos indúcas in tentatiónem: sed líbera nos a malo. Amen.
Ave María, grátia plena; Dóminus tecum: benedícta tu in muliéribus, et benedíctus fructus ventris tui Jesus. Sancta María, Mater Dei, ora pro nobis peccatóribus, nunc et in hora mortis nostræ. Amen.
Credo in Deum, Patrem omnipoténtem, Creatórem cæli et terræ. Et in Jesum Christum, Fílium ejus únicum, Dóminum nostrum: qui concéptus est de Spíritu Sancto, natus ex María Vírgine, passus sub Póntio Piláto, crucifíxus, mórtuus, et sepúltus: descéndit ad ínferos; tértia die resurréxit a mórtuis; ascéndit ad cælos; sedet ad déxteram Dei Patris omnipoténtis: inde ventúrus est judicáre vivos et mórtuos. Credo in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, Sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem, vitam ætérnam. Amen.
Si post Completorium immediate sequatur Matutinum, tunc bis dicitur Pater noster, Ave Maria et Credo, pro fine videlicet Officii diei præcedentis, et pro initio Officii diei sequentis.
|
Pak se říká potichu
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa; sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou Církev obecnou, Svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.
Pokud po Kompletáři navazuje Matutinum, tehdy se dvakrát řekne Pater noster, Ave Maria a Credo, a sice jako konec předchozího Officia, a jako začátek Officia následujícího dne.
|